Česká národní banka loni vykázala ztrátu 243,2 miliardy korun. O rok dříve měla banka zisk 46,5 miliardy korun. Důvodem ztráty je nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. Vyplývá to z údajů o bilanci ČNB zveřejněných ve čtvrtek. Centrální banka ovšem dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není její hlavní úlohou.
Česká národní banka jako regulátor finančního trhu má vážné pochybnosti, odkud pochází peníze čínské investiční skupiny CEFC. Už koncem listopadu proto v rozhodnutí první instance (proti němuž je možné odvolání) odmítla vydat souhlas, aby Číňané mohli získat podíl 51 procent v bance J&T Finance Group.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok získal od měsíčníku The Banker cenu Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 2018 za způsob ukončení devizových intervencí bez tržních otřesů. V tiskové zprávě o tom v úterý informovala centrální banka.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,5 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět ze sedmi členů rady, dva hlasovali pro růst základní sazby na 0,75 procenta. Podle ekonomů pravděpodobně přistoupí rada ke zvýšení sazeb na svém dalším měnovém zasedání na počátku února.
Bankovní rada České národní banky na svém posledním letošním zasedání ve čtvrtek ponechá úrokové sazby beze změny. Sazby zvýší na svém zasedání na počátku února. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Podle některých ekonomů ovšem prosincový růst sazeb nelze úplně vyloučit, očekávají tak velmi těsné rozhodnutí.
Dvacet korun za euro? To je kurz, se kterým by podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka měli Češi počítat, pokud přijmou euro. Zatímco ekonomický expert ČSSD říká, že je to kurz reálný, jeho oponent z ODS to považuje za nesmysl. Lidé i politické strany jsou navíc převážně proti zavedení společné evropské měny. Na rozdíl od ředitelů tuzemských firem, kteří si euro přejí.
Zvyšování úrokových sazeb lze očekávat i v příštím roce. Bude to ale pozvolný a dlouhodobý vývoj. Na úterním setkání lídrů českého exportu to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň uvedl, že aktuálně kurz koruny odpovídá výkonnosti české ekonomiky.
Ekonomický růst ČR ve třetím čtvrtletí 2017 byl zcela v souladu s prognózou České národní banky, a to v meziročním i mezičtvrtletním vyjádření. Uvedl to v pátek ředitel sekce měnové Tomáš Holub. Hrubý domácí produkt podle pátečních údajů Českého statistického úřadu stoupl meziročně o pět procent a mezičtvrtletně o 0,5 procenta.
Objem bankovních úvěrů ke konci října činil 3,128 bilionu korun, o 5,2 procenta více než před rokem. Podnikové úvěry zpomalily růst na 2,5 procenta na 1,03 bilionu korun. Úvěry domácnostem stouply o 8,1 procenta na 1,4 bilionu korun Kč, rostly tak obdobným tempem jako v předchozích měsících. Vyplývá to z údajů České národní banky.
Měnová politika České národní banky (ČNB) by se měla normalizovat během jednoho až dvou let. V této době by mohla podle modelu centrální banky reálná úroková míra dosáhnout zhruba jednoho procenta, což při inflaci kolem dvou procent znamená úrokové sazby kolem tří procent. Na čtvrteční konferenci Vysoké školy finanční a správní to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Češi zažívali v posledních několika měsících konstelaci, která je ještě v polistopadové historii nepotkala. Kombinace nejnižší nezaměstnanosti v EU, rychlého růstu platů a rekordně nízkých úroků vedly k hypotéčnímu boomu.
Bankovní rada České národní banky podruhé v tomto roce zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Centrální bankéři o tom rozhodli jednomyslně. Podle finančních expertů lze tak očekávat zdražení úvěrů a půjček. Navíc podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka může rada ČNB opět zvýšit úrokové sazby na jakémkoliv dalším měnovém zasedání, pokud to bude vyžadovat situace.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek podruhé v tomto roce zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman.
Česká koruna sílí a bude sílit. Nikoliv proto, že by byli investoři nadšeni z výsledku voleb. Ty už v poslední době na měny nemají výrazný vliv. Finančníci nakupují koruny, protože očekávají vzestup úrokových sazeb. Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl včera na technologickém fóru připustil hned dvě postupná zvýšení úroků.
Poslední roky rychlého růstu ekonomiky už mají konkrétní následky. Zrychluje se růst cen, hlavně u jídla a bydlení. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu stouply v září meziročně o 2,7 procenta.
Koruna ve středu znovu posilovala a postupně se dostala na 25,84 Kč/EUR. Je to nejsilnější hodnota od zahájení intervencí České národní banky v listopadu 2013. K dolaru zpevnila koruna o devět haléřů na 21,97 Kč/USD.
Bankovní rada České národní banky ve středu nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta. Pro sazby beze změny přitom hlasovali pouze čtyři ze sedmi centrálních bankéřů, a podle ekonomů je tak zvýšení sazeb na dalším zasedání v listopadu téměř jisté.
Bankovní rada ČNB na středečním zasedání spíše ponechá úrokové sazby beze změny a k jejich zvýšení přistoupí až na listopadovém zasedání, kdy bude mít k dispozici novou prognózu. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Hlasování členů bankovní rady o změně ovšem podle nich bude zřejmě ve středu velmi těsné. Zasedání rady se zúčastní všech sedm členů.
Bankám a spořitelnám v Česku v prvním pololetí klesl souhrnný čistý zisk meziročně o 1,17 miliardy na 43,6 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Pokles zisku podle expertů souvisí s loňským prodejem podílu ve společnosti Visa. Bilanční suma sektoru ke konci června činila 7,038 bilionu korun, což je proti konci roku růst o 1,08 bilionu korun.
Zahraniční dluh Česka stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku o 47,4 miliardy korun na 4,481 bilionu. Meziročně byl vyšší o 1,161 bilionu korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 91,9 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve středu zveřejnila Česká národní banka.
Za vlastní bydlení lidé utrácejí každoročně více peněz, a to ať už si pořizují nové, nebo rekonstruují. Do začátku srpna si vzali hypotéky za více než 133 miliard korun. Stavební spořitelny zase poskytly letos do konce srpna úvěry za téměř 40 miliardy korun.
Meziroční růst spotřebitelských cen v srpnu stagnoval na 2,5 procenta. Na zvyšování cen se podílely hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Dále rostly ceny masa, vajec a mléčných výrobků, máslo zdražilo téměř o polovinu. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta.
Česká ekonomika jede na hraně výkonu, který její současná podoba dovoluje. Pokud si bude chtít vzestupný trend udržet, je potřeba přeřadit na jiný, sofistikovanější a náročnější model.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek poprvé od února 2008 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, banka zvýšila o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. Koruna ihned poté posílila pod 26 Kč/EUR, což je nejsilnější úroveň od listopadu 2013. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman.
Bankovní rada České národní banky by mohla ve čtvrtek zvýšit úrokové sazby. Nevylučují to analytici oslovení ČTK. Neshodují se ale v tom, zda je to správný krok, nebo by bylo pro ČNB lepší počkat na další zasedání, které bude v září.
Česká měna ve čtvrtek poprvé od ukončení intervencí České národní banky prolomila hranici 26 korun za euro. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Koruna dopoledne posílila na 25,995 Kč za euro.
Když dnes člověk přijde do banky a chce si například otevřít účet, musí vedle řady informací u sobě také uvést, jestli není nebo v minulosti nebyl politicky exponovanou osobou. Stejně tak musí nahlásit, pokud má takovou osobu v rodině. Od nového roku to vyžaduje zákon o praní špinavých peněz. Informaci si pak může od bank kdykoli vyžádat speciální útvar ministerstva financí nebo Česká národní banka (ČNB).
Na důležitou pozici státního tajemníka pro EU nastoupil ekonom, devětadvacetiletý Aleš Chmelař. Ten je řadovým členem ČSSD a čtvrt roku před volbami tak vznikla zajímavá situace.
Zvyšování úrokových sazeb přispěje k tlumení rizik spojených s růstem hypotečních úvěrů, na něž již ČNB reagovala některými svými nástroji. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ve čtvrtek 29. června, který v úterý centrální banka zveřejnila. V této souvislosti zazněl návrh, aby při měnově-politických úvahách a jejich komunikaci byl více zohledňován vývoj na realitním trhu.
A je to zase tady. Téma eura se po čase dostalo do centra domácí veřejné diskuse. Na první pohled těžko pochopit proč. Ovšem jedno specificky české vysvětlení to přece jen má. Jelikož debaty o věcech světových i evropských bývají u nás zhusta právě od dění ve světě a v Evropě dobře izolované a jsou vedeny toliko pro domácí publikum a jako účinný nástroj našeho vzájemného nálepkování se, bude tomu asi tak i tentokrát. Zatímco tedy Němci zoufale přemýšlejí, jak učinit projekt eura alespoň trochu atraktivním pro nějakou stabilní neeurovou zemi, část domácí elity znenadání mimo čas a prostor uvažuje o společné měně jaksi spontánně.
