Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš v neděli uvedl, že do budoucí sestavy vládního kabinetu bude chtít nominovat i odborníky. Dále řekl, že se zastupiteli dalších úspěšných stran bude jednat nejprve o podobě nové Sněmovny. Až později se bude debatovat o vládě.
Trestní stíhání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) v kauze Čapí hnízdo může po volbách dostat nový ráz. Výsledek voleb ukázal, že nová sněmovna bude znovu stát před úkolem vydat, či nevydat Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání. Oba totiž zvolením do sněmovny znovu získali imunitu. Sám Faltýnek je optimistický. Věří, že státní zástupce stíhání zastaví.
Kdyby KDU-ČSL kandidovala do Sněmovny v koalici se Starosty a nezávislými, jak obě strany původně zvažovaly, získala by tato koalice podle výpočtu ČTK 22 mandátů. Ze spolupráce však sešlo, obě strany kandidovaly samostatně a v součtu tak nyní mají jen 16 mandátů. Dvoučlenná koalice by musela získat alespoň deset procent hlasů. V součtu oba politické subjekty při samostatné kandidatuře získaly 10,98 procenta hlasů.
Vítězné hnutí ANO v letošních volbách získalo podle propočtů ve Sněmovně 78 křesel, ODS 25. Piráti a SPD Tomia Okamury budou mít po 22 mandátech, KSČM a ČSSD po 15, KDU-ČSL deset, TOP 09 sedm a STAN šest.
S velkou pozorností sledují světové tiskové agentury výsledky parlamentních voleb v České republice. Francouzská AFP o jasném vítězství hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše píše jako o vzestupu českého Donalda Trumpa, agentura Reuters sídlící v Londýně se zase pozastavuje nad neschopností dosud vládní sociálnědemokratické ČSSD zúročit ve volbách nynější hospodářskou prosperitu země. Americká AP uvedla, že výsledek znamená ránu pro tradiční politické strany.
Letošní volby do Poslanecké sněmovny mnozí označují za nejdůležitější od roku 1990. Nikdy v historii totiž nemělo tak velké šance na úspěch tolik protestních a nesystémových stran a hnutí. O to důležitější letos bude, jak výrazná bude propast mezi vítězem a zbytkem stran, a také kolik hlasů propadne.
Prezident Zeman v Plzni vytáhl maketu samopalu, místo zásobníku měla lahev Becherovky a bylo na ní napsáno, že je „na novináře“, ty přítomné hlava státu vyzvala, ať se radši stáhnou někam dozadu.
Zasedání Sněmovny prezident Miloš Zeman po volbách svolá s využitím maximální třicetidenní lhůty, kterou mu ústava umožňuje. Chce tak získat co nejvíce času na diskusi parlamentních stran a hnutí. Po 28. říjnu se sejde postupně s vedením všech subjektů, které se dostanou do Poslanecké sněmovny. Zeptá se na jejich názor na politickou strukturu po volbách.
Pevný třicetiprocentní blok voličů ANO už je minulostí. Důvěra k hnutí Andreje Babiše se pomalu vytrácí a zbývá otázka, kde se propad zastaví. Tak zní jedna z informací od stále víc nervózních výzkumníků.
Sněmovna v pondělí večer požádala vládu, aby zrušila platnost memoranda o lithiu, které podepsal s australskou těžařskou firmou European Metals Holdings krátce před parlamentními volbami ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Končící dolní komora také uvedla, že lithium by měl v Česku těžit státní podnik.
Z lithia se stal politický problém, který může ovlivnit volby. Případnou těžbu tohoto cenného kovu bude na mimořádných zasedáních řešit jak sněmovna i Senát. Mimořádnou schůzi sněmovny vyvolala KSČM. Její žádost podpořili poslanci ANO, ČSSD a SPD.
Na úřad, jenž dohlíží na kandidáty do sněmovních voleb, se v posledních dnech hrnou desítky podnětů k prošetření. Úřad už stihl uložit první pokutu, nyní vede osm správních řízení a podle zjištění serveru Echo24 přibudou brzo další. Navíc stále chybí shoda, co vše do kampaně počítat.
Miloš Zeman by chtěl rozšířit pravomoci přímo voleného prezidenta. Ve čtvrtečním pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov řekl, že hlava státu by měla mít zákonodárnou iniciativu a na některá rozhodnutí, například při udělování státních vyznamenání, by už nebyl nutný spolupodpis premiéra. Také by ztížil možnost Poslanecké sněmovny přehlasovat prezidentské veto. Nyní stačí k přehlasování 101 hlasů ve dvousetčlenné Sněmovně.
Kdyby v říjnových parlamentních volbách uspělo tolik žen, kolik jich kandiduje, mohly by tvořit téměř třetinu poslanců. Zastánci povinných kvót 28 procent žen na letošních kandidátních listinách ale stále považují za málo. Podle jejich odpůrců má naopak poměr poslanců a poslankyň vyplynout přirozeně. Pohled na to, zda uměle navyšovat ženské zastoupení, nebo ne, se liší i mezi samotnými političkami.
Důvěra v prezidenta se v září po předchozím růstu mírně zvýšila a z velké části tak smazala svou květnovou ztrátu. Nyní hlavě státu důvěřuje 51 procent lidí. Přesto jde v meziročním srovnání o poměrně velký propad: loni ve stejnou dobu důvěřovalo podle stejné agentury prezidentovi 57 procent lidí. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle něj si od června mírně polepšila i vláda, naopak Sněmovna a Senát ztratily.
Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 50 miliard korun. Návrh rozpočtu v pondělí jednomyslně schválila vláda. Příjmy státního rozpočtu jsou pro příští rok navrženy 1314,5 miliardy korun, výdaje by měly činit 1364,5 miliardy korun. Rozpočet, který bude schvalovat Sněmovna vzešlá z říjnových voleb, počítá s růstem platů ve veřejné správě, zvýšením důchodů i s více penězi pro vysoké školy.
Likviduje finanční správa firmy? Kontroluje možné krácení daně vydáváním korunových dluhopisů? Pravděpodobně naposledy v tomto volebním období se budou poslanci zabývat prací finanční správy. Na programu rozpočtového výboru jsou v úterý zařazeny kritizované zajišťovací příkazy a korunové dluhopisy.
Sněmovna ve středu dala souhlas s ratifikací hospodářské a obchodní dohody CETA mezi EU, jejími členskými státy a Kanadou. Odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou. Má také pomoci k většímu uplatnění českých podnikatelů na kanadském trhu. Evropský parlament dohodu schválil v polovině února, Senát ji schválil v dubnu.
Sněmovní komise pro vyšetřování úniků z vyšetřovacích spisů chce nechat zřídit zvláštní orgán v rámci Nejvyššího státního zastupitelství, který by vyšetřoval trestnou činnost státních zástupců. Navrhuje také zavést povinnost pro orgány činné v trestním řízení, aby evidovaly a zakládaly do spisů své kontakty s médii. Obsahuje to závěrečná zpráva komise, kterou v pátek novinářům představil předseda Martin Plíšek (TOP 09). Sněmovna by měla jednat o zprávě v úterý odpoledne.
Sněmovna ve středu podle očekávání vydala předsedu ANO Andreje Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Stíhán bude moci být také místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek. Dolní komora o tom ve středu rozhodla po sedmihodinové rozpravě, v níž své představitele obšírně a urputně hájili zástupci ANO.
Poslanecká sněmovna vydala Andreje Babiše ke stíhání, jeden by skoro řekl, že se stalo něco velkého.
Sněmovna opětovně schválila novelu, která má zjednodušit posuzování vlivu stavebních záměrů na životní prostředí (EIA). Přijala ji v úterý ve verzi doporučené Senátem, který normu provázal s nedávno přijatým stavebním zákonem. Podpořil to i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Novelu, proti níž se postavily ekologické organizace, nyní posoudí prezident.
Poslanecký klub hnutí ANO nedal svým členům pokyn, jak mají hlasovat o žádosti policie o vydání předsedy hnutí Andreje Babiše a předsedy klubu Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Faltýnek to po jednání klubu řekl novinářům. Poslanci ANO přítomní na tiskové konferenci ale označili policejní žádost za nekvalitní a neodůvodněnou, jejím cílem je podle nich ovlivnit říjnové volby do Sněmovny.
Poslanci budou rozhodovat o tom, jestli Babiše spolu s Jaroslavem Faltýnkem, 1. místopředsedou hnutí ANO, vydají policii, ve středu. Širší vedení hnutí už dopředu avizovalo, že se za oba své nejvýše postavené muže postaví. Většina poslanců z ostatních stran však podle průzkumu České televize chce hlasovat pro jejich vydání.
Poslanci mandátového a imunitního výboru ve středu doporučili, aby sněmovna vydala k trestnímu stíhání šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a jeho zástupce Jaroslava Faltýnka. Možnost, že bude Babiš obviněn ještě před říjnovými volbami je tedy zase o něco blíž. Babiš však případné obvinění nevidí osobně jako překážku, aby se po volbách stal premiérem. Řekl to v rozhovoru pro Seznam.
Mělo mimořádné jednání ústavně právního výboru sněmovny kvůli výrokům ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (za ANO) vůbec smysl, nebo se jednalo jen o předvolební PR a snahu některých poslanců zviditelnit se? Výbor totiž po dvouhodinovém jednání nepřijal žádné usnesení. O výrocích Pelikána týkajících se toho, že policie v kauze Čapí hnízdo jedná na politickou objednávku, se tak pouze diskutovalo.
Mandátový a imunitní výbor doporučil Poslanecké sněmovně vydat poslance Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka policii k trestnímu stíhání, novinářům to ve středu večer řekla předsedkyně výboru Miroslava Němcová (ODS). Babiše rozhodnutí nepřekvapilo. S policejní žádostí o vydání k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo kvůli podezření ze zneužití 50milionové dotace se oba poslanci před jednáním seznámili.
Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny řeší výroky ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) o tom, že policie v kauze Čapí hnízdo jedná na politickou objednávku. Podle opozičních poslanců tím hájí zájmy šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a Agrofertu, nechová se jako ministr spravedlnosti a jeho výroky narušují principy právního státu.
Poslanci Jaroslav Borka (KSČM) a Josef Novotný (ČSSD), obvinění v kauze ROP Severozápad, mají obstavený majetek. Oba si proti postupu policie podali stížnost. V kauze je celkem 26 obviněných a celková škoda byla kriminalisty zatím vyčíslena na 6,3 miliardy korun. Informoval o tom server iROZHLAS.cz.
Vydá už dnes mandátový a imunitní výbor poslancům doporučení, jak hlasovat o policejní žádosti ohledně vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO)? Jasno bude už ve středu odpoledne, kdy výbor zahájí své přerušené jednání, na které jsou pozvaní oba politici podezřelí z dotačního podvodu u farmy Čapí hnízdo.
