Vznik nového Úřadu pro prevenci korupce a střetu zájmů navrhl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Úřad má vzniknout přeměnou z nynějšího Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí a má získat nové pravomoci. Svůj návrh nového zákona předložil ve Sněmovně zhruba týden před sněmovními volbami. Současná Sněmovna už ho zcela jistě neprojedná.
Okolo návštěvy ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) na protestu proti slovenské vládě se rozvířila debata ohledně toho, co je ještě soukromá akce a co součást předvolební kampaně. Rakušan totiž tvrdí, že se demonstrace zúčastnil jako soukromá osoba, nikoliv šéf STAN a ministr. Video z akce si zároveň označil jako součást kampaně. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) má pro tyto případy metodiku, podle osloveného politologa je v Rakušanově případě jasný politický podtext.
Hnutí ANO hospodařilo v loňském roce se ztrátou zhruba 129,6 milionu korun. Kampaň pro volby do obecních zastupitelstev ho vyšla na 145,4 milionu, do senátních voleb na 17,6 milionu a do prezidentských voleb, v nichž neuspěl předseda hnutí Andrej Babiš, 21,8 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné na webu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. V roce 2021 mělo ANO přebytek 144,6 milionu korun.
Občanským demokratům hrozí za chyby ve vyúčtování kampaně před sněmovními volbami v roce 2017 až půlmilionová pokuta.
Skoro 160 milionů korun nalilo hnutí ANO do nákladných kampaní v souvislosti s komunálními a senátními volbami v minulém roce. Z výroční finanční zprávy vládního hnutí také vyplývá, že v loňském roce hospodařilo hnutí Andreje Babiše se ztrátou 43 milionů korun. V mínusu skončila i Občanská demokratická strana, sociální demokracie či Piráti.
Hnutí SPD Tomia Okamury dostalo od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pokutu 100 000 korun za čtyři přestupky související s volebními kampaněmi před loňskými volbami do Sněmovny a letošními doplňovacími volbami do Senátu v Trutnově. Vyplývá to z informací serveru Seznam Zprávy a tiskové zprávy úřadu. Podle ní hnutí mimo jiné nepřiznalo ve zprávě o financování kampaně takzvané bezúplatné plnění za agitaci na stránkách internetového obchodu SPD.
Krajský soud v Brně eviduje 13 žalob, kterými se některé politické strany a hnutí brání zaplacení pokuty od dohledového úřadu. Pokutu musely zaplatit za porušení pravidel kampaně či fungování politických stran. Žalobu podali třeba komunisté, Piráti, ODA, ale i Česká asociace satelitních operátorů.
Prezidentské i parlamentní volby byly prvním velkým testem nového úřadu pro kontrolu hospodaření stran. Ten dohlížel i na volební kampaně prezidentských kandidátů. Na povrch už vyplývají první problémy. Třeba slabé pravomoci kontrolorů nebo díry v zákoně. Ukazuje to například netransparentní kampaň prezidenta Miloše Zemana. Zásadní úkol ale úřad teprve čeká.
Pokud se někdo ze zahraničí rozhodne vést volební kampaň, má úplně volnou ruku. Úřad pro dohled nad stranami totiž nemá možnosti, jak proti nim zasáhnout. V Česku hlídá Úřad politické strany a hnutí, ale i prezidentské kandidáty. Případné třetí osoby, které se rozhodnou vést kampaň, se musí u úřadu registrovat. To u zahraničního subjektu neplatí.
Volební kampaň stála prezidenta Miloše Zemana na nepeněžitých bezúplatných plněních téměř 17 milionů korun. Zeman to uvedl na svém volebním webu. Většinu reklamy za něj zaplatila Strana práv občanů, spolek Přátelé Miloše Zemana nebo společnost Euro – Agency. Odkud čerpaly peníze tyto organizace, z uveřejněného výpisu nevyplývá. Přispěl i pražský podnikatel Tomáš Hrdlička.
Na úřad, jenž dohlíží na kandidáty do sněmovních voleb, se v posledních dnech hrnou desítky podnětů k prošetření. Úřad už stihl uložit první pokutu, nyní vede osm správních řízení a podle zjištění serveru Echo24 přibudou brzo další. Navíc stále chybí shoda, co vše do kampaně počítat.
Zatímco jedna strana eviduje a zveřejňuje výdaje na prakticky každou propagační propisku s logem, jiná se spokojila s všeobjímajícím slovem marketing. Řeč je o transparentních účtech, které musejí ze zákona mít všechna uskupení kandidující do říjnových parlamentních voleb.
Může prezident Miloš Zeman jezdit po krajích, mluvit s občany a tvrdit, že se nejedná o předvolební kampaň? A co všechno má být vykázáno v rámci kampaně současných ústavních činitelů? Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí v těchto otázkách zatím nemá zcela jasno. Cesty Miloše Zemana za kampaň považují o politici, problém v tom však nevidí.
Pražský hrad ústy mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka zareagoval na vyjádření člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jana Outlého, podle něhož by se Zemanovy cesty do regionů měly započítávat do volební kampaně. Ovčáček to považuje mimo jiné za závist a uvedl, že cesty prezidenta po krajích budou od září zase pokračovat.
Zatímco Babišova kampaň PROČ? s přelepenými ústy v celostátních denících odstartovaná v den vyhlášení voleb nevadí, úřad se naopak zaměří na jeho kritiky. Pokuta hrozí třeba Spolku pro zachování demokracie v ČR kvůli billboardům „Vidíte žlutě?“, které jsou namířeny proti Babišově řepce. Celkem by mělo být v červenci prověřeno šest subjektů.
