Více než polovina Britů by podpořila zákaz islámských oděvů, které zcela zakrývají tvář žen. Vyplývá to z průzkumu společnosti YouGov, jehož výsledky představil deník The Independent. Průzkum také ukázal, že v Británii převažují odpůrci celotělových plavek známých jako burkiny, jejichž nošení se v srpnu pokoušelo zakázat několik francouzských měst.
Další skandál kvůli islámu má za sebou Francie. Dvě muslimky se zahalenými vlasy se vydaly na večeři do restaurace na pařížském předměstí. Jejich přítomnost se však nelíbila majiteli podniku, který je rázně vyzval k odchodu. Všichni muslimové jsou podle něj totiž teroristi a jako takoví nemají prý v jeho restauraci co dělat.
Příští rok na jaře čekají Nizozemí parlamentní volby. Geert Wilders, šéf Strany pro svobodu (PVV, Partij van de Vrijheid), je doma už déle nejpopulárnějším politikem. Jako první z hlavních partají nyní představil svůj volební program. Wilders slibuje, že když o tom PVV získá možnost rozhodovat, deislamizuje Nizozemí. Zakáže korán, zavře všechny mešity, všechny islámské školy a všechna azylová centra, píše list De Volkskrant.
V Turecku poprvé povolili policistkám, že mohou jako součást uniformy nosit na hlavě muslimský šátek. V oficiálním věstníku se mimo jiné uvádí, že policistky nově budou moci mít pod baretem nebo čepicí šátek v případě, že „bude stejné barvy jako uniforma a bez vzoru,“ uvedla agentura AFP.
Francouzská města odmítají respektovat soud. Nejvyšší správní soud ve Francii totiž dnes pozastavil zákaz burkin na francouzských plážích. Rozhodnutí starostů některých jihofrancouzských měst zakázat celotělové muslimské plavky nepovažuje soud za oprávněné. Francouzi kvůli zákazu sklízeli kritiku nejen ze strany muslimské obce, ale i ze zahraničí od lidskoprávních aktivistů. Problém ale hýbe celou Francií a už první města se bouří a oznámila, že se soudem nehodlají řídit a zákaz ponechají v platnosti.
Většina Němců by podpořila přinejmenším částečný zákaz nošení islámských oděvů, které zakrývají ženám obličej. Takové jsou výsledky průzkumu společnosti Infratest dimap, které v pátek představila německá veřejnoprávní televize ARD. Ministr vnitra Thomas de Maiziére už dříve uvedl, že chce burky a nikáby v některých oblastech společenského života zakázat.
Turecko podle německé vlády léta vědomě spolupracuje s islamistickými a teroristickými organizacemi na Blízkém východě. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tuto činnost prý aktivně podporuje. Vyjádření německého ministerstva vnitra v reakci na dotaz parlamentní frakce Levice je první svého druhu a podle pozorovatelů může dále zhoršit již tak napjaté vztahy Berlína s Ankarou.
Napětí mezi muslimskými a ostatními obyvateli Korsiky vyvolala rvačka v sobotu večer v letovisku Sisco u Bastie, při které byli podle úřadů zraněni čtyři lidé, včetně těhotné ženy, a zapálena tři auta. Mezi zraněnými byl podle webu deníku Le Monde jeden muž českého původu a jeho syn. V Bastii dnes demonstrovalo na 500 lidí, kteří hrozili muslimům a požadovali od úřadů potrestání původců střetu.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziere (CDU) volá po přísnějších protiteroristických opatřeních. Chtěl by zavést nemalé změny – součástí jeho programu jsou lépe ozbrojení policisté, rychlejší deportace odmítnutých žadatelů o azyl, celoplošný zákaz burek i konec dvojího občanství, píše Deutsche Welle.
Katolický týdeník podle kardinála a arcibiskupa pražského Dominika Duky nenašel v žádném z budoucích čísel prostor pro jeho text o islámu a situaci v Evropě po vraždě francouzského kněze. Proto ho uveřejnil na serveru Parlamentní listy a posléze na svém blogu
Čeští muslimové se chtěli zúčastnit bohoslužby v kostele sv. Ludmily na Náměstí míru, farnost s tím však nesouhlasila. Muslimům naopak vyšla vstříc farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech. „Poprosili nás o to a my v přístupu do kostela nikomu nebráníme,“ řekl farář Jan Houkal. Muslimové zároveň také uspořádají shromáždění na odsouzení násilí páchaného islámským státem.
„Mlčet či lhát si o skutečných příčinách tohoto stavu, rovnalo by se už podílení se na sebevraždě této civilizace,“ komentoval napjatou atmosféru v Evropě po teroristických útocích kardinál Dominik Duka. Ve svém textu pro Parlamentní Listy píše, že vražda francouzského kněze byla mementem všem, kdo se snažili předchozí dění bagatelizovat.
Švédská evangelická církev chce biblemi za pomoci dronů bombardovat oblasti v Iráku, které jsou pod kontrolou Islámského státu. Informoval o tom server The Local.
Kvůli obavám z atentátu ve Francii zrušily úřady tradiční obří bleší trh v Lille, který je asi největším v Evropě a měl se konat první zářijový víkend. Oznámila to starostka tohoto severofrancouzského města Martine Aubryová.
První egyptský lékař odsouzený za provedení ženské obřízky, při němž dívka zemřela, strávil ve vězení místo plánovaných dvou let pouhé tři měsíce. Jeho kauza přitom měla být vzorem pro další podobné případy. Ženskou obřízku, kterou egyptská vláda zakázala v roce 2008, stále podstupuje více jak polovina dívek mezi 15 a 17 lety, informuje list The Guardian.
Pohoršení představitelů města Marseille vyvolalo rozhodnutí místního sdružení muslimek uspořádat v jednom soukromém akvaparku den v islámských jednodílných plavkách, které zahalí tělo nejméně od krku po kolena. Akci nazvanou Burkini je podle politiků třeba zakázat, protože může působit na místní obyvatele jako provokace a může narušit veřejný pořádek.
Řecký parlament ve čtvrtek schválil výstavbu mešity ze státních peněz nedaleko centra Atén. Návrh, který vyvolal odpor řeckých nacionalistů a vyvolal mezi poslanci spory o dopadech migrační krize, nakonec podpořily dvě třetiny parlamentu, informovala řecká média. Proti návrhu byli pouze Nezávislí Řekové, koaliční partneři vládní levicové formace SYRIZA, a neonacisté ze Zlatého úsvitu. Záměr odsuzuje také řecká pravoslavná církev.
Anglický historik Michael Burleigh je vyhledávaný expert na islámský terorismus a autor oceňované knihy o dějinách terorismu.
Radikální organizace Islámský stát vyhlásila 29. června 2014 v obsazených částech Sýrie a Iráku takzvaný chalífát. Jak říká účastník diskusního Salonu Týdeníku Echo, šéf ředitelství speciálních sil ministerstva obrany a velitel z Afghánistánu Karel Řehka, „nejdůležitější zbraní IS je počítačová myš“. O tom, proč se dosud vraždící fanatiky nepodařilo zničit vojensky, dále diskutovali bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý, specialista na Blízký východ z Asociace pro mezinárodní otázky a politolog z brněnské Masarykovy univerzity Tomáš Kaválek a bezpečnostní analytik František Šulc.
Je znám tvrdými názory na islamismus, za což mu tu a tam někteří levicoví intelektuálové přilepí nálepku islamofoba. Naopak někteří arabští vzdělanci si jeho postojů cení. Každopádně Daniel Pipes ví, o čem mluví.
Je div, že uplynulá vlna veder nakonec nevedla k žádné vraždě. Zatím tu máme „jen“ takovou hysterii z imigrační vlny, že zpanikaření lidé hlásí policii domnělý výskyt migrantů, a člověk, který na Facebooku mluvil o koncentračních táborech pro muslimy, ohlásil kroky k vytvoření politické strany a záměr vyhrát volby.
Když jsem vedl v únoru v Opavě diskusi o bezpečnostních rizicích spjatých s islámským světem, dorazilo jen asi dvacet lidí. Ukázalo se, že před opavským Obecním domem postávali nějací mladí lidé a příchozím říkali, že přednáška už skončila.
Ten problém je dnes příliš velkým soustem už i pro Ameriku, prohlásil na únorové přednášce v pražském institutu CEVRO generálmajor Jakov Amidror.
Je vlna islamofobie, která u nás propukla, víc k smíchu, nebo k pláči? To je otázka, která v posledních týdnech zaměstnávala progresivní veřejnost. Rozhovor, v němž prezident vyjádřil názor, že lidé mají žít tam, odkud pocházejí, protiislámské vystoupení Tomia Okamury, přijetí uprchlických rodin ze Sýrie, demonstrace akce Islám v ČR nechceme, jíž se zúčastnila i poslankyně ODS Jana Černochová, a následné vystoupení vůdčí postavy iniciativy Martina Konvičky v televizi – to všechno dostalo útokem na Charlie Hebdo nečekanou brizanci.
Pokud přijede Berlíňan vlakem na pražské Hlavní nádraží a třeba hned vyrazí do okolních ulic, může si připadat jako doma, tedy ve čtvrtích Kreuzberg či Neukölln. Před obchody s halal potravinami kolem Opletalovy ulice postávají muži arabského vzezření, dalšími se to hemží ve směnárnách a holičstvích.
