Pohoršení představitelů města Marseille vyvolalo rozhodnutí místního sdružení muslimek uspořádat v jednom soukromém akvaparku den v islámských jednodílných plavkách, které zahalí tělo nejméně od krku po kolena. Akci nazvanou Burkini je podle politiků třeba zakázat, protože může působit na místní obyvatele jako provokace a může narušit veřejný pořádek.
Řecký parlament ve čtvrtek schválil výstavbu mešity ze státních peněz nedaleko centra Atén. Návrh, který vyvolal odpor řeckých nacionalistů a vyvolal mezi poslanci spory o dopadech migrační krize, nakonec podpořily dvě třetiny parlamentu, informovala řecká média. Proti návrhu byli pouze Nezávislí Řekové, koaliční partneři vládní levicové formace SYRIZA, a neonacisté ze Zlatého úsvitu. Záměr odsuzuje také řecká pravoslavná církev.
Anglický historik Michael Burleigh je vyhledávaný expert na islámský terorismus a autor oceňované knihy o dějinách terorismu.
Radikální organizace Islámský stát vyhlásila 29. června 2014 v obsazených částech Sýrie a Iráku takzvaný chalífát. Jak říká účastník diskusního Salonu Týdeníku Echo, šéf ředitelství speciálních sil ministerstva obrany a velitel z Afghánistánu Karel Řehka, „nejdůležitější zbraní IS je počítačová myš“. O tom, proč se dosud vraždící fanatiky nepodařilo zničit vojensky, dále diskutovali bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý, specialista na Blízký východ z Asociace pro mezinárodní otázky a politolog z brněnské Masarykovy univerzity Tomáš Kaválek a bezpečnostní analytik František Šulc.
Je znám tvrdými názory na islamismus, za což mu tu a tam někteří levicoví intelektuálové přilepí nálepku islamofoba. Naopak někteří arabští vzdělanci si jeho postojů cení. Každopádně Daniel Pipes ví, o čem mluví.
Je div, že uplynulá vlna veder nakonec nevedla k žádné vraždě. Zatím tu máme „jen“ takovou hysterii z imigrační vlny, že zpanikaření lidé hlásí policii domnělý výskyt migrantů, a člověk, který na Facebooku mluvil o koncentračních táborech pro muslimy, ohlásil kroky k vytvoření politické strany a záměr vyhrát volby.
Když jsem vedl v únoru v Opavě diskusi o bezpečnostních rizicích spjatých s islámským světem, dorazilo jen asi dvacet lidí. Ukázalo se, že před opavským Obecním domem postávali nějací mladí lidé a příchozím říkali, že přednáška už skončila.
Ten problém je dnes příliš velkým soustem už i pro Ameriku, prohlásil na únorové přednášce v pražském institutu CEVRO generálmajor Jakov Amidror.
Je vlna islamofobie, která u nás propukla, víc k smíchu, nebo k pláči? To je otázka, která v posledních týdnech zaměstnávala progresivní veřejnost. Rozhovor, v němž prezident vyjádřil názor, že lidé mají žít tam, odkud pocházejí, protiislámské vystoupení Tomia Okamury, přijetí uprchlických rodin ze Sýrie, demonstrace akce Islám v ČR nechceme, jíž se zúčastnila i poslankyně ODS Jana Černochová, a následné vystoupení vůdčí postavy iniciativy Martina Konvičky v televizi – to všechno dostalo útokem na Charlie Hebdo nečekanou brizanci.
Pokud přijede Berlíňan vlakem na pražské Hlavní nádraží a třeba hned vyrazí do okolních ulic, může si připadat jako doma, tedy ve čtvrtích Kreuzberg či Neukölln. Před obchody s halal potravinami kolem Opletalovy ulice postávají muži arabského vzezření, dalšími se to hemží ve směnárnách a holičstvích.
