Finální dějství britské národní ságy zvané brexit začalo v úterý 15. ledna opravdu velkolepě, největší porážkou vlády v moderních dějinách. Pro dohodu o odchodu z EU z dílny premiérky Theresy Mayové hlasovalo 202 poslanců, proti 432. Za normálních okolností by po takové porážce předseda vlády okamžitě rezignoval. Jenže v Británii nyní nevládnou normální okolnosti.
Britská premiérka Theresa Mayová v pondělí poslancům řekla, že od nich bude chtít vyjasnění jejich postoje ohledně sporné irské pojistky, která je součástí dojednané dohody o odchodu země z Evropské unie a má zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem. S těmito požadavky se pak hodlá vrátit do Bruselu. Předsedkyně vlády zároveň odmítla druhé referendum o EU, stejně jako odložení brexitu. Spojené království má opustit unii 29. března, tedy už za 67 dní.
Evropská unie uvalila sankce na dva důstojníky ruské vojenské rozvědky GRU, a také na šéfa této služby a jeho zástupce, odpovědné za držení, přepravu a použití jedovaté nervové látky loni v březnu v britském Salisbury.
Britská premiérka Theresa Mayová čelí kvůli přibližující se hrozbě neřízeného brexitu možné rebelii mezi vlastními ministry. Skupina členů jejího kabinetu podle listu The Daily Telegraph hrozí opuštěním vlády a podobně jako opoziční labouristé požaduje, aby Mayová vyloučila, že Británie na konci března odejde z Evropské unie bez dohody. Pod tlakem členů vlastní strany se ocitl i šéf labouristů Jeremy Corbyn, jehož přední spolustraníci zvažují rezignaci, pokud podpoří nové referendum.
Hlasování o nedůvěře vládě změnil na hlasování o nedůvěře opozici. Tak hodnotí v Británii středeční projev ministra životního prostředí Michaela Gove, který před hlasováním podpořil šéfku kabinetu. Neúspěch brexitové dohody v britském parlamentu pozici Mayové oslabil – následné hlasování o nedůvěře vládě však premiérka ustála. Nyní ale musí přijít s dalším řešením, jak březnový rozchod s EU stihnout.
Při úterním hlasování o brexitu se o jednu z největších pozorností postaral předseda britské Dolní sněmovny John Bercow. Muž sedící na čestném místě v sálu si během vášnivých diskuzí musel často mezi poslanci zjednat pořádek. Jeho hlasité výstupy a překřikování bouřících zákonodárců se tak rychle staly populární na sociálních sítích.
„Je patrné, že sněmovna nepodporuje tuto dohodu. Ale dnešní večerní hlasování nám neřeklo, co vlastně sněmovna podporuje. Ani to, jak – či vůbec zda – hodlá respektovat rozhodnutí britského lidu, jež padlo v referendu, o jehož konání parlament rozhodl.“
Britská vláda premiérky Theresy Mayové podle očekávání přečkala hlasování o vyslovení nedůvěry. Pro vyslovení nedůvěry vládě v Dolní sněmovně hlasovalo 306 poslanců. Vládu naopak podpořilo 325 zákonodárců. K vyslovení nedůvěry bylo potřeba 318 hlasů. Hlasování se konalo na návrh opozičních labouristů poté, co v úterý parlament jednoznačně odmítl dohodu o odchodu Británie z Evropské unie.
Čas hříček skončil a Britové musí nyní rychle vyjasnit svou pozici. V reakci na úterní hlasování o brexitové dohodě předložené britskou vládou, kterou britská Dolní sněmovna odmítla, to řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Obdobně se vyjádřila též kancléřka Angela Merkelová, která ale zároveň dodala, že čas na jednání stále je.
Za historickou porážku a naprosté ponížení premiérky Theresy Mayové označují shodně britská média výsledek úterního hlasování, v němž poslanci Dolní sněmovny odmítli brexitovou dohodu, kterou britská vláda vyjednala s Bruselem a která má upravit podmínky britského odchodu z evropského bloku. Podle bulvárního listu The Sun je dohoda zcela mrtvá a podle bulváru Daily Mail premiérka nyní bojuje o své přežití.
Britskou konzervativní premiérku Theresu Mayovou čeká večer v dolní komoře parlamentu hlasování o nedůvěře. Návrh předložila v úterý labouristická opozice, když vláda rekordním rozdílem prohrála klíčové hlasování o dojednaných podmínkách odchodu země z Evropské unie. Očekává se ale, že Mayová hlasování bez potíží ustojí.
V Británii se v době chaotického jednání o vystoupení země z Evropské unie objevila další nepříjemnost. Počet učitelů ze zemí EU, kteří se hlásí o možnost učit na britských školách, spadl za poslední rok o celých 25 %. Děje se tak navíc v době, kdy se objevují opakovaná varování o nedostatku učitelů v zemi a očekávaných dopadech na kvalitu výuky. Informuje o tom britský deník The Guardian.
Část evropských poslanců se podepsala pod dopis adresovaný všem britským občanům a vyzývá je v něm, aby si své rozhodnutí opustit Evropskou unii ještě rozmysleli, a vyhnuli se tak hrozící katastrofě spojené s brexitem. Emotivně laděný vzkaz naformuloval rakouský europoslanec Josef Weidenholzer ze sociálnědemokratické frakce a podpis pod něj připojilo 129 jeho kolegů napříč politickým spektrem. Z českých zástupců v Evropském parlamentu (EP) se připojil sociální demokrat Pavel Poc, napsal server Independent.
Ukrajina byla v roce 2018 opět primárním terčem prokremelských dezinformátorů, kteří se ale výrazně zaměřili i na Evropskou unii či Británii. V analýze své práce za loňský rok to uvádí zvláštní tým diplomatické služby EU, jehož úkolem je odhalování mediálních manipulací. Na svém webu EU vs Disinfo dnes mimo jiné popsal, jak média, která prosazují zájmy Moskvy, zahlcovala informační prostor v souvislosti s otravou bývalého ruského špiona Sergeje Skripala či napětím v Azovském moři.
Na podzim se mi naskytla skvělá možnost vyjet na tři měsíce jako „visiting student“ na univerzitu v Cambridgi. Šéfredaktor mě velkoryse uvolnil z mých redakčních povinností, ovšem s podmínkou, že po návratu napíšu o tom, jak se žije „v doupěti západních progresivistů“. Kdo však očekává hrůzostrašnou reportáž plnou transgenderových osob, neomarxistů a kulturních válek, bude zklamán. Pravda je totiž mnohem složitější.
Pokud britský parlament příští měsíc odmítne připravenou dohodu o podmínkách odchodu země z Evropské unie, skupina konzervativní a labouristických poslanců chce prosadit odklad brexitu, aby se Británie vyhnula opuštění evropského bloku bez dohody. Informoval o tom list The Observer, nedělník deníku The Guardian. Datum vystoupení Británie z EU je nyní stanoveno na 29. března příštího roku. Dokument vypracovaný britskými a unijními vyjednavači začne britská Dolní sněmovna projednávat 7. ledna a hlasovat by o něm měla třetí lednový týden, napsal na svém webu list The Daily Telegraph.
Rusko a Británie se domluvily na tom, že od ledna začnou postupně obnovovat počty diplomatů na svých zastoupeních v druhé zemi. Podle agentury TASS to v televizi Rossija-24 řekl ruský velvyslanec v Británii Alexandr Jakovenko. Ruské úřady tuto informaci zatím oficiálně nepotvrdily, zato britské ministerstvo zahraničí dojednání nějaké dohody popřelo.
Britská pobřežní stráž v úterý zachránila z vratkých člunů v Lamanšském průlivu 40 migrantů, včetně dvou dětí. Server BBC uvedl, že stráž je nalodila při pěti zásazích na různých místech. Někteří z nich byli podle BBC Iráčané, Íránci a Afghánci. "Máme důkazy, že za těmto ilegálními pokusy malých lodích přeplout Lamanšský průliv jsou organizované kriminální gangy," cituje BBC mluvčího ministerstva vnitra. Podle něj britské úřady úzce spolupracují s francouzskými partnery, aby dopadli členy těchto gangů, které "využívají zranitelné osoby a riskují jejich životy".
Britská královna Alžběta II. ve svém letošním vánočním poselství mimo jiné vyzvala k respektu a úctě k druhým i v situacích, kdy mají odlišné názory. Podle televize Sky News lze právě tento vzkaz interpretovat jako odkaz na současné spory ohledně odchodu Británie z EU. Královna se ve svých poselstvích vyhýbá komentářům veřejného politického dění. Letos si v poselství také zažertovala, když řekla, že letošní události v rodině z ní udělaly „velmi zaměstnanou babičku“.
Ve věku 77 let zemřel v sobotu bývalý dlouholetý předseda britských Liberálních demokratů Paddy Ashdown. Informovala o tom britská média. Matador britské politické scény a diplomat, který liberály vedl v letech 1988 až 1999, se od října léčil s rakovinou.
Britská policie v neděli bez obvinění propustila muže a ženu, které o víkendu zadržela v souvislosti s vyšetřováním nepovolených dronů na letišti Gatwick. Infomovalo o tom na twitteru vedení policie v hrabství Sussex, které má případ na starosti.
Britská policie zatkla dvě osoby v souvislosti s vyšetřováním letů nepovolených dronů, které v minulých dnech zastavily provoz na londýnském letišti Gatwick. Informovalo o tom vedení policie v hrabství Sussex na svém twitterovém účtu. Žádné bližší informace nesdělilo. Policie zatkla dva lidi v pátek pozdě večer. Žádné podrobnosti o zatčených neuvedla.
Letiště Gatwick jižně od Londýna v pátek večer zhruba na hodinu opět preventivně opět zastavilo provoz v reakci na nepotvrzené zprávy, že nad letištní plochou byl znovu spatřen dron. Do normálu se věci vrátily okolo půl osmé večer (půl sedmé místního času). Informují o tom britská média. Kvůli stejnému problému se na druhém nejrušnějším letišti v Británii nelétalo od středečního večera do pátečního rána, což narušilo plány více než 100 000 pasažérů.
Černé moře nepatří Rusku, prohlásil v pátek britský ministr obrany Gavin Williamson v ukrajinské Oděse při jednání se svým protějškem Stepanem Poltorakem. Před dvěma dny v přístavním městě zakotvila britská výzvědná loď HMS Echo, která by v Černém moři měla provádět cvičení. Londýn tím chce podle britských médií vyjádřit podporu Ukrajině.
Autor následujícího textu před dvěma měsíci seděl v restauraci s kolegou ze slovenského webu Postoj.sk a s redaktorem německého listu Frankfurter Allgemeine. Slovák vymlouval Němcovi jeho představu, že Británie nemůže opustit Evropskou unii bez nějaké katastrofy, že odejít z EU je v podstatě nezvládnutelný úkol. „Když se za dva měsíce dokázali na rozdělení státu dohodnout Klaus s impulzivním Mečiarem, proč by to za dva roky nemohly zvládnout Brusel a Londýn.“
Pokud britští poslanci nepřestanou s nekonečnými dohady o podobě brexitu a nepodpoří verzi premiérky Theresy Mayové o odchodu Velké Británie z Evropské unie, uvrhne nepřipravenou ostrovní ekonomiku do chaosu. Tak situaci vidí pět britských podnikatelských svazů, jejichž varování přinesl pouhých 100 dní před konečným odchodem království z osmadvacítky deník The Guardian.
Britská premiérka Theresa Mayová odsoudila hlasy volající po dalším referendu o setrvání Británie v Evropské unii. Reagovala tak na slova bývalého předsedy vlády Tonyho Blaira, podle nějž by poslanci mohli druhé hlasování podpořit v případě, že „žádná z dalších možností nebude fungovat“.
Většina členů britské vlády považuje brexitovou dohodu premiérky Theresy Mayové za mrtvou a otevřeně diskutuje o dalších možnostech, včetně nového referenda. Napsal to britský deník The Times s odvoláním na své zdroje.
Ačkoliv se ještě před měsícem tvářila Evropská unie vstřícně vůči zachování určité bezvízové povinnosti pro občany Británie po brexitu – pokud se britská strana zachová stejně vůči občanům EU – budou muset nakonec Britové před vstoupením na půdu členských států Unie přece jen platit. Informuje o tom britský deník The Guardian.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas neočekává, že by se po středečním hlasování britských konzervativců o nedůvěře pro Theresu Mayovou, které šéfka strany přestála, změnily poměry v britském parlamentu pokud jde o brexit. Německo se proto nadále musí připravovat na vystoupení Británie z Evropské unie bez příslušné dohody. Maas to ve čtvrtek řekl v Berlíně Spolkovému sněmu.
