Zatímco Spojené státy potvrdily další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodně 450 milionů dolarů (10,6 miliard korun), včetně čtyř dalších raketometů HIMARS, Británie podle několika zdrojů posílá na Ukrajinu se svými pásovými raketomety M270 MLRS, které slíbila dodat, i jistý typ nových tříštivých střel, které do bojů ještě nikdy předtím nezasáhly.
Ruská armáda dnes použila bombardéry dlouhého doletu Tu-22M3 k útoku na Ukrajinu z Běloruska. Celkově v sobotu Rusko vystřelilo na území Ukrajiny více než padesát raket různých typů odpalovaných ze vzduchu, z moře i ze země. Uvedla to agentura Unian. "Poprvé z území Běloruska použil nepřítel proti Ukrajině dálkové bombardéry Tu-22M3. A také obnovil použití operačně-taktických systémů Iskander z této země.
Německo je od začátku ruské invaze na Ukrajinu pod palbou kritiky, protože prý zdržuje dodávky těžké techniky a další vojenské pomoci pro ukrajinskou armádu. Na tuto kritiku zareagovala tamní vláda v úterý zveřejněním seznamu, který poskytuje ucelený pohled na velké množství vybavení, které Německo již zaslalo nebo hodlá odeslat jako pomoc Ukrajině.
Ministerstvo obrany řeší nákup nových stíhaček pro českou armádu, které nahradí 14 nadzvukových letounů Jas-39 Gripen pronajaté od Švédska do roku 2027. ČR si může celou dosavadní letku odkoupit, stále častěji se ale hovoří o nákupu modernějších letadel. Podle informací redakce by měla ministryně Jana Černochová (ODS) přijít se záměrem nákupu více než dvou desítek nových stíhacích letounů už během léta.
Ruská invaze na Ukrajinu dokazuje, že tu stále panuje „věk průmyslové války“. Masivní spotřeba vojenské techniky, vozidel a munice vyžaduje rozsáhlou průmyslovou základnu bojujících zemí. Kromě technického vybavení a zásobování armády potravinami je náročnou disciplínou také zásobování municí. Míru spotřeby, vybavení a dostatku střeliva během válečného konfliktu může udržet pouze rozsáhlá a kvalifikovaná průmyslová základna. To může být varováním pro západní země,
Po dodávkách těžké techniky z počátku války na Ukrajině evropským státům dochází zásoby. Kyjev, který se nachází v obtížné situaci a zoufale potřebuje další zbraně, stupňuje tlak na větší dodávky ze strany evropských spojenců, ale nenechává nic náhodě. Podle informací serveru Africa Inteligence, který se specializuje na strategické obchody na africkém kontinetu, nedávno na evropském zbrojařském veletrhu Eurostatory jednal Kyjev o dodávkách obrněných vozidel s nigerijskou firmou Proforce.
České firmy představily na letošním ročníku nejvýznamnějšího evropského veletrhu vojenské techniky a obranných technologií v Paříži několik novinek. Největší ohlas sklidila nová kolová samohybná kanonová houfnice Morana, která je dílem šternberské společnosti. Pojmenovala ji podle figuríny, kterou Slované podle folklorních tradic na začátku jara zahánějí smrt. Morana je dalším přírůstkem do portfolia moderních samohybných houfnic společnosti Excalibur Army.
Spojené státy poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v hodnotě miliardy dolarů, řekl dnes americký prezident Joe Biden svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému v telefonickém rozhovoru. Dodávka zbraní má podle šéfa Bílého domu podpořit ukrajinské síly na Donbase, kam se nyní soustředí ruská agrese. Agentura AP píše, že jde o dosud nejrozsáhlejší balík americké zbrojní pomoci od začátku války.
Severoatlantická aliance poskytne Ukrajině další zbraně včetně těžké techniky, prohlásil před dnešním jednáním aliančních ministrů obrany generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Aliance je podle něj připravena podporovat Ukrajince dlouhodobě. Ruská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že západní země nesou na „probíhající tragédii velkou část viny“. Další dodávky zbraní podle vyjádření úřadu povedou k prodlužování bojů a novým obětem mezi civilisty.
Spojené státy poskytly Ukrajině více než pět tisíc protitankových střel Javelin. Ukrajinská armáda ale měla problémy s ovládáním této vojenské techniky a některé její kusy dokonce prohlásila za rozbité. Z USA na Ukrajinu totiž nedorazily manuály k používání těchto zbraní a válečný zákaznický servis je podle ukrajinských velitelů nedostatečný. Informuje deník The Washington Post. Řízené střely Javelin mohou prorazit pancíř až na vzdálenost dvou a půl kilometrů.
Německý kancléř Olaf Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi společně navštíví Kyjev ve čtvrtek 16. června. Tvrdí to italský deník La Stampa. O cestě se v médiích spekuluje od víkendu a německý tisk se již věnuje tomu, co konkrétního by kancléř Ukrajině mohl sdělit. Scholz totiž před časem řekl, že pokud do Kyjeva pojede, neučiní tak kvůli fotografii. Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk si od možné cesty slibuje těžké zbraně, díky kterým by mohla země lépe čelit ruské invazi.
Kyjev vyzval před nadcházejícím setkáním ministrů obrany Severoatlantické aliance k tomu, aby Ukrajina dosáhla parity co do těžkých zbraní s útočícím Ruskem. Ukrajina potřebuje 1000 houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, 2000 obrněných vozidel a 1000 dronů, aby ukončila válku, uvedl dnes na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Abych byl upřímný – k ukončení války potřebujeme paritu v těžkých zbraních,“ napsal poradce na sociální síti.
Polsko darovalo Ukrajině přes 200 tanků T-72, původně ruské výroby. Způsobené mezery ve výzbroji polské armády mělo podle dřívějších jednání částečně doplnit Německo. Navzdory ujištění německé vlády, dohoda stále nebyla naplněna. Co Německo slíbilo, se neuskutečnilo, potvrdil v rozhovoru s deníkem Do Rzeczy polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. Šéf polského ministerstva obrany v rozhovoru připustil, že „jsme v současné době ve fázi konzultací a hledání řešení.
Objevily se první záběry z fronty, které zachycují v ostrém boji moderní salvové raketomety Burevij (Hurikán). Zajímavé je, že ukrajinské raketomety nesou výraznou českou stopu. Podvozek a pancéřovanou kabinu vyrobila pro ukrajinskou armádu kopřivnická Tatra. Analytik Lukáš Visingr upozorňuje, že spolu s ruskou technikou typu Tornado jde teď o nejmodernější raketomety na bojišti. Ukrajinská armáda si objednala z Česka už před začátkem války celkem 16 nových vozidel Tatra s náhonem na všech osm kol.
Ruská vojska mají v Donbasu na východě Ukrajiny dvacetkrát více děl a čtyřicetkrát více munice než ukrajinské síly. Takový nepoměr vážně demoralizuje bránící se ukrajinské jednotky. Ty trpí ztrátami i stoupajícím počtem dezercí, upozornil britský list Independent s odvoláním na blíže neupřesněnou zprávu rozvědky. List ale neuvedl, kdo a pro koho zmíněný zpravodajský materiál pořídil, upozornila ruská redakce BBC, která nicméně z článku listu na svém webu citovala,.
Do Česka přiletěl dopravní letoun Embraer KC-390. Zástupci české armády a ministerstva obrany, které má zájem doplnit letku transportních letounů, si v pondělí prošli ukázkou schopností techniky brazilského výrobce. Šlo například o zkoušku nakládky obrněného transportéru Pandur II. Ačkoli šlo zatím jen o průzkum trhu, je brazilský stroj je už nyní jednou ze zvažovaných možností. Brazilský dopravní letoun Embraer KC-390 je transportní letoun střední třídy.
Ukrajinská armáda si pochvaluje dodávky francouzských houfnic Caesar. Zbraně, o jejichž nákupu uvažovala i česká armáda, nyní efektivně využívají ukrajinské ozbrojené síly na frontě. Dokazují to videa z posledních dní. Jedno z nich zaznamenává bleskový útok tří Caesarů proti ruským cílům vzdáleným 17 kilometrů. Informuje například francouzský France Info či U.S. Defense News.
Británie dodá Ukrajině raketomety s dostřelem až 80 kilometrů, které mají pomoci v boji proti ruským silám na východě země. Oznámil to britský ministr obrany Ben Wallace. Ministerstvo z taktických důvodů neupřesnilo, kolik salvových raketometů M270 a příslušné munice pošle. Oznámilo však, že ukrajinští vojáci se budou učit raketomety obsluhovat v Británii. Zprávy o tom, že Londýn dodávku samohybných raketometů americké výroby na Ukrajinu chystá, se objevily už minulý týden.
V Kyjevě se v neděli ráno ozvalo několik výbuchů. Moskva tvrdí, že svými raketami zničila tanky a další obrněná vozidla dodaná na Ukrajinu východoevropskými zeměmi. Šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin potvrdil, že čtyři rakety zasáhly ráno opravnu vagónů v metropoli. Odmítl ale, že by se tam nacházely tanky. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička při explozích nikdo nezemřel, ale jeden člověk utrpěl zranění a musel být převezen do nemocnice.
Ukrajina začala využívat samohybné houfnice M109A3, které jí poskytlo Norsko. Nasazeny jsou v předních liniích, protože s vysokou přesností zasahují cíle a ničí nepřítele. Na Telegramu to oznámil vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj, jeho vojáci si tuto těžkou techniku prý pochvalují. „Jak poznamenávají moji dělostřelci, hlavní rozdíl mezi těmito zbraněmi a sovětskými modely je v tom, že jsou vyrobeny pro lidi,“ napsal na Telegramu Zalužnyj.
Rusko sklidilo výsměch kvůli tomu, že ze skladů vytáhlo staré sovětské tanky T-62, jejichž záběry se před několika dny objevily na veřejnosti. Podle některých názorů jejich zapojení dokládá, že Rusům už dochází moderní technika. Pravý důvod, proč se Rusové rozhodli vytáhnout ze skladů půlstoletí starou techniku, ale může být jiný. Tanky T-62 ze 60. let 20. století byly nasazeny na ruské straně ve válce v Afghánistánu a v ČR jsou nechvalně známé i kvůli sovětské okupaci v roce 1968.
50 vteřin do první odpovědi ukrajinského dělostřelectva, 130 vteřin už vojáci a novináři utíkají jako o život. Tak vypadalo dění v okolí obávaného ruského systému TOS-1 poté, co odpálil rakety směrem k ukrajinským pozicím. Video vzbuzuje na sociálních sítích značnou pozornost také díky jeho autorovi. Přesnou práci ukrajinských dělostřelců se s vysokou pravděpodobností podařilo zachytit ruskému válečnému reportérovi a propagandistovi. Podle všeho šlo o Semjona Eremina z deníku Izvestija.
Spojené státy avizovaly další dodávku zbraní na podporu Ukrajiny. Dodávka za 700 milionů dolarů (asi 16,2 miliardy korun), kterou ve středu potvrdil Bílý dům, má obsahovat další vrtulníky Mi-17 i protitankové střely Javelin a nespočet kusů munice. Největší pozornost si získaly moderní americké raketomety HIMARS, které podle vyjádření odjely už s předstihem do Evropy. Je možné, že se na nich ukrajinští vojáci už několik týdnů zacvičují.
Německo dodá Ukrajině systém protivzdušné obrany IRIS-T. Oznámil to kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu. Agentura Reuters připomíná, že zesílení dodávek těžkých zbraní Kyjevu po Berlínu požadovala samotná Ukrajina i německá opozice. Scholz zdůraznil, že Německo poskytuje Ukrajině zbraně nepřetržitě od začátku války. U systémů IRIS-T ovšem Ukrajinci budou čekat na jejich dodávku několik měsíců.
Komentátor si může dovolit říct to, čemu se diplomat či státník vyhne, i když to všichni stejně vidí - na americkém prezidentu Bidenovi se podepisuje věk. Plná duševní svěžest v sedmdesáti devíti letech je výjimka, nikoli pravidlo, a Biden se mu nevyhnul. Takže když má mluvit spatra, může mu okamžitá orientace působit potíže, zapovídává se či říká věci, které nejsou úplně tak. Což je problém, který rádi přenecháme Američanům, ale svět jistě musí zajímat, pokud jde o mezinárodní politiku, konkrétně teď o válku na Ukrajině.
Spojené státy americké zašlou do Ukrajiny další zásilku zbraní za 700 milionů dolarů. Její součástí bude také raketový systém HIMARS, který dokáže přesně zasáhnout cíle vzdálené až 80 km. Oznámil to ve středu v prohlášení americký prezident Joe Biden. Šéf Bílého domu v prohlášení zmínil salvové raketomety HIMARS, které mají dosah přibližně 80 kilometrů, s municí a „další pokročilou výzbroj“.
Šéf německé opozice Friedrich Merz ve středeční rozpravě o rozpočtu a o situaci na Ukrajině tvrdě kritizoval sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, že dělá jen málo na podporu Kyjeva, který se brání ruské invazi. Vyčetl mu také, že nemá zájem se setkat s ukrajinskými představiteli, ačkoli s ruským prezidentem Vladimirem Putinem diskutovat neváhá. Scholz kritiku odmítl a prohlásil, že za nedostatečný stav německé armády může Merzova CDU.
USA dodají Ukrajině pokročilejší raketové systémy a munici, které jí umožní provádět přesnější údery na klíčové cíle na Ukrajině. V článku zveřejněném na webu deníku The New York Times (NYT) to uvedl americký prezident Joe Biden. Prezident zároveň zdůraznil, že USA nepodporují Ukrajinu v tom, aby prováděla útoky na cíle vně svých hranic. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s televizí Newsmax v úterý uvedl, že Ukrajina nebude americkými raketovými systémy útočit na ruské území.
Ruské jaderné síly provádějí v Ivanovské oblasti severovýchodně od Moskvy cvičení. Podle agentury Interfax to ve středu oznámilo ruské ministerstvo obrany. Manévrů se účastní přibližně 1000 vojáků, kteří manipulují s asi 100 kusy vojenské techniky včetně odpalovacích zařízení mezikontinentálních balistických střel Jars. Autonomní odpalovací zařízení mobilního pozemního raketového systému Jars jsou zahrnuta do „intenzivních manévrů“ v Ivanovské oblasti, sdělilo ruské ministerstvo.
Zpomalování a změna dynamiky konfliktu na Ukrajině by mohlo být zaviněné omezeným množstvím techniky, kterou mají obě armády po více než čtvrt roce intenzivních bojů k dispozici. Upozornil na to odborník na strategická studia Phillips P. OBrien, za pravdu mu dávají i data od Ukrajinců nebo americký výzkumný institut. Ruská armáda postupuje v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny pomalu. Soustřeďuje přitom své síly na menším prostoru, čímž pro sebe vytváří riziko jinde.
