Vládní ČSSD bude jednat o dalším postupu se stranami, které mají stejný pohled na daňový balíček. Jejích 14 poslanců je připraveno připojit své podpisy k případné žádosti o přezkum dopisu prezidenta Miloše Zemana předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) u Ústavního soudu. Napsal to předseda sociální demokracie Jan Hamáček.
Sněmovna v úterý definitivně schválila, že od příštího roku bude mít více jak 4 miliony zaměstnanců nižší daně. Dolní komora totiž ruší superhrubou mzdu a nahrazuje ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent. Kromě toho poslanci schválili stravenkový paušál, který mohou zaměstnanci využít místo klasických stravenek. Sněmovna bod projednávala více jak 4 hodiny, kdy se strany mezi sebou neustále dohadovaly.
Předseda vlády Andrej Babiš často označuje sněmovnu za žvanírnu, do které navíc chodí jen občas. Svým dalším výrokem během projednávání o zrušení superhrubé mzdy zvedl vlnu kritiky, protože potřebuje odejít na další naplánovaná jednání. „Potřebuju jít do práce,“ řekl Babiš před zákonodárci, kteří mu vzápětí připomenuli, že v práci je, protože je zároveň také poslancem.mzdy zvedl vlnu kritiky, protože potřebuje odejít na další naplánovaná jednání.
Necelé tři týdny před koncem roku se konečně začíná rýsovat podoba daní na rok 2021. Zákonodárci se nyní budou rozhodovat, zda podpoří sněmovní verzi, či úspornější senátní návrh. V obou případech si ale zaměstnanci, kterých je v České republice přes 4 miliony, finančně polepší. Širší podporu má v současné době senátní návrh, který napravuje některé nedostatky a je úspornější. Veřejné rozpočty ale přijdou v příštím roce o 100 miliard korun.
Je vysoce pravděpodobné, že se zaměstnancům od ledna sníží daně z příjmu zhruba o sto miliard korun.
I když si senátoři výslovně vyžádali, aby premiér byl přítomen při projednávání jedné z nejvýraznějších změn daňového systému, tak Andrej Babiš své slovo nedodržel a horní komoru znenadání odpustil. Vysvětlil to tím, že musí odletět na jednání Evropské rady v Bruselu. Během týdne se již objevovaly spekulace, že v Senátu projednání daňového balíčku nevydrží a odejde. Tehdy to označil za fámu a uvedl, že bude na schůzi tak dlouho, jak to jen půjde.
Senát jako poslední záchranu nyní potřebuje předseda vlády Andrej Babiš, který se s ministryní financí Alenou Schillerovou velmi snaží změnit podobu vládního daňového balíčku. V něm je totiž obsažený návrh na zrušení superhrubé mzdy a následné snížení daní, které by se dotklo více jak čtyř milionů zaměstnanců. V Senátu se ve čtvrtek odehraje souboj s návrhy, jakou podobu by daně měly v příštím roce mít. Nejpravděpodobnější zůstává varianta, že zůstanou sazby 15 a 23 procent s kompenzacemi pro obce a kraje.
Vláda Andreje Babiše (ANO) si velmi oblíbila každým rokem navyšovat spotřební daně z cigaret a tabáku. Další návrh leží v daňovém balíčku, ve kterém je také zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení nižšími daněmi pro zaměstnance. Jeden ze senátních pozměňovacích návrhů však navrhuje skokově zdanit zahřívaný tabák, který je mezi odborníky považován za méně škodlivý než cigarety a jiné výrobky.
Poslaneckou sněmovnou míří ke schválení návrh státního rozpočtu na příští rok, který je úplně virtuální. Vláda se příliš neobtěžovala s aktualizací prognóz vývoje ekonomiky, na nichž stojí. Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že nejistota koronavirové krize je tak velká, že odhady fakticky není možné dělat.
Občanští demokraté byli z jiné části opozice cílem tvrdé kritiky poté, co jejich hlasování pro vládní daňový balíček pomohlo zkrátit příjmy státního rozpočtu na příští rok. Výtky od opozičních stran a také od vládní sociální demokracie mířily na to, že kromě výdajů nepředstavila strana žádný plán, jak ušetřit. Během schvalování rozpočtu ale strana připravila hned několik návrhů, jak ušetřit okolo 80 miliard korun, které by mohly pokrýt výpadek z nižších daní.
Prezident Miloš Zeman se svým záměrem vetovat daňový balíček pouští do politické hry, na kterou nejvíce doplatí podnikatelé, občané, obce či kraje. Všechny totiž zasáhne zřejmé zpoždění schválení změny daní, které má platit již od příštího roku. Podle daňových expertů oslovených redakcí Echo24 se jedná o velkou nezodpovědnost zejména ze strany vlády, která takto zásadní daňové zásahy probírá na poslední chvíli.
Chystané schválení daňového balíčku a s tím spojené dopady na rozpočty obcí a krajů zřejmě urychlí diskuzi o navýšení cen jízdného v pražské dopravě. Zvýšení cen se stalo jedním z témat v průběhu roku. Náměstek primátor Pavel Vyhnánek (Praha Sobě) nyní přiznává, že ceny jízdného musí řešit na prvním místě. „Při takovém zářezu do rozpočtu budeme muset otevřít úplně všechny možnosti,“ řekl pro Echo24 Vyhnánek, který tím reaguje na výpadek příjmů kvůli nižším daním na příští rok.
Daňový maraton sněmovny z 19. listopadu by měl daňovým poplatníkům ušetřit až 200 miliard korun ročně. Současně to znamená aspoň stotřicetimiliardový výpadek ve veřejných rozpočtech, od státního přes krajské po obecní. Cítí se první místopředseda občanských demokratů Zbyněk Stanjura jako zločinec? Kde je rozpočtová odpovědnost, jíž poslední vláda ODS podřídila téměř všechno? A mohou strany s tak odlišnými instinkty skutečně fungovat jako sourodý předvolební blok?
Vypadá to jako pozoruhodná snaha o odlákání pozornosti za vládní selhání v krizi čínského koronaviru. Podle aktuálního žebříčku sestaveného agenturou Bloomberg zvládáme krizi jako pátí nejhorší ze třiapadesáti sledovaných zemí světa. Z celé Evropy už je na tom hůř jen Belgie. Máme jeden z nejvíc restriktivních režimů s největším omezením mobility ve společnosti.
I když byla největší pozornost při schvalování daňového balíčku upřena na zrušení superhrubé mzdy a s tím souvisejícími nižšími daněmi, tak se do návrhu dostaly i další zásadní změny. edna z nejkřiklavějších je z dílny pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, který by chtěl zrušit daňovou výjimku pro osvobození příjmů z prodeje akcií, dluhopisů či podílových listů, jestli že od jejich nabytí uplynuly minimálně tři roky.
Senátní bitva o podobě nižších daní v příštím roce běží naplno. Své návrhy, jak napravit sněmovní podobu zrušení superhrubé mzdy, představil jak premiér Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), tak i šéf opoziční ODS Petr Fiala, který připravil rovnou dva scénáře. V senátním klubu ODS se ale rodí i další kompromisní varianta, která získává v horní komoře silnou podporu.
Jaká je nejlepší ekonomická reakce na prudký koronavirový pád hospodářství? Různé země dávají dohromady různé stimulační balíčky. Jsou to kombinace snižování daní, různých podpor a investic. Francie schválila balík na podporu své ekonomiky na úrovni 4,3 procenta HDP. Němci mají balík na 3,8 procenta svého HDP.
Vládní daňový balíček s návrhem nižších daní naštval část senátorů z Občanské demokratické strany, kteří návrh kritizují jako neúsporný a odporující principům rozpočtové odpovědnosti. Zástupcům horní komory totiž přistál na stůl návrh na zrušení superhrubé mzdy, které by ve sněmovní variantě obraly veřejné rozpočty až o 130 miliard korun. Senátoři tak čekají na další jednání s vedením ODS a také na středeční schůzku premiéra Andreje Babiše s ministryní financí Alenou Schillerovu, kteří dorazí k šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS).
K Senátu jako poslední záchraně se upíná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) i premiér Andrej Babiš (ANO). Přijdou totiž prosit šéfy senátních klubů, aby napravili vládní daňový balíček s rušením superhrubé mzdy a drtivou sekerou 130 miliard korun. Senátoři však již připravují svůj návrh, jak by podoba daní měla vypadat. Nejdále je s přípravou člen klubu ODS Tomáš Goláň, který počínání sněmovny tvrdě kritizuje.
Na převratné rozhodnutí o snížení daní, které odsouhlasilo vládní hnutí ANO s podporou občanských demokratů, SPD a komunistů, panuje dvojí pohled. Příznivci argumentují, že lidem po zrušení superhrubé mzdy a navýšení slevy na poplatníka zůstane na výplatní pásce více peněz, které později opět vloží do ekonomiky. Kritici však hovoří o nezodpovědnosti, která drasticky poznamená již tak zdecimovaný státní rozpočet.
V noci na pátek provedla Poslanecká sněmovna divokou formou jedno z největších snížení daní v historii Česka. Po hlasovací noci ušetří lidé na daních podle odhadů ministryně financí Aleny Schillerové 130 miliard korun.
Předseda vlády Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) budou jednat s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) o daňovém balíčku, který tento týden schválila sněmovna. Vystrčil členy vlády vyzval ke společnému jednání už v sobotu. Politické rozložení v horní komoře odpovídá spíše nesouhlasu s daňovými úpravami. Babiš ve svém pravidelném pořadu Čau, lidi uvedl, že doufá, že „ODS v Senátu je stejná jako ODS ve sněmovně“.
Rozhodnutí o snížení daní v rámci zrušení superhrubé mzdy, které při sněmovním hlasování podpořila mimo jiné ODS, vzbudilo vášně u jednoho z jejích členů, řeporyjského starosty Pavla Novotného. Ten mluví o tom, že krok občanských demokratů ho rozčílil, protože bude v důsledku znamenat méně peněz do rozpočtu obcí. Zároveň ale také Novotný posunul hranice mezistranické kritiky, když nazval ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) „ubohou kurvičkou estébakovo“. Později uvedl, že nevidí důvod, proč takto Schillerovou nenazývat, nadávka to podle něj není.
Razantní krok ke snížení daní rozhádal politiky i některé občany. Jedni vidí za zrušením superhrubé mzdy rozvrat veřejných financí a druzí si naopak libují, že zaměstnanci konečně dostanou více peněz. Velké vášně také vyvolává, že s tímto krokem souhlasilo vládní hnutí ANO s podporou SPD, KSČM a také Občanské demokratické strany. Ta to ale měla již několik let v plánu a navíc zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení 15 procentní daně z příjmu již několikrát strana navrhovala.
Daňový balíček, který v noci schválila Sněmovna, je podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka nezodpovědnou sekerou zaseklou poslanci ANO, ODS a SPD. Místopředseda rozpočtového sněmovního výboru Mikuláš Ferjenčík z Pirátů hovoří o rozpočtové šílenosti. Podle Jana Skopečka z ODS je to ale dobrá zpráva, která povede k růstu čistých příjmů zaměstnanců. Vyplývá to z jejich reakcí na twitteru a v České televizi.
Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 13 letech zřejmě skončí. Sněmovna při nočním schvalování daňového balíčku přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou asi nad 140.000 korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent. Zrušení ještě není definitivní.
Cigarety a tabákové výrobky od příštího roku citelně zdraží, nyní se hraje o to, o kolik se cena zvedne a u jakých produktů.
Žádné zásadní změny pro podporu lidí a firem, pouze marketingové tahy na sněmovní volby v příštím roce.
Předseda vlády Andrej Babiš je často kritizován, že pohrdá Poslaneckou sněmovnou, do které často nechodí a kterou považuje za žvanírnu. V poslední době si však velmi oblíbil podávání zásadních pozměňovacích návrhů k důležitým zákonům, které by měly projít řádným připomínkovým řízením. V posledních týdnech tak chce navýšit daně z hazardu a také zrušit superhrubou mzdu, která bude mít vliv na státní rozpočet v podobě několika desítek miliard korun. Kromě toho tím také obchází své partnery ze sociální demokracie i komunisty, které jeho vláda neustále potřebuje.
Finanční správa dál pokračuje v tvrdém postupu proti možným podvodníkům.
