Ve více než třetině českých škol se děti učí matematiku skrze tzv. Hejného metodu. Inovativní výuka staví na objevování a budování přirozených početních schémat. Žáci na prvním a druhém stupni se tak na matematické postupy snaží přijít sami. Problém to však představuje pro rodiče znalé tradiční matematiky, kteří tak svým potomkům nejsou často schopní pomoci s domácími úkoly.
Školství je stále na okraji společenského a politického zájmu, přestože všichni deklarují opak. Když už se stane součástí veřejné debaty, jde nejčastěji o platy učitelů, jejichž podstatné zvýšení má vyřešit všechny bolesti českého školství. Platy se v minulých šesti letech nezanedbatelně zvýšily, aniž by se spolu s tím nějaké problémy řešily.
Soud v pátek zamítl požadavek somálské dívky, která se domáhala omluvy a 60 000 korun od pražské Střední zdravotnické školy kvůli údajnému zákazu nosit muslimský šátek hidžáb. Žalobkyně tvrdila, že ji instituce nepřímo diskriminovala v přístupu ke vzdělání a svobodné volbě povolání. Škola však takový scénář od začátku odmítala. Problém byl podle ní v tom, že studentka včas nedodala potřebné dokumenty.
Někteří učitelé s více než patnáctiletou praxí by si mohli vybrat zhruba půlroční volno na studium a osobní rozvoj. Plánuje to navrhnout poslankyně Anna Putnová (TOP 09) jako pozměňovací návrh ke kariérnímu řádu učitelů, který projednává Poslanecká sněmovna. Ministerstvo školství to nevylučuje. Bude záležet na konkrétní podobě návrhu, řekla po čtvrtečním jednání sněmovního školského výboru náměstkyně pro legislativu Dana Prudíková.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) má na zlepšení infrastruktury mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol připraveno 1,9 miliardy korun z evropských fondů. Podpora půjde například na výstavbu nových budov nebo rekonstrukci stávajících, sdělila mluvčí MMR Veronika Vároši. Minimální výše podpory na jeden projekt není stanovena, maximální je 99 milionů korun. Lze o ni žádat od letošního 3. února do 31. října 2022.
Stát bude od září příštího roku platit školy zřejmě podle počtu odučených hodin na základě vzdělávacích programů, nikoli pouze podle počtu žáků jako nyní. Reformu financování obecních a krajských škol přinese novela, kterou ve středu schválila hlasy 130 ze 167 přítomných poslanců Sněmovna.
Bouřlivou debatu o genderových stereotypech vyvolala báseň Jiřího Žáčka, která se objevuje v několika českých čítankách. V básni nazvané Maminka se totiž píše, že primárním posláním dívek je stát se matkami a starat se o děti. To pobouřilo některé feministky a další bojovníky za práva žen. Autor básně Žáček však jejich kritiku odmítá.
Omezování podnikání, likvidace školních bufetů a hladové, nikoliv zdravější děti. To jsou podle kritiků důsledky přísné pamlskové vyhlášky. Česká školní inspekce začala v lednu, s ostrým startem vyhlášky, kontrolovat ty bufety, které kvůli vyhlášce nezavřely. Inspekce však kritizuje ministerstvo školství, že z vyhlášky plynou nejasnosti. Vhodná by prý byla metodika, která by bufetům jasně popsala, jaké sendviče vlastně můžou prodávat.
Prosazovat nízké daně, chránit jednotlivce před buzerací státu a akcentovat české národní zájmy. To jsou ve zkratce priority nově založeného Centra pro občanské svobody, v jehož čele stojí syn bývalého prezidenta Václav Klaus mladší. Ten říká, že nový think-tank by mohl být určitou protiváhou neziskových organizací jako jsou Evropské hodnoty nebo HateFree Culture.
Navýšení papírování se v souvislosti s chystaným kariérním řádem obávají učitelé i školské asociace. Při přechodu do jednotlivých profesních stupňů budou muset učitelé skládat atestační zkoušku, na které by měli předložit své portfolio. Co má být jeho obsahem, zatím není jasné. Podle ministerstva školství v čele s Kateřinou Valachovou (ČSSD) je však určitá míra vyšší byrokracie nutná.
Islamistický útok, k němuž došlo loni 28. října na univerzitě v Columbusu v americkém státě Ohio, nesl typické rysy teroristických akcí, na něž si americká veřejnost už pomalu zvykla – dochází k nim každých pár měsíců. Pachatel, mladý muslimský imigrant, najel autem do lidí a pak začal útočit nožem.
České školství čeká v novém roce řada zásadních změn. Hned v lednu by si rodiče měli dát pozor na pozdější zápis prvnáčků, nově pak bude od září povinný poslední rok školky. Ty budou muset dětem garantovat místo už od čtyř let. Bouřlivé diskuze vyvolává tzv. pamlsková vyhláška, která podle kritiků omezuje podnikání a povede k likvidaci školních bufetů.
Německá střední škola v Istanbulu se staletou tradicí, která je financovaná spolkovou vládou, prý podle médií zakázala pedagogům vyučovat o vánočních tradicích, slavit ve třídách Vánoce a zpívat koledy. V Německu se kvůli tomu bouřila jak média, tak i politici. Škola to považuje za nedorozumění a nic takového podle svých slov nenařídila. Informuje o tom BBC.
Nespokojený absolvent prestižní britské univerzity v Oxfordu se rozhodl svou školu zažalovat a žádá po ní milion liber (přes 32 milionů korun). Prý byla výuka „nudná“ a „neuvěřitelně špatná“ a nedokázala z něj udělat úspěšného právníka, informuje The Guardian.
Akademický sněm ve čtvrtek zvolil předsedkyní Akademie věd jednašedesátiletou bioložku Evu Zažímalovou. Sněmu to oznámil předseda volební komise Antonín Fejfar. Vedení největší výzkumné instituce v ČR by se měla ujmout 25. března příštího roku. Volbu musí ještě schválit vláda a do funkce ji jmenuje prezident republiky. Bude teprve druhou ženou, která stane v čele této instituce.
Výsledky průzkumu italského ministerstva školství přinesly nevítané překvapení. V případě deseti italských středních škol se do desítky nejoblíbenějších literárních děl dostal i Hitlerův manifest Mein Kampf. Podle ministerstva jsou na vině pedagogové, píše italský The Local.
Úpadek značné části českých základních a středních škol je čím dál hlubší.
Francouzský spisovatel Michel Houellebecq ve svém románu Podvolení (Submission) popisuje, jak má muslimský prezident po svém zvolení při obsazování vlády, do níž jde s umírněnými centristy, jedinou prioritu. Žádné ministerstvo financí, vnitra, obrany ani zahraničí, která tradičně bývala považována za silová.
Kvalita českého univerzitního vzdělání upadá. V domácích poměrech pro to však žádné jasné důkazy nenajdete. Vysoké školy se sice dominantně financují z veřejných peněz, stát ale nenabízí žádné jasné a přehledné měření kvality vzdělání na jednotlivých školách.
Více než stovka lidí se sešla na shromáždění Apel na rektora, které kritizovalo rektora Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) Petra Konvalinku. Před rektorát dorazili i rektor a jeho příznivci. Souběžně organizovanou petici požadující rektorovu rezignaci do úterního odpoledne podepsalo více než tisíc lidí. ČVUT má asi 21 tisíc studentů a zhruba 2 tisíce akademických pracovníků. Rektor nevidí ke svému odstoupení žádný důvod.
Kariéra učitelů by měla postupovat ve třech stupních, podle kterých budou i odměňováni. Počítá s tím návrh ministerstva školství, který v pondělí jednomyslně schválila vláda. Od září 2017 by měla začít fungovat podpora začínajících učitelů ve dvouletém adaptačním období. Vzápětí budou postupně uplatňovány příplatky za specializaci například pro výchovné a kariérové poradce nebo metodiky prevence.
Ministerstvo školství chce lépe chránit učitele. Měly by k tomu přispět jasná definice jejich postavení a povinnost vyloučit žáka ze školy za opakované hrubé fyzické či slovní útoky nejen vůči pedagogickým pracovníkům. Tato opatření jsou součástí změny školského zákona, která se nyní na ministerstvu připravuje.
Nejdřív u Michaely Jílkové v televizním pořadu, pak na koberečku u ředitele. Učitelka základní školy Petra Štěpánová se do povědomí dostala letos na jaře, když veřejně odsoudila komunismus a ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve škole, kde pracovala, to nezůstalo bez odezvy. Redakce Echo24.cz získala dokument, ve kterém ředitel školy obviňuje Štěpánovou za to, že vystoupením v České televizi porušila školský zákon. Jenže zákon nic takového neříká.
Mezinárodní škola Meridian v pražských Kobylisích není jediným pojítkem s kontroverzním tureckým duchovním Fethullahem Gülenem v Česku. K jeho učení stavícím na mezináboženském dialogu a umírněném pojetí islámu se otevřeně hlásí sdružení Mozaiky. Obě instituce s propojenou vlastnickou strukturou fungují u nás asi deset let.
Zatímco středoškoláci slaví úspěch, protože se jich po dohodě s ministryní Kateřinou Valachovou nebude týkat tzv. pamlsková vyhláška, základní školy se zabývají omezeními, která s sebou přináší. Podle ředitelů některých ZŠ bude pamlsková vyhláška likvidační pro školní bufety, ale ovlivní i provozovatele nápojových a potravinových automatů. Někteří z nich své automaty ze škol raději stáhnou. Málokdo je však přesvědčen o tom, že je pamlsková vyhláška účinným nástrojem proti dětské obezitě.
Na zahraničním seznamu škol spojovaných s osobou islámského duchovního Fethullaha Gülena, kterého turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil za strůjce červencového pokusu o puč, figuruje i jedno zařízení z Česka. Jde o mezinárodní školu Meridian v pražských Kobylisích, v níž turečtí vlastníci vzdělávají žáky podle britských osnov. Vedení školy však souvislost s tureckým kazatelem žijícím v americkém exilu odmítá.
Sociolog Petr Matějů vysvětluje, proč a jak se ve školách marní talent dětí, zhoršují se jejich výsledky, touha po poznání, a dlouhodobě se tím připravujeme o prosperitu a vyšší životní úroveň.
České základní a střední školy jsou v dost těžké krizi. Ta krize je bohužel chronická a až na výjimečné situace, kdy se začnou učitelé bouřit proti příliš nízkým platům, není na první pohled viditelná.
Třebaže si soukromé základní školy za školné měsíčně účtují tisíce korun, mezi Čechy je o ně stále větší zájem. Od nového školního roku jich je v Česku zase víc – a to až o několik desítek.
Potkat na ulici nahého císaře a kolem něho průvod, který obdivuje jeho nové šaty, to se může stát jen v pohádce.
