Ani Evropská komise nechce zveřejnit závěrečnou zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) k farmě Čapí hnízdo. Podle mluvčího komise je to na českých úřadech, které ale ohledně zprávy nadále mlží. Ode dneška do zprávy ale mohou nahlížet někteří poslanci, ve čtvrtek byla totiž zařazena do vyšetřovacího spisu české policie, která kvůli možnému dotačnímu podvodu obvinila premiéra Andreje Babiše (ANO).
Ministerstvo financí ve čtvrtek navrhlo úřadům, aby vyňaly z evropského financování projekty, které vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Týká se to i farmy Čapí hnízdo kvůli níž obvinila česká policie premiéra Andreje Babiše (ANO). K takovému kroku vyzývají i závěry zprávy OLAF k Čapímu hnízdu, které ministerstvo zveřejnilo. Výbor regionální rady ROP Střední Čechy by mohl jednat o vyjmutí Čapího hnízda z evropského financování kolem 15. ledna.
Do pátku by mělo být jasné, jestli ministerstvo financí zveřejní velmi žádanou závěrečnou zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) k farmě Čapí hnízdo. V kauze možného zneužití evropských dotací figuruje premiér Andrej Babiš (ANO). Resort financí už má zprávu na stole druhý týden, zdráhá se ji ale zveřejnit. Podle šéfky ministerstva Aleny Schillerové jsou dva důvody, proč to není možné. O zprávu přitom žádá velké množství lidí i na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) s největší pravděpodobností ministerstvo navrhne vyjmout farmu Čapí hnízdo z projektů spolufinancovaných z evropských fondů. To přitom doporučila Česku Evropská komise (EK). Kvůli padesátimilionové dotaci pro Čapí hnízdo obvinila česká policie premiéra Andreje Babiše (ANO) a žádá o jeho vydání Poslaneckou sněmovnu.
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 6,2 miliardy korun. Informovalo o tom ve středu ministerstvo financí. Předloni vykázal státní rozpočet přebytek 61,8 miliardy korun, loňský výsledek je tak druhý nejlepší od roku 1997. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU. Loňský rozpočet byl schválen se schodkem 60 miliard korun. Státní dluh loni stoupl o 11,3 miliardy korun na 1,62 bilionu korun.
Jak ovlivní policejní vyšetřování farmy Čapí hnízdo závěrečná zpráva vyšetřování evropského úřadu OLAF? A zveřejní nakonec ministerstvo financí tuto zprávu, jak po něm žádají někteří politici? To jsou aktuální otázky kolem kauzy Čapí hnízdo premiéra Andreje Babiše, který čelí podezření, že na farmu zneužil evropské dotace.
Celkem šedesát poslanců z pěti stran se podepsalo pod návrh, který by mohl výrazně osekat elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ODS, STAN, TOP 09, Pirátů a hnutí SPD by se evidence, kterou lze označit za vlajkovou loď současného premiéra Andreje Babiše (ANO), neměla týkat podnikatelů, kteří nejsou plátci DPH.
Ministerstvo financí obdrželo zprávu Evropského úřadu proti podvodům (OLAF) ke kauze Čapího hnízda. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo financí. To ji rozeslalo dalším institucím – například i policii. V kauze možného zneužití dotací figuruje současný český premiér Andrej Babiš (ANO).
Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 351,6 miliardy korun. Úřad to v pátek uvedl s odkazem na zveřejněnou Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2018. Letos počítá MF podle aktualizace strategie z června s 290,9 miliardy korun na financování státního dluhu.
Nový premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve avizoval, že jeho menšinová vláda začne „makat“ hned po jmenování. Na důvěru Poslanecké sněmovny, kterou s největší pravděpodobností v prvním kole nedostane, čekat nebude. Jednání vlády odstartovalo už v 6:30 ráno a jedna z věcí, kterou noví ministři schválili, jsou personální změny na jednotlivých resortech.
Sněmovna v úterý schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má proti letošnímu klesnout o deset miliard korun na 50 miliard korun. Poslanci v závěrečném hlasování přidali mimo jiné 3,3 miliardy korun na sociální služby, miliardu korun na podporu agropotravinářského komplexu a 300 milionů na investice do mateřských a základních škol. Většinu ostatních návrhů na přesuny peněz zamítli.
Rozporuplné reakce vyvolalo včerejší zrušení některých částí zákona o evidenci tržeb (EET). Podnikatelé ze 3. a 4. vlny si oddychli, ti z prvních dvou vln jsou naštvaní, že evidovat musí, zatímco kolegové z jiných segmentů nikoliv. Prodejci online pokladem se zlobí, na zapojení dalších odvětví se totiž připravovali měsíce dopředu. A kritika přichází i z profesních organizací.
Po roce a půl průtahů Ústavní soud konečně v pátek rozhodne, jestli zruší elektronickou evidenci tržeb. Poslancům se nelíbil, jak samotný zákon, tak způsob, jakým byl ve sněmovně přijat. Soudci si ale s verdiktem dávali načas, podle jejich předsedy Pavla Rychetského byli totiž „nejednotní“.
Přerovská firma FAU, která skončila po neoprávněném zásahu finanční správy v likvidaci, je připravena podat žalobu na Českou republiku. Firma ještě nemá škodu konkrétně vyčíslenou, podle jejího právního zástupce Alfréda Šrámka by ale mohla částka převýšit jednu miliardu korun. Existuje přitom podezření, že úředníci při zásahu u firmy mohli jednat účelově na pokyny tehdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO).
Vybrat si výhru ze státní loterie k elektronické evidenci tržeb (EET) může být dosti náročné, stěžují si někteří hráči Účtenkovky. U nižších částek nabízí ministerstvo financí dvě možnosti – osobní převzetí či převod na účet – u těch vyšších to ale jde pouze převodem.
Do elektronické evidence tržeb by se ve třetí a čtvrté vlně, které začnou v březnu a červnu 2018, mělo zapojit zhruba 300 000 podnikatelů. Po roce fungování EET eviduje tržby 161 000 podnikatelů. Na páteční tiskové konferenci k prvnímu výročí spuštění EET o tom informoval ministr financí Ivan Pilný (za ANO).
Elektronická evidence tržeb (EET) je „gumový“ zákon, zněla kritika vůči evidenci ještě před jejím spuštěním. Kritici upozorňovali, že z ní bude možné dle libosti vyjímat různé subjekty a že zákon není dobře napsaný. Nyní se to potvrzuje. Ministerstvo financí chystá předložit nové vládě návrh na další tři výjimky. Dvě přitom vláda schválila na začátku listopadu. To jen potvrzuje, že vlajková loď šéfa hnutí ANO Andreje Babiše nebyla řádně připravena.
Podnikateli z Pardubicka Finanční úřad udělil pokutu 260 tisíc korun. Důvodem je nezasílání údajů a nevydání účtenky. Je to zatím rekordní pokuta ve spojitosti s EET. Informuje o tom web Podnikatel.cz.
Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 4,1 procenta a příští rok na 3,3 procenta. Ke zvýšení odhadů vedla dobrá kondice české ekonomiky i vývoje v zahraničí, informoval v pondělí v tiskové zprávě úřad. V předchozí červencové prognóze MF počítalo letos s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a pro příští rok s 2,9 procenta. Loni hrubý domácí produkt stoupl o 2,6 procenta.
Za pár týdnů to bude rok, co se někteří podnikatelé či živnostníci musí potýkat s elektronickou evidencí tržeb (EET). Vlajková loď Andreje Babiše se z počátku potýkala s nedostatečnou přípravou. Okamžitě se také začalo mluvit o výjimkách. Nyní už jsou z EET vyjmuti někteří podnikatelé a další změny se chystají. Prosazují je strany, které se ve volbách dostaly do sněmovny. Ve svém programu je má i sám Babiš.
Ve středu se uskutečnilo první slosování účtenkové loterie k elektronické evidenci tržeb (EET), a to z účtenek vystavených během října. V rámci losování ministerstvo financí rozdělilo zhruba 21 000 výher, první cenou je jeden milion korun. Losování se uskutečnilo odpoledne za přítomnosti zástupců úřadu, kompletní výherní listinu zveřejní ministerstvo financí na internetové stránce loterie.
Ve středu se budou poprvé losovat výherci státní loterie k elektronické evidenci tržeb (EET). Ve hře jsou ceny za miliony korun, o loterii ale není příliš velký zájem. Do losování poslali lidé asi jen tři procenta účtenek. Ročně přitom bude stát téměř 80 milionů korun.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš chce, aby cestovní ruch spadal do působnosti ministerstva kultury. Záležitosti církví chce zařadit pod ministerstvo financí, napsal server iDNES.cz. Babiš o problematice kultury v pondělí jednal s představiteli některých státních kulturních institucí. Oproti předpokladu se na schůzce nemluvilo o osobě nového ministra kultury.
Ministerstvo financí si zájem o státní loterii k elektronické evidenci tržeb (EET) zatím pochvaluje. Přihlásilo se do ní podle resortu půl milionu lidí, kteří od spuštění Účtenkovky na začátku října odeslali do soutěže asi deset milionů účtenek. Jenže to lze jen těžko označit za nějaký velký zájem. Účtenky poslané do slosování tvoří asi jen tři procenta všech za tu dobu zaevidovaných účtenek.
Přebytek státního rozpočtu ke konci října stoupl na 26,5 miliardy korun ze zářijových 17,4 miliardy korun. Loni v říjnu skončilo hospodaření státu v přebytku 98,3 miliardy korun. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU, informovalo ve středu ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
Finanční správa a ministerstvo financí nepřímo připouští, že používání zajišťovacích příkazů není úplně v pořádku. Souhlasí totiž s tím, že je třeba je v zákoně upravit. Sporným opatřením se navíc bude zabývat expertní skupina na ministerstvu financí.
Kritizovaný ředitel finanční správy Martin Janeček i náměstkyně ministra financí Alena Schillerová se budou s odborníky na daně i zástupci podnikatelů a firem bavit o zajišťovacích příkazech a jejich používání. V pondělí se sejdou se zástupci Komory daňových poradců, profesních organizací a Nejvyššího správního soudu na semináři, kde budou řešit možnou změnu legislativy. Daňoví poradci totiž dlouhodobě upozorňují, že takzvané zajišťováky jsou používány nepřiměřeně, což finanční správa popírá.
Odborník na e-goverment Michal Bláha dostal před několika dny vyhazov z ministerstva financí, kde v roli poradce od jara spolupracoval na přípravě personálního informačního systému. Vypovězení smlouvy od ministra Ivana Pilného (ANO) dle něj přišlo bez vysvětlení. Bláha vidí souvislost s tím, že se zajímal o přístup náměstkyně Aleny Schillerové k živým daňovým kauzám na Generálním finančním ředitelství. Rozhovor s Bláhou přinesl podnikatel.cz.
Ministerstvo financí požádalo ministerstvo vnitra o posouzení, zda reportáže o zajišťovacích příkazech zveřejňované serverem Seznam Zprávy nenesou znaky hybridních hrozeb. Lídr ČSSD Lubomír Zaorálek s poukazem na reportáže v úterý, tři dny před volbami, obvinil finanční správu ze zneužívání pravomoci k likvidaci konkurence firem spojených s holdingem Agrofert, který donedávna patřil šéfovi ANO Andreji Babišovi. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) řekl, že hybridní hrozba, tedy vědomě šířená dezinformace poškozující stát, mohla vzniknout kombinací reportáže a vystoupení Zaorálka.
Kvůli eReceptům, EET a podfinancování se bouří praktičtí lékaři. Jen do konce roku může ordinaci zavřít až 200 z nich. Přitvrdí proto ve svých protestech. Symbolickou černou pásku za „pohřbívané“ ordinace vymění 18. října za zavřené ordinace. Doktoři navíc varují, že stejný krok mohou opakovat. Současné ministerstvo ani vláda už podle nich nic nespraví. Apelujeme na budoucí reprezentaci, říkají.
