Pokud projde novela daňového řádu, lidé se budou bát se s advokáty nebo daňovými poradci poradit, pokud se nevědomě dopustí chyby. Myslí si to daňový poradce Tomáš Hajdušek. Ten se obává, že návrh pirátského poslance Jakuba Michálka, který prolomí mlčenlivost advokátů a daňových poradců, bude dalšími zajišťovacími příkazy.
Česká advokátní komora (ČAK) se ohrazuje proti pozměňovacímu návrhu Pirátů u chystané novely daňového řádu, ve které by advokáti museli poskytovat informace o svých klientech. Tento týden by poslanci mohli novelu schválit. Minulý čtvrtek ji doporučil přijmout sněmovní rozpočtový výbor. Podle návrhu by advokáti museli vydat informace o svých klientech úředníkům, pokud budou mít podezření z daňového úniku vyššího než půl milionu korun.
Zdanění o desítky procent navíc hrozí fyzickým osobám, které mají hlavní příjem z pronájmu bytů. Nejvíce na daních odvedou pronajímatelé získávající z pronájmů více než milion a půl korun ročně. Ministerstvo financí však oponuje tím, že se jedná pouze o marginální část fyzických osob. Zástupci Občanského sdružení majitelů domů v ČR ale varují, že změny povedou k navýšení nájmů.
Boj o post ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů pokračuje. Před poslance předstoupil premiér v demisi Andrej Babiš a bývalý premiér Bohuslav Sobotka. GIBS tvrdí, že Andrej Babiš dvakrát vyzval při osobním setkání ředitele inspekce Michala Murína aby odstoupil. Poté mu měl slíbit, že pokud to neudělá, neobejde se jeho odchod bez skandálu. „Jednání není vyšetřování. Nejde o hledání jakékoli viny,“ řekl v úvodu debaty předseda výboru Radek Koten.
Ministerstvo financí loni vytáhlo z Českého Aeroholdingu dosud největší dividendu. Vedení firmy sice navrhlo výplatu 503 milionů korun, stát si nakonec vzal 2,485 miliardy korun po zdanění, tedy téměř pětkrát více. Napsal to v pondělí server Zdopravy.cz, kterému informaci potvrdil aeroholding i ministerstvo financí. V roce 2016, za který se dividenda vyplácela, hospodařil aeroholding se ziskem 2,52 miliardy korun.
Politici kritizují únik důvěrných dokumentů souvisejících s prodejem bulharské divize ČEZu. Někteří viní z komplikovaného průběhu prodeje premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) a jeho vládu. Zároveň padají i taková slova jako rezignace a to směrem k ministryni financí Aleně Schillerové, jejíž náměstek je z úniku podezřelý. Celou věc ve středu řešil sám šéf energetického gigantu Daniel Beneš s českým prezidentem Milošem Zemanem.
Prodej majetku ČEZ v Bulharsku se komplikuje. Vyšlo totiž najevo, že náměstek české ministryně financí a člen dozorčí rady ČEZ Ondřej Landa byl zřejmě ten, kdo bulharskému premiérovi Bojkovi Borisovi poslal interní informace o prodeji aktiv společnosti ČEZ. Ta sice podepsala smlouvu s bulharskou firmou Inercom, tamější vláda má ale zájem nečekaně vstoupit do obchodu.
Platbu kartou, ať na terminálu nebo přes internet, už nemusí podnikatelé zahrnout do evidence tržeb. Jedná se o jednu změn, která začala platit v souvislosti s EET. Další změnou je, že doklad o zaplacení nově nebude obsahovat DIČ. Ústavní soud totiž v prosinci zrušil některé paragrafy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Zastavil i třetí a čtvrtou vlna EET. Třetí měla započít právě 1. března.
Už když se Andrej Babiš poprvé dostal po volbách 2013 do vlády, zatoužil po centrálním registru bankovních účtů. Tehdy se naštěstí proti hromadnému úložišti citlivých informací na své půdě postavila ČNB.
Vláda v demisi snížila navrhovanou sazbu daně z příjmů pro lidi s vysokými příjmy z 24 na 23 procent. Navrhovaná sazba pro lidi s nižšími příjmy zůstává na 19 procentech. Opoziční strany návrh kritizují. Uvedla to dnes Česká televize (ČT). Původní návrh představoval proti současné situaci snížení daně pro lidi s nižšími příjmy a zvýšení pro vysokopříjmovou skupinu. Nyní by se snížila daň oběma skupinám.
Zákazníci směnáren by měli mít nově právo do dvou hodin od výměny peněz odstoupit od transakce. Částka je přitom kvůli možným spekulacím omezena na 1000 eur. Vyplývá to z novely zákona o směnárenské činnosti, kterou poslalo ministerstvo financí k připomínkám. Norma by měla ochránit zejména turisty před těmi směnárnami, které nabízejí nestandardní, pro klienty nevýhodné kurzy. Opatření ministerstvu financí navrhla loni Česká národní banka, která na činnost směnáren dohlíží. Stejnou změnu navrhli nedávno v rámci poslaneckého návrhu zástupci Starostů a nezávislých.
Ministerstvo financí zvažuje, že po čtyřech letech znovu nabídne lidem státní spořící dluhopisy. Občanům tak otevírá možnost, kam vložit svoje úspory. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek varuje, že spořící dluhopisy mají smysluplné využití při dlouhodobém použití. „Za nějakých 20 nebo 30 let může být v rukou českých domácností významná část českého dluhu, což bych viděl jako nesmírně správné a pozitivní,“ řekl Kalousek pro Echo24.
Za hodně reálné považuje v této chvíli česká ministryně financí Alena Schillerová to, že ČR po roce 2020 kvůli britskému odchodu z EU zvýší své každoroční příspěvky do unijního rozpočtu. Novinářům to řekla v Bruselu po jednání s kolegy z dalších evropských zemí. Diskuse o příštím víceletém finančním rámci EU, tedy dlouhodobém rozpočtovém výhledu unie, však podle ní nyní teprve začínají.
Rozšíření EET, které mělo původně začít platit již od března, se zpozdí nejméně o rok. Třetí a čtvrté rozšíření se bude týkat například farmářských trhů, lékařů, advokátů či řemeslníků. Podle ministerstva financí může za zpoždění legislativní proces. Informuje Právo.
Firma Vyrtych, jíž se před Finanční správou zastal Nejvyšší správní soud, je připravena se domáhat svých práv žalobou, pokud to bude potřeba. Nyní ale vyčkává na další postup státu. O případu chce s šéfem Finanční správy jednat i ministryně financí v demisi Alena Schillerová.
Finanční správa je dlouhodobě pod palbou kritiky za přístup k podnikatelům. Nejnověji za to, že Nejvyšší správní soud se zastal firmy, které Finanční správa odmítla uznat nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, protože se podle něj zapojila do podvodného řetězce. Podle ekonomického experta ODS finanční úřad ohrožuje existenci firem, které se dostanou do jejího hledáčku, a opakovaně překračuje své pravomoci.
Firma Vyrtych je další firmou, které se zastal Nejvyšší správní soud před finančním úřadem. Berňák firmě odmítl uznat nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, protože se podle něj zapojila do podvodného řetězce. Podle soudu splnila firma veškeré podmínky stanovené pro přiznání nároku na odpočet DPH. Finanční správa se chce k případu vyjádřit až koncem týdne, ministerstvo financí mlčí. Postup úřadu ale kritizuje odborná veřejnost.
Finanční úřady pod taktovkou Andreje Babiše porušují ve svatém honu proti ''karuselovým obchodům' a únikům na DPH zákony. Nejvyšší správní soud rozhodl, že berní úředníci poškodili firmy, které neoprávněně podezřívaly z úniků na dani z přidané hodnoty.
Návrh ministerstva financí zrušit superhrubou mzdu a zavést dvě sazby daně z příjmu fyzických osob ke snížení daňové zátěže nepovede. Alespoň si to myslí ekonomický expert ODS, poslanec Jan Skopeček. Podle něj se hnutí ANO snaží „trestat“ lidi, kteří více vydělávají a nebo jsou vzdělanější. Návrh totiž zvyšuje progresivní zdanění. Daňové zatížení by se ale podle něj v době ekonomického růstu, který nyní Česko zažívá, mělo snížit.
Se zrušením superhurbé mzdy a zavedením sazeb daně z příjmů fyzických osob 19 a 24 procent počítá ministerstvo financí od ledna příštího roku. Vyplývá to z návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní od roku 2019. Materiál poslalo MF k připomínkovému řízení, vyplývá z internetových stránek vlády. Další změny se týkají například odpočtů DPH u veřejnoprávních médií nebo zdanění zahřívaného tabáku.
Novela zákona o evidenci tržeb (EET) nebude schválena do konce února. V té době přitom přestanou platit některé paragrafy zákona, které v prosinci zrušil Ústavní soud – konkrétně se tak do evidence nezapojí podnikatelé z takzvané třetí vlny. Zároveň od 1. března přestátá platit povinnost evidovat bezhotovostní platby. Novela zákona by měla nejen zapracovat námitky Ústavního soudu, ale také přinést některé zásadní změny – třeba off-line variantu evidence pro nejmenší podnikatele.
Hospodaření státního rozpočtu skončilo letos v lednu v přebytku 26,5 miliardy Kč. Loni v lednu byl přebytek 9,1 miliardy korun. Meziročně vyšší přebytek výrazně ovlivnily peníze z EU, které byly vyšší o 17 miliard Kč. V tiskové zprávě to ve čtvrtek uvedlo ministerstvo financí. Hospodaření rozpočtu očištěné o evropské peníze by skončilo přebytkem pět miliard korun.
Středočeský zastupitel za TOP 09 Jan Jakob se zasadil o to, aby Výbor regionální rady Regionálního operačního programu (ROP) Střední Čechy neodhlasoval vyjmutí farmy Čapí hnízdo z evropského financování. Jakob totiž varuje, že pokud by farma vyňatá byla, zametla by se kauza pod koberec. „Mám obavu, že česká strana, hlavně ministerstvo financí, patrně nemá zájem, aby se tato záležitost prošetřila, notabene, když ze Závěrečné zprávy OLAF vyplývají podezření na případné daňové úniky,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24.
Ministerstvo financí velmi pravděpodobně rozhodne i přes nesouhlas výboru regionální rady Regionálního operačního programu (ROP) Střední Čechy o vyjmutí Čapího hnízda z evropského financování. Podle úřadu je to z hlediska rozpočtu nejlepší řešení, jinak by ČR hrozilo krácení už přidělených peněz. Ministerstvo to uvedlo v úterý.
Běžná taktika obhajoby. Tak hodnotí opoziční politici vyjádření společnosti Imoba, která vlastní farmu Čapí hnízdo a proti které míří zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Podle tiskového mluvčího společnosti Karla Hanzelky, který zároveň zastupuje holding Agrofert, úřad podlehl politického tlaku.
Dotační podvod, netransparentnost, zatajování informací i rodinných vazeb. Závěrečná zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) k vyšetřování farmy Čapí hnízdo potvrzuje závěry české policie o dotačním podvodu. Ve zprávě se píše o podezření na porušení českého národního práva i práva Evropské unie.
Poslední hodiny na politické scéně potvrzují velké obavy opozice. Hnutí ANO se snaží ovládnout mandátový a imunitní výbor, který má zásadní roli při vydávání obviněného premiéra Andreje Babiše (ANO). Na úterním jednání výboru se opět ukázala hlasovací koalici s hnutím SPD Tomia Okamury. Reálně tak hrozí, že výbor Babiše vydat nedoporučí a Česku tak bude vládnout obviněný premiér.
Téměř dva roky trvalo vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) farmy Čapí hnízdo. Když konečně šetření uzavřelo a závěrečnou zprávu poslalo do Česka, ministerstvo financí ji odmítlo zveřejnit. Její obsah je totiž v souladu se závěry z vyšetřování české policie. Ve zprávě se hovoří o dotačním podvodu, netransparentnosti, zatajování informací i rodinných vazbách. Detaily ze zprávy zveřejňují Hospodářské noviny (HN), které mají její kopii k dispozici.
Už v úterý na zasedání mandátového a imunitního výboru, který rozhoduje o vydávání poslanců k trestnímu stíhání, měli promluvit obviněný premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho stranický kolega Jaroslav Faltýnek. Tím by se rozhodování výboru, zda oba pány vydá, opět o něco přiblížilo konci. Jenže Babiš a Faltýnek na zasedání s největší pravděpodobností nevystoupí, zažádali si totiž o odklad. Jako důvod uvádějí, že si chtějí prostudovat závěrečnou zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) k vyšetřování farmy Čapí hnízdo.
V posledním roce se toho hodně napsalo a namluvilo o ruských dezinformacích a propagandě.
