Ministerstvo vnitra stále váhá, jestli má na 70 pronásledovaným křesťanským uprchlíkům z Číny poskytnout v Česku azyl. U některých z nich prodloužilo lhůtu, během které musí o jejich osudu rozhodnout, na nezákonně dlouhou dobu.
Během první poloviny letošního roku přišlo do Německa nově 90 389 žadatelů o azyl. Oznámilo to ve středu německé ministerstvo vnitra. Německo tak podle německé vlády přijímá přibližně stejný počet uprchlíků jako Itálie, která je přitom v poslední době kvůli migrační vlně v ohnisku politické debaty, napsala ve středu agentura DPA.
Evropská komise v úterý pohrozila právními kroky zemím, jež odmítají přijímat migranty v rámci programu přerozdělování podle kvót. Při prezentaci pravidelné zprávy o pokroku programu přerozdělování žadatelů o azyl zdůraznil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, že Maďarsko a Polsko dosud nepřevzaly z Itálie nebo Řecka ani jednu osobu.
O azyl v Německu usiluje také stále více tureckých diplomatů, vláda ví o 136 žádostech od Turků s diplomatickým pasem. S odvoláním na ministerstvo vnitra o tom v pátek informovala agentura DPA. V Německu se chtějí takto usídlit i rodinní příslušníci tureckých diplomatů.
Více než 90 procent všech cizineckých úřadů v Německu není schopno kvůli nedostatečnému technickému vybavení ověřovat v digitálních databázích otisky prstů žadatelů o azyl, což nadále migrantům umožňuje snadno se opakovaně zaregistrovat. V úterý o tom s odvoláním na Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) informoval deník Die Welt. Do Německa za poslední dva roky přišlo téměř 1,2 milionu žadatelů o azyl.
Ruský bloger Vladimir Luzgin, který byl odsouzený k obří pokutě za sdílení článku o druhé světové válce na sociální síti VKontaktě, se rozhodl utéct do České republiky. Požádal o politický azyl, o kterém české úřady rozhodnou do půl roku. Luzgina soud potrestal za to, že sdílený článek obviňoval z rozpoutání druhé světové války kromě Německa také Sovětský svaz.
V uprchlickém táboře nedaleko severoitalských Benátek v noci na úterý zasahovala policie kvůli nepokojům, které vyvolala smrt mladé ženy z Pobřeží slonoviny. Pětadvacet zaměstnanců azylového zařízení se muselo zabarikádovat v kancelářích a několik hodin čekat na pomoc, uvedl list La Repubblica.
První Afghánku, která získala oprávnění pilotovat letadlo, v rodné zemi chválili a její příběh „obletěl“ světová média. Teď ale Nílúfar Rahmání požádala o azyl ve Spojených státech amerických a poštvala tím proti sobě afghánskou vládu. Čtyřadvacetiletá pilotka zdůvodnila rozhodnutí tím, že postavení žen se v Afghánistánu nezlepšuje a doma jí vyhrožují smrtí. Informoval o tom server rozhlasové stanice Svobodná Evropa.
Počet migrantů přicházejících do Německa se v listopadu proti předcházejícím dvěma měsícům opět zvýšil. Od srpna počet lidí, kteří v zemi hledají útočiště, přitom plynule klesal, informovalo v pátek německé ministerstvo vnitra. Spolková vláda v pátek také přijala zprávu o situaci migrantů v zemi. Podle ní žije lidí s cizím původem v Německu asi 17,2 milionu, což je 21 procent všech obyvatel země.
Většina uprchlíků, která v Německu požádala o azyl, bude moci v zemi zůstat. V období od července do září letošního roku získaly mezinárodní ochranu tři čtvrtiny uchazečů o azyl. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním údaje, které německá vláda poskytla parlamentní straně Levice.
Za národního socialistu, nikoli člena sociální demokracie označil svého stranického kolegu Jeronýma Tejce končící ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). ČTK řekl, že kdyby prošly změny, které chce Tejc prosadit v zákonu o azylu a v Listině základních práv a svobod, Česká republika by ustoupila od svých mezinárodních závazků.
Německo odmítá na svých hranicích do země vpustit stále více migrantů. Roste také počet deportací neúspěšných žadatelů o azyl. S odvoláním na údaje spolkové vlády o tom informoval list Neue Osnabrücker Zeitung.
Trampoty iráckých křesťanů v České republice a jejich českých pomocníků s (některými) iráckými křesťany jsou měřeno čísly drobnost.
