Finanční správa od začátku fungování EET do letošního září uložila podnikatelům pokuty za nedodržení EET ve výši 87 milionů korun. Jen letos rozdal berňák pokuty za celkem 32 milionů. K povinnosti elektronicky evidovat tržby navíc přibude i povinnost sdělovat státu, jaké zboží obchodník prodal.
Ministryně financí Alena Schillerová se chystá řešit osud Martina Janečka v čele finanční správy. Podle ní úřad nedostatečně komunikuje a není dostatečně transparentní. Schillerová to řekla v rozhovoru pro deník Blesk. Šéf finanční správy Martin Janeček je po řadě prohraných soudních sporů ohledně zajišťovacích příkazů pod vlnou kritiky. Zlikvidované společnosti, kterých se soud zastal, nyní mohou žádat po státu odškodnění.
Finanční správa nemá právo zlikvidovat zajišťovacími příkazy firmu, ani kdyby byla zapojena do podvodu. Vyplývá to z rozsudku, který vydal Nejvyšší správní soud ohledně společnosti Lija. Finanční správa na firmu zaklelka zajišťovacími příkazy ve výši 114 milionů korun. Společnost však do té doby neměla s placením daní žádné problémy a měla miliardové obraty.
Prolomení bankovního tajemství, které umožnila novela daňového řádu, může paradoxně zkomplikovat práci finanční správě. A to proto, že zhorší prokazování účasti na podvodech. Daňová novela, která v květnu prošla parlamentem, umožňuje správci daně získávat od bank a dalších povinných subjektů podrobné informace o jejich klientech. Unie daňových poplatníků ČR nyní upozorňuje, že novela nejen zlepšuje informační pozici finanční správy v boji proti daňovým podvodům, zároveň ale nabízí možnost obrany poctivých plátců daní při podezření z účasti na podvodu.
Podnikatel Martin Machura kvůli finanční správě přišel o fungující firmu, která byla na trhu dvaadvacet let. Kvůli kontrole berních úředníků a následnému podání zajišťovacích příkazů se tak společnost Lija dostala z miliardových obratů až na samé dno insolvence. Nejvyšší správní soud pak po třech letech zrušil zajišťovací příkazy a dal za pravdu jejímu majiteli. Sám poškozený podnikatel deníku Echo24 přiblížil, jak jednoduché je, když si Finanční správa klekne na prosperující společnost.
Nejvyšší správní soud (NSS) utnul snahu finanční správy obhájit svůj tvrdý postup ve vydávání zajišťovacích příkazů. Ve svém rozsudku dal nyní za pravdu menší zlínské firmě, na kterou byl před dvěma lety příkaz uvalen, že finanční úřad nejednal správně. Soud rovněž finanční správu upozornil na to, že daňové řízení neslouží k trestání podnikatelů.
Když se stal Andrej Babiš v roce 2014 ministrem financí, přišel finanční správě z Německa podnět, že Babišův holding Agrofert se možná dopouští daňových úniků. Upozornila na to německá finanční správa. Té se nezdála smlouva uzavřená mezi německým Agrofertem a Farmou Čapí hnízdo, na základě které německý Agrofert zaplatil Čapímu hnízdu v roce 2012 téměř devět milionů za reklamu. Čapí hnízdo přitom mělo podnikat v pohostinství a stravování.
„Na kobereček“ musel kvůli postupu finanční správy její šéf Martin Janeček. Berňák žádal po novomanželech zaslat údaje o počtu hostů a ceně svatební hostiny, provozovatele restaurace totiž podezíral z krácení příjmů. Podle finanční správy není takový postup v rozporu se zákonem. Vyplývá to z analýzy, kterou Janeček předložil ministryni financí Aleně Schillerové (ANO). Opačný názor mají odborníci na daňovou problematiku.
Rychlejším podání exekuce se finanční správa rozhodla bojovat s chronickými neplatiči. Exekuci v některých případech může podat už v rámci několika dnů. Nová praxe se týká hlavně těch, kteří mají dlouhodobě problémy s placením daním, ať už na dani dluží opakovaně, nebo se u nich v minulosti objevil problém s vymáháním. S informací přišel server iHNed.cz.
O vydání kontroverzních zajišťovacích příkazů při výběru daní by měl rozhodovat správní soud místo finanční nebo celní správy. Navrhují to opoziční poslanci z TOP 09, STAN a ODS. To by zajistilo nestrannost při rozhodování o vydání příkazů a zaručilo zákonná práva poplatníků, argumentují. Vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM ale opoziční návrh zřejmě odmítne.
Finanční správa opět překvapila. Tentokrát výzvou novomanželům, aby doložili, kolik měli hostů a kolik stála hostina. Berňák má totiž pochybnosti, zda byla svatební hostina zdaněná a zaevidovaná dle požadavků EET. Provozovatele restaurace podezírá z krácení příjmů. Odborníci ale upozorňují, že takový postup vůči novomanželům je nezákonný.
Pojistka podnikatelů proti přešlapům finanční správy v podobě kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) může vymizet. Skupina poslanců totiž navrhuje možnost NSS odmítnou jakoukoli ze stížností pro nepřijatelnost. Reagují tím na to, že je soud kasačními stížnostmi přehlcen. Řada podnikatelů by tak mohla přijít o zastání před zvůlí finanční správy, protože by se jejich stížnost vůbec nemusela projednávat. V minulosti se takto domohly „zakleknuté“ firmy zrušení kontroverzních zajišťovacích příkazů nebo vyměření daní. O návrhu poslanců bude v úterý jednat vláda, ke změnám se zřejmě postaví neutrálně.
Do Senátu přichází velký kritik finanční správy a elektronické evidence tržeb Tomáš Goláň. Na středeční schůzi horní komory složil slib senátora. Stal se tak plnohodnotným členem horní komory za zlínský obvod a Senát je opět kompletní. Daňový poradce Goláň zvítězil v květnových doplňovacích volbách poté, co složil mandát František Čuba (SPO). Tématem, kterému se Goláň hodlá v Senátu věnovat, jsou daně.
Královéhradecký spolek HK free se znovu soudí s Finanční správou. Ta mu napařila daň z příjmu právnických osob i DPH. Spolek je totiž dle berňáku podnikatelský subjekt a spolkovou činnost pouze navozoval. „Nedovedu si představit, jak navozovat dojem spolku,“ brání se jednatel spolku Záviš Jirásek.
Podnikatelům došla trpělivost s kontrolami EET. Podle Podnikatelských odborů jsou nekorektní, Finanční správa postupuje přehnaně tvrdě, chybuje a chová se k podnikatelům nepřátelsky. Podnikatelé proto žádají okamžité zastavení kontrol EET a změny v EET. Na středeční tiskovou konferenci, na níž své požadavky podnikatelé zveřejnili, nikdo z Finanční správy nedorazil. Pozváni její zástupci ale byli.
Přístup Finanční správy k podnikatelům a živnostníkům se od roku 2013 velmi zhoršil, říká v rozhovoru pro deník Echo24 předseda výboru Podnikatelských odborů Radomil Bábek. „Finanční správa se tu 25 let chovala velmi rozumně, korektně a především zdrženlivě. Jenže došlo k obratu,“ říká Bábek, podle něhož tento obrat úzce souvisí s nástupem dnes premiéra v demisi Andreje Babiše do čela resortu financí. Podnikatelské odbory proto zkontrolovaly práci Finanční správy při kontrolách EET a s výsledky dnes seznámí veřejnost.
Královéhradeckému spolku HK free s více než pěti tisíci členy hrozí zánik. Doléhá na něj exekuce daně z přidané hodnoty. Stojí za ní Finanční správa, která se rozhodla spolku dodanit členské příspěvky kvůli tomu, že členům poskytuje výměnou za členské příspěvky internetové připojení. Podle správy tedy není HK free spolek, ale podnikatelský subjekt.
Odpůrci elektronické evidence tržeb (EET) z Podnikatelských odborů se v týdnu sešli s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) a zástupkyní Generálního finančního ředitelství (GFŘ). Řešili s nimi nesmyslné pokuty, které za EET padají. Další setkání – tentokrát veřejné – je naplánované na druhý květnový týden.
Pokuta 15 tisíc za nevydaný doklad na 15 korun, chybějící vteřiny na účtenkách nebo minutový rozdíl v evidenci tržby a vydání účtenky. Podnikatelé a živnostníci si stěžují, že finanční správa je při kontrolách dodržování zákona o evidenci tržeb (EET) nepřiměřeně tvrdá a dávají jim pokuty za drobné či nesmyslné prohřešky. To potvrzuje i statistika finanční správy.
Finanční správa by měla vracet firmám, které mají zkušenosti se zajišťovacími příkazy, nezákonně zadržené peníze. Vyplývá to z důležitého rozsudku Nejvyššího správního soudu ze začátku dubna. Jenže správce daně netuší, kolika firem a jak velkého objemu peněz, se rozsudek týká. Ukázat to má úředníkům analýza, která ale zůstane veřejnosti utajená.
Majitel pivovaru Raven Ladislav Vrtiš si před měsícem postěžoval na sociální síti, že mu finanční správa vyměřila preventivní kauci ve výši 100 tisíc korun. Po velkém sdílení a po mnoha komentářích se mu ozvala samotná ministryně financí Alena Schillerová, která ho pozvala na společné jednání, po kterém se dohodli na společném postupu. „Je to hlavně k vzájemnému pochopení, že některé věci se dají udělat jednodušeji, než jak je děláme,“ řekl Ladislav Vrtiš pro Echo24.
Důležitý rozsudek Nejvyššího správního soudu bude mít zásadní vliv na všechny firmy, které mají zkušenosti se zajišťovacími příkazy. Myslí si to daňový poradce Tomáš Goláň, který zároveň kandiduje v doplňovacích volbách do Senátu na Zlínsku. Finanční správa si v praxi nechávala zajištěné peníze i poté, co už firmě doměřila konkrétní daň. Soud nyní řekl, že se takto chovat neměla. Peníze má podle něj podnikům vracet a ponechat jim jejich zákonnou možnost se proti doměřené dani odvolat.
To už nejsou jednotlivosti, ale trend. Nejvyšší správní soud v různých případech opakovaně rozhoduje, že Finanční správa nezákonně používá extrémní zbraň, jíž je zajišťovací příkaz.
Za dva roky fungování kontrolního hlášení DPH padlo více než 21 tisíc pokut v celkové výši přes 763 milionů korun. Vyinkasovat se finanční správě povedlo zatím asi 200 milionů, třetinu pokut úředníci odpustili, zbytek ale stále vymáhají. V asi osmi tisících případů přitom padla nejvyšší padesátitisícová pokuta, kterou podnikatel dostane, pokud nepodá hlášení vůbec. Podle daňových poradců přitom pokuty nejčastěji dostávají malí podnikatelé.
Pokud projde novela daňového řádu, lidé se budou bát se s advokáty nebo daňovými poradci poradit, pokud se nevědomě dopustí chyby. Myslí si to daňový poradce Tomáš Hajdušek. Ten se obává, že návrh pirátského poslance Jakuba Michálka, který prolomí mlčenlivost advokátů a daňových poradců, bude dalšími zajišťovacími příkazy.
Firma Vyrtych, jíž se před Finanční správou zastal Nejvyšší správní soud, je připravena se domáhat svých práv žalobou, pokud to bude potřeba. Nyní ale vyčkává na další postup státu. O případu chce s šéfem Finanční správy jednat i ministryně financí v demisi Alena Schillerová.
Finanční správa je dlouhodobě pod palbou kritiky za přístup k podnikatelům. Nejnověji za to, že Nejvyšší správní soud se zastal firmy, které Finanční správa odmítla uznat nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, protože se podle něj zapojila do podvodného řetězce. Podle ekonomického experta ODS finanční úřad ohrožuje existenci firem, které se dostanou do jejího hledáčku, a opakovaně překračuje své pravomoci.
Firma Vyrtych je další firmou, které se zastal Nejvyšší správní soud před finančním úřadem. Berňák firmě odmítl uznat nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, protože se podle něj zapojila do podvodného řetězce. Podle soudu splnila firma veškeré podmínky stanovené pro přiznání nároku na odpočet DPH. Finanční správa se chce k případu vyjádřit až koncem týdne, ministerstvo financí mlčí. Postup úřadu ale kritizuje odborná veřejnost.
Finanční úřady pod taktovkou Andreje Babiše porušují ve svatém honu proti ''karuselovým obchodům' a únikům na DPH zákony. Nejvyšší správní soud rozhodl, že berní úředníci poškodili firmy, které neoprávněně podezřívaly z úniků na dani z přidané hodnoty.
Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal firmy Vyrtych, které finanční správa nepřiznala nárok na odpočet daně kvůli údajnému zapojení do podvodného řetězce. Podle soudu jde o zásadní rozsudek pro daňovou oblast. NSS uvedl, že není přípustné, aby úřad vyměřil daň fakticky komukoliv v libovolně dlouhém řetězci nebo aby se zaměřil na plátce, u kterého bude daňový výnos nejsnáze vymahatelný.
