Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce iniciovat svolání mimořádné schůze Sněmovny k projednání ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana, pokud premiér Andrej Babiš (ANO) do konce týdne nezačne jednat ve věci jmenování ministra kultury.
Den a noc ve sněmovně, která zasedala v kuse plných sedmnáct hodin, přinesl řadu jen těžko uvěřitelných výroků.
Během sedmnáctihodinovém jednání sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě vystoupil bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka.
Tradiční českou stranu KDU-ČSL čeká zásadní změna. Po osmi letech a čtyřech měsících odejde v pátek z pozice předsedy KDU-ČSL z vlastního rozhodnutí Pavel Bělobrádek. Sjezd nyní opoziční KDU-ČSL bude v Brně vybírat Bělobrádkova nástupce minimálně ze tří kandidátů. O vedení strany se ucházejí dosavadní místopředsedové Jan Bartošek a Marian Jurečka a poslanec Marek Výborný. Každý sází na něco jiného, výraznou změnu kurzu strany a odchýlení od nynější politiky lidovců ale neavizuje žádný z nich.
Zpráva o úmrtí lékaře Petra Halaty, člena delegace prezidenta Miloše Zemana, která se tento týden vrátila z cesty do Číny, vyvolala v řadě případů ostré slovní přestřelky. Někteří se totiž nechali slyšet, že když česká výprava při odletu domů zjistila, že Halata nenastoupil do letadla, měla se více zajímat o to, co se stalo. Takového názoru je i bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), jenž za to zkritizoval Pražský hrad na Twitteru. A prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček reagoval až nevídaně ostře - označil ho za prase.
Lidovecký poslanec Marek Výborný bude na březnovém sjezdu strany kandidovat na předsedu. V úterý to řekl novinářům. Nynější předseda Pavel Bělobrádek, který KDU-ČSL vede od roku 2010, v říjnu oznámil, že už svou funkci obhajovat nebude.
Současný místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek se bude na březnovém sjezdu ucházet o funkci předsedy lidovců. Oznámil to v pondělí na twitteru. Kandidaturu zvažuje i první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka, na rozhodnutí je ale podle něj ještě čas. Zlínský hejtman a senátor Jiří Čunek se o kandidatuře rozhodne v únoru. Nynější předseda lidovců Pavel Bělobrádek nedávno oznámil, že už nebude funkci, kterou zastává od roku 2010, obhajovat.
Ministerstvo zemědělství od 1. ledna 2019 výrazně omezí používání herbicidu glyfosát na tuzemských polích. Zemědělci už jej nebudou moci plošně používat například k urychlení dozrávání či vysušování některých plodin. Postup resortu zemědělství však kritizují zemědělci, kterých se to týká. Podle nich s nimi ministerstvo zemědělství tento krok nekonzultovalo. Zemědělcům mohou od příštího roku vzrůst náklady na sklizeň, protože si ji nebudou moci plošně usnadňovat aplikací herbicidu. Omezení glyfosátu nebylo ani tématem jednání vlády.
Lidovce čeká volební sjezd až na jaře, už nyní se ale objevují možní kandidáti na předsedu. Šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek až po senátní volbách, ve kterých sám kandiduje, oznámí, zda bude křeslo předsedy obhajovat. Zájem o předsednictví otevřeně hlásí už nyní první místopředseda Marian Jurečka i poslanec Marek Výborný.
Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka se dostal do sporu s šéfem resortu dopravy Danem Ťokem. Problém mezi dvěma bývalými kolegy z vlády odstartoval Jurečkův výrok pro deník Echo24. „Vrabci na střeše si cvrlikají, že někteří lidé na ministerstvu dopravy inklinují ke Kapschi,“ řekl Jurečka v narážce na zrušený tendr na nový mýtný systém. Dan Ťok napsal Jurečkovi otevřený dopis, ve kterém ho vyzývá, ať uveřejní konkrétní jména pracovníků, nebo ať navždy mlč
Na českých silnicích se objeví několik desítek tisíc očipovaných aut, díky kterým bude možné sledovat dopravní situaci. Data budou k dispozici ostatním řidičům a pomohou jim najít lepší trasu. Za systém stát zaplatí 267 milionů korun, přičemž se bude jednat o pětiletý provoz. Podle místopředsedy sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřeje Polanského jde především o zkvalitnění služby, které si řidič může už nyní najít.
Zástupci členských zemí Evropské unie v pondělí po diskusi takzvaného smírčího výboru souhlasili s návrhem Evropské komise na pětileté prodloužení licenci herbicidu glyfosát. Ta by jinak skončila k 15. prosinci. O výsledku jednání výboru informovala Evropská komise. Glyfosát byl předmětem dlouhých debat nejen politiků, ale také odborníků na zemědělství.
Těžba v českých lesích by se dala označit za jedno ze selháních současné Sobotkovy vlády. Státní podnik Lesy ČR totiž v příštích letech přijde o stovky milionů až miliardy korun. Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka totiž umožnil firmám přesoutěžit některé státní zakázky kvůli nízké ceně dřeva. Toho využily téměř všechny firmy, ale nejvíce na tom vydělají ty velké. Mezi nimi taky Uniles, který patří do holdingu Agrofert.
Soukromí vlastníci lesů žádají ministerstvo zemědělství, aby zrušilo zákaz úmyslné těžby smrku a borovice. Paušální zákaz těžby podle nich kůrovcovou situaci nevyřeší, naopak může ekonomicky poškodit vlastníky lesů v regionech, které nejsou kůrovcovou kalamitou zasaženy. Ohrozit může i zpracovatelské provozy, jejichž technologie jsou založené na zpracování částečného množství čerstvé hmoty.
Ministerstvo zemědělství do konce roku zakázalo všem vlastníkům lesů v zemi těžbu zdravého smrkového a borového dřeva. Nejdřív se podle úřadu musí zpracovat dřevo napadené kůrovcem a dříví z větrných kalamit. Předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) František Kučera řekl, že rozhodnutí mělo přijít dříve. Naopak například státní podnik Lesy ČR rozhodnutí vítají.
Peníze, o které by mohly přijít velké zemědělské podniky kvůli krácení přímých plateb po roce 2020, by měly zůstat k využití českému státu. Česká republika tzv. zastropování plateb odmítá, považuje je za diskriminační, a to i kvůli tomu, že jsou v ČR v průměru největší zemědělské podniky. Vyplývá to z informace pro vládu o východiscích budoucí podoby Společné zemědělské politiky po roce 2020. Vláda v pondělí materiál schválila, informovalo ministerstvo zemědělství.
Piknikem v centru Prahy v úterý zahájila KDU-ČSL závěrečnou část kampaně pro říjnové volby do Sněmovny. Strana chce voličům nabídnout program slibující prosperitu země, silné osobnosti bez skandálů a také schopnost hledat kompromis. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek při zahájení kampaně nevyloučil povolební spolupráci s hnutím ANO, odmítá ale, aby ve vládě zasedl člověk, který čelí obvinění.
Babišova slova „naši klekli na FAU,“ nezůstanou bez odezvy. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) se kvůli zveřejněné nahrávce chce obrátit na premiéra. Předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD) pozval do sněmovny ministra financí Ivana Pilného a šéfa Finanční zprávy Martina Janečka. Ten by navíc podle něj měl zvážit své setrvání ve funkci.
Znamenalo by to, že jedním z těch, kdo zavinili pokutu, je Andrej Babiš, donedávna ministr financí a také jediný majitel Agrofertu. Daňoví poplatníci tedy zaplatí pokutu za přestupky druhého nejbohatšího Čecha.
Česko splácí Evropské unii pokutu 810 milionů korun kvůli chybě při čerpání zemědělských dotací. To, které firmy chybovaly, přitom ministerstvo zemědělství tají. Opakuje jen, že se jednalo o systémovou chybu a plošnou korekci výdajů a proti pokutě se brání u evropského soudu žalobou. Mezi firmami, které špatně kontrolovaly zvířata, přitom mohly být i ty z koncernu Agrofert. Nevyvrátil to ani ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) ani Agrofert. „Seznam hříšníků“ bude zveřejněn, až padne rozsudek, což může být klidně příští rok v létě.
Rozdílné složení a často i horší kvalita výrobků na trhu východní Evropy se stává v posledních dnech politickým tématem. Rychlé řešení ale nespokojení Češi očekávat nemůžou, zatímco slovenský premiér Robert Fico je ochotný i za cenu porušení unijních předpisů začít takové výrobky bojkotovat, Česko se k ničemu podobnému nechystá. Potravinářská komora lidem radí, ať prostě horší výrobky nekupují.
Česko začalo v tichosti splácet pokutu ve výši 810 milionů, kterou má „na triku“ kvůli špatnému kontrolování přesunů a registrací zvířat. České ministerstvo zemědělství se proti ní sice snaží stále bránit žalobou, tu jí ale už jednou Evropská komise zamítla. Ačkoliv spor česká strana vidí jako nedořešený, splácet začít musela. Do unijního rozpočtu poslala už skoro 256 milionů.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) se rozhodl neudělit cenu „Regionální potravina“ výrobku „Chytrá vejce“ od firmy Papei a.s., jež je dceřinou společností Agrofertu. Vajíčka z Babišových velkochovů měla být příští čtyři roky propagována jako místní specialita. Na problém jako první upozornil server Aktuálně.cz.
Stát nařídil intenzivní lov divočáků na celém území ČR. V nárazové oblasti kolem Zlínska se budou moci používat zatím zakázané techniky lovu. V okrese Zlín, kde se vyskytl africký mor prasat, se divoká prasata nadále nesmí lovit ani přikrmovat. V budoucnu to bude možné, za splnění podmínek v plánu na vymýcení choroby. Na tiskové konferenci to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Opatření stát nařídil kvůli zabránění šíření afrického moru prasat.
Ministerstvo zemědělství oficiálně potvrdilo, o čem se spekuluje už roky. Kvalita zboží stejné značky prodávaného v Česku a v Německu se v některých případech výrazně liší, většinou v neprospěch Česka. Například rybí prsty pro Čechy mají méně masa a prací prášek je méně výkonný. Ministerstvo zemědělství nechalo provést velký srovnávací test v pěti evropských zemích, který odlišnou kvalitu prokázal.
Koalice lidovců a STAN přišla s dalším předvolebním videem. Zatímco v květnu na celostátním sjezdu KDU-ČSL představila video předsedů Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) a Petra Gazdíka (STAN) coby malé kluky s vizí, nedávno zveřejnili další klip, v němž na předsedy svých stran navazují ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) a starosta Kolína Vít Rakušan (STAN).
Českomoravská myslivecká jednota považuje situaci ohledně afrického moru za kritickou, rozšíření nemoci mezi divokými prasaty by mělo katastrofální dopad na populaci divočáků. Vyzvala své členy k odlovu divokých prasat, aby se choroba nerozšířila. Státní veterinární správa (SVS) zároveň zakázala v okolí nalezených uhynulých divočáků lov.
U dvou uhynulých divočáků byl zjištěn africký mor prasat. Prasata našli myslivci poblíž areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. V blízkosti nálezu je podnik, který na dvou místech chová 5000 prasat. Zpřísní se v něm hygienické podmínky a prasata budou vyšetřena. V případě, že by se tam objevil úhyn na mor, veterináři by nařídili vybití celého chovu. V Česku se africký mor prasat objevil poprvé. Nemoc může mít dopad na obchod s vepřovým masem i s živými prasaty.
Suchem je v Česku nyní silně postiženo 11 okresů. Pokles výnosů u některých plodin může místně přesáhnout i více než polovinu obvyklé míry. Nejvíce postiženy jsou okresy na jižní Moravě a ve středních Čechách. Stát chce zemědělcům pomoci, konkrétní kroky bude znát s postupem žní za několik týdnů, řekl v sobotu ČTK ve Višňovém na Znojemsku ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podnikatelé, úředníci i ministři vítají roční odklad užívání povinného centrálního systému na zadávání veřejných zakázek (NEN). Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ANO), která ho měla za tři roky dostatečně připravit, je to problém, který tu zůstal z předchozí vlády. I ona sama přiznává, že systém je špatně nastaven.
