Dva čeští horolezci, Jakub Vlček a Petr Macek, a jejich místní průvodce, Wajid Ullah Nagri, uvázli v asi 6900 metrech nad mořem při sestupu z hory Rakapoši v Pákistánu. Podle informací místní horské záchranné služby se možná vydali na cestu po nové trase a uvázli. Záchranný tým včetně nejméně dvou vrtulníků čekal v blízkosti na zlepšení povětrnostních podmínek, aby se horolezce vydal hledat.
Unesena a mučena byla dcera afghánského velvyslance v pákistánské metropoli Islámábád. Únosci Silsilu Alikhilovou několik hodin drželi a brutálně zbili. K urychlenému dopadení útočníků vyzval Kábul i Islámábád. Vše se stalo v dobu, kdy jsou pákistánsko-afghánské vztahy velmi napjaté. Informaci přinesl například deník The Guardian nebo BBC. 26letá Silsila Alikhilová byla v pátek unesena v pákistánském hlavním městě Islámábádu, když se vracela domů. Podle úřadů nastoupili únosci do auta, kterým se Alikhilová přepravovala domů, a unesli ji.
V jihopákistánském velkoměstě Karáčí se dnes krátce před plánovaným přistáním zřítilo na obydlenou čtvrť dopravní letadlo Airbus A-320 s přibližně stovkou lidí na palubě. Mnozí z nich zahynuli, ale nejméně jeden člověk podle nejnovějších agenturních zpráv neštěstí zázračně přežil. Jde o Zafara Masúda, ředitele paňdžábské banky, který seděl v první řadě. Podle místních médií přežili nehodu ještě další dva lidé.
Univerzitní učitel Džunaid Hafíz byl v sobotu v Pákistánu odsouzen k smrti za urážku muslimského proroka Mohameda. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Hafíz byl zatčen v březnu 2013 a obviněn z šíření urážlivých příspěvků o Mohamedovi na sociálních sítích. Hafízův první právník byl v roce 2014 zastřelen, když se rozhodl ho zastupovat. Ve vězení Hafíz opakovaně čelil útokům dalších vězňů a strávil několik let na samotce.
Nejméně 17 obětí si v úterý vyžádala nehoda malého vojenského letounu, který se zřítil na domy v pákistánském městě Rávalpindí u Islámábádu.
Organizace spojených národů (OSN) přes svůj hospodářský a sociální výbor přijala rezoluci, která odsuzuje Izrael za porušování práv palestinských žen. Mezi podporovateli rezoluce jsou mimo jiné i muslimské země jako Saúdská Arábie, Írán či Pákistán, ve kterých jsou přitom práva žen porušovány dlouhodobě a na denním pořádku. Informace přináší nevládní organizace UN watch.
Letos v únoru se opět prudce zvýšilo napětí mezi Indií a Pákistánem. Teroristé, kteří se zřejmě těší podpoře druhé zmíněné země, zaútočili v Indii, jejíž letectvo pak udeřilo na pákistánském území. Situace byla několik dní hodně nebezpečná a vyskytly se zprávy, že obě země chystaly k použití své raketové arzenály. Svět si znovu připomněl, že hrozba vypuknutí atomové války v jižní Asii by se rozhodně neměla podceňovat.
Při přeshraničních přestřelkách mezi Indií a Pákistánem ve sporné oblasti Kašmíru zahynulo nejméně osm lidí – šest civilistů a dva příslušníci pákistánských ozbrojených sil. Informovala o tom agentura AP. Jedenáct dalších lidí bylo podle agentury DPA zraněno.
Pákistán indický útok neočekával. Rozmisťování indických divizí podél hranice považoval jen za řinčení zbraněmi v rámci poslední diplomatické krize. Jeho vlastní armáda zaspala. Indům se podařilo postoupit po celé délce fronty. Třetí den padl Láhaur, druhé největší pákistánské město. Ke konci týdne se vláda evakuovala z Islámábádu ve stejnou chvíli, kdy do města vstupovaly první indické jednotky.
V čínském tisku a jako první na jednom indickém webu se objevily informace, že Peking zamýšlí prodat svou první letadlovou loď Pákistánu s cílem zvýšit jeho vojenské kapacity a současně posílit vojenskou spolupráci obou zemí. Konkrétně Čína hodlá Pákistánu prodat svou letadlovou loď Liao-ning. Geopoliticky jde podle některých vojenských analytiků o kroky proti společnému nepříteli - Indii.
Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, v pondělí upozornil list The Guardian.
Pákistánský nejvyšší soud v úterý potvrdil osvobození křesťanky Asii Bibiové, která byla v roce 2010 odsouzena k trestu smrti za údajnou urážku islámského proroka Mohameda. Učinil tak odmítnutím petice, s níž radikální islamisté požadovali, aby žena byla popravena.
Bývalý student pákistánského původu, který ve středu ubodal učitele soukromé vysoké školy poblíž Paříže, tvrdí, že muž urazil proroka Mohameda. Informuje o tom deník The Irish Post. Učiteli angličtiny Johnu Dowlingovi zasadil 13 bodných ran přímo před budovou univerzity. Zároveň se přiznal k osobní zášti, kterou cítil po vyloučení ze studií.
Velká Británie neposkytne pákistánské křesťance Asie Bibiové azyl kvůli obavě z možných násilných protestů ze strany místních pákistánských muslimů. Podle Britské pákistánské křesťanské asociace (BPCA) ale už rodina Bibové přijala nabídku jedné ze dvou blíže neurčených západních zemí, informuje server Huffington post.
Pákistánská křesťanka zproštěná před týdnem viny z rouhání vůči islámu byla propuštěna z vězení, ale je v ochranné vazbě na bezpečném místě kvůli obavám, že by se mohla stát terčem útoků. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři bezpečnostní zdroje. Jiná média dnes uváděla, že Asia Bibiová byla pouze převezena do jiného vězeňského zařízení. Bibiová byla před osmi lety odsouzena k trestu smrti za urážku islámského proroka Mohameda. Agentura AP předtím napsala, že žena i přes zproštění obvinění zůstává ve vězení, ale dnes byla převezena do bezpečnějšího zařízení v Islámábádu.
Pákistánská islamistická strana Tehríke Labajk (TLP) ukončí protesty proti zproštění viny křesťanky Asii Bibiové, která byla před osmi lety odsouzena k trestu smrti za urážku islámského proroka Mohameda. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího TLP, podle nějž doMAsáhla skupina dohody s vládou. Pákistánské úřady mezitím odložily propuštění Bibiové, kterou tento týden nejvyšší soud zprostil viny. To vyvolalo demonstrace radikálních muslimů po celé zemi, kteří požadovali, aby žena byla veřejně oběšena.
„Píši vám z vězení v Šejkupuře, v Pákistánu, kde trávím poslední dny svého života. Možná dokonce poslední hodiny. Alespoň tak rozhodl soud, který nade mnou vyřkl rozsudek smrti. Bojím se. Bojím se o svůj život, ale i o životy mých trpících dětí a mého muže. Protože mým odsouzením je odsouzená celá rodina. Přes to všechno je má víra silná a modlím se k milostivému Bohu, aby nás ochránil.“
Pákistánský nejvyšší soud osvobodil křesťanku, která byla v roce 2010 odsouzena k trestu smrti za urážku islámského proroka Mohameda. Matku čtyř dětí soud nařídil propustit na svobodu. Rozhodnutí by mohlo vyvolat masivní pouliční protesty tvrdých zastánců islámu. Krátce po verdiktu zablokovaly stovky demonstrantů hlavní tah mezi metropolí Islámábádem a nedalekým Rávalpindí, shromáždění už se konají i v dalších městech, informovala agentura AP.
V Pákistánu sílí protesty proti soutěži karikatur proroka Mohameda, kterou plánuje zorganizovat odpůrce islámu a předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders. Islám zpodobování Mohameda zakazuje jakýmkoli způsobem. V pondělí pákistánský Senát schválil rezoluci, která chystanou kreslířskou soutěž odsuzuje. Jeden z pákistánských hráčů kriketu na facebooku vypsal odměnu 24 000 dolarů (530 000 Kč) za zabití Wilderse a jeho ultrapravicových stranických kolegů.
Nejméně 128 mrtvých si podle nové bilance vyžádal dnešní sebevražedný pumový útok, jehož terčem bylo předvolební shromáždění v provincii Balúčistán na jihozápadě Pákistánu. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AFP. Dalších 45 lidí bylo při útoku zraněno. Předchozí informace uváděly, že při útoku přišlo o život 85 lidí a že terčem sebevraha byl konvoj jednoho z kandidátů.
Pákistánský ministr vnitra Ahsan Ikbál v nděli přežil pokus o atentát. Podle zdroje z jeho úřadu ho zasáhla střela do ruky v jeho rodném okrese v Paňdžábu, kde byl na předvolebním shromáždění.
Bojovnice za právo dívek na vzdělání, pákistánská nositelka Nobelovy ceny za mír Malala Júsufzaiová, se dnes po šesti letech vrátila do rodné země. V Pákistánu je poprvé od podzimu roku 2012, kdy ji ozbrojenci z islamistického hnutí Tálibán kvůli její kampani vážně postřelili do hlavy a do krku.
O vazbu nad 21letou Češkou, jež byla minulou středu zadržena na letišti v pákistánském Láhauru s devíti kilogramy heroinu, se přetahují vyšetřovatelé ze tří oddělení. Informoval o tom místní tisk. O 14denní vazbě rozhodl ve čtvrtek speciální soud. Na internet zároveň proniklo video, které zachycuje celní prohlídku, během níž byly drogy objeveny, a další, patrně z výslechu.
Nejméně osm mrtvých a 45 zraněných si v neděli vyžádal teroristický útok ozbrojenců na metodistický kostel v pákistánském městě Kvéta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní úřady, podle nichž jsou dva útočníci mrtví a dvěma dalším se podařilo uniknout. Ke zločinu se zatím nikdo nepřihlásil.
V Maďarsku byl ve skupině migrantů, snažících se ilegálně projít do Rakouska, zadržen Pákistánec, kterému tamní úřady přičítají sedm desítek vražd. Oznámila to ve středu agentura AFP s odvoláním na maďarskou a rakouskou policii.
Pákistánský nejvyšší soud v pátek rozhodl, že premiér Naváz Šaríf je nezpůsobilý vykonávat úřad. Předseda vlády čelí obvinění z korupce. Šaríf poté rezignoval, vůči verdiktu má ale výhrady. Případ souvisí s kauzou takzvaných Panamských dokumentů, které odkrývají praktiky převádění peněz do daňových rájů. Podle nejvyššího soudu by měl z funkce odejít také ministr financí Išak Dar.
Soud na východě Pákistánu v sobotu vynesl rozsudek smrti za rouhání proti islámu. O život má přijít třicetiletý Tajmúr Razá, který patří k menšinovým šíitským muslimům. S odvoláním na žalobce o tom informovala agentura AP. Razá měl údajně psát urážlivé zprávy o sunnitských muslimech na sociální síti Facebook. Poprvé tak padl trest smrti za zveřejnění obsahu na sociální síti
„Jaký je správný trest za rouhání?“ zeptala se moderátorka asijské pobočky BBC na Twitteru. Mluvila přitom o rouhání v Pákistánu, kde je takový čin trestán smrtí. Za necitlivě zformulovanou otázku byla posléze kritizována a BBC se musela za příspěvek omluvit, píše The Telegraph.
Mezi Pákistánem a Izraelem se na sociálních sítích strhla ostrá hádka. Zpráva z portálu AWDnews tvrdila, že bývalý izraelský ministr obrany Moše Ja‘alon vyhrožoval pákistánským vojskům jaderným útokem. Jeho pákistánský protějšek Khawaja Muhammad Asif slíbil obdobnou odplatu. Přitom reagoval na falešný článek, píše server Independent.
Policie odložila prověřování ohledně výkupného, které Česko zaplatilo za dvě dívky unesené před třemi lety v Pákistánu. Podezření ze zpronevěry fakticky vyloučila, sdělila v pátek mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová. Stát zaplacení výkupného nikdy oficiálně nepotvrdil.
