Ve čtvrtek 27. dubna vtrhl do budovy makedonského parlamentu rozvášněný dav, zmlátil pár poslanců a policii trvalo několik hodin, než v budově zákonodárného sboru obnovila pořádek. Tím demonstranti přerušili proces ustavení vlády po volbách. Zároveň otevřeli prostor k úvahám, jestli má zastupitelská demokracie smysl na Balkáně a obecně v jihovýchodní Evropě.
Uvážíme-li, že Erdogan má pod kontrolou podle kvalifikovaných odhadů až 80 procent médií, že z některých míst země bylo hlášeno zastrašování ve volebních místnostech nebo nepřipuštění zástupců opozice ke sčítání lístků, je zřejmé, že turecká společnost, odepisovaná jako nedorostlá západní demokracie, není v o tolik horším stavu než společnosti v některých členských státech EU.
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru se svým tureckým protějškem blahopřál Recepu Tayyipu Erdoganovi k vítězství v nedělním ústavním referendu o posílení prezidentových pravomocí a poděkoval mu za podporu amerického úderu v Sýrii. Oznámil to Bílý dům.
V nedělním tureckém referendu zvítězili zastánci ústavní reformy, která posílí pravomoce hlavy státu a přemění politický systém Turecka z parlamentního na prezidentský. Po sečtení téměř sta procent odevzdaných hlasů získali příznivci těchto změn 51,3 procenta. Výsledek přivítal turecký prezident, premiér i šéfové části opozice; dvě opoziční strany ale sčítání zpochybnily a budou žádat přepočítání části hlasů. Volební účast činila 84 procent.
Jen několik dní zbývá do tureckého referenda o posílení hlavy státu, během kterých se prezident Recep Tayyip Erdogan zase pustil do Evropské unie. Prohlásil, že se EU bude zodpovídat za to, co Turkům udělala. Ty jsou podle Erdogana utlačovaní a ponižovaní. O jeho projevu v Izmiru informoval web Svobodné Evropy.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek jednal s šéfem americké diplomacie Rexem Tillersonem o vydání duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z odpovědnosti za loňský pokus o státní převrat. Podle agentury Reuters o tom informovala kancelář tureckého prezidenta, aniž upřesnila výsledek rozhovoru.
Před tureckým konzulátem v Bruselu bylo ve čtvrtek podle belgického tisku napadeno a zraněno několik lidí, kteří tam přišli hlasovat v tureckém ústavním referendu. Kurdská agentura Firat News píše, že zraněni byli tři Kurdové, z toho jeden vážně. Bruselská policie zatím pouze uvedla, že před konzulátem se stal incident, při kterém několik osob utrpělo zranění.
Turecko může po dubnovém referendu o posílení prezidentských pravomocí uspořádat ještě další plebiscit, ve kterém by voliči rozhodli, zda chtějí s Evropskou unií pokračovat v přístupových rozhovorech. Řekl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi Ankarou a evropskými státy jsou nyní velmi napjaté.
Asi 5000 lidí v sobotu ve švýcarském hlavním městě Bernu demonstrovalo proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Ankara si kvůli protestu, kterého se zúčastnili Kurdové, Turci a příznivci levicových stran, předvolala zástupce švýcarského velvyslance, informovala agentura Reuters.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý ohlásil, že přehodnotí vztahy své země s Evropskou unií po dubnovém tureckém referendu o posílení pravomocí hlavy státu. Současná Evropa je podle jeho slov „fašistická a krutá“ jako v období před druhou světovou válkou, uvedla agentura Reuters.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předpokládá, že turecký parlament schválí opětovné zavedení trestu smrti po referendu z 16. dubna o rozšíření pravomocí hlavy státu. On sám takovému kroku nebude bránit. Informovala o tom v sobotu agentura AFP.
Nizozemský premiér Mark Rutte sice vyhrál parlamentní volby, ztratil ale přátelství Ankary. V reakci na výsledek středečního hlasování v západoevropské zemi a na aktuální diplomatickou roztržku mezi Tureckem a Nizozemskem to ve čtvrtek uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Kritizoval také úterní rozhodnutí Soudního dvora EU, podle kterého mohou firmy zakázat svým zaměstnancům nošení muslimského šátku. Erdogan to označil za začátek křižácké výpravy proti islámu.
Oči Evropy jsou dnes upřeny na Nizozemsko. Holanďané jdou k volbám.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí opět zaútočil na západoevropské země. Oznámil, že chce pohnat Nizozemsko před Evropský soud pro lidská práva. Reagoval tak na nizozemský zákaz tureckým vládním činitelům agitovat na jeho území kvůli dubnovému referendu o posílení Erdoganových pravomocí. Zároveň prezident obvinil Německo, které se postavilo plnou vahou za Nizozemsko, že bezohledně podporuje terorismus.
Turecké ministerstvo zahraničí si v pondělí kvůli diplomatické roztržce s Nizozemskem předvolalo nizozemského velvyslance. Do Haagu zároveň zaslalo protestní nóty, informoval server listu Hürriyet. V jedné z nich si stěžuje na zacházení s tureckou ministryní, kterou nizozemské úřady v sobotu vyhostily ze země. Ve druhé nótě protestuje Ankara proti zásahu nizozemské policie proti lidem demonstrujícím v Rotterdamu na podporu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. K uklidnění situace vyzvala Evropská unie i Severoatlantická aliance.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu hodlá v úterý večer i přes odpor německých úřadů politicky agitovat v Hamburku. Pokud nenajde vhodné prostory, chce řečnit na tureckém konzulátu. Druhé největší německé město v pondělí vystoupení Çavuşoglua zakázalo. Šlo již o několikátý podobný krok německých měst vůči tureckým ministrům za posledních pár dní. Çavuşoglu se má ve středu v Berlíně setkat se šéfem německé diplomacie Sigmarem Gabrielem.
Město Gaggenau na jihozápadě Německa ve čtvrek zrušilo kontroverzní vystoupení tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga, který zde měl podpořit změny ústavy své země. Radnice to podle televizní a rozhlasová stanice SWR zdůvodnila přílišným zájmem lidí o účast na akci, kvůli němuž měla obavy o jejich bezpečnost. Bozdag označil krok města za nepřijatelný a zrušil setkání s německým ministrem spravedlnosti Heiko Maasem.
O azyl v Německu usiluje také stále více tureckých diplomatů, vláda ví o 136 žádostech od Turků s diplomatickým pasem. S odvoláním na ministerstvo vnitra o tom v pátek informovala agentura DPA. V Německu se chtějí takto usídlit i rodinní příslušníci tureckých diplomatů.
Turecké úřady v pátek oznámily, že odvolaly z Německa šest imámů. K tomuto kroku se Ankara rozhodla poté, co německá policie před dvěma dny prohledala byty čtyř těchto duchovních kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Turecka. Informovala o tom agentura AFP. Ankara uvedené obvinění odmítla.
Poslanec turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Ozan Erdem ve čtvrtek podal demisi. Učinil tak po kontroverzních výrocích, které pronesl tento týden k připravovanému referendu o ústavní reformě, informují média. Cílem zamýšlené změny základního zákona je posílit moc autokratického prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Německá policie ve středu zasahovala proti čtyřem tureckým muslimským duchovním, které podezřívá ze špionáže. Do Ankary údajně posílali informace o odpůrcích tureckého režimu. O razii v Severním Porýní-Vestfálsku a Porýní-Falci informoval server Spiegel Online, podle něhož zatím nikdo nebyl zatčen.
Hackeři v neděli na zhruba dvacet minut vyřadili z provozu webové stránky rakouského parlamentu, k žádným neveřejným datům se ale nedostali. V prohlášení to uvedl parlament s tím, k žádným škodám nedošlo a že případem se zabývají bezpečnostní úřady. K činu se mezitím přihlásila turecká islamistická skupina Tým lvích vojáků (ANT), uvedla agentura Reuters.
Německá kancléřka Angela Merkelová se během čtvrteční návštěvy Turecka, kam dorazila poprvé od loňského zmařeného pokusu o puč, setká kromě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a premiéra Binaliho Yildirima také se zástupci parlamentní opozice. Informovala o tom agentura DPA.
Turecký parlamentní výbor v pátek schválil návrh ústavních změn, které mají posílit pravomoci prezidenta a de facto změnit současný parlamentní systém na systém prezidentský. Ústavní výbor o návrhu jednal 17 hodin a v lednu by o něm měl rozhodovat celý zákonodárný sbor. Turci by pak o změnách měli hlasovat na jaře v referendu.
Někteří hostující šéfkuchaři ze zahraničí, kteří působí v tureckých kuchařských pořadech, jsou údajně špioni. Yigit Bulut, poradce tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, je přesvědčený, že kuchaři cestují po Turecku a přitom kromě receptů a surovin sbírají informace pro tajné služby. Řekl to na provládní televizní stanici A Haber, píše list Hürriyet Daily News.
Turecko spustilo vojenské operace v Sýrii za účelem ukončení vlády tamního prezidenta Bašára Asada, prohlásil jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan. Zároveň s tím obvinil OSN z přílišné nečinnosti, která má na svědomí přibližně milion lidských obětí, jež zahynuly v průběhu války v Sýrii. Přepis projevu tureckého státníka přinesl server Hurriet.
Bude se opakovat loňský chaos na evropských hranicích? Soudě dle slov tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana to není vyloučené.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil otevřením turecké hranice pro uprchlíky, kteří se chtějí dostat do Evropy. Reagoval tak na čtvrteční návrh Evropského parlamentu zmrazit přístupová jednání EU s Ankarou. Úřad německé kancléřky Angely Merkelové Ankaře vzkázal, že ohrožování dohody o uprchlících mezi EU a Tureckem k ničemu nepovede.
Turecká proislámská vláda se rozhodla stáhnout a upravit návrh zákona, který by v současné podobě umožnil netrestat sexuální zneužívání nezletilých dívek, pokud je útočník s obětí násilí ženatý. Oznámil to v pondělí premiér Binali Yildirim. Kontroverzní text, který vyvolal protesty po celé zemi, měl v pondělí schvalovat ve druhém čtení parlament.
Ankara dál posunuje svou politickou orientaci. Turecko se nepotřebuje stát členem Evropské unie za každou cenu a může se připojit k asijskému bezpečnostnímu bloku, vedenému Ruskem a Čínou. S poukazem na možný obrat k Šanghajské organizaci pro spolupráci (SCO) to řekl novinářům turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
