Z éteru českých rádií již týden zní výzva, která lidi varuje před Babišovou řepkou a apeluje na ně, aby se zamysleli nad byznysem bývalého ministra financí a donedávna vlastníka Agrofertu. „Smrdí vám řepka, jemu voní. Vy máte sice dražší naftu, ale on má na řepku dotace. To až do roku 2020,“ mohou lidé slyšet ještě několik dnů až na 53 stanicích. Za výzvou stojí Spolek pro zachování demokracie v ČR.
Andrej Babiš už není členem vlády, tedy se na něj nevztahuje zákon o střetu zájmů. Klidně by mohl Agrofert vyvést ze dvou svěřenských fondů a znovu nad ním mít přímý vliv. Sám Babiš tuto možnost vyvrací, protože se svým hnutím ANO směřuje k podzimním parlamentním volbám. Kdyby se ale ze dne na den rozhodl, že chce dosáhnout toho, aby Agrofert již ve fondech nebyl, může ho mít zpátky klidně téměř okamžitě.
Andrej Babiš se s postem ministra financí rozloučil ve velkém stylu: na čapí latifundii u Benešova sezval stovky věrných, kterým mimo jiné zahrála formace Kryštof. Popíkáři v čele s rebelem s ručením omezeným.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Agrofertu v dlouholetému sporu s polskou firmou PKN Orlen, ve kterém šlo o 20 miliard korun. ČTK to zjistila ze záznamu v justiční databázi. Výsledek ČTK potvrdila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková, podle které je důvodem odmítnutí zjevná neopodstatněnost. Ústavní soudci nezjistili závažné porušení práv v rozhodčím řízení ani v následném postupu justice.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se v sobotu loučí se svými zaměstnanci. Rozlučku vhodně spojil s dlouho plánovanou oslavou pětiletého výročí nadace Agrofertu, se kterou, jak sám říká, ale nemá nic společného. Holding Agrofert totiž převedl do svěřenského fondu.
Holding Agrofert, který až donedávna vlastnil oficiálně ministr financí Andrej Babiš, si stěžuje na vzrůstající mediální kampaň. Firma proto spustila nové internetové stránky, na nichž bude poskytovat vlastní verzi kauz spojených s jejím podnikáním. Až dosud byly totiž prý informace vytrženy z kontextu či úmyslně pokrouceny. Už z prvních příspěvků je však patrné, že spíše než o objektivní pravdu, půjde Agrofertu pouze o vlastní propagandu.
Znojemská policie odložila vyšetřování zničené úrody obilí, kterou zasel majitel podniku Agro Boskovštejn Bohumír Rada na polích u Velkého Karlova na Znojemsku před dvěma lety. Mluvčí znojemské policie Lenka Drahokoupilová řekla, že policie případ odložila koncem loňského roku, protože nebyla naplněná skutková podstata trestného činu. Rada obviňoval ze způsobení škody, již vyčíslil na víc než čtyři miliony, společnost Agro Jevišovice z holdingu Agrofert. Podnik ale namítal, že pole Radovi nepatřila a ten rok už je neměl ani v pronájmu.
Náměstkyně Alena Schillerová se dočkala nevděčné role nástroje v souboji koaličních stran o ministerstvo financí.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) dlouhodobě tlačí na ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby umožnil přijít na 150 tisíc pracovníků z Ukrajiny. Zaorálek to dává do souvislosti s tím, že Babišovy firmy potřebují další a další pracovníky za nízké mzdy. Ministr zahraničí to ale neudělá a vyjádřil podezření, že cizinci pracující ve firmách Agrofertu mohou být vypláceni nezákonně.
Holding Agrofert podal návrh na insolvenci zemědělce Bohumíra Rady, který se stal známým v roce 2015, kdy mu firma spadající do holdingu Andreje Babiše herbicidy zničila několik hektarů obilovin. Bohumír Rada označil postup Agrofertu za šikanu a odvetu za jeho středeční vystoupení na Václavském náměstí, kde Andreje Babiše kritizoval.
Ve středu proběhne v záhřebském parlamentu hlasování, které má zbavit mandátu ministra financí Zdravka Mariće. Důvodem je střet zájmů.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se z vlády vyhodit nenechá. Jeho rezignace nepřipadá v úvahu a pokud by jej premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chtěl odvolat, což by ovšem Babiš považoval za nesmyslné a neopodstatněné, ministři za ANO ve vládě podle něj zůstanou.
Kdyby premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) skutečně chtěl odvolat ministra financí Andreje Babiše, prezident Miloš Zeman by se ho ptal, zda to má půl roku před volbami v případě jakéhokoliv ministra cenu. Mluvit by chtěl i s Babišem, aby se ho zeptal, jestli si přeje stát se mučedníkem. Zeman to ve čtvrtek řekl v televizi Barrandov. Reagoval tak na aktuální vyostření sporu ve vládní koalici mezi ČSSD a ANO kvůli jednokorunovým dluhopisům.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nerozumí, proč premiér Bohuslav Sobotka, žádá vysvětlení k nejasnostem kolem získání Agrofertu a svých příjmů už ve čtvrtek. Termín byl stanoven na 30. dubna, pátek je tedy posledním pracovním dnem, kdy by mohl vysvětlení předložit. Ke svému odvolání či rezignaci nevidí Babiš důvod. Podle něj je to premiér, kdo poškozuje vládu.
Oficiálně sice předvolební kampaň ještě nezačala, nicméně Andrej Babiš má před svými politickými konkurenty náskok už teď. A paradoxně mu k němu pomohl i problém s korunovými dluhopisy. 52 milionů, o které při jejich nákupu připravil stát na dani, nyní rozdává na „dobrou věc“. Další mediální zájem může Babišovi přinést i červencový sňatek s dlouholetou partnerkou Monikou.
Plánovaný sňatek Andreje Babiše s jeho dlouholetou partnerkou Monikou vyvolává otázky, jestli šéf hnutí ANO nebude znovu ve střetu zájmů. Monika Babišová je totiž členkou kontrolních orgánů, které dohlíží na činnost fondů, do nichž Babiš vložil akcie Agrofertu a SynBiolu. Právníci pochybnosti ani nevyvrací, ani nepotvrzují. Upozorňují totiž, že Andrej Babiš nezveřejnil podrobnosti o tom, za jakých podmínek své firmy do svěřenských fondů vložil. Neví se proto, jakou správu nad nimi má.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) popřel, že by nějak ovlivňoval rozhodování ministerstva nebo České inspekce životního prostředí (ČIŽP) ohledně kroměřížských firem Navos a Kmotr. Ty patří do skupiny Agrofert, kterou donedávna vlastnil ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Stát věděl o možných problémech se střetem zájmů členů dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) déle než rok. Legislativu kvůli obsazování rady zatím měnit nechce. Vyplývá to z materiálu ministerstva zemědělství, se kterým se ve středu seznámila vláda.
Případnou sankci za zhruba 22 milionů korun kvůli údajnému střetu zájmů Jaroslava Faltýnka (ANO) by měl uhradit holding Agrofert. V otevřeném dopise k tomu v úterý firmu vyzvalo vedení Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ). Důvodem k sankci byla skutečnost, že Faltýnek dohlížel na rozdělování dotací a zároveň byl členem představenstva Agrofertu, který působí i v zemědělství.
Česko si koleduje o další pokutu v řádech milionů od Evropské komise. Jaroslava Faltýnka (ANO), kterého evropská instituce nařkla ze střetu zájmů při rozdělování dotací pro Agrofert, totiž v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) vystřídal další poslanec z ANO. I ten přitom pracuje v jedné z firem koncernu Agrofert, která inkasuje peníze z Bruselu.
Česko požádalo o zahájení smírčího řízení kvůli pokutě 22 milionů za střet zájmů Jaroslava Faltýnka (ANO) na poslední chvíli. Ministerstvo poslalo žádost minulou středu, což byl konečný termín, který mu Evropská komise vyměřila.
Proti pokutě 22 milionů korun, kterou Evropská komise uložila Česku kvůli střetu zájmů Babišova muže číslo jedna, by měl protestovat ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). S touto tezí přišel před středečním jednáním vlády ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Tuzemské úřady si nevědí rady, co udělat s verdiktem Evropské komise o střetu zájmů prvního místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Případ se totiž může snadno změnit v noční můru při čerpání evropských dotací a v miliardové ztráty. Ministerstvo zemědělství pouze uvedlo, že v případě nutnosti bude Českou republiku hájit před soudem.
Opozičním i koaličním stranám se nelíbí, že občané České republiky doplácejí na čerpání dotací Agrofertu. Česku totiž hrozí od Evropské komise pokuta ve výši 22 milionů, a to kvůli předsedovi poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslavu Faltýnkovi. Ten byl v době čerpání dotace ve střetu zájmů – seděl zároveň v předsednictvu Agrofertu a zároveň v dozorčí radě instituce, která o rozdělování dotací rozhodovala.
Padesátimilionová dotace na výstavbu Čapího hnízda na Benešovsku neměla být v roce 2008 udělena, žádost totiž obsahovala nepravdivé údaje. Uvedl to v pondělí server Neovlivni.cz, podle kterého šlo o podvod. Farmu vlastní Agrofert, který patří do svěřenských fondů ministra financí Andreje Babiše (ANO). Ačkoli Babiš včera odmítl, že by měl s podáním žádosti o dotaci cokoli společného, server v úterý zveřejnil dohodu o ručení za úvěr, kterým Farma Čapí hnízdo pokrývala další část výstavby, na níž je Babišův podpis.
Pochybné rozdělování zemědělských dotací v České republice odhalila Evropské komise. Riziko manipulací se týkalo částky jeden a půl miliardy korun, kterou v letech 2014 a 2015 inkasoval holding Agrofert.
Původně jasný případ Babišova nákupu korunových dluhopisů se zaplétá v nesrozumitelných detailech. Proto stojí za připomínku, že o nic složitého opravdu nejde.
MF DNES a Lidové noviny, které dříve patřily mezi prestižní politické deníky, se dále chovají tak, jako by je řídil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Noviny přitom Babišovi formálně nepatří, jelikož je i s celým holdingem Agrofert v únoru převedl do tzv. svěřenských fondů, aby mohl dál čerpat státní dotace.
Začíná to být vážné, i když se vlastně nic převratného nestalo. Sněmovna odhlasovala obyčejné usnesení, ve kterém jen aktualizovala žádost svého rozpočtového výboru.
Ministr financí Andrej Babiš musí do konce dubna vyvrátit „vážná“ podezření z daňových úniků v souvislosti se svými obchody se skupinou Agrofert, kterou dříve vlastnil. Rozhodla o tom ve středu Poslanecká sněmovna. Pokud předseda hnutí ANO požadavek nenaplní, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) by měl podle schváleného dokumentu vyvodit vůči Babišovi prozatím nespecifikované důsledky.
