Rvou se o koryta. Tak stručně hodnotí krizi na pražské radnici návštěvníci českých hospod. Není proč se divit soudu nezasvěcených občanů, kterým nikdo nevysvětlil, proč se zastupitelé čtrnáct dní řežou hlava nehlava. Jediný, kdo se o to pokusil, byl odvolaný náměstek Matěj Stropnický.
Chtěli jsme to udělat co nejlépe, bohužel to dopadlo jako vždycky. Známé ruské přísloví, které měl v oblibě premiér Viktor Černomyrdin, platí v českém hlavním městě několikanásobně.
Týdeník Echo oslovil jednu ženu a tři muže, kteří budou historickým změnám v dopravě čelit z titulu své profese architekta i funkcí v občanských iniciativách nebo veřejné správě. Místostarostka Prahy 6 Eva Smutná a architekt Martin Kloda z Prahy 8 zastupují městské části, kde Blanka ústí a kam přinese největší změny. Vratislav Filler z iniciativy Auto*mat nabízí možnosti, jak v okolí tunelu omezit dopravní rizika. Ředitel Institutu pro plánování a rozvoj hlavního města Prahy (IPR) Petr Hlaváček musí zjistit, jak gigantický tunel zasáhne do pražské budoucnosti. „Blanka určitě město změní, ale my přesně nevíme jak. Dopravní modely říkají, že tam bude jezdit 70 tisíc aut za den v obou směrech – a to nějaký dopad mít bude,“ předpovídá opatrně Hlaváček.
Metro Dejvická–Motol je jednou z nejpodivnějších tras metra nejen v Praze, nejen v Evropě, ale možná na celém světě. Připomněla to originální zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, působivější je ovšem výlet do nových stanic.
Kvůli své minulosti a dlouholetým vztahům se šéfem má v médiích strašlivou pověst. Přesto na Praze 10 vyhrála volby, postavila se do čela radnice. Radmila Kleslová.
Když se Marcel Duchamp v roce 1917 pokusil vystavit svůj ready-made Fontána, netušil, že stvořil nejméně na sto let zlomovou ikonu v dějinách výtvarného umění. Objekt Fontána byl obyčejný pisoár pověšený vzhůru nohama a celé jeho mimovýtvarné poselství radikálně vypovídalo o předchozím Duchampově uvažování o umění.
V Praze se bojuje za Brno, Ostravu, Plzeň či Liberec. Když hlavní město dokáže prosadit vlastní stavební předpisy, může výrazně zlepšit pohodu svých obyvatel a posloužit jako příklad ostatním. Potíž je v tom, že to Pražákům nejde.
Ústup od tradičních zvyklostí se v ČR ale prolíná s podivuhodně konzervativními postoji k tomu, jak by měly moderní hřbitovy vypadat. O jejich proměnu se pokouší Martin Červený.
Statistický úřad Eurostat přinesl nové vydání žebříčku nejbohatších a nejchudších regionů Evropské unie. Pro nás z něj vycházejí dvě zajímavé zprávy, které do značné míry zpochybňují naše intuitivní pozorování a předsudky o bohatství, chudobě a rovnostářství. Zaprvé: náš nejvíce prosperující region se dostal do první desítky.
Krištof Kintera, jehož věhlas přesáhl české hranice, vytvořil pomník sebevrahům pod pražským Nuselským mostem nebo instalaci na památku mrtvého cyklisty.
Každé vítězství má celou řadu otců, porážka bývá obvykle sirotek, říká staré přísloví. Pražský tunel Blanka je těžkou porážkou veřejné správy, proto se k její stavbě nikdo nehlásí.
Asi nejpodivnější moment kampaně před letošními obecními volbami přišel toto pondělí. Na tiskové konferenci hnutí ANO vyjela topkandidátka Adriana Krnáčová po úřadujícím pražském primátorovi Tomáši Hudečkovi.
Je to jedna z nejvýraznějších plánovaných staveb v Praze. Jenže Lední medvěd na Vítězném náměstí má kromě svých příznivců také početné odpůrce. A těm se podařilo stavbu minimálně oddálit. Uspěli totiž u pražského městského soudu, který uznal jejich argumenty, že budova na „Kulaťáku“ je příliš objemná, mohutná a odporuje platným pravidlům o velikosti staveb v daných místech.
