Tag: úrok

Články k tagu

Evropská centrální banka snížila úrokové sazby o čtvrtinu, depozitní sazbu na 2,25 procenta

Rada guvernérů Evropské centrální banky(ECB) na dnešním zasedání podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba je na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace pak na 2,4 procenta, uvedla v tiskové zprávě banka. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně. Dnešní rozhodnutí bylo jednomyslné. I ti členové rady, takzvaní jestřábi prosazující boj proti inflaci prostřednictvím vyšších sazeb, souhlasili, že obchodní válka výrazně změnila ekonomický výhled

Fed snížil základní úrok o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta

Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Signalizovala však, že v příštím roce bude úroky snižovat pomaleji, než předpokládala dříve. Zároveň zlepšila výhled domácí ekonomiky pro letošní i příští rok. Fed zahájil snižování úroků v září, kdy svou základní sazbu zredukoval o půl procentního bodu. V listopadu pak přikročil k dalšímu snížení, a to o čtvrt procentního bodu.

Spekulanti čekají další výprodeje

V posledních třech týdnech jsem se namátkově čas od času vracela k velkým výprodejům, které se odehrály na přelomu července a srpna na burzách. Tehdy tyto výprodeje odstartovala dvojice událostí. Zaprvé špatné statistiky z amerického trhu práce a zadruhé nečekaně velké zvýšení úrokových sazeb japonskou centrální bankou. Špatná americká čísla tehdy rozbouřila očekávání, že Amerika směřuje přímou cestou do recese. A zvýšení úrokových sazeb v Japonsku zase vystavilo stopku takzvaným carry trades.

Česká národní banka snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022. Většina analytiků pokles sazby v tomto rozsahu očekávala. Tisková konference bankovní rady se uskuteční v 15:45. Guvernér ČNB Aleš Michl na ní rozhodnutí odůvodní.

ČNB snížila úrokovou sazbu na 5,75 procenta

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Základní úroková sazba se tak dostala na úroveň, na které byla naposledy v polovině června 2022. Analytici pokles sazeb v tomto rozsahu očekávali. Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu.

Banky půjdou s úroky rychle dolů. U koho se teď vyplatí mít spořicí účet

Česká národní banka překvapivě razantně snížila úrokové sazby. To mimo jiné znamená, že přichází horší časy pro běžné střadatele. Komerční banky totiž na tento krok rychle zareagují a sníží úročení vkladů. Pokles sazeb už se do spořicích produktů některých bank promítl, jiné ještě drží úrok přes šest procent. Bankovní rada snížila základní úrokovou sazbu o půl bodu na 6,25 procenta. Jejím stanovením ovlivňuje vývoj úrokových sazeb v celé ekonomice

Úroky razantně klesají, ekonomika je slabá

Česká ekonomika je slabá. Hodně slabá. Dokonce tak slabá, že si to spekulanti vyhodnotili jako signál, že čeští centrální bankéři uleví ekonomice výraznějším snížením úrokových sazeb. No, a měli pravdu. Čeští centrální bankéři skutečně přihlédli k současné slabosti české ekonomiky, přestali se bát lednového efektu přecenění a snížili úrokové sazby o 50 bazických bodů. Dvoutýdenní repo sazba se tak dostává na hladinu 6,25 %. Předtím během prosince si bankovní rada vystačila se snížením sazeb o 25 bazických bodů. Došlo tedy na slova viceguvernéra České národní banky (ČNB) Jana Fraita.

ČNB snížila úrokové sazby. Koruna reaguje oslabením

Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání ekonomů a analytiků snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. Dnešní rozhodnutí znamená, že centrální banka zrychlila uvolňování měnové politiky, se kterým začala v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Nynější sazba je na nejnižší úrovni od června 2022 a ekonomové se shodují na tom, že za snížením stojí klesající inflace. "Analytici byli ohledně dnešního jednání rozpolcení mezi poklesem o 25 či 50 bodů," uvedl ekonomický analytik Jakub Seidler.

Snižování úrokových sazeb: Jaká je budoucnost hypoték či „spořáků“? Banky jsou opatrné

Snižování úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB) se blíží. Možná ne tak rychle, jak očekává trh, ale pozvolna k tomu dojde. Jejich úroveň je přitom klíčová pro vývoj ekonomiky a dá se očekávat, že bude mít vliv na řadu oblastí. Z pohledu běžného člověka se může jednat třeba o prostor pro refinancování existujících úvěrů, ale také o pokles výnosů u některých spořících či investičních nástrojů. Samotné banky nechtějí svou strategii příliš přibližovat.

Bankovní rada ČNB úroky nesnížila, základní sazba zůstala sedm procent

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na dnešním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Analytici byli před dnešním jednáním bankovní rady rozděleni, část očekávala, že centrální banka vzhledem k vývoji ekonomiky už zahájí snižování úroků.

Ceny prudce brzdí. I ty akciové

Je docela zajímavé, jak mají lidé většinou pod kůží zažrané dvojí měřítko, když sledují dění ve financích. Tak například když jejich soused obchodující v krámku se zmrzlinou má zisk, většinou jsou s tím sžití, protože mají pocit, že tím také něco získávají – třeba možnost koupit si na rohu zmrzlinu. Když obchodník s akciemi má zisk, je to nechutný spekulant, protože lidé mají pocit, že zisk spekulanta je o cosi obírá. Většinou nejsou schopni dohlédnout, že zisk obchodníka s akciemi je vedlejším produktem spokojeného obchodu mezi spokojeným kupcem a spokojeným prodávajícím.

„Je možné, že sazby snížíme v listopadu nebo v prosinci,“ uvedl bankéř Frait z ČNB

Podle viceguvernéra České národní banky Jan Fraita je možné, že snížení sazeb přijde už ke konci roku. Zároveň však varoval, že by takové snížení bylo velmi opatrné. Cílem centrálních bankéřů podle něj je stále především snížit inflaci. Uvedl tak v rozhovoru pro server Bloomberg. Guvernér české národní banky Aleš Michl přitom v minulých dnech snižování sazeb v dohledné době odmítal. O možném snížení úroků budou centrální bankéři rozhodovat na svém zasedání příští týden.

Úrokové sazby zůstaly na sedmi procentech, ČNB ukončila intervenční režim

Česká národní banka (ČNB) ponechala podle očekávání úrokové sazby na sedmi procentech. Diskontní sazba zůstává na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Podle analytiků je důležitější, že ČNB má zároveň představit novou makroekonomickou prognózu. Podle odhadů dojde ke zhoršení výhledu vývoje tuzemské ekonomiky. Kurz koruny ihned po zveřejnění rozhodnutí o ukončení intervencí prudce oslabil. ČNB již od října 2022 neintervenuje na devizovém trhu proti oslabování koruny.

Inflace sice klesá, ale je stále vysoká a neumožňuje ČNB snížit sazby, říká guvernér Michl

Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze. Základní úroková sazba ČNB je už od loňského června na sedmi procentech.

Nejmocnější žena země mluví a koruna padá

Minulý týden vystoupila viceguvernérka Eva Zamrazilová před rozpočtovým výborem sněmovny. A obchodníky s korunou šokovala. Přestože česká inflace stále patří k nejvyšším v Evropě, viceguvernérka naznačila úvahy o snižování úrokových sazeb. Pro kontext celé debaty. Inflace v Česku nyní dosahuje 9,7 procenta. Průměr Evropské unie je 6,4 procenta. Stejně tak vysoká inflace je v sousedním Německu, s nímž jsme ekonomicky úzce propojeni.

Úrokové sazby varují

Možná si někdy říkáte, proč my, ekonomové, často mluvíme třeba o zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech – co je nám, Středoevropanům, do amerických úrokových sazeb? Ale ono je nám do nich hodně, a v jistém ohledu dokonce víc (!) než do našich úrokových sazeb. Naše domácí úrokové sazby nám říkají, jak budou úročeny naše vklady a naše úvěry. Kdo má jen minimální vklad na běžném účtu, nemá úvěr či ho má zafixovaný a má většinu svých peněz zainvestovanou – toho domácí úrokové sazby skoro nemusejí zajímat.

ECB zvýšila základní úrokovou sazbu na 4 %. Je tak nejvýše za 22 let

Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků poosmé za sebou a naznačila možnost dalšího zpřísnění měnové politiky, kterým se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. ECB to uvedla v dnešním prohlášení. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu a je na 3,50 procenta.

Základní úroková sazba zůstává na sedmi procentech, informovala ČNB

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na středečním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada ve středu také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech.

Konec éry levných peněz a jeho oběti

Byla to až absurdní doba. Trvala dlouho. Od roku 2009 do podzimu roku 2021, kdy ji vystřídaly časy rekordního zdražování. Přívlastek nejvyšší má současná inflace téměř ve všech západních zemích, kde se stabilita cen dlouhodobě považuje za jeden ze znaků jejich vyspělosti. Historicky rekordní zdražování je jak u nás (patříme k evropským zemím s nejvyšší inflací), tak ve Švýcarsku, které se naopak s růstem cen o 2,9 procenta řadí k nejméně inflačním ekonomikám. I tam se ale zdržuje na jejich poměry rekordně. Vrchol, jímž bylo v alpské zemi zdražení o 3,5 procenta loni v červnu, je nejvyšší inflace za posledních třicet let.

ČNB nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech

Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada dnes také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada dnes také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby.

Sazby hypoték v prosinci stouply k šesti procentům, zájem o ně klesl

Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v ČR v prosinci vzrostla na 5,98 procenta z listopadových 5,96 procenta. Průměrná sazba patří k nejvyšším za dvacet let. Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 197 miliard korun, meziročně o 64 procent méně. Vyplývá to ze statistik ČBA Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Británie, USA i Evropa zvyšují úroky. Michl to odmítá, ČNB má být „pevná kotva“

Britská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 procenta. Při zvyšování úroků byla nicméně tento měsíc méně razantní než centrální banky ve Spojených státech, eurozóně a některých dalších zemích. Česká národní banka o zvyšování úrokových sazeb nadále neuvažuje. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová by k němu přistoupila pouze v případě výrazného růstu med. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla neexistuje jednoduchá souvislost mezi výší sazeb a inflací.

Do zdražování zasáhne Miloš Zeman

Česká národní banka včera zvedla úrokové sazby na nejvyšší laťku od roku 1999. Z dosavadních 5 na 5,75 procenta. To, co vypadá jako velký skok, je ale mírnější zásah, než by česká ekonomika v této chvíli potřebovala, aby inflace začala alespoň brzdit. Po jednání to přiznal sám končící guvernér Jiří Rusnok. ČNB v nové, dost temné prognóze varuje, že v létě se máme připravit na to, že ceny oproti předchozímu roku porostou až o 15 procent. Průměrný vzestup za celý letošní rok bude kolem 13 procent.

ČNB ještě přitlačila s úrokovou sazbou. Vzrostla na 5,75 procenta

Bankovní rada ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.

Rusnok nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb, pokles prý letos čekat nelze

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok nevyloučil na zasedání bankovní rady na počátku května další zvýšení úrokových sazeb. Zároveň uvedl, že vysoké sazby ponechá banka delší dobu, než původně očekávala. Jejich pokles tak letos nelze čekat. Rusnok to dnes řekl novinářům po představení nového návštěvnického centra ČNB. Bankovní rada ČNB na konci března zvýšila úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Šlo tak o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Zvýšení úroků v eurozóně by teď nesnížilo inflaci, ale ublížilo ekonomice, říká šéfka ECB

Zvýšení hlavní úrokové sazby v eurozóně by v současné době nesnížilo rekordní inflaci, ale jen ublížilo ekonomice. V rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND) to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Finanční trhy nyní předpokládají, že ECB do prosince zvýší svou depozitní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Podle Lagardeové by však takové zvýšení nevyřešilo vysoké ceny ropy ani výpadky v dodavatelských řetězcích, které tlačí inflaci vzhůru.

Rusnok: Úrokové sazby asi čeká zvýšení, ale nad 5 procent by jít nemělo

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok pokládá za extrémně nepravděpodobné, že by bankovní rada ČNB zvýšila v příštím roce úrokové sazby až nad pět procent. Řekl to v pondělí Českému rozhlasu v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Připustil ale další zvýšení sazeb, o jeho rozsahu však spekulovat nechtěl. ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu naposledy minulou středu, a to o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Důvodem zvýšení je rostoucí inflace a snaha tlumit inflační tlaky.

„Jste překvapeni?“ ptala se ČNB na instagramu po zvýšení úrokových sazeb

Razantní a nečekané zvýšení úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB) znamená pro podniky dražší úvěry na investice a provoz, pro domácnosti zase dražší půjčky na bydlení. ČNB však o tomto kroku na Instagramu prvotně informovala formou tzv. stories, které obsahovaly samolepky. S jejich pomocí mohli lidé hlasovat, jak se podle nich výše sazeb bude měnit a následně ukázat míru svého překvapení z tohoto kroku.

Totální úrokový šok

Čtvrtek minimálně v České republice a na její ekonomické scéně intenzívně očekávaný. Zasedala totiž bankovní rada České národní banky (ČNB) a rozhodovala opět o nastavení signálních úrokových sazeb. Hodně razantní zvýšení úrokových sazeb by bylo za jinak normálních okolností relativně silnou zbraní proti inflaci, ale taky by – jako každá jiná příliš razantní léčba – mělo dost značné negativní efekty.

Nečekaný krok prodraží úvěry a hypotéky. ČNB prudce zvýšila úrokovou sazbu na 2,75 %

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Na posledním měnovém jednání na konci září rada zvýšila úrokové sazby 0,75 procentního bodu.