Předseda poslaneckého klubu SPD obvinil Kyjev z toho, že ho vede na seznamu teroristů. Rolf Mützenich je známý svým mírným postojem k Rusku, ještě před invazí na Ukrajinu například prohlásil, „že Rusko má také legitimní bezpečnostní zájmy“ a kriticky se stavěl proti USA. Ukrajinské ministerstvo zahraničí však obvinění odmítlo a tvrdí, že žádný seznam teroristů nevede.
Finský Národní úřad pro vyšetřování (NBI) uvedl, že jejich předběžné zpravodajské informace naznačují, že některé zbraně darované různými zeměmi Ukrajině, zvláště útočné automatické pušky, se mohou dostávat do rukou finských zločinců, včetně motorkářských gangů. "Zbraně dodané (různými zeměmi) na Ukrajinu byly také nalezeny ve Švédsku, Dánsku a Nizozemsku," řekl v minulých dnech finské stanici Yle detektiv NBI Christer Ahlgren.
Ruská vojska na některých úsecích fronty ztrojnásobila intenzitu svých bojových akcí a podnikají až 80 útoků denně proti ukrajinským obráncům, uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Na tuto situaci upozornil velitele sil Severoatlantické aliance v Evropě, amerického generála Christophera Cavoliho. " Díky hrdinství a mistrovství našich vojáků držíme obranu," uvedl ukrajinský generál.
Kreml ve středu rozhodl o znovupřipojení se k dohodě o lodním exportu obilí z Ukrajiny. Tento krok se ale nelíbí vlivným ruským válečným blogerům, nazývaným také ruští jestřábi. Podle nich může tento krok poškodit ruské tažení na Ukrajině. Informuje o tom web The New York Times. Podle politického analytika Sergeje Markova je toto rozhodnutí projevem ruské slabosti a neochoty bojovat, podle něj celá situace vypadá jako "ponižující porážka Moskvy".
Ruská vojska se patrně budou stahovat ze západního břehu Dněpru v Chersonské oblasti, řekl podle listu Kommersant zástupce ruských okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov. Na západním břehu Dněpru přitom leží také samotné středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se podařilo ruským vojskům od začátku invaze na Ukrajinu obsadit, připomněl list. Na sociálních sítích se dnes objevila videa a fotografie bývalé chersonské oblastní správy bez ruské vlajky, která nad ní dříve vlála.
Ukrajinské síly ztrpčují ruským vojskům pobyt na pravém břehu Dněpru. Šest raket HIMARS dopadlo ve středu odpoledne na pontonový most, který Rusové postavili vedle Antonivského mostu. Dokládají to záběry z kanálů OSINT na sociálních sítích. Provizorní most obstarával spojení ruských jednotek v obleženém Chersonu s týlem na východním břehu řeky. Bez něj se situace ruských jednotek v obklíčeném Chersonu ještě zhorší.
Ruské okupační úřady chtějí v ukrajinské Chersonské oblasti evakuovat obyvatele z 15 kilometrů širokých pásů území podél obou břehů řeky Dněpr. Týkat se to má 75.000 lidí, uvedl dnes podle agentury RIA Novosti Ruskem dosazený gubernátor Vladimir Saldo. Ukrajinská armáda v Chersonské oblasti útočí na ruské pozice na pravém břehu řeky a ruské okupační úřady v minulých dnech evakuovaly civilisty z tohoto břehu.
Bulharsko je spolu s Maďarskem jedinou zemí NATO a Evropské unie, která oficiálně odmítá posílat Ukrajině vojenskou pomoc. Ukazuje se však, že Bulharsko patří k největším nepřímým dodavatelům do válkou zmítané země. Od začátku války tam prodalo rekordní množství zbraní a odborníci odhadují, že Bulharsko dosud Kyjevu přes zprostředkovatele dodalo zbraně a munici v hodnotě nejméně jedné miliardy eur (24,5 miliardy korun). Informoval o tom server Euractiv.com.
Rusko pozastavuje plavbu v bezpečném koridoru v Černém moři, oznámilo v pondělí ruské ministerstvo obrany. Koridor byl dohodnut letos v létě v rámci dohody umožňující vývoz obilí a dalších zemědělských plodin z ukrajinských černomořských přístavů zablokovaných po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva tvrdí, že plavba je nepřípustná, protože koridor využil Kyjev k bojové akci proti Rusku. Plavba má být zablokována až do objasnění sobotního útoku dronů proti ruské Černomořské flotile v Sevastopolu
Ruské vrtulníky se čím dál častěji objevují nad ukrajinským bojištěm. Jde o jednu z mála možností Rusů, jak poskytnout pozemním jednotkám leteckou podporu. S rostoucím nasazením se zvyšují také ztráty. Konec jednoho ze strojů Mi-8 zachytila nezvykle detailní videonahrávka z Doněcké oblasti. Ještě v pondělí dopoledne si na sestřel vrtulníku dělaly nárok obě strany. Odborníci a pozorovatelé se pak přiklonili k variantě, že Ukrajinci sestřelili ruský stroj.
Ukrajina potřebuje jasnou perspektivu vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie, prohlásil český premiér Petr Fiala v pondělí po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Může přitom podle něj počítat s podporou Česka. V Kyjevě, kam v pondělí dopoledne přijel s týmem ministrů na mezivládní jednání, podepsal český premiér spolu se Zelenským deklaraci o euroatlantické perspektivě pro Ukrajinu. Při návštěvě Kyjeva Fiala viděl dům, v němž při ruském bombardování zahynuli lidé.
Členové české a ukrajinské vlády po pondělním společném zasedání v Kyjevě podepsali memoranda o další spolupráci v ekonomické i politické spolupráci. Novinářům to po zasedání řekli premiéři Petr Fiala a Denis Šmyhal. Oba ocenili zasedání, na které předsedu české vlády doprovodili tři vicepremiéři a čtyři ministři. Fiala pozval ukrajinskou vládu na příští rok do Prahy. Šmyhal zdůraznil důležitost příjezdu českých ministrů, jejichž cestu v pondělí zbrzdily výbuchy v oblasti Kyjeva.
Německo jako nejbohatší země v Evropě a jeden z největších světových vývozců zbraní by pro obranu evropských hodnot mohlo udělat mnohem více, prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki v rozhovoru pro německý list Bild a polský deník Fakt. Podle Morawieckého jsou v podpoře Ruskem napadené Ukrajiny nejdůvěryhodnější země východního křídla NATO. „Cítí hrozbu přímo od Putina, takže si nebezpečí velmi dobře uvědomují,“ řekl polský premiér v Berlíně po mezinárodní konferenci o obnově Ukrajiny.
Jedna z velkých výhod ruské armády se na jižní frontě války na Ukrajině pravděpodobně vypařila, uvádí deník The New York Times (NYT). Ukrajinská armáda totiž prý na jihu země dosáhla dělostřelecké převahy, což znamená, že dokáží zasazovat Rusům větší škody než naopak. Pomohla k tomu údajně kvalitnější západní munice a přesně naváděné raketové dělostřelectvo, například známé HIMARS.
Ukrajina je od začátku války závislá na finanční a vojenské podpoře, která do země proudí ze zemí EU a Severoatlantické aliance. S nadcházející zimou se ale rodí otázka, jak dlouho ještě vydrží západní země válku na Ukrajině financovat. Výši pomoci mohou zásadně ovlivnit i listopadové volby ve Spojených státech, které jsou z hlediska vynaložených prostředků absolutním lídrem v pomoci Ukrajině. Pokud zvítězí republikáni, mohla by finanční pomoc Ukrajině projít zásadní revizí.
Ukrajina se chystá na osvobození prvního velkého města, které Rusové v počátku války ovládli. Náčelník hlavního ukrajinského zpravodajského ředitelství ministerstva obrany Kyrylo Budanov má za to, že osvobozující operace potrvá do konce listopadu. V rozhovoru pro server The Warzone řekl, že ve městě zbyli nejschopnější ruští vojáci.
Rusko pozastavuje účast na dohodě o vývozu obilí z Ukrajiny dnes poté, co Ukrajinci zaútočili v Sevastopolu pomocí dronů proti lodím Černomořské flotily a civilním lodím, které se měly účastnit zabezpečení obilného koridoru. Oznámilo to v sobotu ministerstvo obrany Ruské federace. Ukrajina v reakci na Moskvu vyzvala svět, aby apeloval na Rusko, aby "zastavilo hladové hry."
Částečná mobilizace v Rusku týkající se operace na Ukrajině byla dokončena, ohlásil v pátek ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten 21. září tuto mobilizaci nařídil po sérii neúspěchů a ztrát ruských vojsk ve válce proti Ukrajině. Mobilizaci podle médií provázely zmatky, nedostatky a přehmaty, což nakonec připustily i úřady.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil dnes prezidentským dekretem Praze titul Město-zachránce. Jeho prezidentská kancelář, která o tom informovala na svém webu, uvedla, že hlavní město České republiky titul obdrželo "za projevený humanismus, milosrdenství a solidaritu s ukrajinským lidem, všestrannou pomoc občanům Ukrajiny, kteří byli nuceni opustit zemi kvůli ruské agresi".
Rusové dokončili evakuaci civilistů z okupovaného Chersonu na jimi kontrolovaná území, uvedl šéf ruské správy okupovaného Krymu Sergej Aksjonov.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné „podněcování války na Ukrajině“, kterou ale rozpoutal šéf ruského státu svým rozkazem ke vpádu ruských vojsk do sousední země 24. února.
Komerční satelity Spojených států a jejich spojenců by se pro Rusko mohly stát legitimním cílem, pokud by se zapojily do války na Ukrajině. Členům výboru Valného shromáždění OSN to řekl vysoce postavený ruský diplomat Konstantin Voroncov.
Ruské okupační úřady vyvezly z okupovaného Chersonu na jihu Ukrajiny další památník, tentokrát knížete Grigorije Potěmkina, který je pokládán za zakladatele města. Obrázky prázdného podstavce se objevily na sociálních sítích. Z města již dříve zmizel památník ruského admirálova Fjodora Ušakova a vojevůdce Alexandra Suvorova. Ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko ironicky poděkoval okupačním úřadům, že podporují proces derusifikace.
Kvůli stupňujícím se útokům na ukrajinská města a především na elektrárny a teplárny se s příchodem zimy očekává další uprchlická vlna z Ukrajiny. Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek očekává, že v souvislosti se zničenou infrastrukturou a zimou by mohlo do Česka přijít přinejmenším několik desítek tisíc dalších uprchlíků. Pokud dojde k otevření druhé, severní fronty, mohlo by podle něj jít i o 100 tisíc lidí.
Ukrajina vytvořila speciální mobilní aplikaci ePPO. Civilisté, kteří si jí stáhnou, mohou armádě pomáhat s určováním polohy dronů a raket, které by na základě toho měly být později sestřelovány. Informaci přinesl například deník The Jerusalem Post. Aplikace může jednotkám pomoci doplnit radarové informace o vzdušném cíli a zvýšit tak šance na jeho sestřelení. „Verze aplikace „ePPO“ pro systém Android je již k dispozici ke stažení.
Česká vláda měla jednat s ukrajinskou vládou na společném jednání 31. října v Kyjevě. Tématem jednání měla být uprchlická krize nebo rekonstrukce Ukrajiny. Kvůli soustavnému ruskému ostřelování ukrajinské metropole ale česká vláda plány přehodnocuje. Mluvčí vlády Václav Smolka říká, že vláda vyhodnocuje bezpečností rizika, zatím ale stále počítá s původním termínem. „Zatím není žádná změna od toho, co bylo avizováno (...)," řekl Smolka pro deník Echo24.
Kvůli ruským raketovým útokům na ukrajinské energetické objekty zůstalo bez elektrického proudu na 1,5 milionu odběratelů energie v sedmi oblastech země. Na svém telegramovém účtu to v sobotu uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu napsal, že ruské invazní síly od noci podnikly „masivní útok“, při němž vypálily na jeho zemi 36 raket, z nichž většinu sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana.
Ruské síly se pravděpodobně pokusí vyhodit do vzduchu přehradu Kachovské vodní elektrárny. Budou se tak snažit zakrýt své stažení z oblasti a zároveň tak budou chtít zabránit ukrajinským silám, aby je pronásledovaly hlouběji do Ruskem okupované Chersonské oblasti. Ve svém pravidelném hodnocení vývoje války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Osmého října se Ukrajincům povedlo poničit a na čas vyřadit jednu polovinu Krymského mostu. Pondělkem 10. října počínaje začali Rusové raketami a drony ničit kritickou infrastrukturu Ukrajiny a první naše chlácholivé reakce, že to je výraz bezmoci Ruska na bojišti a že ruské armádě tak jako tak po jednom dvou dnech ostřelování dojdou chytré rakety a drony s náložemi, ustoupily hrozivé realitě. Volodymyr Zelenskij před několika dny uvedl, že zničeno je 30 procent elektráren v zemi. Od konce týdne vedení státu připravuje občany na tzv. rolling blackouts.
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu dál zdražily, tempo růstu cen zpomalilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 42,85 koruny, před týdnem byl o 93 haléřů levnější. O 1,56 koruny na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 46,85 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
