Tag: Ukrajina

Články k tagu

O míru na Ukrajině bude jednat 90 zemí. Zelenskyj nechce Rusko a zve Čínu

Na červnový mírový summit ve Švýcarsku přijedou zástupci nejméně 90 zemí. Uvedl to v pondělí na tiskové konferenci v Madridu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odmítl zároveň, aby se konference účastnilo Rusko. Podle něj Moskva nemá zájem o mírová jednání, protože chce Ukrajinu zničit. "Bude se konat mírová konference a už nyní víme, že přijede na 90 lídrů," řekl Zelenskyj v Madridu. Švýcarsko, které mírovou konference v polovině června uspořádá, uvedlo, že pozvalo na 160 delegací.

Francouzi jdou na pomoc Ukrajině. Velitel Syrskyj pozval jejich instruktory

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj podepsal dokument umožňující francouzským vojenským instruktorům navštěvovat ukrajinská výcviková centra. Syrskyj to dnes oznámil na platformě Telegram. "Jsem potěšen, že mohu přijmout francouzskou iniciativu na vyslání instruktorů na Ukrajinu k výcviku ukrajinských vojáků," uvedl Syrskyj na platformě Telegram. Ukrajina se už déle než dva roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.

Vládne nám sfinga

Zítra, v úterý, bude Petr Fiala v Kramářově vile podávat večeři pro šest svých kolegů, od polského prezidenta po dosluhujícího nizozemského premiéra. Půjde v prvé řadě o muniční iniciativu pro Ukrajinu, o které pořád nevíme takové důležité věci, jako je nákupní cena. Ale to není to skutečně znepokojivé, Fiala má pravdu, pokud dává najevo, že ve věcech války a míru není cena to hlavní. Skutečně znepokojivé je, že svou neustále zdůrazňovanou rolí asistenta ve válce dvou jiných států Fiala zrušil skoro všechny ostatní role, které by jako premiér České republiky měl hrát.

Lídři EU budou v Praze jednat o vojenské pomoci Ukrajině

Do Prahy přijedou v úterý na pozvání premiéra Petra Fialy (ODS) lídři některých zemí Evropské unie jednat o muniční pomoci, protivzdušné obraně Ukrajiny a spolupráci v obranném průmyslu. Pracovní večeře v Kramářově vile se zúčastní například polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér vlády Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová. Fiala na síti X uvedl, že aktéry jednání spojuje aktivita a odhodlání udělat v době ruské agrese proti Ukrajině něco pro bezpečnost.

Rusko v noci zaútočilo na západ Ukrajiny raketami Kinžal a řízenými střelami

Rusko v noci na neděli podniklo sérii útoků na Ukrajinu, při nichž použilo balistické rakety Kinžal i řízené střely. Podle agentury DPA o tom informovaly ukrajinské vzdušné síly. Cíle se nacházely především na západě země, uvedla DPA. Ukrajinské letectvo později oznámilo zničení 12 střel a také všech 31 dronů, které Rusko v noci použilo. Z Chmelnycké oblasti, kde je důležitá ukrajinská letecká základna Starokosťantyniv, byly hlášeny exploze.

Evropa se obává bilionové půjčky Ukrajině. Skupině G7 ji navrhli Američané

Země skupiny G7 by mohly Ukrajině poskytnout půjčku v přepočtu ve výši přes bilion korun, která by byla krytá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové se jedná o hlavní cestu, kterou se vydávají úvahy této skupiny, napsala agentura Reuters. Žádná definitivní dohoda však na stole není, uvedl italský ministr financí Giancarlo Giorgetti, který zasedání ministrů financí G7 v severoitalské Strese předsedal.

Stoltenberg vyzval Západ, ať zruší pro své zbraně zákaz udeřit na Rusko

Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali. V rozhovoru, který zveřejnil v pátek týdeník The Economist, to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech na cíle na ruském území, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.

Čína, Bělorusko, KLDR. Putin utužuje spojenectví, s Lukašenkem probral jaderné zbraně

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek jednal se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. Hlavním předmětem jednání byla společná taktická cvičení s jadernými zbraněmi, bezpečnost a také potenciální obnovení mírových rozhovorů s Ukrajinou, které je dle Putinových slov třeba. Mírová jednání ale podle ruského prezidenta musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá.

Putin prý chce příměří na Ukrajině, o stažení ruských vojáků však jednat nehodlá

Ruský prezident Vladimir Putin je ochotný zastavit svoji invazi na Ukrajinu, podmínkou příměří však je, že ruské síly zůstanou na stávající frontové linii. Pokud Ukrajina a Západ na jeho podmínky nepřistoupí, bude prý v agresi pokračovat dál, uvedla s odkazem na ruské činitele agentura Reuters. "Putin může bojovat tak dlouho, jak bude potřeba, ale je také připraven na příměří, na zmrazení války," řekl jeden ze čtveřice anonymních zdrojů, pohybujících se v nejvyšších ruských politických a byznysových sférách.

50 miliard eur Ukrajině nebude stačit. Kyjev žádá navýšení pomoci krátce po jejím schválení

Evropská komise nedávno představila plán financování balíčku pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur, na kterém se evropské státy shodly na přelomu ledna a února. Velká část má jít na fungování ukrajinského státu. Jak ale uvádí server Politico, ani nedávno dohodnutý balíček nemusí ukrajinské ekonomice stačit. Podle zdrojů Politica už ukrajinští představitelé požádali o navýšení o 8 miliard eur na letošní rok.

„Rusko je ta nejlepší země.“ V Číně ukradli tvář Ukrajinky na propagaci Ruska

Nechci, aby si někdo myslel, že jsem takové hrůzy někdy řekla. Použít Ukrajinku jako tvář k propagaci Ruska je šílenství, prohlásila Olha Lojeková, když svou tvář spatřila v řadě videí na čínských sociálních sítích. Jde o výsledek snadno ovladatelných nástrojů generativní umělé inteligence, které jsou snadno dostupné on-line. „Byl to můj obličej a můj hlas. Bylo to děsivé. Viděla jsem samu sebe říkat věci, které jsem nikdy neřekla,“ svěřila se jednadvacetiletá studentka Pensylvánské univerzity stanici BBC.

Ukrajinští řidiči zablokovali dálnici z Kyjeva do Oděsy. Údajně na protest proti mobilizaci

Řidiči ukrajinských kamionů dnes zablokovali dálnici z Kyjeva do Oděsy, údajně na protest proti mobilizačnímu zákonu, jehož novela dnes vstoupila v platnost. Na dálnici přijeli s desítkami kamionů, píše ukrajinský server Strana.ua a odvolává se na obyvatele Oděsy. O blokádě informují zatím jen místní menší média. Na sociálních sítích se objevila videa z toho údajného hromadného protestu. Hlavní ukrajinská média ale o protestu zatím nepíší, není možné tak zatím demonstraci proti mobilizaci ověřit.

Kvůli ruské ofenzivě u Charkova Ukrajina evakuovala už 10.000 lidí

Od zahájení ruského pozemního útoku v ukrajinské Charkovské oblasti z minulého týdne bylo evakuováno už téměř 10.000 lidí. Uvedl to šéf charkovské správy Oleh Syněhubov. Situace na frontě se podle něj stabilizovala. "Celkem bylo evakuováno 9907 lidí," uvedl Syněhubov na komunikační platformě Telegram. Podle něj se za poslední den nepřítel v Charkovské oblasti dvakrát pokusil prolomit ukrajinskou obranu, ale byl odražen.

VIDEO: „Letí v řadě, je to šílené.“ Na rafinerii v Rusku údajně zaútočilo až 80 dronů

Ruská rafinerie Tuapse, nacházející se na jihu Ruska, se v noci na pátek stala terčem rozsáhlého dronového náletu, o situaci informovaly úřady a agentura Reuters. Podle zpravodajského portálu RBK-Ukrajina drony proti cílům v Rusku vyslala ukrajinská tajná služba (SBU) a vojenská rozvědka (HUR). Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Video ale ukazuje dosud neobvyklou taktiku útoku: k rafinérii přilétal jeden ukrajinský dron za druhým.

Rusové dobyli Robotyne, tvrdí ministerstvo. Ukrajinci naopak osvobozují Vovčansk

Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí vesnice Robotyne v jihoukrajinské Záporožské oblasti, kterou Ukrajinci osvobodili od ruské okupace loni v létě. Invazní vojska se dále podle prohlášení Moskvy zmocnila obcí Lukjanci a Hlyboke v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Ukrajinský generální štáb naopak odpoledne uvedl, že ukrajinští vojáci částečně vytlačili Rusy z příhraničního města Vovčansk. Podobná tvrzení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Estonsko vážně diskutuje o vyslání vojáků na západní Ukrajinu

Estonská vláda, resp. v prostředí estonské administrativy, se "vážně" diskutuje o možnosti vyslat jednotky na západní Ukrajinu, aby převzaly úlohu ukrajinských jednotek v týlu, aby ty mohly být poslány na frontu. Uvedl to v rozhovoru pro americký vojenský server Breaking Defense Madis Roll, poradce estonského prezidenta pro otázky národní bezpečnosti.

Ukrajinci u Charkova pod velkým náporem Rusů ustupují a Rusové „postupují, postupují, postupují“

V Charkovské oblasti pokračují těžké boje, Rusové zde v noci na pátek otevřeli novou frontu. Kvůli silnému náporu ruských okupačních sil se museli ukrajinští obránci z některých pozic stáhnout, uvedla v noci na neděli agentura Unian s tím, že situace je velmi obtížná. Bojuje se jen necelých dvacet kilometrů od Charkova.

Litva je připravena vyslat vojáky na Ukrajinu. Premiérka k tomu má povolení parlamentu

Litevští vojáci by již brzy mohli být vysláni na výcvikovou misi na Ukrajinu. Litevská premiérka Ingrida Šimonytėová deníku Financial Times (FT) řekla, že Litva je připravena a premiérka má k tomuto kroku parlamentní povolení. Zda k tomu skutečně dojde ale zatím není jasné, existují totiž obavy z ruské odvetné reakci na tento krok, informuje FT.

Dluh Ukrajiny znepokojuje spojence i měnový fond. Své peníze chtějí Black Rock a spol

Ukrajina musí i v době války řešit své dluhy. V srpnu skončí dvouleté moratorium na splácení úroků u dluhopisů v hodnotě 20 miliard dolarů. A někteří soukromí věřitelé by alespoň část peněz z dluhopisů už příští rok rádi viděli na svých účtech. Podle zdrojů Wall Street Journal například společnost Black Rock, které patří dluhopisy v hodnotě asi 4 miliard dolarů najala právníky, kteří mají dluh řešit.

VIDEO: Rusové likvidují ustupující Ukrajince. Obráncům chybí kromě zbraní i opevnění

Ruské jednotky ovládly vesnici Očeretyne ve východoukrajinské Doněcké oblasti, uvedlo v něděli podle agentury Reuters ministerstvo obrany v Moskvě, před časem informovali o dobytí dalších vesnic. Územní ztráty přiznal také vrchní velitel ukrajinských vojsk Oleksandr Syrskyj, který mluvil o taktickém ústupu. Ten se ale na některých místech fronty nekoná. Videonahrávka z Doněcké oblasti ukazuje, jak Rusové systematicky likvidují ukrajinskou jednotku na ústupu.

„Okupant není přítel.“ Hřib chce upravit plastiku Moskva-Praha v metru Anděl

Náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib (Piráti) je proti bronzové plastice s nápisem Moskva-Praha, která je umístěna ve vestibulu stanice metra Anděl. Pražští radní se proto budou zabývat její úpravou. Podle Hřiba by město vzhledem k chování moskevského režimu vůči tehdejšímu Československu a nyní k Ukrajině mělo podobu díla upravit nebo zasadit do nových souvislostí, a to pomocí výtvarné soutěže.

Skupina G7 plánuje balík pomoci Ukrajině za 50 miliard dolarů

Spojené státy jednají s blízkými partnery o poskytnutí pomoci Ukrajině až 50 miliard USD (1,2 bilionu Kč). Tyto peníze by pak byly spláceny z neočekávaných zisků ze státních ruských aktiv zmrazených převážně v Evropě, ze kterých stále plynou úroky. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje, podle kterých se o tomto plánu diskutuje v rámci skupiny sedmi předních ekonomik světa G7 a USA usilují o uzavření dohody na červnovém setkání skupiny v Itálii.

Romové v Zakarpatsku zablokovali odvodní úřad kvůli mobilizaci a začala střelba

Odpor proti mobilizaci mezi Ukrajinci, aspoň podle četných zpráv ukrajinských médií, narůstá. Jak v sobotu informovala agentura Unian na základě místních médií, v noci na sobotu zablokovali Romové vojenský registrační a odvodní úřad (TCK) ve Vinohradivu na jihu Zakarpatské oblasti. Příslušníci vojenského úřadu pak zahájili palbu. Stalo se tak poté, co se členové odvodní komise pokusili mobilizovat jednoho muže.

Další špatná zpráva pro Kyjev. Schválené dodávky zbraní budou asi výrazně zpožděny

Po měsíce očekávaném schválení nového programu vojenské pomoci USA již Ukrajina obdržela několik menších urgentních dodávek zbraní, ale další mohou zaznamenat výrazné zpoždění, možná až o půl roku. Píše o tom New York Times a informují o tom ukrajinská média. Podle deníku v neděli Ukrajina obdržela dávku protitankových zbraní, raket a tolik potřebných 155mm dělostřeleckých granátů. Druhá várka dorazila hned v pondělí. V úterý pak dovezli Španělé do Polska nové rakety pro systémy protivzdušné obrany Patriot.