Na transport mobilního odpalovacího zařízení rakety Buk, která sestřelila civilní letoun nad Donbasem, dohlížel generál ruské vojenské rozvědky GRU Oleg Ivannikov. Podle ruských médií to zjistili členové britské investigativní skupiny Bellingcat, která se vyšetřováním katastrofy letu MH17 dlouhodobě zabývá.
Zprávy o dalších mrtvých na donbaské frontě potvrzují výrazné zostření vojenské konfrontace na východě Ukrajiny. Podle agentury Unian za posledních 24 hodin zahynuli v bojích v Doněcké a Luhanské oblasti dva vojáci ukrajinské armády a 15 povstalců. Zraněno bylo přes dvacet lidí.
Východoukrajinští povstalci v pondělí ohlásili smrt pěti vojáků ukrajinské armády při bojích severně od města Horlivka. Na straně separatistů je údajně jeden mrtvý, tři ozbrojence ukrajinští vojáci zajali. Kyjev incident potvrdil, ztráty na straně armády ale popřel. Obvinil separatisty z ostřelování nedalekého města Toreck.
V Donbasu na východě Ukrajiny opět hřmí i těžké zbraně, které podle mírových dohod měly být staženy z fronty. Obě znepřátelené strany – ukrajinská armáda a proruští separatisté – se vzájemně obviňují z ostřelování civilistů a porušování příměří, naposledy domluveného před Velikonocemi. K žádným podstatným změnám na frontové linii podle médií nedošlo.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je připraven vyslat na východ Ukrajiny 10 tisíc vojáků, kteří by tam jako mírové síly usilovali o urovnání donbaské krize. Prohlásil to v neděli při setkání s novináři v Minsku. Mise by podle něj byla ryze neutrální, museli by ji ale schválit v Kyjevě a v Moskvě.
Ukrajinský parlament ve čtvrtek po dlouhých diskusích schválil takzvaný zákon o reintegraci Donbasu, který stanoví podmínky pro zajištění státní svrchovanosti nad územím ovládaným proruskými separatisty. Zákon, který označuje Rusko za agresora a okupační mocnost, vstoupí v platnost po podpisu prezidenta Petra Porošenka. Ten ho loni v říjnu sám navrhl.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou o tom, jak zajistit, aby se na východní Ukrajinu mohli vrátit ruští pozorovatelé, kteří mají dohlížet na příměří. S odkazem na Kreml a Berlín o tom informovala agentura Reuters.
Ruská armáda ve východoukrajinském Donbasu není, jsou tam jen „jisté milice“, které jsou připraveny odrazit jakékoli útoky proti tomuto regionu. Na bilanční konferenci v Moskvě to ve čtvrtek řekl ruský prezident Vladimir Putin. „Rusové a Ukrajinci jsou z mého pohledu jeden národ,“ prohlásil prezident.
Šéf proruských separatistů ovládajících část Luhanské oblasti na východě Ukrajiny Igor Plotnickij dnes kritizoval "pokus o státní převrat", kterého se podle něj dopouští sesazený "ministr vnitra" samozvané "Luhanské lidové republiky" a jeho ozbrojenci. Ti dosud stále kontrolují část Luhanska, do kterého podle médií prý dorazila i ochranka šéfa sousední "Doněcké lidové republiky" Alexandra Zacharčenka a údajně i ruská vojenská kolona. Ruská média předpovídají sloučení obou "lidových republik" v separatisty ovládaných částech Donbasu.
Spojené státy zvažují dodávku protitankových raket Javelin a dalších zbraní Ukrajině za 47 milionů dolarů (asi miliarda Kč). Uvedla to na svém webu televize ABC s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ministerstva zahraničí, podle kterého tyto zbraně mají prozápadní vládě v Kyjevě pomoci „odrazit agresi proruských separatistů“ v Donbasu na východě země. Prodej amerických zbraní Ukrajincům i jeho financování podle ABC doporučila rada národní bezpečnosti, schválit jej však musí Kongres a prezident Donald Trump.
Návrh Spojených států, aby mírové síly OSN, jež by měly být vyslány na východ Ukrajiny, byly rozmístěny i na hranicích s Ruskem v neděli důrazně odmítla předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. Blízká spolupracovnice prezidenta Vladimira Putina tuto iniciativu označila za nelogickou, uvedla agentura Interfax.
Ukrajina přejmenuje nynější "protiteroristickou" operaci na východě země na operaci "obrannou". Napsal to v úterý ruský list Kommersant s odvoláním na zdroje ukrajinské vlády. Přejmenování vojenských akcí proti proruským povstalcům má být obsaženo v chystaném zákoně o reintegraci Donbasu, o němž má kyjevský parlament hlasovat během září.
Nové příměří mezi vládními silami a proruskými separatisty na východě Ukrajině má začít platit 25. srpna. Shodli se na tom ve středu zástupci mírové kontaktní skupiny na jednání v Minsku. Klid zbraní vyhlásí v souvislosti se zahájením nového školního roku, napsala agentura TASS.
Místo koupání a hraní volejbalu strávily stovky dětí ve válkou rozštěpené Ukrajině letošní léto rozborkou a sborkou útočných pušek kalašnikov a zdokonalováním se v umění války. Poté, co vražedný konflikt na východě vstoupil do třetího roku, někteří rodiče se starají o to, aby jejich děti byly připraveny bojovat proti proruským separatistům, napsala agentura AP.
Ukrajina uzavřela dohodu, která ji umožní poprvé dovážet uhlí ze Spojených států. Oznámila to ukrajinská státní energetická společnost Centrenergo. Uhlí z USA má nahradit dovoz z Ruska po ztrátě klíčových uhelných dolů v Donbasu, které se ocitly v rukou proruských separatistů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce navrhnout stažení bojových sil v hraniční oblasti na východě Ukrajiny, kde pokračuje konflikt. Učinit tak hodlá na příští schůzce takzvané normandské čtyřky, tedy nejvyšších představitelů Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska. Schůzka se má uskutečnit ještě před summitem zemí G20 na začátku července v Hamburku.
Ukrajina na svém území zablokovala přístup na ruskou sociální síť Vkontakte. Kromě ní zablokovala také webový vyhledávač Yandex, e-mailovou službu Mail.ru a také server Odnoklassniki, sdružující bývalé spolužáky. Stránky byly zablokovány na příkaz ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Podle jeho slov se jedná o reakci na kyberútoky vedené Ruskem.
Krize na východní Ukrajině musí být vyřešena mírovou cestou, a to splněním podmínek mírových dohod z Minsku všemi stranami konfliktu. Na úterní tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v jihoruském Soči to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Dodal, že nedávná smrt pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSBE) na Ukrajině znamenala pro mírové úsilí značnou újmu.
Americký člen pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v neděli zahynul během kontrolní mise na východě Ukrajiny ovládaném proruskými separatisty. Podle agentury DPA je zabitým americký lékař, při incidentu byla rovněž zraněna členka mise z Německa. Jejich hlídkový vůz, který řídil Čech, najel u obce Pryšyb nedaleko Luhansku na protitankovou minu a vybuchl, uvedla Česká televize.
Podniky nejbohatšího ukrajince Rinata Achmetova byly obsazeny donbaskými separatisty, kteří se ve středu rozhodli vyvlastnit ukrajinské hutní a těžební provozy působící na jimi kontrolovaném území. Achmetovova finanční skupina System Capital Management (SCM) převedení svých podniků pod povstaleckou správu považuje ho za nepřijatelné. Achmetov jako odplatu separatistům nechal prostřednictvím operátora Ukrtelekom vypnout mobily až pětině lidí v Doněcku.
S novým „mírovým plánem“, který by měl vyřešit spor mezi Ruskem a Ukrajinou, přišel ukrajinský poslanec Andrej Artěmenko. Navrhuje Rusku propůjčit anektovaný Krym na 50 až 100 let. Plán v lednu konzultoval s Trumpovými poradci a návrh již dorazil i do Bílého domu. Podle ukrajinských vyšetřovatelů Artěmenkovi hrozí obvinění z vlastizrady, informoval list The New York Times.
Na východě Ukrajiny má od pondělí 20. února platit nové příměří a všechny zúčastněné strany se dohodly, že využijí svého vlivu, aby jej nastolily. Po schůzce se svými protějšky z Francie, Ruska a Ukrajiny to oznámil šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel. Současně avizoval, že další čtyřstranná schůzka o Ukrajině by měla následovat za několik týdnů a měla by být věnována politickému urovnání, kterého ale nelze dosáhnout bez příměří a stažení těžkých zbraní z fronty.
Východoukrajinští povstalci jsou odhodláni obsadit silou donbaská území kontrolovaná Kyjevem, pokud se to nepodaří politickými prostředky. Na tiskové konferenci v Luhansku to v pátek prohlásil vůdce doněckých radikálů Alexandr Zacharčenko. Kreml jeho slova odsoudil, přestože prý jeho stanovisko chápe.
Moskva v pondělí obvinila Kyjev z použití „zbraní hromadného ničení“ proti povstaleckým územím na jihovýchodě Ukrajiny. Vyšetřovací výbor Ruské federace podle agentury TASS oznámil, že má „nevyvratitelné důkazy“ o nasazení taktických raket Točka-U vybavených vysoce výbušnou střepinovou a kazetovou municí.
Nepřetržitá palba v ukrajinské Avdijivce, která si v posledních dnech vyžádala životy desítek lidí, zdaleka nemusí být u konce. Velitel ukrajinské armády Jevhen Dejdej popsal situaci jako opakující se sérii útoků a protiútoků. Zároveň dodal, že ukrajinské tanky jsou připravené na další bitvu.
Spojené státy se zasadí o obnovu míru na ukrajinsko-ruské hranici. Řekl to americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Petro Porošenkem. Šlo o první přímý kontakt mezi oběma politiky od nástupu Trumpa do úřadu, napsala dnes agentura Reuters.
V Doněcku, hlavní baště proruských separatistů na východě Ukrajiny, zahřměl v noci na pátek silný výbuch, který rozbil okna hned v několika čtvrtích. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na svědectví ze sociálních sítí. Síla výbuchu prý připomínala explozi muničního skladu na počátku loňského prosince. Výbuch, který podle separatistů způsobilo nejspíše ukrajinské ostřelování, si vyžádal dva mrtvé a 13 zraněných.
Na východě Ukrajiny, zejména kolem města Avdijivka v Doněcké oblasti, se vyhrotily ozbrojené střety, které šéf NATO Jens Stoltenberg označil za zdaleka nejhorší v poslední době. Jen za poslední týden podle něj došlo k víc jak 5600 případům, kdy bylo porušeno příměří. Vyzval proto Moskvu, aby se zasadila o ukončení násilností. Informovala o tom agentura AFP.
Ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková, donedávna nesporná národní hrdinka ve své vlasti, opět rozpoutala svými kontroverzními výroky politickou bouři v Kyjevě. Tentokrát navrhla, aby se Ukrajina načas zřekla Krymu, anektovaného v březnu 2014 Ruskem, a to oplátkou za to, že dostane zpět východoukrajinský Donbas, ovládnutý proruskými separatisty.
Ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková v úterý zveřejnila seznamy ukrajinských zajatců v rukou proruských separatistů a ukrajinských vězňů v ruských věznicích, jejichž vydání se domáhá Kyjev. Současně zveřejnila i seznamy zajatých rebelů a ruských vězňů, jejichž vydání se na oplátku od Kyjeva domáhají separatisté.
