Prezident Miloš Zeman by podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Řekl to u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO. Kritizoval také mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, přirovnal je k politice appeasementu, kdy mocnosti před druhou světovou válkou ustupovaly nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.
Český prezident Miloš Zeman při čtvrteční schůzce s kolegy z dalších osmi členských zemí NATO ze střední a východní Evropy obhajoval alianční misi v Afghánistánu. Na twitteru to uvedl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který se setkání v Košicích na východě Slovenska účastnil.
Kreml v pátek potvrdil snahu rehabilitovat Sovětskou armádu za invazi do Afghánistánu v roce 1979, kterou označil za „internacionální povinnost“, v níž vojáci prokázali nejvyšší profesionalitu, statečnost a sílu ducha. Prohlášení vydané při příležitosti 30. výročí odchodu sovětských jednotek z okupované země podepsal prezident Vladimir Putin.
Česká armáda stáhne vojáky z Afghánistánu, pokud ze země odejdou Spojené státy. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) to řekl dnešnímu Právu. Česko bude podle něho adekvátně reagovat na snížení počtu nebo stažení amerických vojáků. ČR se účastní v Afghánistánu alianční mise Resolute Support, USA stahování svých sil zvažují.
Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, v pondělí upozornil list The Guardian.
„Pracujeme na opatření, která omezí možnost vstoupit do italských (pobřežních) vod,“ konstatoval Salvini, šéf protiimigrační strany Liga. Upřesnil, že nepůjde o „námořní blokádu“, ale o aplikaci „platných zákonů“.
Americký prezident Donald Trump na středečním zasedání svého kabinetu vyslovil pochopení pro sovětskou invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle Trumpa měli Sověti právo v Afghánistánu být, aby zastavili teroristy, kteří odtud do jejich vlasti proudili.
Jaký byl rok 2018? O čem se mluvilo a co se dělo v politice, sportu a kultuře? Deník Echo24 přináší výběr významných událostí končícího roku. Mezi nimi troje volby, v nich Češi vybrali nového prezidenta, třetinu Senátu a zástupce měst a obcí. Ale také kotrmelce při skládání vlády s důvěrou, demonstrace v Praze a dalších městech či úmrtí oscarového režiséra Miloše Formana a fantastická olympijská jízda Ester Ledecké.
Afghánské prezidentské volby, které se měly původně konat 20. dubna příštího roku, se uskuteční 20. července. V neděli o tom informoval předseda nezávislé volební komise. Ve stejný den budou i provinční a místní volby, stejně jako parlamentní volby v provincii Ghazní, jež byly v říjnu odloženy kvůli politickému a etnickému napětí. Důvodem odkladu jsou podle afghánské volební komise technické problémy, které se objevily při říjnových parlamentních volbách.
V pondělí u jedné z vládních budov v afghánské metropoli Kábulu sebevražedný útočník odpálil výbušninu umístěnou v automobilu, načež se na místě začalo střílet a do budovy vtrhli útočníci vyzbrojení samopaly i výbušninami. Ozbrojenci zadrželi řadu civilistů jako rukojmí, agentury Reuters a AP informují o mrtvých i zraněných. Podle tamějších médií byla část útočníků zneškodněna a bezpečnostní složky pátrají po dalších.
Spojené státy plánují odvolat z Afghánistánu až polovinu ze současného počtu 14 000 vojáků, které v této zemi částečně ovládané radikálním islamistickým hnutím Tálibán mají. S odvoláním na vládní zdroje o tom ve čtvrtek informovala řada amerických médií. Náhlý zvrat americké politiky cílené dosud na snahu dostat radikály k jednacímu stolu naváže na odchod armády USA ze Sýrie, který prezident Donald Trump oznámil ve středu. Kvůli nesouhlasu s jeho kroky se rozhodl rezignovat ministr obrany James Mattis.
Nejméně 20 afghánských civilistů, včetně 12 dětí, zahynulo v noci na sobotu při náletu na velitele islamistického hnutí Tálibán v afghánské provincii Kunar. Informovali o tom afghánští představitelé. Mluvčí operace NATO Resolute Support (Rozhodná podpora) nicméně civilní úmrtí popřela. Několik civilistů podle ní pouze utrpělo zranění.
Srdce temnoty je, jak známo, titul slavné novely Josepha Conrada, v níž před sto lety vylíčil cestu nejmenovanou africkou zemí, na jejímž konci se setká se šíleným obchodníkem Kurtzem. Conradovo jméno předtím, než si ho poangličtil, znělo Józef Teodor Konrad Nałęcz Korzeniowski. Polský novinář a reportér Wojciech Jagielski s narážkou na svého velkého krajana nazve v jednu chvíli ve své vynikající knize Modlitba za déšť „srdcem temnoty moderního světa“ Afghánistán. Spojil s ním dvacet let, podnikl tam devět reportážních cest a v celku prožil dva roky. Napsal o něm knihu, která je špičkou ve svém žánru, esejistickou reportáž, jejíchž čtyři sta padesát stránek se čte jedním dechem, takže přes temnotu, již afghánská realita vyzařuje, čtenář lituje, když kniha skončí.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) odmítl, že by se čeští vojáci v Afghánistánu podíleli na smrti zbitého afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který byl ve vazbě pro podezření ze zabití českého vojenského psovoda Tomáše Procházky z minulého měsíce. O údajném vyšetřování českých a amerických vojáků informoval list New York Times. Metnar novinářům řekl, že čeští vojáci na misích striktně dodržují humanitární mezinárodní právo.
Čeští a američtí vojáci jsou vyšetřováni kvůli úmrtí zbitého afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který byl ve vazbě pro podezření ze zabití českého psovoda Tomáše Procházky z minulého měsíce. Informoval o tom americký deník The New York Times (NYT). Mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek obvinění důrazně odmítl a uvedl, že jde o standardní vyšetřování.
Ruská Státní duma hodlá schválit rezoluci, která bude rehabilitovat Sovětský svaz za invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle agentury TASS návrh rezoluce předběžně schválili účastníci parlamentního slyšení, které se konalo v Moskvě. Podle rezoluce odsouzení invaze, které roku 1989 odhlasoval tehdejší vrcholný sovětský zastupitelský sbor, bylo „historicky nespravedlivé“.
Předseda zahraničního výboru Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) by měl podle šéfů opozičních ODS a STAN Petra Fialy a Petra Gazdíka nést důsledky za své výroky o odchodu českých vojáků z Afghánistánu. Nešťastné byly i podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa, byť jeho strana vojenské mise odmítá. Na rozdíl od Gazdíka a Fialy ale Filip souhlasil s kázeňským řízením s generálem Karlem Řehkou, který se vůči Zaorálkovým slovům ohradil.
V Afghánistánu v posledních měsících padli čtyři čeští vojáci. Kromě projevů soustrasti a respektu k jejich oběti se ale ozývá i kritika české účasti na afghánské misi. Nejvýrazněji ji formuloval předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek, podle něhož by bylo dobré vést debatu o ukončení mise, která podle něj ztrácí smysl. Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do role okupantů, nedávný zásah proti organizátorům sebevražedného útoku, při němž byli začátkem srpna zabiti tři čeští vojáci, je podle Zaorálka projevem chování imperiální mocnosti. O smyslu a perspektivách konfliktu v Afghánistánu a české účasti na něm Týdeník Echo vedl debatu právě s poslancem Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), prorektorem CEVRO Institutu a někdejším diplomatem Tomášem Pojarem a politologem a odborníkem na bezpečnostní studia z Ústavu mezinárodních vztahů Emilem Aslanem.
Premiér Andrej Babiš (ANO) vyloučil stažení českých vojáků z Afghánistánu. Česko bude pokračovat v boji proti terorismu a nezradí své spojence, řekl dnes v Praze na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“. Přihlásil se také k závazku vůči NATO zvyšovat výdaje na obranu. Prezident Miloš Zeman ve zdravici zaslané na konferenci vyzdvihl význam NATO jako české bezpečnostní kotvy.
Na vojenské letiště Praha Kbely krátce před středeční půlnocí přistál vojenský speciál s ostatky vojáka Tomáše Procházky (41), který padl v pondělí v Afghánistánu. Na letištní ploše na něj čekala rodina, představitelé ministerstva obrany a armády, přítomen byl i prezident Miloš Zeman. Na palubě speciálu byli i dva příslušníci speciálních sil, kteří byli zraněni v Afghánistánu tento týden. Do nemocnice je přepravily vrtulníky.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s tím, aby česká armáda stáhla své vojáky z mise v Afghánistánu. Teror by se podle něj následně přenesl do Evropy. Babiš to uvedl na twitteru. Reagoval tak na dnešní vyjádření některých politiků. Stažení odmítl i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Čeští vojáci od začátku srpna v Afghánistánu čelili třem vážným útokům, zemřeli čtyři z nich a sedm bylo zraněno.
Českého vojáka, který v pondělí padl v Afghánistánu, zabil afghánský spojenec. Řekl to náčelník Generálního štábu armády ČR generál Aleš Opata, který zároveň dodal, že útok nebyl cílen na české vojáky, nýbrž na koaliční síly. Ministr obrany Lubomír Metnar sdělil, že zabitým vojákem je rotný Tomáš Procházka. Podle Opaty nebyl afghánský útočník, který při útoku další dva české vojáky zranil, mentorovaný českými specialisty a po útoku byl zajat Afghánci, kteří jej nyní vyslýchají.
V pondělí před polednem došlo k dalšímu útoku na české vojáky v Afghánistánu. Útok na vozidlo české jednotky na základně Shindand zasáhl tři české vojáky, jeden z nich zemřel. O útoku informovala armáda ČR v prohlášení na svém webu. Podle Severoatlantické aliance na spojence zaútočil afghánský voják, bližší podrobnosti nebyly zveřejněny.
V Afghánistánu v sobotu začaly několikrát odložené parlamentní volby. Radikální hnutí Tálibán opakovaně vyzvalo občany k bojkotu hlasování a varovalo, že se bude snažit útoky na volební místnosti, blokováním silnic i jinak hlasování překazit. Obětí předvolebních násilnosti se stalo deset volebních kandidátů. Kromě strachu z násilí komplikují volby rovněž obavy z rozsáhlých podvodů. Několik explozí otřáslo volebními místnostmi v Kábulu. Výbuchy se ale ozývaly i na jiných místech.
Těžce zraněného českého vojáka v Afghánistánu čeká další operace. Potíže má se slezinou a s obratlem, kvůli kterému nemůže dočasně hýbat končetinami. Uvedla to mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. Informaci přinesl Český rozhlas Radiožurnál s odvoláním na zástupce ředitele Společného operačního centra ministerstva obrany Štefana Muránského.
V Afghánistánu bylo ve středu zraněno při útoku na hlídku pět českých vojáků. Jeden byl zraněn těžce, po operaci je mimo ohrožení života. Další voják zůstává v nemocnici. Tři vojáci byli z nemocnice propuštěni a vrátili se ke své jednotce.
České speciální síly zabily v Afghánistánu jednoho z organizátorů srpnového útoku, při němž zahynuli tři čeští vojáci, a dalšího zajaly. Napsaly to Lidové noviny (LN), kterým informaci o odvetě potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Podle jednoho z nich se to stalo před delší dobou při poměrně rozsáhlé operaci. Tisková oddělení generálního štábu i ministerstva obrany sdělila, že záležitost nebudou komentovat.
Čeští vojáci, kteří hlídají v Afghánistánu koaliční základnu Bagrám, už nebudou na výjezdech do nebezpečných míst chodit v první linii, budou podporovat a krýt afghánské vojáky. Americké a české velení mise v reakci na srpnový incident, kdy sebevražedný atentátník zabil tři české vojáky, změnilo strategii, řekl Právu Štefan Muránský, zástupce velitele Společného operačního centra.
Při úterním sebevražedném atentátu na demonstraci ve východoafghánské provincii Nangarhár zahynulo 68 lidí a 165 dalších bylo zraněno. Oznámil to ve středu mluvčí místního guvernéra. Dosavadní bilance útoku uváděla 32 mrtvých a kolem 120 zraněných.
Čeští vojáci v neděli večer obnovili hlídkování v okolí spojenecké základny Bagrám v Afghánistánu. Spojenečtí vojáci na hlídky mimo základnu nejezdili od sebevražedného útoku z počátku srpna, při kterém zahynuli tři čeští vojáci. O návratu na patroly rozhodl velitel spojenecké mise Resolute Support John Nicholson, sdělil ředitel Společného operačního centra ministerstva obrany Jiří Verner.
