Radikální hnutí Tálibán oznámilo téměř úplné obsazení města Šarana, metropole provincie Paktíja na východě Afghánistánu. Uvedl to podle agentury TASS v prohlášení oficiální zástupce Tálibánu Zabihulláh Mudžáhíd na twitterovém účtu. Na základně Šarana působila před deseti lety česká vojenská vrtulníková letka. "Bojovníci Islámského emirátu vstoupili do města Šarana, hlavního města provincie Paktíja.
V souvislosti s dramatickým vývojem v Afghánistánu se Česká republika rozhodla stáhnout své diplomaty z ambasády v Kábulu. V současnosti se nacházejí na mezinárodním kábulském letiště, a to v doprovodu vojenské policie. V sobotu to na mimořádné tiskové konferenci řekl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) s tím, že Česko nadále o situaci v Afghánistánu jedná. Večer zasedne Bezpečnostní rada státu, kterou svolal premiér Andrej Babiš (ANO).
Afghánský prezident Ašraf Ghaní dnes vystoupil s prvním projevem od chvíle, kdy povstalci z hnutí Tálibán začali postupně obsazovat zemi, a řekl, že jeho vláda je odhodlána proti ofenzivě bojovat. Ghaní v předtočeném televizním projevu zdůraznil, že mobilizace ozbrojených sil je nyní prioritou. Zároveň řekl, že jedná s lokálními vůdci i se zahraničím, aby boje co nejdříve ukončil a zabránil dalšímu násilí, informovala agentura AP.
Americké velvyslanectví v Kábulu v pátek nařídilo svým zaměstnancům zničit všechny citlivé dokumenty a americké symboly, které by Tálibán mohl použít k propagandistickým účelům, když se jeho jednotky dostanou do afghánské metropole. Podle agentury AFP a deníku Le Figaro, úředník velvyslanectví řekl zaměstnancům, kde se nachází spalovna velvyslanectví a další zařízení na ničení dokumentů.
Britská armáda zahájila operaci „Pitting“ s cílem evakuovat státní příslušníky Spojeného království a „oprávněný personál“ urychleně z Afghánistánu před bleskově postupujícím Tálibánem. Spojené státy, které v minulých měsících stáhly z Afghánistánu tisíce vojáků, tam urychleně posílají 3000 nových vojáků, aby pomohli evakuovat americké velvyslanectví a další americké občany. Tálibán už je méně než 100 kilometrů od hlavního města. Také další západní státy zavírají své ambasády nebo citelně omezují personál.
Česká republika nezastaví deportace Afghánců. Serveru iDnes.cz to dnes sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Deportace neúspěšných afghánských žadatelů o azyl dočasně kvůli bezpečnostní situaci v Afghánistánu pozastavily některé evropské státy včetně Francie nebo Německa. "Česká republika ke všem žádostem o azyl přistupuje individuálně, pečlivě zkoumá důvody pro případné udělení, nebo neudělení. Žádné paušální podmínky dávat nebudeme," napsal Hamáček serveru.
Bojovníci radikálního hnutí Tálibán už obsadili afghánská města Ghazní a Herát a později také druhé největší město Kandahár. Islamističtí povstalci se tak už zmocnili správních středisek dvanácti z celkových 34 provincií, což představuje více než dvě třetiny rozlohy Afghánistánu. Kromě Američanů už stahují z ambasády své lidi i Kanaďané. Ti ovšem chtějí ambasádu uzavřít úplně. Do Kábulu proto vyšlou speciální jednotky, jejichž úkolem bude asistovat při evakuaci zaměstnanců ambasády.
Spojené státy s ohledem na aktuální bezpečnostní situaci v Afghánistánu významně sníží počet zaměstnanců na své ambasádě v Kábulu. Oznámil to dnes mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Zdůraznil přitom, že americká ambasáda zůstane otevřená a bude nadále poskytovat konzulární a humanitární služby. Evakuace zaměstnanců z americké ambasády podle ministerstva začne v nadcházejících dnech.
Ministerstvo obrany vybralo afghánské tlumočníky, kterým poskytne pomoc. Primárně budou spolupracovníkům české armády nabídnuty peníze, vyloučeno není ani jejich přemístění do Česka. Vybraní Afghánci, kteří českým vojákům pomáhali v „nejaktuálnějším období“, budou přímo kontaktováni v nejbližší době, sdělila ČTK Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany. Ministerstvo zahraničí je připraveno udělit české ambasádě v Kábulu výjimku, aby mohla zajistit potřebná víza.
Radikální islamistické hnutí Tálibán dobylo severoafghánský Kunduz, metropoli stejnojmenné provincie, která leží u hranic s Tádžikistánem. Krátce nato hnutí ovládlo i město Saripúl, správní středisko stejnojmenné provincie na severozápadě Afghánistánu. Informovala o tom dnes agentura AFP. Od pátku se tak bojovníci Tálibánu zmocnili v Afghánistánu už čtyř správních středisek.
Válka v Afghánistánu vstoupila do více smrtící, ničivější fáze, uvedla dnes na zasedání Rady bezpečnosti OSN zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán Deborah Lyonsová. Za poslední měsíc bylo v zemi během ofenzivy islamistického hnutí Tálibán zabito více než 1000 civilistů, dodala Lyonsová, kterou citovala agentura Reuters. „Strana, která cítí opravdový závazek vůči snaze vyjednat řešení, nebude riskovat tolik civilních obětí, protože bude chápat, že proces usmíření bude tím náročnější, čím víc krve bude prolito,“ uvedla Lyonsová.
Ve vojenském prostoru v Tádžikistánu vzdáleném zhruba 20 kilometrů od hranic s Afghánistánem ve čtvrtek začalo společné cvičení ruských, tádžických a uzbeckých vojáků. Potrvá do 10. srpna, informovala agentura TASS. Rusko se účastní rovněž armádního cvičení v Uzbekistánu. Manévry se konají v době, kdy se zhoršuje bezpečnostní situace v Afghánistánu.
Po dvaceti letech končí zapojení Západu do konfliktu v Afghánistánu. Americký prezident Joe Biden ohlásil, že americké síly, a tedy i ty spojenecké, se stáhnou do konce srpna. O tom, co to znamená, proč se v Afghánistánu nepodařilo vybudovat stabilní stát a jaké je hodnocení celé války, diskutovali dva znalci tamějších poměrů, Matyáš Zrno, šéf civilní sekce Provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar v letech 2010–2011, a orientalista a překladatel Petr Pelikán.
Čína přislíbila, že podpoří Tálibán při rekonstrukci Afghánistánu, a to za podmínky, že radikální afghánské hnutí mimo jiné přeruší i vztahy s Islámským hnutím Východního Turkestánu. Uvedl to čínský ministr zahraničí Wang I při jednání s tálibánskou delegací, která je v Číně na dvoudenní návštěvě. Devítičlennou delegaci vede spoluzakladatel Tálibánu mulla Abdul Ghání Baradar. Podle mluvčího Tálibánu Muhammada Naíma se cesta uskutečnila na pozvání čínských úřadů.
Mluvčí afghánské armády dnes popřel tvrzení radikálního hnutí Tálibán, že povstalci ovládají 90 procent hranic země. „Je to nepodložená propaganda,“ řekl agentuře AFP Favád Amán z tiskového oddělení afghánské armády. Podle něj vojsko kontroluje kromě hranic také všechna „důležitá města a hlavní silnice“. Povstalecké hnutí ohlásilo ovládnutí naprosté většiny afghánských hranic ve čtvrtek.
Západní svět se zvolna a s obtížemi vymotává z pandemie nemoci covid (snad se to vyvine dobře), její společenské, ekonomické a další následky ale bude pociťovat ještě roky, nástup infekce představuje předěl v životech společenství i jednotlivců. Člověk často v konverzaci slyší nebo používá termíny „před covidem“ a „po covidu“, jako kdyby ta nemoc přinesla nový letopočet.
Rusko spolu s Uzbekistánem a Tádžikistánem uspořádá příští měsíc vojenské cvičení poblíž hranic s Afghánistánem. Cvičení ve vojenském prostoru v Tádžikistánu, vzdáleném jen 20 kilometrů od hranic s Afghánistánem, se uskuteční od 5. do 10. srpna, upřesnil velitel ruského Centrálního vojenského okruhu, generálplukovník Alexandr Lapin. Agentura Reuters poznamenala, že Moskvě dělá starosti výrazný postup bojovníků radikálního hnutí Tálibán po stažení amerických sil po 20 letech bojů z Afghánistánu.
Unesena a mučena byla dcera afghánského velvyslance v pákistánské metropoli Islámábád. Únosci Silsilu Alikhilovou několik hodin drželi a brutálně zbili. K urychlenému dopadení útočníků vyzval Kábul i Islámábád. Vše se stalo v dobu, kdy jsou pákistánsko-afghánské vztahy velmi napjaté. Informaci přinesl například deník The Guardian nebo BBC. 26letá Silsila Alikhilová byla v pátek unesena v pákistánském hlavním městě Islámábádu, když se vracela domů. Podle úřadů nastoupili únosci do auta, kterým se Alikhilová přepravovala domů, a unesli ji.
V Afghánistánu byl dnes zabit novinář agentury Reuters, když zpravodajsky pokrýval střet mezi afghánskými bezpečnostními silami a bojovníky islamistického hnutí Tálibán nedaleko hraničního přechodu s Pákistánem. Agentura to oznámila s odvoláním na afghánského vojenského velitele. Afghánské speciální jednotky se snažily o znovuobsazení oblasti hlavního tržiště ve Spínbuldaku, když byl novinář Dániš Siddikí zabit společně s afghánským důstojníkem. Podle dostupných informací se dostali do křížové palby.
Afghánistánu se přezdívá „pohřebiště říší“. Tuto reputaci si získal hlavně kvůli tomu, že tam jednu z nejhorších koloniálních porážek zažili Britové a o nějakých 150 let později Afghánci dostali na kolena Sověty. Nyní se zdá, že jsou na řadě Američané. Dne 8. června americký prezident Joe Biden potvrdil, že afghánská mise skončí po téměř 20 letech k 31. srpnu. Ze země se stáhnou téměř všechny americké jednotky.
Hnutí Tálibán se v Afghánistánu zmocnilo stovek palných zbraní a desítek vozidel, které v zemi zůstaly po stahujících se amerických vojácích. Podle serveru Sky News radikální hnutí předvedlo na 900 palných zbraní, 70 odstřelovacích pušek, 30 lehkých vozidel a 20 armádních dodávek. Zbraně byly zřejmě poskytnuty Američany afghánské armádě a do rukou Tálibánu padly poté, co hnutí dobylo provincii Vardak nedaleko hlavního města země, Kábulu.
Americká armáda opustila afghánskou leteckou základnu Bagrám uprostřed noci a bez toho, že by předem informovala Afghánce. Britské stanici BBC to řekl afghánský generál Asadulláh Kohistání, jenž se stal novým velitelem základny. V Bagrámu se nachází rovněž vězení, kde je údajně až 5000 vězňů z řad radikálního hnutí Tálibán, poznamenala BBC. Kohistání očekává, že povstalci, kteří v poslední době zaznamenávají vojenské úspěchy, na Bagrám zaútočí.
Z včerejšího vystoupení Miloše Zemana na Primě nejvíc mediální šlehačky slízly prezidentovy výroky o transgender lidech (sebepoškozují se a jsou mu odporní) a o tom, že v říjnu bude volit ANO. Nemělo by ale zapadnout ani jeho expozé o Afghánistánu. Odtamtud se, jak známo, po více než 19 letech do září stáhne americká armáda – a bude to definitivní tečka za tamní misí NATO.
Vojenská policie obvinila čtyři vojáky z podílu na smrti afghánského bojovníka Vahidulláha Chána, který zastřelil v roce 2018 českého psovoda Tomáše Procházku. Napsal to týdeník Respekt. Podle něj jsou stíhanými příslušníci elitní armádní 601. skupiny speciálních sil z Prostějova. Dva z vojáků viní policie z vydírání za použití násilí a neuposlechnutí rozkazu, další dva z neposkytnutí pomoci a porušení pravidel strážní služby. Příslušník afghánských ozbrojených sil Chán zastřelil na podzim 2018 psovoda Procházku na afghánské základně Šindánd v provincii Herát.
Český prezident Miloš Zeman, který na summitu zemí Severoatlantické aliance v Bruselu zastupoval ČR, se vyjádřil kriticky k odchodu vojsk NATO z Afghánistánu. Varoval, že Talibán může po ovládnutí země vytvořit ze středoasijské islámské republiky nové teroristické centrum. Podle závěrečného prohlášení summitu však stažení vojsk neznamená, že NATO přestává tuto zemi podporovat, bude dál poskytovat výcvik i finanční prostředky tamní armádě.
V posledních letech se okolní svět zdá čím dál nebezpečnější. Demonstrovalo to například Bělorusko, které uneslo letadlo na lince z jednoho členského státu EU do druhého. Neustálým refrénem je také ruská hrozba a sílící Čína, která se netají ambicemi stát se světovým hegemonem. O tom, jak těmto hrozbám čelit a jak silné je NATO, hovoří generál ve výslužbě Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě. Do Prahy zavítal na pozvání Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu.
Afghánistán si vysloužil pověst „pohřebiště impérií“. Může za to katastrofa britské armády, která byla v roce 1842 téměř naprosto vyhlazena při snaze stáhnout se zpět do Indie. Ze 16 tisíc lidí se podařilo vrátit jedinému Britovi a pár indickým vojákům. O téměř 150 let později podobný osud potkal Sovětský svaz, který nedokázal zpacifikovat Afghánce a po více než devíti letech války raději Afghánistán vyklidil. Zpackaná válka je považována za jednu z příčin rozpadu SSSR.
Spojené státy začnou společně se svými spojenci stahovat vojáky z Afghánistánu od 1. května. Ze země pak definitivně odejdou do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invazi původně zahájily. V proslovu v Bílém domě to dnes oznámil prezident Joe Biden, podle kterého jsou důvody pro další setrvávání v Afghánistánu stále více nejasné.
Šéf australských obranných sil Angus Campbell dnes připustil, že existují věrohodné důkazy o tom, že příslušníci speciálních jednotek v Afghánistánu nezákonně zabili 39 lidí. Uvádí se tak ve zprávě šéfa generální inspekce armády, která dnes byla částečně zveřejněna. Vyšetřování inspekce probíhalo od roku 2016. Ve zprávě jsou popisovány různé tzv. „sanctioned massacres“ tedy systematické, bezcitné a masové násilí vedené vojáky. Přímo identifikováno s konkrétními činy bylo 25 vojáků.
Válka v Afghánistánu trvá již osmnáct let. Stala se symbolem nekonečného konfliktu, kdy ani jeden protivník není natolik silný, aby toho druhého porazil, zároveň ztráty, alespoň na straně Spojených států a jejich spojenců, nejsou tak neúnosné, aby budily velké protesty. Nicméně válka trvá již déle než americké angažmá ve Vietnamu. Stejně jako na Dálném východě USA nebyly schopny zlikvidovat Vietkong, tak se nyní nedaří potlačit Tálibán. Z Vietnamu se nakonec Američané stáhli. Zdá se, že nyní se schyluje k podobnému kroku v Afghánistánu.
