Mimořádný summit Evropské unie věnovaný víceletému rozpočtu bloku dnes večer po dvou dnech skončil bez dohody. Oznámil to předseda Evropské rady Charles Michel. Zástupci 27 zemí navzdory úpravě návrhu nedokázali nalézt shodu na celkové výši rozpočtu pro období 2021-2027. Budou se proto k vyjednávání muset vrátit při další vrcholné schůzce.
Dosavadní vývoj summitu Evropské unie podle premiéra Andreje Babiše nepřiblížil vyřešení sporných otázek kolem návrhu víceletého rozpočtu na období 2021-2027. Důvodem je především postoj čtyř zemí, Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska. Ty odmítají příjmy rozpočtu navržené předsedou Evropské rady Charlesem Michelem ve výši 1,074 procenta hrubého národního důchodu a požadují maximálně jedno procento HND. Summit lídrů zemí EU v Bruselu pak večer skončil, aniž by se dosáhlo dohody.
Jachta Malizia 2 s šestnáctiletou švédskou aktivistkou za ochranu klimatu Gretou Thunbergovou na palubě dorazila ve středu po dvoutýdenní plavbě přes Atlantik do New Yorku. Oznámil to na Twitteru její průvodce a profesionální jachtař Boris Herrmann - a připojil k tomu snímek švédské klimatické aktivistky. Nedlouho předtím Greta sama na Twitteru uvedla, že vidí Manhattan.
Ve francouzském přímořském letovisku v sobotu za rozsáhlých bezpečnostních opatření začal oficiální večeří summit sedmi ekonomicky vyspělých zemí světa (G7).
Na mládežnický klimatický summit v New Yorku se sjíždějí stovky dospívajících lidí z celého světa. Osmnáctiletá Češka Lucie Smolková z Brna navíc byla vybrána jako jedna ze sta úspěšných uchazeček o tzv. „zelenou jízdenku“. Ta zajišťuje náhradu za uhlíkovou stopu vytvořenou cestou na summit. Finance na to poskytnou dobrovolně některé členské státy.
Státy visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, nadále odmítají možnost, že by do čela Evropské komise nastoupil nizozemský socialista Frans Timmermans.
Po devítihodinové pauze pokračuje dnes jednání summitu Evropské unie, které lídři zemí osmadvacítky v neděli před půlnoci přerušili kvůli vleklým sporům o obsazení klíčových postů ve vedení EU.
Lídři unijních zemí na bruselském summitu jednali o financování budoucího společného rozpočtu eurozóny či o pokračující problematice odchodu Británie z EU. Šéf euroskupiny Mario Centeno už před jednáním řekl, že společný „rozpočtový nástroj“ by měl posílit konkurenceschopnost a sbližování ekonomik zemí platících eurem. Český premiér Andrej Babiš řekl, že je ke vzniku tohoto nástroje skeptický a zemí bez eura by se neměl týkat.
Šéfům států a vlád zemí Evropské unie se v noci na dnešek nepodařilo vyřešit složitou otázku nového obsazení klíčových funkcí v evropských institucích, v první řadě nového předsedy Evropské komise.
Základní směřování Evropské unie v příštích pěti letech popisuje dokument s názvem „Nová strategická agenda 2019-2024“, který ve čtvrtek v Bruselu schválili prezidenti a premiéři členských zemí. Stručný materiál, který by měl být od podzimu podkladem pro práci nové Evropské komise, zdůrazňuje potřebu ochrany občanů i jejich svobod, rozvoj silné a životaschopné ekonomiky, ale i zelenou a sociálně spravedlivou Evropu. Unie by také měla dokázat na světové scéně účinně podporovat své zájmy a hodnoty.
Migrace, globální změny klimatu, ekonomická spolupráce a konflikty na Blízkém východě. I těmito tématy se budou na dvoudenním summitu v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch zabývat lídři členských zemí Evropské unie a Ligy arabský států (LAS) při prvním vrcholném setkání těchto dvou bloků. Ačkoli na oficiálním programu nefiguruje, dojde i na jednání o brexitu.
Polsko se kvůli údajným protipolským výrokům nejvyšších izraelských představitelů nezúčastní summitu visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v Jeruzalémě. S odkazem na vyjádření polského premiéra Mateusze Morawieckého o tom informovala polská tisková agentura PAP. Varšava zároveň požádala, aby se v pondělí v Bruselu na okraj summitu ministrů zemí Evropské unie sešli šéfové diplomacií visegrádských států.
Dovolená s rodinou dostala přednost před důležitou mezinárodní bezpečnostní konferencí v Mnichově. Premiér Andrej Babiš se na svých sociálních sítích často vychvaluje, jak Českou republiku propaguje u ostatních premiérů a prezidentů. Na bezpečnostní konferenci však nedorazil a zastupuje ho tam ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Babiš přitom s účastí v Mnichově dlouho počítal, protože se kvůli konferenci posunul i sjezd hnutí ANO.
Letošní sraz světových elit ve švýcarském Davosu se zabývá otázkou klimatických změn a tzv. globalizace 4.0, což je pěkné „buzzword“, pod kterým si každý představí něco jiného; o takových pojmech se samozřejmě ve slušné společnosti rokuje nejlíp. Už první den nám přítomní finančníci sdělili, že růst sice zpomaluje, ale recese nehrozí. Kdybych byl burzián, asi bych v tuto chvíli začal shortovat, co jde, protože čím větší frekvence ujištění, že se nic neděje, tím méně jim věřím. Se svou opatrnickou povahou si na to ale netroufám. Štrozok je štrozok, jak by řekli Valaši.
Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, informovaly tiskové agentury. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena. Přesné detaily dohody zatím nejsou známy.
Americký prezident Donald Trump se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nesejde, dokud Moskva nepropustí zadržené ukrajinské námořníky a jejich plavidla. Novinářům to ve čtvrtek ve Washingtonu řekl bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton. Rusko na konci listopadu uvěznilo 24 Ukrajinců a zabavilo tři jejich lodě při ozbrojeném incidentu v Kerčském průlivu, který odděluje Černé a Azovské moře.
Ve známé salcburské opeře Felsenreitschule (bývalá Skalní jezdecká škola) začala večeře šéfů států a vlád Evropské unie. Politici budou v předvečer svého neformálního summitu hovořit hlavně o migraci a brexitu. Předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk už odpoledne prohlásil, že by chtěl zklidnit napětí, které v posledních týdnech mezi státy EU migrační téma opět vyvolává. Není jisté, nakolik se mu to podaří, země jsou dál hluboce rozdělené v otázce reformy azylového systému a některým se příliš nelíbí poslední návrhy na posílení unijní pohraniční stráže.
Závěrečné komuniké z červencového summitu NATO v Bruselu, které deklarovalo jednotu aliance, bylo sepsáno ještě před zahájením schůzky a před příletem prezidenta USA Donalda Trumpa. Napsal to ve čtvrtek list The New York Times s odvoláním na evropské a americké diplomaty. Důvodem prý byla obava, že šéf Bílého domu vyvolá v Bruselu konfrontaci, která by závěry jednání mohla ohrozit.
Americký prezident Donald Trump by chtěl příští rusko-americký summit uspořádat až příští rok, až se zbaví zátěže vyšetřování údajného ruského vlivu na americké prezidentské volby. V prohlášení pro tisk to ve středu uvedl Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton. První oficiální summit Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se uskutečnil počátkem minulého týdne v Helsinkách.
Sledovat zpravodajství velkých médií je čím dál zoufalejší způsob trávení volného času. Člověk si před nějakou událostí začíná připadat jako záchranář před sesutým domem, i on musí nejdřív odstraňovat vrstvy suti, aby se vůbec dostal k základním faktům. Týká se to i tak velké události, jakou byl summit Trump–Putin 16. července v Helsinkách.
Ruský prezident Vladimir Putin při pondělní schůzce v Helsinkách svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi navrhl uspořádat referendum v separatisty ovládaných oblastech Donbasu, které by pomohlo vyřešit konflikt na východě Ukrajiny. Uvedla to dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dva zdroje obeznámené s Putinovým vystoupením před ruskými velvyslanci za zavřenými dveřmi. Trump prý žádal Putina, ať tento plán veřejně nerozhlásí, aby si jej mohl promyslet.
Americký prezident Donald Trump i přes kritiku zákonodárců a médií trvá na tom, že pondělní summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl velký úspěch. Již se také těší na druhou schůzku, její termín ale nezmínil. Jako vcelku úspěšný hodnotí helsinský summit také Putin, podle kterého se ale v USA jisté síly snaží skutečný výsledek snižovat. K první oficiální schůzce Trumpa s Putinem ve čtvrteks list The Washington Post napsal, že američtí vládní činitelé se stále marně snaží zjistit, co šéf Bílého domu vlastně v Helsinkách dohodl.
Co ještě včera bylo třeba hájit jako projev velice promyšlené taktiky, je dnes jen takové drobné přeřeknutí. A někdy nezbývá než se ztrapnit spolu s prezidentem.
Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump si v pondělí na summitu v Helsinkách slíbili obnovení spolupráce svých zemí, která je zatížena dlouhodobými spory, a stiskem ruky vyslali do světa signál o navázání přátelských kontaktů. Podle amerického prezidenta mrazivé rusko-americké vztahy jsou po dnešní schůzce minulostí. Konfrontace kolem údajného ruského vměšování do amerických voleb se nekonala a jakékoli kritice kontroverzních ruských kroků se Trump vyhnul, za což američtí politici šéfa Bílého domu kritizují.
Helsinky v pondělí hostí summit amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimírem Putinem. Šéf Bílého domu dorazil do hlavního města Finska už v neděli, Putin až den po něm. Začátek schůzky se musel posunout o několik desítek minut, protože letadlo ruského prezidenta v Helsinkách dosedlo se zpožděním. Vrcholné setkání vyvolává v USA i v západním světě kontroverze. O jednu se postaral i sám Trump, když prohlásil, že americko-ruské vztahy nikdy nebyly vzhledem k minulé politice USA horší.
Na neformálním summitu v rakouském Innsbrucku se probíraly důležité otázky ochrany vnějších hranic a důsledného boje proti pašeráctví lidí. Řešení migrace označil premiér Andrej Babiš jako jednu z hlavních priorit vlády, přesto Česká republika neměla vrcholného zástupce v podobě ministra vnitra. Předseda sociální demokracie Jan Hamáček upřednostnil summit NATO, který se konal ve stejnou dobu a odcestoval na něj ve funkci ministra zahraničí. Do Innsbrucku tak odjel první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček.
Zastoupení Česka na vrcholném setkání NATO v Bruselu poznamenalo souběžné hlasování o důvěře druhé vládě Andreje Babiše. V první den summitu reprezentoval Česko prezident Miloš Zeman. Přijel až poté, co promluvil v české sněmovně. Premiér Andrej Babiš (ANO) a dvojjediný ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) do Bruselu dorazili až ve čtvrtek. Tedy poté, co byly zveřejněny hlavní závěry summitu. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a náčelník generálního štábu české armády Aleš Opata nepřijeli vůbec.
Americký prezident Donald Trump a jeho manželka Melania se zúčastnili večeře šéfů států a vlád 29 členských zemí Severoatlantické aliance, která se koná v Bruselu. Na večerní akci Trump přijel jen pár minut poté, co v tweetu opět zkritizoval své spojence za nedostatečné výdaje na obranu, poznamenala agentura AP. U večeře podle diplomatických zdrojů spojenci nabádali amerického prezidenta Trumpa, aby v pondělí v Helsinkách prezentoval při jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem společný postoj celé aliance.
Summit Severoatlantické aliance, který ve středu začíná v Bruselu, má nabitý program. Šéfové států a vlád 29 členských států by měli potvrdit změny velitelské struktury, odsouhlasit spuštění výcvikové mise v Iráku či oznámit začátek rozhovorů o vstupu Makedonie, zřejmě někdy v příštím roce. Především ale budou opět ujišťovat amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Evropa skutečně bude víc investovat do své vlastní obrany.
Evropští spojenci budou dnes na summitu NATO dokazovat americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Evropa nese a zvyšuje svůj díl nákladů na společnou bezpečnost a že spolupráce má stále význam i pro USA. Podle českého velvyslance při NATO je Trumpem užívaný pojem „černí pasažéři“ v NATO zkratka a zjednodušení složitější otázky. V rozhovoru pro deník Echo24 také vysvětluje, proč ČR na rozdíl od jiných spojenců nedostala Trumpův dopis, v němž vyčetl nízké výdaje na obranu. „Dodali jsme podrobný harmonogram, který se týká jak navyšování, tak desetiletého plánu pro modernizaci vyzbrojování. Zároveň měla ČR vždy poměrně vysoké zastoupení v různých operacích a misích,“ řekl Šedivý pro Echo24.
