Íránský ministr zahraniční Mohammad Džavád Zaríf dnes vyloučil schůzku mezi zástupci své země a zástupci Spojených států. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Washington obnovuje protiíránské sankce po svém odstoupení od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu. Prezident Donald Trump ale v červenci řekl, že je připraven jednat s íránským prezidentem Hasanem Rúháním kdykoli a bez podmínek.
Většina Američanů považuje Rusko za větší hrozbu pro bezpečnost své země než Írán. Vyplynulo to z průzkumu veřejného mínění společnosti Ipsos a agentury Reuters. Pocit ohrožení ze strany Teheránu se v posledních třech letech mezi americkou veřejností snížil, zatímco ve vztahu k Moskvě je tendence opačná. Íránské vedení považuje nyní za hrozbu pro Spojené státy 67 procent dotázaných, zatímco v roce 2015 to bylo 75 procent.
Americký prezident Donald Trump dnes podepsal exekutivní příkaz k obnovení protiíránských sankcí, který navazuje na jeho květnové rozhodnutí o vypovězení jaderné smlouvy s Íránem. Sankce, které mají podle prezidenta zajistit „maximální hospodářský tlak“ na teheránský režim, se budou uplatňovat ve dvou etapách, první vstoupí v platnost o půlnoci místního času (v úterý v 6:00 SELČ).
Spojené státy jsou připraveny uzavřít s Íránem novou jadernou smlouvu náhradou za dřívější smluvní "katastrofu". Na shromáždění válečných veteránů v Kansas City to v úterý prohlásil americký prezident Donald Trump. Pochválil rovněž Severní Koreu za likvidaci části areálu pro starty raket. "Uvidíme, co se bude dít, ale jsme připraveni ke skutečné dohodě, nikoli k takové katastrofě, kterou dojednala dřívější vláda," prohlásil prezident, který ještě v pondělí teheránské vedení varoval před "následky, jakým v dějinách čelil dříve jen málokdo".
Izrael odmítl ruský návrh, aby se íránské síly působící v Sýrii stáhly za linii 100 kilometrů od izraelsko-syrské hranice na Golanech. Izraelským novinářům to řekl izraelský nejmenovaný představitel, který se zúčastnil pondělního setkání ruské delegace vedené ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že se jednalo o ukončení protiteroristické operace v jižní Sýrii a o zajištění bezpečnosti na izraelské hranici.
Írán by už nikdy neměl vyhrožovat Spojeným státům, jinak pocítí důsledky tohoto chování. Íránskému prezidentovi Hasanu Rúhánímu to na svém Twitteru vzkázal jeho americký protějšek Donald Trump. Reagoval tak na ostrou kritiku americké kampaně proti íránskému vedení, o níž v neděli informovala agentura Reuters, ze strany Teheránu. Podle Rúháního by „Amerika měla vědět, že válka s Íránem je matkou všech válek“.
Při zemětřesení, které v neděli postihlo západní Írán, bylo zraněno nejméně 287. Většinou šlo o lehká zranění, několik lidí ale muselo být hospitalizováno. Informovala o tom státní íránská televize, podle níž otřesy měly sílu 5,9 stupně. Většina ze zraněných byla propuštěna z nemocnice po ošetření, osm lidí ale muselo být hospitalizováno, řekl guvernér provincie Kermánšáh Húšang Bázvand.
Spojené státy odmítly žádosti Evropské unie, aby evropským společnostem udělily výjimku ze sankcí vůči Íránu. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v dopise EU uvedl, že USA apel odmítly, protože chtějí vyvíjet na Írán maximální tlak. Výjimky by byly uděleny pouze tehdy, kdyby z nich měla prospěch národní bezpečnost USA. Informoval o tom server BBC. EU se obává, že v důsledku nových sankcí Washingtonu bude ohrožen obchod za miliardy dolarů.
Írán se bude držet dohody o svém jaderném programu jen tehdy, pokud to pro zemi bude ekonomicky prospěšné. Podle agentury DPA to ve středu při návštěvě Vídně prohlásil íránský prezident Hasan Rúhání. Pohrozil také, že Teherán by mohl omezit svou spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Belgická policie zatkla pár íránského původu a obvinila jej z přípravy teroristického útoku ve Francii. V Německu pak zadrželi íránského diplomata, který byl se zadrženým belgickým párem íránského původu v kontaktu. Čtvrtá osoba napojená na celý případ byla zadržena ve Francii, bližší podrobnosti o ní zatím nejsou známy, uvedla agentura Reuters.
Ceny ropy zamířily prudce vzhůru po zprávě o tom, že Spojené státy vyzývají k úplnému ukončení dovozu této suroviny z Íránu. Cena americké lehké ropy WTI tak poprvé za dva měsíce překročila hranici 70 dolarů za barel. V pozdních úterních večerních hodinách vykazovala cena WTI nárůst o 3,4 procenta na 70,38 dolaru za barel.
Někdejší izraelský ministr pro energetiku Gonen Segev byl obžalován ze špionáže pro Írán. S odkazem na sdělení izraelské kontrašpionážní služby Šin Bet o tom informovala agentura Reuters. Segeva, který zastával post izraelského ministra energetiky v polovině 90. let a v poslední době žil v Nigérii, „rekrutovala íránská zpravodajská služba a byl agentem“, stojí v prohlášení Šin Bet.
Pro Írán bude těžké nadále plnit mezinárodní dohodu o svém jaderném programu, pokud nebude mít z jejího dodržování zisk. V telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem to v úterý řekl íránský prezident Hasan Rúhání. O udržení dohody z roku 2015 se jedná kvůli rozhodnutí Spojených států od smlouvy odstoupit. Poslanci Evropského parlamentu dnes konstatovali, že EU nemá k této dohodě udržitelnou alternativu.
Evropská komise ve středu přijala normu, která by měla evropským firmám pomoci vyrovnat se s důsledky amerických sankcí vůči Íránu. Reagovala tak na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se rozhodl odstoupit od jaderné dohody s Teheránem, informovala agentura AFP. Opatření využívá postup aplikovaný unií už v roce 1996, kdy USA zpřísnily sankce vůči Kubě. Podle agentury Reuters američtí diplomaté nyní cestují po světě a snaží se země přesvědčit, aby přestaly s Íránem obchodovat. V úterý byl jeden z nich i v Česku.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí řekl, že Írán bude reagovat, pokud se stane terčem útoku, a to mnohonásobným odvetným úderem. Zdůraznil přitom, že íránský balistický program je nezbytný pro obranu země. Informovala o tom agentura Reuters. "Teherán zaútočí desetkrát silněj
Írán podporuje snahy vedené Ruskem dostat jih Sýrie pod kontrolu syrské vlády. Podle agentury Reuters to řekl vysoký íránský bezpečnostní činitel na pozadí zpráv, že Damašek připravuje velkou vojenskou ofenzivu v dané oblasti.
Návštěva šéfa americké diplomacie Mikea Pompea na některém z nadcházejících jednání ministrů zahraničí EU by mohla přispět k nalezení společného dalšího postupu EU a USA ohledně íránské jaderné dohody či alespoň k tomu, že se Evropa a Amerika vyhnou hlubší konfrontaci v této otázce. Po pondělní bruselské schůzce šéfů diplomacií evropského bloku to novinářům řekl náměstek českého ministra zahraničí Ivo Šrámek.
Před rokem 1989 vyšly česky tři knihy „otce“ polské reportážní školy Ryszarda Kapuścińského (1932–2007). Fotbalová válka (1984) o bizarním vojenském konfliktu mezi Hondurasem a Salvadorem, Na dvoře krále králů (1980) o Etiopii v časech, kdy jí vládl Haile Selassie, a reportážní esej Na dvoře šáha šáhů (1981) o Íránu ve stavu revoluce.
V prosinci tohoto roku uplyne čtyřicet let od chvíle, kdy byl ze svého trůnu svržen poslední šáh Rezá Pahlaví. Islámská republika, která jeho režim nahradila, se ukázala jako daleko násilnější a agresivnější entitou než císařství, které jí předcházelo.
Cena severomořské ropy Brent se poprvé od listopadu 2014 dostala na 80 dolarů za barel. Informovala o tom agentura Reuters. Investoři se obávají poklesu vývozu suroviny z Íránu po obnovení amerických sankcí v době, kdy dodávky ropy na trh jsou již tak dost napjaté.
Minulý týden Spojené státy americké oznámily, že odstupují od takzvané íránské dohody. Donald Trump tím splnil další ze svých předvolebních slibů. Jeho kritici ihned spustili lavinu odsudků, doprovázenou strašením, jakou katastrofu může rozhodnutí způsobit. Znovu ovšem míří mimo terč. Dohoda je totiž od počátku špatná, a bude-li naplněna v původním znění, lze se právem obávat, že za deset, maximálně patnáct let se Írán stane ještě větší hrozbou, než je teď.
Budou-li zájmy Íránu zachovány, Teherán se bude dohodou o íránském jaderném programu z roku 2015 nadále řídit, zopakoval dnes podle agentury Reuters íránský prezident Hasan Rúhání. Podobu dohody bez účasti USA, které od ní odstoupily v úterý, se při nynější zahraniční cestě do Pekingu, Moskvy a Bruselu snaží dojednat íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.
Íránské elitní jednotky Kuds na syrské straně Golanských výšin vypálily v noci na čtvrtek zhruba 20 střel a raket na izraelské cíle na Golanských výšinách. Izrael v odvetě brzy ráno zasáhl desítky íránských vojenských cílů v Sýrii. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že izraelské nálety usmrtily 23 bojovníků, včetně pěti syrských vojáků. Podle syrské armády zemřeli tři lidé. Jak poznamenala agentura Reuters, jde o dosud nejvážnější střet mezi dvěma úhlavními nepřáteli v regionu.
Íránské jednotky na syrské straně Golanských výšin vypálily zhruba 20 střel a raket na izraelské cíle v Golanských výšinách. Oznámil to mluvčí izraelské armády Jonathan Conricus. Syrská státní média s odvoláním na vojenské zdroje později oznámila, že syrská letecká obrana musela čelit palbě izraelských raket na svém území.
Rusko, Čína i evropští signatáři mezinárodní dohody o íránském jaderném programu ve středu ujišťovali, že dohoda s Teheránem není mrtvá a že se jí budou nadále řídit. Íránský prezident Hasan Rúhání je ale přesvědčen, že Evropa má jen málo možností, jak jadernou dohodu zachovat. Vypovězení smlouvy, které v úterý oznámil americký prezident Donald Trump, znamená obnovení amerických sankcí, což dopadne na desítky firem v USA i v Evropě. Británie už před možnými dopady varovala.
Francie, Británie a Německo litují úterního oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Uvedl to na twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron. Úřad britské premiérky Theresy Mayové poté zveřejnil společné prohlášení Paříže, Londýna a Berlína vyzývající Washington, aby nekomplikoval situaci dalším zemím, které dohodu stále chtějí dodržovat.
Oliver North, bývalý poradce amerického prezidenta Ronalda Reagana, byl v pondělí zvolen do čela Národní asociace držitelů zbraní (NRA), která je jednou z nejvlivnějších lobbistických organizací ve Spojených státech. Někdejší podplukovník americké námořní pěchoty North je známý především tím, že v 80. letech hrál ústřední roli v aféře Irangate.
Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Podle něj je smlouva neúčinná, neboť mimo jiné nezabránila tomu, aby Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. Íránský prezident Hasan Rúhání vzápětí řekl, že jeho země bude dohodu přesto dál dodržovat a bude spolupracovat s jejími zbylými účastníky, tedy především se zeměmi Evropské unie. Francie, Británie a Německo daly najevo, že litují Trumpova rozhodnutí.
Írán neobnoví svůj jaderný program, pokud USA odstoupí od mezinárodní jaderné dohody s Teheránem a ostatní signatáři ji budou nadále dodržovat. Prohlásil to v pondělí íránský prezident Hasan Rúhání. Podle amerického deníku USA Today o tom informovala íránská média. V úterý Rúhání podle agentury AP řekl, že jeho země možná bude mít po odstoupení USA od dohody problémy, tak dva tři měsíce, pak to ale zvládne. Trump má své rozhodnutí stran jaderné dohody oznámit v úterý.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu před zahraničními novináři řekl, že jaderná dohoda s Íránem musí být buď „výrazně opravena, nebo zcela zrušena“. Netanjahu podle agentury AP stupňuje kritiku dohody z roku 2015 před blížícím se termínem, kdy má americký prezident Donald Trump rozhodnout, zda USA od dohody odstoupí.
