Palestinský řidič v úterý na okupovaném Západním břehu Jordánu najel do skupiny izraelských vojáků a dva lehce zranil. Izraelské bezpečnostní složky jej pak zastřelily, informovala agentura Reuters. Jedná se o poslední z řady incidentů vyrůstajících z dlouhodobého napětí mezi Izraelem a Palestinou.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vyzval k obnovení mírových jednání s Palestinci, která by vedla ke vzniku dvou států, Izraele a Palestiny, jako řešení izraelsko-palestinského konfliktu
Izraelská policie v sobotu na pokyn premiéra Benjamina Netanjahua strhla stany, v nichž chtěli izraelští Arabové truchlit po třech mužích, kteří v pátek zaútočili na izraelské policisty v Jeruzalémě. Dva z nich zemřeli, jeden je zraněn. Všichni tři útočníci, kteří měli shodné jméno, jsou mrtví.
Hebronské staré město bude zařazeno na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako ohrožená palestinská památka. Pro rezoluci navrženou arabskými státy v pátek v Krakově hlasovalo 12 zemí, tři byly proti a šest se zdrželo. Na seznam se tak dostává i Hrobka proroků, uctívaná jako Hrobka patriarchů také Židy. Izrael část palestinského Hebronu okupuje a pod okupovanou zónu spadá i hrobka.
Palestinská samospráva pojmenovala náměstí po vrahovi 22 dětí. Jedno z náměstích ve městě Džanín se nyní nazývá „náměstí mučedníka Chalída Nazzála“. Chalíd Nazzál byl vůdce teroristické organizace Demokratická fronta pro osvobození Palestiny (DFLP). Mezi její nejkrvavější akce patří ma‘alotský masakr, kdy v květnu 1974 ozbrojenci DFLP vnikli do školy ve izraelském městě Ma‘alot a zavraždili 22 dětí a tři dospělé. O pojmenování informovala organizace Palestinian Media Watch.
Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí vyzval k oživení mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci. Prohlášení podle listu The Jerusalem Post učinil po večerním příjezdu do rezidence izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který řekl, že v této věci vidí jistý příslib v ochotě arabských států.
Americký prezident Donald Trump v pondělí zahájil návštěvu Izraele, kde se pokusí především oživit izraelsko-palestinský mírový proces. Jeho prezidentský speciál Air Force One přistál na Ben Gurionově mezinárodním letišti u Tel Avivu. Na místě jej s jeho chotí Melanií přivítali nejvyšší izraelští představitelé – premiér Benjamin Netanjahu a prezident Reuven Rivlin, rovněž v doprovodu manželek.
Moskva podporuje obnovení přímého dialogu mezi Izraelem a Palestinou. Po schůzce s šéfem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem to ve čtvrtek uvedl ruský prezident Vladimir Putin. „Mírové soužití dvou států, Izraele a Palestiny, je nezbytným předpokladem skutečné bezpečnosti a stability v regionu,“ zdůraznil Putin.
Legislativní výbor izraelské vlády v neděli schválil návrh zákona, na jehož základě by arabština přestala být druhým úředním jazykem v zemi. Kontroverzní návrh předpokládá, že arabština bude mít napříště už jen „zvláštní status“, napsal list Times of Israel.
Možnosti obnovit izraelsko-palestinský mírový proces má být věnováno první osobní setkání vůdce palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které ve středu začalo v Bílém domě. Tisková konference politiků se nepředpokládá, podle amerických zdrojů se očekává jen společné prohlášení. Trump při přivítání svého hosta řekl, že je připraven spolupracovat s Izraelem a s Palestinci na dosažení mírové dohody.
Radikální palestinské hnutí Hamas se nevzdává boje proti izraelské okupaci, ale je připraven uznat hranice pro palestinský stát z roku 1967. Fakticky tím podle agentur dává najevo, že už neusiluje o zničení židovského státu, i když jeho existenci dál uznávat nehodlá. Nové osnovy organizace představil v pondělí v katarské metropoli Dauhá její vůdce Chálid Mišál. Izrael ale o novému programu vyjádřil pochybnosti.
Zrušení schůzky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s německým ministrem zahraničí Sigmarem Gabrielem považuje německá kancléřka Angela Merkelová za politováníhodné. Na tiskové konferenci v Berlíně to ve středu řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert.
Policie v palestinském Pásmu Gazy v lednu zabavila takové množství drog jako za celý loňský rok. V oblasti stoupá počet uživatelů marihuany a analgetik, které tam překupníci pašují často zamaskované v průmyslovém zboží. Vládnoucí radikální hnutí Hamas podle agentury Reuters uvažuje o zpřísnění trestů.
Významný člen amerického Kongresu Ron DeSantis jednal v neděli v Jeruzalémě o možném přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Kontroverzní nápad diskutoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a náměstkyní ministra zahraničních věcí Tzipi Hotovely. S odvoláním na izraelské činitele o tom informovala agentura AFP. Zvažované stěhování velvyslanectví vyvolalo již dříve kritiku některých arabských zemí.
Česká diplomacie v úterý vyjádřila znepokojení nad schválením stavby tisíců obydlí v izraelských osadách na Západním břehu Jordánu a ve Východním Jeruzalémě. Rozšiřování osad podle prohlášení ministerstva zahraničí představuje jednu z překážek mírových jednání mezi Izraelem a Palestinou a ohrožuje trvalý mír mezi oběma národy.
Výstavba nových bytů pro Izraelce na okupovaných palestinských územích izraelsko-palestinský konflikt vyřešit nepomůže, i když osady nestojí míru v cestě. Ve čtvrtečním sdělení to uvedl Bílý dům, jeho mluvčí ale dodal, že to není oficiální stanovisko k této záležitosti. Izrael považuje za důležité, že Bílý dům nemá osady za překážku mírového snažení.
Velkou pozornost v posledních dnech vyvolala stamilionová finanční pomoc pro palestinské úřady, kterou těsně před skončením mandátu schválila Obamova administrativa. Konkrétně Obamův ministr zahraničí John Kerry jen pár hodin před inaugurací Donalda Trumpa přiklepl Palestincům 220,3 milionu dolarů. Americké ministerstvo zahraničí nyní uvedlo, že finanční pomoc pro Palestince přehodnocuje.
Jeruzalémská radnice v neděli schválila stavební povolení pro více než 560 bytů pro Židy ve východní části města. Úřad s vydáním povolení čekal, až skončí vláda amerického prezidenta Baracka Obamy, která byla proti rozšiřování židovské výstavby v arabských částech města. Oznámení o nové výstavbě bylo zveřejněno pár hodin před telefonickým rozhovorem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Budoucí velvyslanec Spojených států v Izraeli, David Friedman, je šéfem organizace, která každý rok shromáždí miliony dolarů darů na výstavbu židovských osad na Západním břehu Jordánu. Jedním z dárců je také Jared Kushner, zeť nové šéfa Bílého domu Donalda Trumpa - a jeho budoucí poradce pro otázky Blízkého východu. I nový americký prezident už daroval na osady.
Rozsah izraelských osad na palestinském území je tak podstatný, že ohrožuje možnost vzniku palestinského státu. V rozhovoru pro televizi CBS, posledním ve funkci prezidenta, to v neděli prohlásil Barack Obama. Popřel ale, že by mezi USA a Izraelem došlo k „velké roztržce“.
Účastníci nedělní blízkovýchodní konference v Paříži se dohodli, že do konce roku uspořádají další podobnou akci za účasti zainteresovaných stran. Podpořili vytvoření dvou států a varovali před následky jednostranných kroků. Vyplývá to ze závěrečného komuniké, o němž informovala agentura Reuters. Na jednání do Francie přijeli zástupci 70 zemí světa, Izrael ani Palestinci zastoupeni nebyli.
Izrael v neděli rozhodl, že nebude vydávat rodinám těla palestinských radikálů z hnutí Hamas zabitých během útoků na izraelské občany. Místo toho útočníky pohřbí. Kabinet premiéra Benjamina Netanjahua tak rozhodl nedlouho poté, co Hamas zveřejnil video zobrazující ironickou narozeninovou party pro izraelského vojáka Orona Šaula, který byl podle armády zabit během války v Gaze v roce 2014.
Na sociálních sítích se objevují radostné příspěvky v arabštině, které oslavují rozsáhlé požáry sužující Izrael. Podle některých Arabů je to boží trest pro Izrael. Stále pokračuje hašení požárů, hořelo i v blízkosti Jeruzaléma. Police se podle izraelských sdělovacích prostředků stále více kloní k tomu, že část požárů byla založena úmyslně s politickým motivem.
Izraelský policista v pondělí na přechodu mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu zastřelil Palestince, který zaútočil nožem na jeho kolegu. Podle mluvčí izraelské policie útočník přišel k policistovi pěšky trasou, která je určená automobilům. Od loňského října bylo při podobných střetech zabito přes 220 Palestinců a více než 30 Izraelců.
Izrael se nezúčastní mírové konference, kterou se chystá uspořádat Francie a jejímž cílem je vyřešit konflikt židovského státu s Palestinci. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Jeho vyslanci tuto pozici sdělili v pondělí francouzskému diplomatovi Pierru Vimontovi, uvedla agentura AP. Paříž by mezinárodní konferenci chtěla uspořádat ještě před koncem roku. Izraelci francouzský plán ostře kritizují, Palestinci ho podporují.
Škola v palestinském městě Tulkarem ponese jméno Salaha Chaláfa, vůdce teroristické skupiny Černé září, která stála za Mnichovským masakrem z roku 1972. Během letních olympijských her tehdy palestinská skupina Černé září unesla a zabila 11 členů izraelské výpravy včetně sportovců. Podle zpráv izraelských médií se jedná už o čtvrtou školu na Západním břehu, která je pojmenovaná po Chaláfovi.
Tři příslušníci izraelské pohraniční stráže utrpěli lehká zranění, když do nich v neděli automobilem najel palestinský útočník. Incident se stal nedaleko Hebronu na Západním břehu Jordánu. Útočník byl na místě zastřelen, uvedla s odvoláním na izraelskou policii agentura AFP.
Izrael o právě probíhající kolo bojů neusiloval a termín jejich zahájení si nevybral. Od poslední vydatné přestřelky s Gazou v listopadu 2012 se sice na další kolo násilností pečlivě připravoval (oběma stranám bylo jasné, že dříve či později k další konfrontaci dojde), současnou eskalaci však vyvolali jednoznačně teroristé z Hamásu.
