Dlouhodobě nezaměstnaní v Česku přijdou od srpna o velkou část příspěvku na živobytí. Zákon o veřejné službě ho sníží o 1210 korun na existenční minimum ve výši 2200 korun. Informoval o tom deník Právo.
Česká ekonomika je jednou z těch, které nutně čeká v Evropě největší proměna. Její model levné práce a solidnosti se zjevně vyčerpává.
Sněmovna zpřísnila pravidla agenturního zaměstnávání. Agentury budou muset mimo jiné zaplatit půlmilionovou kauci, pokud budou chtít nabízet své služby. Hrozí jim také pokuta až 5 milionů korun za porušení podmínek. Novela zákona o zaměstnanosti, kterou ve středu dolní komora schválila, rovněž umožní postih skrytého zajišťování pracovníků. Novelu nyní posoudí Senát.
Meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil růst na 2,6 procenta z únorových 2,5 procenta. Stejně jako v předchozích měsících zdražily především potraviny a pohonné hmoty. Proti únoru se spotřebitelské ceny v březnu nezměnily, uvedl v pondělí Český statistický úřad. Úřad práce oznámil, že nezaměstnanost v březnu klesla na 4,8 procenta z únorových 5,1 procenta. Bez práce bylo 356.112 lidí, což je nejnižší březnová hodnota od roku 2008.
Policejní zásah ve skladu společnosti Rohlík.cz v Praze-Liboci má nečekané důsledky. Může za to jeho dramatický průběh. „Ráno naběhlo do skladu komando, které se chovalo jak StB. Řvali a s nikým se nebavili. Zavřeli provoz, kde pracují i Češi, a nechali všechny jak zločince postavit na rampu.
Francie udělala další krok k narušení vnitřního trhu Evropské unie. Tak reagují kritici na opatření, které má diskriminovat cizince a ztěžovat jim přístup na francouzský pracovní trh. Tamní regiony totiž zavádí klauzuli Molière, podle které firmy, ucházející se o veřejnou zakázku ve stavebnictví, musí zajistit, aby všichni dělníci mluvili francouzsky.
Téma nelegálního zaměstnávání cizinců v Česku otevřel případ společnosti rohlik.cz, v jejíchž skladech zajistila minulý týden cizinecká policie 85 Ukrajinců. Ti zde podle ní pracovali v rozporu se zákonem a budou vyhoštěni. Otázkou však zůstává, v rozporu s jakým zákonem. Do boje za zpřesnění legislativy a za přísun pracovní síly ze zahraničí vytáhl zakladatel společnosti Tomáš Čupr, který argumentuje zákonem o zaměstnanosti a tvrdí, že žádné povolení nebylo třeba.
Ačkoliv podle policie cizinci s pracovním vízem z jiné země EU v České republice pracovat nemohou, tak zákon o zaměstnanosti z pera ministerstva práce a sociálních věcí nic takového nezakazuje. Na mezeru v české legislativě významně upozornil až případ společnosti rohlik.cz zakladatele Tomáše Čupra, kde policie ve čtvrtek zajistila 85 lidí a hrozí jim vyhoštění. Rohlik.cz se však brání a říká, že zákon neporušil a že Ukrajince zaměstnával legálně.
Přestože Velká Británie z Evropské unie ještě nevystoupila, důsledky loňského referenda na zaměstnanost se již projevují. Pracovníky z jiných zemí EU totiž zaměstnává 62 procent britských zaměstnavatelů. Až 28 procent přitom uvedlo, že jejich pracovníci zvažují v roce 2017 ze země odejít. Některá místa se přitom nedaří zaplnit.
Prezident Miloš Zeman je pro příchod pracovníků z Ukrajiny, Běloruska, Ruska či Srbska do českých podniků, kde by zaplnili volná místa. Vláda podle něj příchod pracovníků z Ukrajiny brzdí. Využití cizinců je podle prezidenta krátkodobým řešení nedostatku pracovních sil v Česku, dlouhodobým je větší robotizace ve výrobních podnicích. Zeman to v pátek řekl na tiskové konferenci na závěr třídenní návštěvy Královéhradeckého kraje.
Skupina poslanců KSČM navrhla včlenit do trestního zákoníku příživnictví. Trest by hrozil lidem, kteří se vyhýbají práci, ač by jim byla opakovaně nabízena, a žijí na úkor jiných. Komunisté zdůrazňují, že navzdory stejnému pojmenování nejde o navrácení trestného činu, jaký existoval za socialismu. K sankcím by patřil i zákaz činnosti.
České firmy v době rekordně nízké nezaměstnanosti zoufale shání pracovní sílu. Své naděje proto vkládaly i do vládního projektu, který měl ulehčit příchod Ukrajinců za prací do Česka. Na vyřízení pracovního povolení se ale stejně čeká až pět měsíců. Trpělivost dochází jak firmám, tak i Ukrajincům. Hospodářská komora proto varuje vládu, že projekt zastaví.
Už déle si firmy stěžují, že nejsou lidi. Skoro všech profesí, od těch s nejvyšší kvalifikací po nejnižší. Máme historicky nejvíce lidí v práci. Nejnižší nezaměstnanost a skoro nejvyšší zaměstnanost v Evropě.
Nezaměstnanost v Česku loni v prosinci stoupla na 5,2 procenta z listopadových 4,9 procenta. Lidí bez práce přibylo o 18 618 na 381 373 uchazečů, což je ale nejnižší prosincová hodnota od roku 2008. Předloni v prosinci byl podíl lidí bez práce 6,2 procenta. Podle Úřadu práce ČR, který v pondělí čísla oznámil, jde o běžný vývoj nezaměstnanosti ke konci roku, kdy se projevuje postupné ukončování sezonních prací. Také analytici podobný vývoj očekávali.
Městské úřady ve skotských městech Fife a Glasgow již podle listu The Guardian připravují konkrétní podobu konceptu. Obyvatelé těchto měst by měli mít garantovaný základní příjem na zkoušku již letos. Takový příjem se pak již nebude danit. Úřady tím chtějí zjednodušit zmatený systém dávek.
Česko v posledních měsících těší rekordně nízká nezaměstnanost. Ta je spojená s konkurenčním bojem o kvalitní zaměstnance a promítá se do zvyšování platů hlavně v soukromém sektoru. Třeba nástupní plat prodavačky v Lidlu činí téměř 19 tisíc korun, průměrná mzda dělníka v budějovickém závodu Robert Bosch se pohybuje okolo 30 tisíc. S novým rokem dochází také ke zvýšení minimální měsíční mzdy o 1100 Kč a to na 11 tisíc korun.
Finská vláda od příštího roku zkušebně zavede takzvaný všeobecný základní příjem. Vybraná skupina 2000 nezaměstnaných občanů bude od státu místo podpory v nezaměstnanosti dostávat po dobu dvou let bez jakýchkoli podmínek 560 eur (přes 15 000 Kč) měsíčně.
Nejméně 36 lidí, kteří opustili Dánsko a bojují za teroristický Islámský stát v Sýrii, obdrželo od Dánského království peněžní dávky jako podporu v nezaměstnanosti. Uvedl to v uplynulém týdnu bulvární list Ekstra Bladet, informuje server The Local.
Typický nezaměstnaný Čech bere podporu, živoří a některé z večerů třeba tráví ve společnosti hracích automatů. Česká republika má ale zaděláno na pořádný problém už u mladé generace. Na úřadech práce jsou zaevidovány téměř čtyři tisíce dětí ve věku od 15 do 18 let, které mnohdy ani nedokončí základní vzdělání a nikdy nepracovaly. Nejhorší je situace na severu republiky, kde je velký počet sociálně vyloučených rodin.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží motivovat nezaměstnané Čechy, aby se porozhlíželi po práci i mimo město, případně region, v němž bydlí. Kromě příspěvku na dojíždění totiž mohou nově požádat také o 50 tisíc korun na přestěhování. Sociologové ale upozorňují, že jednorázový příspěvek moc změn nepřinese. Češi v porovnání s jinými národy totiž nejsou příliš ochotní k tomu, aby se kvůli práci stěhovali.
Debaty o diskriminaci žen v práci, o kvótách vytahujících je do vyšších pozic, které jsou dnes hitem progresivistických kruhů, budou za pár let ze zpětného pohledu vypadat úplně směšně. Jako manýrismus a tvrdá ignorance toho, co se ve společnosti skutečně děje.
Německo výrazně omezí možnost čerpání sociálních dávek pro cizince ze zemí Evropské unie. Nárok na finanční pomoc státu budou mít v případě nezaměstnanosti až po pěti letech pobytu v zemi a nikoli po půl roce, jak tomu bylo doposud. Příslušný návrh zákona ve středu schválila spolková vláda, která má v parlamentu potřebnou většinu, aby norma prošla i tam, informovala agentura DPA.
Při debatě o různých krizích, které Evropa od roku 2008 zažívá, se naráží na různé civilizační dělicí linie. V aktuálně akutní migrační krizi se u nás zdůrazňovalo dělení na „uzavřenou“ a „ustrašenou“ střední a východní Evropu bez zkušenosti s masovým přistěhovalectvím, jaké zažil „otevřený“ a „kosmopolitní“ Západ. Velmi rychle se ale ukázalo, že žádná taková dělicí linie ve skutečnosti neexistuje.
Napravit společenské poměry v zemi a znovu nastartovat cestu k prosperitě, kdy se bude české hospodářství měřit s výkony Rakouska nebo Německa. Takový úkol má splnit vláda a Josef Středula věří, že to dokáže.
