Během posledních týdnu si ministři docházeli ke správkyni pokladny Aleně Schillerové (za ANO) žádat o navýšení svých rozpočtů. Zatím si vyjednaly zvýšení výdajů o 17,5 miliardy korun proti červnovému návrhu státního rozpočtu.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před několika týdny navrhla státní rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Poté však přicházeli za správkyní pokladny jednotliví ministři a žádali o miliardy či alespoň stamiliony navíc, jako zatím poslední se s ní dohodla ministryně práce Jan Maláčová (ČSSD) na dalších 5,9 miliardách pro její rezort. Finance však nadále věří, že přestože ministrům Schillerová slíbila více než 17 miliard navíc, dokáží udržet plánovaný schodek.
Ministerstvo práce by mělo mít příští rok na výdaje o 5,9 miliardy korun více, než mu v návrhu rozpočtu vyčlenilo ministerstvo financí. Dohodly se na tom dnes ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a financí Alena Schillerová (za ANO). Jednání se podle nich povede ještě o penězích na informační systémy. Maláčová původně chtěla o 11,7 miliardy navíc.
Aby mohla vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů po letních otřesech pokračovat, jsou nutné dvě věci. Musí projít nominace Lubomíra Zaorálka (ČSSD) na post ministra kultury a zároveň musí uspokojivě pokračovat jednání o rozpočtu. Ve středu to řekl předseda ČSSD Jan Hamáček. Zbývá ale dořešit „výbušný“ resort práce a sociálních věcí.
Kolik miliard navíc ministři za ČSSD získají od ministryně financí Aleny Schillerové pro své resorty v příštím roce, je stěžejní pro pokračování vlády ANO a ČSSD. V úterý „hádání“ ministrů ČSSD s Schillerovou o navýšení peněz vrcholí. Jednat o 11,7 miliardách navíc s Schillerovou bude jako poslední ze sociálně demokratických ministrů Jana Maláčová (ČSSD). Ta pro resort práce a sociálních věcí žádá ze všech ministrů ČSSD největší navýšení. Schillerová už ale v minulosti uvedla, že 11 miliard pro resort Maláčové je nereálné, bude chtít hledat kompromis.
Přestože ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před několika týdny navrhla rozpočet s 40 miliardovým schodkem, budou nakonec státní výdaje ještě vyšší. Správkyně pokladny totiž slíbila představitelům jednotlivých resortů ještě další miliardy, u kterých to ale nekončí. 11 miliard totiž požaduje i ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Schillerová tak bude jen těžko držet rozpočet s již tak dost vysokým schodkem, zvlášť když se očekává nižší růst HDP a stát má problém s výběrem daní.
Člověk by si myslel, že na práci ministra je třeba vzdělání, zkušenosti a řídící schopnosti, ale nikoli nutně mohutná tělesná konstituce a sportovní kondice. Pohled na typického člena vlády by se to zdál dosvědčovat. V těchto dnech se však odehrává každoroční rituál, při němž ministři vlády referují o lítých bojích, jež svádějí. Je to trochu zvláštní zápas v tom, že o soupeřích se člověk musí spíš domýšlet. Ministři zpravidla nerozvádějí, kdo zůstal ležet na žíněnce.
Německo zvažuje, že ustoupí od své politiky vyrovnaného rozpočtu a použije nové půjčky k financování nákladného programu ochrany klimatu. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekl zdroj obeznámený se situací. Mluvčí německého ministerstva financí se k těmto informacím odmítl vyjádřit. Poukázal nicméně na prohlášení ministerstva, podle kterého je boj proti klimatickým změnám velkou výzvou a vláda chce tuto problematiku řešit s plným nasazením.
Nemůže to být veselý pohled pro ministra, když rozpočet na rok 2020 zvyšuje v jeho resortu výdaje o 300 milionů, a přitom to v minulých letech bylo v průměru o pět miliard. Právě to potkalo vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Není divu, že napsal premiérovi Andreji Babišovi (ANO) dopis, který končí větou: „Současný návrh rozpočtu na rok 2020 považuji za naprosto nerealistický.“ Premiér se mu podle očekávání vysmál. „ČSSD by měla konečně začít šetřit,“ prohlásil a dodal, že ČSSD snad má slavné heslo „Zdroje tu jsou“ ve své genetické výbavě.
Vládnoucí koalice ještě ani nestačila dořešit nekonečný spor o ministra kultury a už má na stole další konflikt. Nedokáže se totiž dohodnout na rozpočtu. Místo skutečného jednání zaplňují členové vlády mediální prostor vzkazy, kde se navzájem osočují. Premiér Andrej Babiš (ANO) z dovolené v Turecku píše o rozhazovačné ČSSD. Naopak předseda ČSSD Jan Hamáček reagoval dopisem, ve kterém tvrdí, že je návrh rozpočtu nerealistický.
Skoro desetimiliardový schodek na konci července je jedním z nejhorších výsledků od ekonomické krize. Špatné plnění státního rozpočtu poznamenává fakt, že vypadl skoro dvacetimiliardový příjem z rozpočtu Evropské unie k programovému období let 2007 až 2013. V minulém roce přitom ve stejném období hospodařil stát s přebytkovým rozpočtem více než šestnácti miliard korun.
Sociální demokracie hledá další peníze, kterým by napumpovala svá ministerstva na příští rok.
Jen chvíli před středeční tiskovou konferencí končícího ministra kultury Antonína Staňka a premiéra Andreje Babiše vystoupili se svými vyjádřeními k návrhu státního rozpočtu na příští rok ministři za koaliční ČSSD.
Miliarda korun, která měla zalepit díru v sektoru sociálních služeb, stále neřeší pokračující krizi.
Možná to nebyl přímo úmysl, ale ve výsledku, stát dotuje studentům cestování za zábavou. Peníze, které státní kasa vynaloží na jízdenky, však citelně chybí v rozpočtu. Slevy na jízdné stály za prvních devět měsíců již přibližně 4,2 miliardy korun. Až tři čtvrtiny z dotovaných jízdenek projezdili studenti a děti. Levnější jízdenky navíc dopomohly k nárůstu počtu cestujících. Jenom České dráhy hlásí meziroční nárůst o více než 4,5 miliónů zákazníků.
Sněmovní daňový balíček vyvolal u řady ekonomů a opozičních poslanců tvrdou kritiku. Stát totiž vyšší daní chce postihnout tabák, líh či hazard. Větší přísun peněz si stát slibuje i od vyššího poplatku za vklad do katastru nemovitostí, zdanění plynu u domácích kotelen či dluhopisů. Největší emoce však vyvolalo zdanění technických rezerv u pojišťoven, které si odkládaly peníze na horší časy. Podle poslanec ODS a ekonomického experta strany Jana Skopečka dojde ke snížení stability na finančním sektoru. „To nikdo normálně ekonomicky uvažující nemůže považovat za zdravé a bezpečné,“ řekl pro Echo24 Skopeček.
Stát má v současné době rekordní výdaje, na které však nemá dost peněz. Po plánu sociální demokracie zavést sektorovou daň na banky se premiér Andrej Babiš vytasil s dalším návrhem. Změnou metodiky totiž odčerpá pojišťovnám z jejich rezerv přes deset miliard korun. Podle České asociace pojišťoven jde o bezprecedentní krok, který pokřivuje podnikatelské prostředí.
Jednou z priorit vlády Andreje Babiše je každoroční navyšování platů pedagogických a nepedagogických pracovníků. V dlouhodobém záměru vzdělávání a jeho rozvoje do roku 2023 se však počítá s tím, že se platy učitelů dostanou na 130 procent průměrné mzdy až v roce 2025, tedy až na konci příštího volebního období. Učitelé tento slib neslyší poprvé. V roce 2003 tehdejší ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) slibovala 130 procentní hranici překonat do dvou až tří let.
Sociální demokracie se po katastrofálním výsledku v evropských volbách rozhodla hrát ve vládě roli „levicového rebela“.
Vládní sliby začínají znepokojovat některé učitele. Původně se totiž pedagogové mohli těšit na navýšení platů o patnáct procent. Nyní však státní rozpočet počítá s pouze deseti procenty, které však zvednou platy pouze nepatrně. Podle Pedagogické komory je na vině vysoká průměrná mzda, která neustále roste.
Komunisté hráli donedávna roli nenápadných podporovatelů vlády Andreje Babiše, kteří prosadili především zdanění církevních restitucí. V poslední době jsou však stále hlasitějšími kritiky jednotlivých kroků kabinetu. Po vládě veřejně požadují nižší schodek státního rozpočtu, nesouhlasí s nákupem vrtulníků z USA a naposledy se ostře vymezili vůči novému ministrovi dopravy Vladimíru Kremlíkovi a jeho návrhu řešení otázky mýta. Komunisté tak možná chtějí využít problémů Andreje Babiše.
Stát v čele s hnutím ANO chce pouze vytahat peníze z kapes všech řidičů. Tak hodnotí poslanci návrh šéfa podvýboru pro dopravu Martina Kolovratníka (ANO), který navrhuje zvýšit maximální možnou hranici ceny dálniční známky na 2 tisíce korun. Opoziční poslanci hned Kolovratníka tvrdě zkritizovali. Podle nich nemá hnutí o výši poplatků uvažovat do té doby, dokud nebude stavět tempem 4 kilometrů nových dálnic za rok, jako tomu bylo loni.
První návrh státního rozpočtu na rok 2020 dává na obranu o dvě miliardy korun méně, než počítal loňský rozpočtový výhled. Ministerstvo obrany by tak mělo k dispozici 74,3 miliardy korun, což je o 7,5 miliardy korun více než letos. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který má ČTK k dispozici. V roce 2021 by pak měly státní výdaje na obranu stoupnout o dalších 11 miliard korun.
Priority jsou důchodci, učitelé a investice. Takto shrnula ministryně financí Alena Schillerová rozpočtové priority, které budou obsaženy v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá také se schodkem 40 miliard jako ten letošní. Plnění státního rozpočtu za měsíc květen ale ukázalo, že schodek je už nyní 50 miliard. I přes kritiku opozice se předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) zhoršených čísel nebojí. „Jsme přesvědčená, že schodek 40 miliard bude dodržen,“ řekla v Otázkách Václava Moravce ČT šéfka výboru.
České veřejné finance zůstávají při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dlouhodobě neudržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie.
Evropská komise nám od dubna zadržela 17,6 miliard korun. Touto větou oznamoval předseda vlády Andrej Babiš před poslanci důvod, proč se skokově navýšil schodek státního rozpočtu za květen. Za pouhý měsíc se tak prohloubil o dalších 21,1 miliardy na skoro 51 miliard korun. Ke konci roku přitom vláda plánovala, aby schodek dosáhl 40 miliard. Problém je však na straně výdajů, které skokově vzrostly kvůli platům ve státním sektoru a různým dávkám.
Hospodaření státu za celý rok zřejmě skončí ve schodku, schválený 40miliardový schodek bude i přes květnové výsledky dodržen, řekla ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) po jednání vlády. Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 50,9 miliardy korun z dubnových 29,7 miliardy korun. Opozice nárůst schodku kritizuje.
Nynější návrh státního rozpočtu na příští rok vládou projde, řekl v pátek místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD) po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Sociální demokraté se ale podle Hamáčka v jednání o rozpočtu chtějí vrátit k navrhovanému růstu platů ve státní sféře a ke krácení výdajů ministerstev. Hamáček jako šéf ČSSD vyjednává o podobě rozpočtu za sociálnědemokratické ministry, Schillerová po schůzce uvedla, že jednali koaličně a zastupovala hnutí ANO.
Premiér Andrej Babiš (ANO) je připraven navrhnout odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), kdyby prezident Miloš Zeman váhal přijmout jeho demisi. V dnešním rozhovoru pro server iDNES.cz také řekl, že zatím neřešil, s kým prosadí státní rozpočet na příští rok, když ho nepodpoří komunisté. Pokud Sněmovna rozpočet neschválí, jsou na stole asi předčasné volby, prohlásil.
Prezident Miloš Zeman se k demisi ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) vyjádří po setkáních s předsedou ČSSD a vicepremiérem Janem Hamáčkem a se Staňkem. Po pondělní schůzce s prezidentem na zámku v Lánech to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Staňkovu rezignaci vnímá Babiš jako nestandardní.
