Během ruské invaze na Ukrajinu zemřelo na 15 000 ruských vojáků a třikrát tolik jich bylo raněno, odhaduje ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns.
Po pravidelné desetidenní údržbě plynovodu Nord Stream 1 začal dnes ráno tímto potrubím opět proudit ruský plyn do Evropské unie.
Právě skončený dvoudenní summit Ruska, Turecka a Íránu v Teheránu znamená významnou etapu v měnící se geopolitice na pozadí ruské vojenské intervence na Ukrajině. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina to byla první mise mimo území bývalého Sovětského svazu od začátku války s cílem dokázat, že není přes sankce Západu izolován a naopak prezentovat odklon Moskvy od USA a Evropy.
Státy Evropské unie se ve středu shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví Rady EU. Evropský blok zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšíří rovněž postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam také přibude na pět desítek ruských občanů a několik firem.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve středu prohlásil, že ruské vojenské cíle na Ukrajině se již neomezují pouze na východ země, ale týkají nově „řady dalších území“. Rusko chce podle Lavrova dobýt Chersonskou a Záporožskou oblast a řadu dalších, které nespecifikoval. Uvedl to v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti a kanál RT. Důvodem jsou podle ministra západní zbraně s dlouhým doletem, kterými nově disponuje ukrajinská armáda.
Ruský státní plynárenský gigant Gazprom stále neobdržel od německé firmy Siemens Energy dokumentaci potřebnou k opětovné instalaci turbíny pro plynovod Nord Stream 1, která byla na generální opravě v Kanadě. Ruský podnik to oznámil ve středu. Prodlevou v návratu turbíny z Kanady související s protiruskými sankcemi Gazprom minulý měsíc zdůvodnil výrazné omezení dodávek plynovodem Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro vývoz ruského zemního plynu do Evropské unie.
Ruský prezident Vladimir Putin se nemá k všeobecné mobilizaci, protože zřejmě nechce do války na Ukrajině zatáhnout ve velkém etnické Rusy. Obrovská část ruských vojáků pochází z řad etnických menšin z chudých oblastí. V těchto regionech tak hrozí posílení odporu proti válce, informuje americký Institut pro studium války (ISW).
Energetická krize způsobená závislostí na ruském plynu bude zřejmě ještě hlubší, než se předpokládalo. Evropská komise už ani neočekává, že Vladimir Putin znovu spustí plynovod Nord Stream 1, hlavní trasu pro pro dodávky z Ruska do Německa.
Plyn z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku prodlouží spotřebu plynu v ČR o jeden a půl až dva měsíce. Zásobníky plynu v ČR jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak ČR vydržela zřejmě až do března. Na tiskové konferenci to v úterý řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Gazprom včera svým odběratelům v Evropě poslal vyrozumění o vyšší moci (force majeure). Je to varování, že zřejmě nebude schopen plnit nasmlouvané dodávky plynu.
V případě stavu nouze v plynárenství neví většina společností, jak vypadá krizový scénář, či zda by se je omezování ze strany státu nějak týkalo. A to za situace, kdy by omezení plynu primárně dopadlo zejména na průmysl a na firmy. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory, podle kterého si společnosti neumí ani představit škody, které by omezením vznikly. Možná plynová krize se začíná objevovat poté, co Rusko provedlo invazi na Ukrajinu, stále více omezuje dodávky do Evropy a zejména v současné době, kdy probíhá pravidelná oprava plynovodu Nord Stream 1.
Německá společnost Uniper, která je největším dovozcem ruského plynu do Německa, dostala od ruské plynárenské společnosti Gazprom oznámení o zásahu vyšší mocí. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu. Německý podnik ale sdělil, že oznámení Gazpromu neuznává, protože má retroaktivní účinnost, a to od 14. června. „Uniper se domnívá, že je to neopodstatněné. Tvrzení o zásahu vyšší mocí proto oficiální odmítl,“ uvedl německý podnik.
Za kompenzace, které rodině přinesla smrt jejich syna, který jako voják sloužil na Ukrajině, získali krásné nové auto. Takovou reportáž odvysílala ruská televize Rossija 1. Ukázala rodinu, která v novém voze značky Lada jede poprvé navštívit hřbitov, kde jejich mrtvý syn leží. Podle pozorovatelů se nicméně jedná o jasnou propagandu, protože se reportáž nezaměřuje na truchlící pozůstalé, nýbrž právě na výhody, které poskytují Kremlem nabízené sankce.
V Luhanské oblasti na východě Ukrajiny spadl ruský stíhací bombardér Su-34 Fullback. Podle dostupných zpráv byl sestřelen. Zároveň se ale šíří zprávy, podle kterých letadlo padlo za oběť palbě z vlastních řad. Na sociálních sítích se objevilo video kouřících trosek letounu. Podle barev a identifikačního čísla se jedná o ruský stroj. Video bylo vydáno v pondělí, nejde ale vyloučit, že je staršího data.
Ruská federace buduje v horském systému Velký Kavkaz laserový systém, který má vyřazovat z provozu satelity jiných států nebo organizací. Informuje o tom server Jerusalem Post (JP). Systém Kalina se vyvíjí již několik let, v posledních měsících ale práce na něm významně zrychlily. Podle JP může taková zbraň ohrozit převahu Spojených států amerických ve světě, která do určité míry pramení z informací poskytovaných satelity.
V okupovaném městě Nová Kachovka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny vyletěl do povětří další sklad zbraní a munice ruských okupantů. S odvoláním na Centrum strategické komunikace ukrajinské armády (StratCom) o tom informuje server NEXTA. Podle neověřených informací podle všeho útočily raketomety HIMARS, které zaznamenávají od svého nasazení proti Rusům nebývalé úspěchy. Ukrajinská armáda dále zasáhla shluk vojáků, zbraní a vybavení v oblasti vesnice Davydiv Brid.
Rusko se snaží doplnit těžké ztráty „čerstvými“ silami. Ve snaze nerozdmýchat odpor ze strany veřejnosti však Kreml stále nesáhl k mobilizaci a tvrdí, že na Ukrajině nevede válku. Jak potvrzují už i ruské zdroje, snaží se tak nařízením přinutit regiony k tvorbě „dobrovolnických“ praporů. Ruská armáda během měsíců bojů i posledních týdnů tvrdých střetů na východě Ukrajiny utrpěla značné ztráty
Policie Moskevské oblasti zadržela bývalou redaktorku ruské prokremelské televizní stanice Marinu Ovsjannikovovou. Uvádí se to na jejím účtu na sociální síti Telegram. Podle portálu Meduza potvrdil médiím zadržení novinářky i její právník Dmitrij Zachvatov. Policie Ovsjannikovovou zadržela u jejího bydliště. Kde se nyní novinářka nachází, není jasné, informoval její právní zástupce. V pátek Ovsjannikovová podnikla solitérní protestní akci přímo naproti Kremlu, sídlu prezidentské administrativy.
Ukrajinská tajná služba SBU společně s místním útvarem pro odhalování organizovaného zločinu v neděli zadržela bývalého šéfa jednoho z regionálních ředitelství SBU. Kontrarozvědka ho podezřívá z velezrady, účasti na organizované kriminální činnosti a vyzrazení státních tajemství představitelům cizích států, uvedla na svých stránkách. Podle jejích informací mohl ukrajinský agent spolupracovat s ruskou tajnou službou FSB.
Irina Dmitrijevová, matka čtyřleté Lisy, která byla ve čtvrtek zabita při raketovém útoku ruských jednotek na ukrajinské Vinnycje, v sobotu poprvé promluvila. Video s její výpovědí z nemocničního lůžka bylo zveřejněno na Telegramu a vzbudilo debatu mezi ukrajinskými novináři, zda jeho pořízení na JIP bylo etické. „Svět jen sleduje, jak je Ukrajina ničena, jak jsou zabíjeny naše děti, vojáci, lidé, kteří chrání náš lid před tyranem. Protože když ho nezastavíme my, tak půjde dál a zničí všechno,“ řekla Irina přes slzy na záběrech z nemocničního lůžka.
Bývalý ministr kultury a exposlanec ČSSD Vítězslav Jandák se domnívá, že na Ukrajině neprobíhá válka, protože ji nikdo nikomu nevyhlásil. Současná česká politická reprezentace podle něj vojenský konflikt přiživuje tím, že Kyjevu posílá dodávky zbraní a nemyslí na to, že byla zvolena českými občany, aby hájila jejich zájmy. Řekl to v rozhovoru na XTV. Podle Jandáka to, co se teď na východě Evropy odehrává, je „v podstatě souboj či předem daná dohoda velmocí“.
Z okupované části ukrajinské Záporožské oblasti se ve velkém vyváží obilí do Ruska a odtamtud na Blízký východ. Podle agentury RIA to o víkendu uvedl náčelník proruské oblastní správy Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij). Ukrajina již několik měsíců obviňuje Rusko z krádeží obilí. „Již bylo vypraveno více než 100 vagonů a další smlouva na 150.000 tun byla podepsána s obchodníkem s obilím,“ oznámil Balickij.
Diplomatické mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem už od května nepokračují. Ukrajinská vicepremiérka Olha teď řekla, že za jedinou cestu k ukončení války považuje „bezpodmínečné vítězství Ukrajiny“. Potvrzuje tím politiku hlavy státu Volodymyra Zelenského, který se chce znovu posadit ke stolu s Rusy, jakmile dobude Ukrajina zpět svá území. Vicepremiérka Ukrajiny Olha Stefanišinová tento týden během návštěvy Prahy naznačila, že země není ochotna přistoupit na jakákoli ruská ultimáta
Saúdská Arábie, druhý největší producentem ropy po USA a současně její největší světový vývozce, kupuje levnou ruskou ropu, zatím co svou prodává draze za světové ceny. Podle agentury Reuters Rijád za období duben až červen dovoz ruské ropy zdvojnásobil proti loňsku. Saúdská Arábie je sama o sobě druhým největším producentem ropy po USA a největším světovým vývozcem ropy.
Ruská armáda rozmístila v prostoru okupované ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží odpalovací raketové zařízení, odkud pak ostřeluje oblast Nikopol. Podle deníku Le Figaro to uvedl v pátek šéf ukrajinského jaderného operátora Energoatom Petro Kotin. Rusové obsadili největší evropskou jadernou elektrárnu v Záporoří v březnu. "Ruští okupanti nainstalovali raketové odpalovací systémy na území jaderné elektrárny Záporoží a útočí odtud na oblast Nikipol," řekl Kotin.
Státy Evropy se potýkají s vlnou silných veder, které si vyžádaly stovky životů, jinde se na veliké horko teprve připravují. V Portugalsku a Španělsku kvůli extrémnímu počasí zemřelo nejméně 300 lidí. Na jihu Evropy hasiči stále bojují s rozsáhlými požáry a v Portugalsku tento týden shořela podobně velká plocha porostu jako za celý loňský rok. Mírnější teploty panují v Řecku, kde ale k šíření požárů přispívá silný vítr. I severněji položená Velká Británie čeká po víkendu „životu nebezpečných“ 40 stupňů Celsia.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu při návštěvě jednotek bojujících na východě Ukrajiny nařídil, aby zesílily útoky proti ukrajinské armádě. Dnes o tom informovalo ruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci mají podle Šojgua zabránit tomu, aby Ukrajinci podnikali velké raketové a dělostřelecké útoky na civilní infrastrukturu v Ruskem okupovaných částech Donbasu i jinde.
Senátorka Miroslava Němcová (ODS) volá po tvrdším přístupu k Rusům v Česku. Zatímco Rusko podle ní bez okolků posílá rakety na ukrajinské univerzity, na některých českých univerzitách roste zájem o studium ze strany ruských studentů. „Dokud Rusko nezastaví válku a nezaplatí škody, nemají tu co dělat,“ uvedla Němcová v pátek na svém Twitteru. Vládní postup vůči studentům z Ruska i jemu spřáteleného Běloruska stojí zejména na zákazu studia tzv. strategických oborů, které by mohly Rusku přinést strategické znalosti.
Manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská osobně znala čtyřletou Lizu, které zemřela po čtvrtečním útoku na město Vinnycja ve střední části Ukrajiny. Setkaly se při natáčení videoklipu k Vánocům. Zelenská to napsala na twitteru v noci na pátek. Zveřejnila také zmíněné vánoční video a vyzvala, aby lidé na dívku vzpomínali kvůli tomu, co udělala za svého života, a nejen jako na oběť.
Ruské jednotky v pátek zaútočily nejméně deseti střelami na dvě největší univerzity v ukrajinském městě Mykolajiv. Na svém twitteru o tom informoval vedoucí Mykolajivské oblastní vojenské správy Vitaliy Kim. „Dnes ruští teroristé zaútočili na dvě největší univerzity v Mikolajivu. Útočí na naše školství. Žádám univerzity všech demokratických zemí, aby přiznali, čím Rusko doopravdy je, a to teroristickým státem,“ uvedl na svém twitteru Kim.
