Tag: EU

Články k tagu

Česká pracka v bruselské lahvi

Při summitu o rozpočtovém rámci EU na příštích sedm let se nic nevyřešilo. „Rozdíly byly příliš velké,“ postěžoval si předseda Evropské rady Charles Michel, autor kompromisu, podle kterého se částka jednoho bilionu eur výdajů pro léta 2021–2027, odpovídající jednomu procentu HDP členských zemí, zvýší o 75 miliard. Z pohledu Dánů, Nizozemců, Rakušanů a Švédů tím rozpočtové výdaje vyrostou příliš, pro jejich chudší sousedy včetně Česka to bylo málo. Jednání bude pokračovat někdy počátkem března.

Choutky na peníze těch druhých

Summit Evropské unie o rozpočtu na roky 2021 až 2027 po třiceti hodinách neúspěšných jednání zkolaboval. Není to nic mimořádného a neobvyklého. Unie nezná těžší summity než ty, kde se hraje o konkrétní peníze „na dřevo“ pro jednotlivé země.

Dva dny jednání, dohoda žádná. Summit EU o rozpočtu skončil fiaskem

Mimořádný summit Evropské unie věnovaný víceletému rozpočtu bloku dnes večer po dvou dnech skončil bez dohody. Oznámil to předseda Evropské rady Charles Michel. Zástupci 27 zemí navzdory úpravě návrhu nedokázali nalézt shodu na celkové výši rozpočtu pro období 2021-2027. Budou se proto k vyjednávání muset vrátit při další vrcholné schůzce.

Babiš o rozpočtu EU: Pokud budou bohaté země trvat na svém, můžeme jet rovnou domů

Dosavadní vývoj summitu Evropské unie podle premiéra Andreje Babiše nepřiblížil vyřešení sporných otázek kolem návrhu víceletého rozpočtu na období 2021-2027. Důvodem je především postoj čtyř zemí, Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska. Ty odmítají příjmy rozpočtu navržené předsedou Evropské rady Charlesem Michelem ve výši 1,074 procenta hrubého národního důchodu a požadují maximálně jedno procento HND. Summit lídrů zemí EU v Bruselu pak večer skončil, aniž by se dosáhlo dohody.

Ztroskotají vyjednávání EU–Británie na kusu mramoru?

Po zhruba měsíci, kdy o brexitu nebylo příliš slyšet, se hádky kolem něj rozjíždějí nanovo a nabírají na intenzitě. Odchod Británie z EU sice formálně proběhl, ale do konce roku se Spojené království zavázalo následovat unijní pravidla a pro běžného občana se nic nemění. Klíčová jsou jednání o budoucích vztazích mezi Británií a Unií. Ta se právě začínají rozbíhat.

Hlavní vyjednavač EU Barnier podporuje Skoty v referendu o odstoupení z Velké Británie

Hlavní vyjednavač Evropské unie s Velkou Británii Michel Barnier se v pondělí v Bruselu sešel se skotskou premiérkou Nicolou Sturgeonovou. Ta je známá tím, že je zastánkyní referenda o vystoupení Skotska z Velké Británie. Skotsko podle ní už podniká kroky k tomu, aby mohlo vypsat nové referendum o nezávislosti na Británii, která odešla z EU proti vůli Skotů. Po jednání Sturgeonová uvedla, že ze strany Evropské unie cítí velkou podporu pro případné přistoupení samostatného Skotska do EU. Někteří unijní politici však iniciativu Barniera ohledně Skotska v průběhu vyjednání s Velkou Británií považují za nešťastnou.

EU se může rozpadnout jako Československo

Jan Rychlík byl po revoluci poradcem předsedy české vlády Petra Pitharta pro česko-slovenské vztahy a agrární reformu. Jako historik, který o rozpadu společného státu napsal knihu, tvrdí, že znovuotevření slovenské otázky se dalo očekávat. Málokdo si však dovedl představit, že počátek tzv. pomlčkové války, jejíž 30. výročí připadlo na 23. ledna letošního roku, bude prvním krokem k rozpadu společného státu.

Šéf diplomacie EU odmítl mírový plán USA. Kvůli židovským osadám v Izraeli

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell odmítl mírový plán pro Blízký východ, který minulý týden představil prezident Spojených států Donald Trump. V prohlášení označil za nepřijatelný zejména americký návrh, aby Izrael v podstatě anektoval židovské osady na okupovaném palestinském území na Západním břehu Jordánu. Podle Borrela je navíc nezbytné, aby řešení izraelsko-palestinského konfliktu vzešlo z jednání, kterého se budou účastnit obě strany. Izrael označil Borrellovy výroky za politováníhodné.

Co je dovoleno Evropanovi, není dovoleno Polákovi

Varšavou před třemi týdny pochodovaly stovky soudců v černých talárech za účasti kolegů z různých evropských zemí. Evropská komise žádá Evropský soudní dvůr (ESD), aby pozastavil platnost zákona, který si právě odhlasovali v Sejmu. Už několik měsíců je u téhož ESD od Komise žaloba vůči Polsku. Ozývají se dokonce hlasy, že po brexitu čeká Evropskou unii polexit.

Britský pragmatismus a zdrženlivost vítězí nad strachem a hysterií

Velká Británie opustila Evropskou unii. Optimisticky a sebevědomě v očekávání nových šancí. Nikoliv ve strachu a úzkosti, jak mnozí tamní přesvědčení remaineři a evropští zastánci čím dál hlubší integrace a pokoření pro ty, kdo se jí nechtějí účastnit, očekávali. V Londýně se v pátek v noci netruchlilo, ale slavilo. Hodně je to ovlivněno osobností premiéra Borise Johnsona. Ten je sice celou svou kariéru bytostný oportunista, v lepší budoucnost Velké Británie mimo Evropskou unii ale věří dlouhé roky. Jestli je něco skutečný Johnsonův politický projekt, je to suverénní Británie mimo Evropskou unii. Osud mu dal šanci tu operaci dotáhnout. A Britové mu k tomu v posledních prosincových volbách dali silný mandát.

Britové jdou do světa

V Británii se traduje novinový titulek, nejspíš bohužel apokryfní: „Mlha v kanále La Manche, kontinent odříznut.“ Dobře to ukazuje, proč brexit, ke kterému minulý pátek o půlnoci formálně došlo, byl možná nevyhnutelný. Británie se nikdy nepovažovala tak úplně za součást Evropy, ale hleděla víc do světa. Z historky také vyplývá britská víra, že kontinent potřebuje víc ji než ona kontinent. Existuje ještě jedna poučka týkající se britské zahraniční politiky, poprvé formulována lordem Palmerstonem, premiérem v polovině 19. století: „Británie nemá stálé spojence či nepřátele, ale pouze stálé zájmy.“ I když nemůžeme říct, že by se Británie stávala nepřítelem Evropské unie, zůstává členem NATO a hodlá udržovat s ní co nejlepší vztahy, úvodník magazínu The Spectator to formuloval, že „Evropská unie ztratila člena, ale získala přítele“, je nepochybné, že zájmy Spojeného království a Evropské unie se rozcházejí, což může mít nedozírné následky na geopolitiku Evropy.

Europoslanci schválili brexitovou dohodu. Británie opustí unii v pátek o půlnoci

Evropský parlament schválil dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie, která Spojenému království umožní v pátek o půlnoci spořádaně evropský blok po 47 letech opustit. Drtivá většina poslanců podpořila pakt, díky němuž budou mít obě strany od soboty 11 měsíců na dojednání budoucích vztahů. Dohodu musí ještě ve čtvrtek potvrdit zástupci členských zemí, než vstoupí v platnost.

Zásadní schůzka k Babišovu střetu zájmů. Brusel jedná s ČR o zemědělských dotacích

Zásadní jednání k zemědělskému auditu Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) se dnes koná v Bruselu. S Evropskou komisí budou jednat zástupci zemědělského fondu SZIF a ministerstev financí, zahraničí a především zemědělství. O tom, co na jednání zazní, hodlá SZIF informovat ve středu. Shodou okolností dnes pořádá dočasná senátní komise pro vyhodnocení auditů seminář na téma „střet zájmů“.

Tvrdá digitální daň se Česku vymstí. Trump uvalí cla na české pivo a automobily

Pokud asi Česká republika schválí tvrdou digitální daň proti internetovým gigantům, musí čelit clům na symbolické produkty. Tak by vypadal scénář, pokud by ministryně financí Alena Schillerová protlačila svůj návrh, aby na společnosti jako Google nebo Facebook padla sedmiprocentní daň. Tuzemští podnikatelé navíc varují, že by sankce Českou republiku ohrozily v konkurenceschopnosti, ve ztrátě trhů a menším přínosu zahraničních investic.

Na tohle už jen nějaké panevropské žluté vesty

Jak už se stalo pravidlem posledních měsíců, bez větší pozornosti jsme byli dovedeni do další etapy na cestě k největší změně našich životů za posledních třicet let. Evropský parlament od úterka do včerejška plenárně zasedal a projednával i dvě věci, které se týkají přímo nás. Jednak střet zájmů Andreje Babiše (stav: zatím rozprava, bez usnesení), jednak nový zelený uděl (New Green Deal), tedy plán předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové , zkratka UdL, jak do roku 2050 učinit z Evropy bezuhlíkovou část Země. Ten je přes všechny špatné, na tomto serveru vícekrát popsané následky babišismu pro českou společnost ještě důsažnější, následky této politiky naběhnou v plné síle až poté, co už Babiš bude historií.

Velký evropský jaderný střet

Dvanáctý prosinec 2019 nad ránem. V Bruselu vrcholí klíčový klimatický summit, který hlasy všech zúčastněných zemí s výjimkou Polska (chybí na něm Británie) schvaluje Nový zelený úděl. Závazek, že se Evropská unie do roku 2050 stane uhlíkově neutrální ekonomikou. Cesty k tomuto cíli jsou na dvaadvaceti stránkách sepsány jen obecně. Na tu vůbec nejdůležitější, taxonomii, kádrování zdrojů energie a branží průmyslu na čisté a špinavé, je tam jen drobný odkaz. Právě v taxonomii se přitom bude rozhodovat o tom, jestli Evropa svůj prosincový závazek dokáže naplnit. Řečeno slovy Andreje Babiše: Bez jádra to nedáme. Nejen Česko, které měl při onom výroku krátce přes summitem na mysli. Nedá to celá Evropa.