Babiš nechce přiznat, že jde o lockdown. Ekonomika přitom denně ztrácí asi 2 miliardy korun
I když se vláda Andreje Babiše po zavření dalších obchodů brání slovu lockdown, tak následky dalších restrikcí dopadnou tvrdě na chod ekonomiky.
I když se vláda Andreje Babiše po zavření dalších obchodů brání slovu lockdown, tak následky dalších restrikcí dopadnou tvrdě na chod ekonomiky.
Lidé vzali útokem hobbymarkety i kadeřnictví.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v pátek na mimořádném zasedání vlády předloží návrh kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a malé společnosti s ručením omezeným bez zaměstnanců ve výši 500 korun denně.
I když jsou současná vládní omezení podávána jako zásah do volného času občanů, mají tvrdé ekonomické dopady. Přitom sám premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdil, že žádná plošná opatření kvůli koronaviru již nepadnou. Nyní se vypíná celý sektor kultury na minimálně čtrnáct dní a omezení se dotýká i služeb a sportu. Stát měl přitom celé léto k přípravě na podzim, u kterého se počítalo s vyšším počtem nakažených. Z funkční pomoci ale nevzniklo nic, a firmy tak nemohou využít ani výhod kurzarbeitu.
Nová vládní opatření, prezentovaná na čtvrteční vládní tiskové konferenci, dopadla na řadu podnikatelů jako rána z čistého nebe. Zavření fitness center, bazénů, posiloven a jiných vnitřních sportovišť překvapilo samotné provozovatele a mluví o zoufalosti. Uzavření celé kultury a sportu pak dopadne i na českou ekonomiku. Další omezení dopadá i na restaurace a hospody, které budou muset zavírat už ve 20 hodin.
Nouzový stav znovu vyhlášený vládou Andreje Babiše se také dotýká firem, které jsou už tak poznamenané jarním vypnutím ekonomiky. Současné restrikce z části dopadnou zejména na sportovní kluby, restaurace nebo obchodní centra, kde má být podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly omezen počet shromážděných osob. Dalšímu případnému odškodňování se snaží vyhnout stát, který tlačí na změnu ústavy a s tím spojený krizový zákon.
Vysoký nárůst případů nakažených koronavirem a s tím spojené označení České republiky jako rizikové u části států znamená pro některé firmy velké problémy. Společnosti s přidanou hodnotou, které vyváží své zboží spolu s pracovníky, musí řešit, jak své zaměstnance přes hranice dostat. Odborné svazy již zaznamenávají obavy u části podnikatelů, že kvůli nezvládnuté situaci s koronavirem přijdou firmy o zakázky.
Česká obdoba kurzarbeitu se dostává před svým samotným vznikem pod velkou kritiku.
Lidé si z pobytů v lázních přivážejí nákazu koronavirem. V Karlovarském kraji se v lázních nakazilo na 200 lidí a desítky případů evidují i v ostatních krajích. Jen ve Františkových Lázních hygienici za zhruba měsíc zachytili 170 nakažených lázeňských hostů, testování odhalilo 27 nakažených z řad personálu. Ve městě se nyní uzavřel jeden hotel a v dalším nedoporučuje vojenská hygienička nástup zaměstnanců armády na pobyt.
Před čím upozorňovali a varovali odborníci na začátku koronavirové krize se po několika měsících vyplňuje. Firmy totiž přiznávají, že se dostaly do spirály druhotné platební neschopnosti a nedokáží tak platit svým dodavatelům. Společnosti totiž nedokázaly zadržet dostatečné množství peněz, na které čekaly od státu. Současná krize a vydaná vládní opatření ale naopak drží na živu i firmy, které měly problémy již před vypnutím ekonomiky.
I přes slibovanou masivní pomoc si pražské firmy během koronavirové krize musely vystačit pouze se svými úsporami. Drtivá většina společnosti kvůli vypnuté ekonomice musela okamžitě řešit problémy s výpadkem cash flow.
Finanční správa si po rozsudku Nejvyššího správního soudu přičítá další přešlap, kdy necitlivě zakročila proti podnikateli. Berní úředníci totiž vyměřili více jak dvou milionovou pokutu nemocnému muži, který neodevzdal včas oznámení o osvobozených příjmech. Podnikatel přitom docházel obden na několikahodinovou dialýzu a několikrát musel být v nemocnici kvůli selhávajícím ledvinám.
Stát okamžitě po nabídnuté pomoci z programu Antivirus rozjel po firmách plošné kontroly. Třetina společností neměla dokumenty v pořádku a o příspěvek na náhradu mezd buď přišla úplně, nebo vracela část finančních prostředků zpět státu. Státní kasa si tak zatím přišla na více jak čtyři miliony korun. Úřad práce už v minulosti avizoval, že se kontrolám z tohoto programu nevyhnou žádné společnosti, které se o tuto formu pomoci ucházely.
Úmysl nalít do firem peníze pomocí výhodných úvěrů Covid III se značně míjí účinkem.
Na jedné straně se mělo jednat o částečnou úlevu pro podnikatele a živnostníky, na straně druhé se objevuje rozčarování. Řeč je o dotace na komerční nájemné, o které si mohou podnikatelé a živnostníci zažádat u ministerstva průmyslu a obchodu. Program měl přinést dílčí pomoc až pro 150 tisíc nájemníků. Přesto je už čtvrtina částky vyčerpána a na pomoc zatím dosáhlo 1400 firem.
Vládní pomoc, která měla masivně nalít peníze do firem zasažených koronavirovou krizí, se zatím dostala pouze do zlomku společností.
Kvůli strachu z koronavirové nákazy a následnému vypnutí ekonomiky ze strany státu požadují firmy a lidé po státu již půl miliardy korun.
Stát se pustil do další cílené pomoci jednotlivému odvětví, ale realizace značně pokulhává. Řeč je o programu COVID-Lázně, ve kterém stát chtěl poskytovat poukazy na lázeňské pobyty při výpadku zahraničních hostů. Pomoc ale mířila jen pro objekty zdravotnického zařízení státu a navíc vynechává cestovní kanceláře, které jsou po vypnutí ekonomiky z obavy před koronavirovou nákazou zdecimované.
Stát poskytne provozovatelům ubytovacích zařízení kompenzace za 72 dní, kdy museli mít kvůli vládnímu opatření proti koronaviru zavřeno. Příspěvek bude podle kategorie a třídy ubytování činit 100 až 330 korun za pokoj a noc, schválila vláda. Informoval o tom odbor komunikace ministerstva pro místní rozvoj (MMR) informoval Vilém Frček a Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR).
Masivní pomoc, která měla okamžitě nalít peníze do firem poškozených koronavirem, je zatím totálním propadákem. O program Covid III je totiž malý zájem a podnikatelé se do něj nehlásí ani po měsíci a půl fungování. Část podnikatelů navíc přiznává, že záruční programy využívají zejména k tomu, aby uhradili zaměstnancům mzdy a povinné odvody. Tedy jde o úplný opak toho, jak by měl fungovat německý či rakouský kurzarbeit.
Elektronickou evidenci tržeb nezastavil tlak opozice ani odborníků, ale až vládní vypnutí ekonomiky z obavy před koronavirovou nákazou. Stát tím chtěl ulevit živnostníkům a podnikatelům a nepřímo se tak přiznal k tomu, že firmám značně komplikuje život. Podle zástupců podnikatelů se nyní ukazuje, že bez EET lze nadále podnikat a její obnovení na konci roku nedává žádný smysl.
Program Antivirus by měl skončit, protože nepřiměřeně zatěžuje už tak nafouklý rozpočet a drží umělou zaměstnanost. Podobné hlasy začínají sílit jak od odborníků, tak i od části opozice. Program, který poskytuje firmám peníze na část náhrady či výdělku, má skončit k poslednímu dni v srpnu. Firmy, odbory i ministerstvo práce ale chtějí další pokračování až do konce roku. Stát se ale do tak razantního kroku nechce pustit z důvodu, že by vyletěla nízká nezaměstnanost, která v červnu dosáhla 3,7 procenta.
Firmy a podnikatelé se skutečné pomoci ze strany státu stále nedočkaly. Masivní pomoc v podobě úvěrů z programu Covid stále není na účtech podnikatelů a velké firmy z programu Covid Plus žádné peníze ke konci června nečerpají. Přitom balík půjček se měl pohybovat až na částce 500 miliard korun. Čísla České národní banky ale ukazují, že žádosti jsou schváleny za všechny programy jen za 15,3 miliardy korun.
Na čtyři desítky firem již požadují od státu náhradu za škodu a ušlý zisk. Žádosti se vztahují na období karantény, kdy vláda Andreje Babiše vypnula ekonomiku z obavy před koronavirovou nákazou. Firmy se svými požadavky obracejí na ministerstvo vnitra, které ale vzkazuje, že nárok na náhradu ušlého zisku nelze podle krizového zákona uplatnit.
Jednotná „superdaň“ pro menší živnostníky, prodloužení kurzarbeitového programu Antivirus nebo čerpání podpory pro větší dopravce.
Živnostníci s ročním příjmem do 800.000 korun budou moci od ledna příštího roku platit pouze jednu paušální daň.
Podnikatelé se kromě výpadků příjmů kvůli vypnuté ekonomice musejí potýkat s tvrdou administrativní zátěží. Kromě složitého přihlašování do kurzarbeitového programu Antivirus či žádání o kompenzační bonus Pětadvacítka mohou od konce minulého týdne požadovat i o částečné odpuštění nájmů. To se ale neobejde od složité byrokratické překážky, na které dojedou zejména ti nejmenší živnostníci.
Místo plošné a rychlé pomoci se stát začíná zaměřovat na jednotlivá odvětví, kterým poskytuje výhodu před ostatními.
Poslance rozlítila informace, že finanční úřady mají kvóty na uvalené zajišťovací příkazy a dražby zabaveného majetku. Podle toho se pak hodnotí daný finanční úřad, zaznělo v reportáži serveru Seznam Zprávy. Poslanci, včetně těch z koaliční ČSSD, vyzvali ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO), aby „příkazy shora“ vysvětlila. Podle některých zákonodárců by měli šéf krajského finančního úřadu ve Zlíně i ministryně rezignovat. Finanční správa považuje reportáž za účelovou konfrontaci úředníků.
Žádná masivní ekonomická pomoc nepřišla.