Masivní nalití peněz do ekonomiky se nekoná. Ze přímé pomoci je vyplaceno pouze 16 procent
Žádná masivní ekonomická pomoc nepřišla.
Žádná masivní ekonomická pomoc nepřišla.
Firmy a lidé se stále ve větším počtu obracejí na stát s žádostmi o náhradu škody a ušlý zisk. Ministerstvo vnitra eviduje zatím 34 žádostí za více než čtvrt miliardy korun. Podle Hospodářské komory by takových žádostí mohlo být až stovky tisíc. Zástupci podnikatelů ale přiznávají, že stát zatím dělá vše pro to, aby se jakékoliv zodpovědnosti za vypnutou ekonomiku vyhnul a neplatil vůbec nic.
Schodek rozpočtu ve výši 500 miliard nemusí být vůbec konečný. Myslí si to ekonomové, kteří varují před neustálým rozhazováním, které si vláda Andreje Babiše oblíbila. Pomoc podnikatelům je přitom v porovnání s výdaji zanedbatelná a sama ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to dokázala svými sliby, podle kterých stát pomohl ekonomice 1200 miliardami. To byla ovšem jen pouhá hra s čísly.
Pražské restaurace prožívají kvůli koronaviru extrémně náročné období. V centru metropole museli provozovatelé sáhnout ve většině případů ke změnám v cenách i v otevírací době a to především kvůli nedostatku zahraničních turistů. Kvůli koronaviru navíc došlo na některých místech i k redukci personálu.
Řada pražských firem stále čeká na příspěvek na náhradu mezd z programu Antivirus, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Důvodem je velká zahlcenost úřadů práce, kam muselo stát přesunout některé zaměstnance. Firmy se také už nyní mohou těšit na kontroly, stát totiž plánuje, že zkontroluje všechny společnosti.
Mezinárodní cestovní ruch čeká v letošním roce kvůli koronaviru největší propad od 50. let minulého století.
Podnikatelé stále čekají na masivní pomoc v podobě úvěrů a půjček. Vláda sice již schválila, že do programu Covid III půjde na záruky 150 miliard korun, pomocí kterých může Českomoravská záruční rozvojová banka ručit za půjčky až v objemu 500 miliard korun. Výzva pro banky bude ukončena až v pondělí, do té doby ani banky nevědí, s jakým objemem garancí mohou počítat. Ozývají se také hlasy, že program bude pro přímo zasažené firmy nefunkční, protože podniky bez příjmů nemohou dosáhnout na úvěr.
Firmy, které táhnou ekonomiku a které ze dne na den přišly o jakékoliv výdělky stále drtí nedostatek peněz. Stát totiž do dnešního dne nedokázal dostát svým slibům a nenalil do firem stovky miliard korun, které by ekonomiku rozhýbaly. Zástupci podnikatelů uvádějí, že důsledkem toho firmy neplatí svým dodavatelům, kteří tak podnikatelům přestávají věřit.
Pražský magistrát uzavře od soboty 23. května na Smetanově nábřeží jízdní pruh ve směru od Národního divadla. Město tu umožní v rámci podpory podnikatelům postiženým opatřeními proti koronaviru vznik zahrádek a budou se zde konat kulturní akce. Řidiči úsek objedou Divadelní ulicí.
Pomoc pro firmy, které táhnou českou ekonomiku, by v bezprecedentní koronavirové situaci měla být rychlá a účinná. Pro půjčky z programu Covid to ale neplatí. První vlna ještě není po skoro měsíci celá vyplacená, z druhé vlny se úvěry stále schvalují a třetí vlna se zapojí až po rozhodnutí vlády Andreje Babiše v pondělí. Pro pražské firmy se navíc program stal nedosažitelný a do dnešního dne mají peníze jen desítky firem.
Program půjček Covid III nabral nečekané zpoždění. Vláda Andreje Babiše původně slibovala podnikatelům, že pomoc v podobě třetí vlny úvěrů od komerčních bank dorazí na přelomu konce dubna a začátku května. Dodnes však stále není jasné, kdy se Covid III spustí. Na dotaz Echo24 uvedla Českomoravská záruční rozvojová banka, že by se úvěry mohly začít poskytovat až od 18. května. Firmy, které některý z úvěrů získaly, pak ve velkém množství stále na peníze čekají.
Pražské firmy poškozené vládními restrikcemi z důvodu koronavirové krize stále čekají na peníze. Ty by měl stát poslat společnostem v rámci náhrady mzdy v programu Antivirus, který vyřizují úřady práce. V pražské metropoli se ale úředníci dočkali tisíců žádostí a po měsíci fungování programu je stále polovina žadatelů bez peněz. Stát slíbil ve vedení pražských úřadů práce změny. Vedení pobočky v hlavním městě je nyní pověřen ředitel krajského pracoviště pro Ústecký kraj Radim Gabriel.
Letecká společnost Smartwings není strategická firma a proto by neměla dostat speciální pomoc od státu.
Žádná skutečná pomoc podnikatelům nepřišla a firmy stále čekají na adekvátní podporu. Současnou situaci chce změnit iniciativa Firmy sobě, kterou vede podnikatel Martin Pejša ze společnosti Creative Dock. Společně chtějí firmy navrhovat jasnou pomoc, které by se měly od státu dočkat. Pejša v rozhovoru pro Echo24 navíc přibližuje, jak efektivní podpora přichází od vlád z Německa i Švýcarska, která je tak diametrálně odlišná od pomoci z České republiky.
I když firmy a společnosti balancují skoro už dva měsíce na hraně přežití, mohou se těšit na kontroly od státu. Úřad práce totiž na dotaz Echo24 uvedl, že rozjíždí stovky kontrol společností po vyplacení programu Antivirus, kdy stát přispívá firmám zpětně na mzdy za zaměstnance.
Průmyslové zakázky v Německu v březnu klesly ve srovnání s předchozím měsícem o 15,6 procenta, což je nejvyšší propad od začátku měření v roce 1991.
Stát by mohl podnikatelům, kteří jsou v nájmu a museli kvůli šíření nákazy koronavirem zavřít, uhradit i polovinu nájemného.
Stát se chystá podnikatelům, kteří jsou v nájmu a museli kvůli dopadům šíření koronaviru zavřít, uhradit minimálně třetinu nájemného za dobu od 12. března do konce června. Třetinu nájemného by měl uhradit nájemce, třetinu nájemník a třetinu stát, řekl serveru iDNES.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Dosáhnout na podporu by měla nejen obchodní centra, ale i hospody, malé obchody nebo například kadeřnictví. O úhradu části nákladů postižených podnikatelů usilovala již dříve opozice.
Z původně dobře mířené pomoci se stala absurdita, která firmám výrazněji nepomůže. Řeč je o odkladu sociálních odvodů, které musí společnosti za své zaměstnance nadále státu odvádět. Kabinet Andreje Babiše původně přitom chtěl odvody odpustit, místo toho je však podnikatelé v září budou muset uhradit, navíc navýšené o penále.
V Česku se od pondělí mohou otevřít další obchody a provozovny služeb, kterým vláda v březnu nařídila zavřít ve snaze omezit šíření nového koronaviru. Zákazníci se ale setkají s některými omezeními. Například v prodejnách oděvů si oblečení nebudou moci z hygienických důvodů zkoušet. V posilovnách, tělocvičnách a fitness centrech se lidé nepřevléknou v šatnách a ani se neosprchují. Zrychlení uvolňování restrikcí ale například některé knihovny nebo zoologické zahrady zaskočilo a zůstanou ještě zavřené. Přinášíme přehledný seznam obchodů a provozoven, které mohou otevřit, a omezení, která musí dodržovat zákazníci i provozovatelé.
Vláda předvedla totální právní amatérismus, který musel narovnat až soud. Kabinetu Andreje Babiše se totiž nepovedlo vyhnout se případnému placení náhrad za škody, které byly způsobeny tvrdými opatřeními, které vláda vydala. Přitom už od začátku se ústavní právníci a advokáti shodovali, že postup vlády není v souladu se zákonem a není také možné, aby takto brutální omezování lidských práv neměl na starosti pouze jeden ministr.
Otevírání obchodů by se mohlo sjednotit a všechny by se mohly otevřít v květnu. České televizi to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého o takové možnosti bude jednat ve čtvrtek vláda. Podle dosavadních plánů je otevírání obchodů rozloženo postupně až do 8. června. V případě dohody ve vládě a při příznivých údajích o vývoji epidemie koronaviru by se obchody do 2500 metrů čtverečních mohly otevřít už v pondělí, řekl premiér večer televizi Nova. Babiš dnes také uvedl, že neočekává změny v omezení volného pohybu a shromažďování, i kdyby skončil nouzový stav. S jeho pokračováním po 30. dubnu premiér nesouhlasí.
Zprvu to měla být okamžitá pomoc nejohroženějším podnikatelům, nakonec na ni ale skoro nikdo nedosáhne. Řeč je o půjčkách Covid, které stát rozjel v polovině března, kdy se v první vlně mělo podnikům půjčit celkem 5 miliard korun. Do dnešního dne není zpracována ani polovina žádostí a drtivá většina společností je odmítána z nejrůznějších důvodů. Už nyní je jasné, že se částka nepodaří vyčerpat a podnikatelé se musí obracet na další vlny. S těmi se však počítá, že už nebudou bezúročné a pro podnikatele budu méně výhodné.
Za chaotické považují někteří odborníci i zástupci podnikatelů kroky vlády, které mají vést k postupnému otevírání obchodů a zprovozňování služeb.
Vládní slibování o pomoci živnostníkům a podnikatelům se znovu naplno rozjelo.
Podle slibů a vystupování vlády Andreje Babiše na tiskových konferencích by měli být všichni podnikatelé spokojení a všechny firmy mají za snadných podmínek dostatek peněz.
Pandemie koronaviru těžce dopadla i na české hospody a pivovary. Kvůli nařízením vlády musely přerušit činnost a zavřít, kvůli čemuž přichází o zisk.
Na jedné straně dojde k pozvolnému otevírání obchodů a pomalému návratu do normálního života, na druhé straně k likvidaci některých podnikatelských odvětví. Důvodem je vládní harmonogram, podle kterého se budou uvolňovat tvrdá mimořádná opatření. Pro restaurační zařízení a hotely se však jedná o likvidační termíny, protože se s jejich otevřením počítá až v červnu v posledních vlnách. Podnikatelé v těchto oborech nejsou schopni už dnes platit své závazky a do konce dubna bude drtivá většina v platební neschopnosti.
Drastický, likvidační plán, který vyhubí drobné podnikatele. Tak komentují plán vlády Andreje Babiše (ANO) na postupné otevírání obchodů a provozování služeb od konce dubna až po červen politici napříč stranami. Dle nich hrozí, že pro řadu podnikatelů nastane definitivní konec a mohl by se zhroutit celý sektor OSVČ. Státní příspěvek 25 tisíc korun podnikatelům pak považují za naprosto nedostatečný.
Přes třicet let se spoluzakladatelka a ředitelka obchodního řetězce s módou Steilmann Anna Motlíková pohybuje v podnikatelské branži, přesto podobnou krizi nepamatuje. Na obchody navíc kromě nulových příjmů doráží vysoké nájemné, které jsou podnikatelé nuceni platit. Podle ní jsou odklady nájmů o tři měsíce krokem, který nic neřeší, a v konečném důsledku může být pro obchodníky likvidační.