Přes třicet let se spoluzakladatelka a ředitelka obchodního řetězce s módou Steilmann Anna Motlíková pohybuje v podnikatelské branži, přesto podobnou krizi nepamatuje. Na obchody navíc kromě nulových příjmů doráží vysoké nájemné, které jsou podnikatelé nuceni platit. Podle ní jsou odklady nájmů o tři měsíce krokem, který nic neřeší, a v konečném důsledku může být pro obchodníky likvidační.
Heslo všichni jsme v tom společně rozhodně neplatí, když má stát pomoci podnikatelům s nájmy.
Už více než týden získává peníze na své přežití 34 živnostníků a malých podnikatelů, kteří se zaregistrovali na webu Hithit.
Po otevření obchodů se musíme dohodnout na nových podmínkách ohledně nájmů, jinak to nezvládneme.
Na tiskových konferencích vláda prezentuje své kroky jako obrovské úlevy pro firmy a podniky, přesto ve skutečnosti téměř ničemu nepomáhají. Dokládá to i průzkum Svazu průmyslu a dopravy, podle kterého tři čtvrtiny oslovených společností nepovažuje přijatá opatření za dostatečná.
Vláda Andreje Babiše jednou nahrává pronajímatelům, druhý den nájemcům a potřetí někomu úplně jinému. Podle ředitele řetězce Electro World Romana Kocourka by hlavně stát měl mít zájem na tom, aby se znesvářené strany dostaly za vyjednávací stůl.
Vláda Andreje Babiše zvolila podivuhodný styl záchrany ekonomiky, kterou vypnula státními opatřeními kvůli šíření koronaviru. Rozhodla se, že ji převážně přenese na soukromé firmy. Zákony je donutí, aby na svůj účet pomáhaly zasaženým. Místo, aby jim pomohl přímo stát. V první řadě odklady a odpouštěním daní a odvodů, v druhé přímou finanční podporou případně vládními zárukami za úvěry u bank.
Nejhorší možný scénář dopadl na střední rodinnou firmu DOMI CZ v současné koronavirové krizi. Majitelé totiž onemocněli právě virem covid-19 a nákaza se jim rozjela současně s vládním opatřením, kdy se uzavřela většina obchodů. Podnikatelé tak nyní musí být zavření doma a žijí ve velké nejistotě, zda jim stát pomůže přečkat koronavirovou krizi. Zatím se pomoci, podobně jako většina malých a středních podniků, nedočkali.
Obrovské množství stornovaných žádostí o kurzarbeit nebylo z důvodu chybně vyplněných formulářů, ale kvůli byrokracii ze strany státu. Tvrdí to podnikatelé, kteří i přes přehlednost žádosti musí dokládat takové požadavky, jako je smlouva o zřízení účtu, který je však zaregistrován na finanční správě a stát ho tak zná. „Není to hloupostí podnikatelů, kteří nedokáží vyplnit kolonky. Je to tím, že se stát chová jako blbec,“ řekl pro Echo24 šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek. Problémem je i elektronický podpis, který živnostníci většinou nemají.
Přesto, že stát postupně otevírá některé obchody, tvrdá krize stále dopadá na podnikatele a obchodníky. Podle ředitele rozvoje knihkupectví Neoluxor Jana Kašpara je situace na celém trhu velmi nejistá. Obchody jsou navíc ohroženy neochotou majitelů prostorů jednat o nájmech, které jsou nastaveny ve stejné výši jako v době prosperity. Podnikatelům podle něj nepomůže ani odklad splátek o tři měsíce, jak navrhuje vláda.
Úřady práce musely zatím stornovat zhruba 70 procent žádostí o kurzarbeit, které za první dva dny od spuštění programu Antivirus dostaly. Údaje, které firmy pro získání příspěvku na mzdy od státu vyplňují, byly ve formulářích neúplné či nesprávné, potvrdila mluvčí ministerstva práce Kristýna Křupková. Podle ní úřady dosud obdržely 9107 žádostí.
Za třicet let jsme překonali všechny ekonomické krize, nynější situaci však bez pomoci nezvládneme. Tak hodnotí totální uzavření prodejen a obchodů Ladislav Blažek, jehož stejnojmenná značka je jedničkou na českém trhu s pánskou módou. Podle něj by stát i pronajímatelé měli zasednout k jednomu stolu a začít jednat o nových podmínkách v nájemném. Firmy totiž platí stále stejné částky, i když jejich příjmy dosahují nuly. „Zvládl jsem všechny krize, i v roce 1997, 2008 a v 2012. Tohle totální vypnutí je však extrémní,“ řekl v rozhovoru pro Echo24 Ladislav Blažek.
Koronavirová krize a s ní spojené přísné zákazy dopadly plošně na převážnou většinu podnikatelů.
Tvrdá vládní opatření o uzavření obchodů a firem nadále trvají a citelně se podepisují na jejich chodu. Kritická situace panuje v oblasti maloobchodů, kde podnikatelé musí nadále platit nájem jako za normálního provozu. O zmírnění a narovnání podmínek se snaží iniciativa retailů v obchodních centrech a retail parcích, která požaduje zmírnit tvrdé dopady na firmy. Potíže totiž nemají pouze malé firmy, ale také přední český výrobce sportovního a outdoorvého oblečení Alpine Pro. Podle zakladatele a většinového majitele společnosti Václava Hrbka nynější krize nepoleví ani po zmírnění vládních opatření.
Koronavirová krize překvapila nepřipravené firmy a společnosti, které bleskově musí řešit svou budoucnost.
Vláda vyplatí osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) postiženým šířením koronaviru jednorázovou částku 25.000 korun.
Pro řadu lidí je konec měsíce kritickým obdobím, během kterého se mohou ocitnout ze dne na den bez práce.
Zaměstnavatelům a živnostníkům stále chybí konkrétní informace o podpoře, kterou jim slíbila vláda v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru.
Rakouská vláda zároveň vytvořila fond na podporu těch nejmenších, které by i pár týdnů bez příjmů z podnikání vyřadilo z provozu. Od pátku tak mohou dostat obratem dva tisíce eur na týden, tedy v součtu 8000 eur na měsíc, přitom vláda počítá s tím, že ji to bude stát 6 milionů eur.
Opatření proti šíření koronaviru způsobila, že se tisíce podnikatelů a živnostníků ocitli přes noc bez příjmu. Mezi nimi i kadeřnice Eva, která působí v Praze a s níž mluvil deník Echo24. Vypráví o svém rozčilení, že avizované vládní úlevy pro firmy i podnikatele jsou nepřehledné a složité, i o tom, že nájem její provozovny jí ani v nouzovém stavu nikdo neodpustí.
Koronavirová nákaza a s ní spojené zákazy a omezení dopadly na většinu občanů v zemi. Komplikace způsobily lidem problémy zejména v práci, kde většina podniků ze dne na den omezila výrobu či poslala své zaměstnance pracovat z domu.
Stát s velkou slávou připravil pro krachující podnikatele bezúročný úvěr. Jeho vyřízení se však pro řadu firem stává noční můrou. Poté, co podnikatelé vyplní a odsouhlasí složité podmínky pro získání úvěru, se rozběhne čtrnáctidenní prověřování, zda má klient na půjčku nárok, nebo ne. Někteří žadatelé však ani stále po deseti dnech nemají jasno, jaký bankovní úředník žádost zpracuje. Banka se hájí tím, že žádostí o půjčky je velké množství a v současné době nestíhá. Do státních půjček se rozjela většina zemí v Evropě, ve Švýcarsku pak úvěry podnikatelům schvalují i za jeden jediný den.
Ministryně financí Alena Schillerová přiznala, že vláda změnila právní základ pro vydávání mimořádných opatření kvůli možným žalobám o náhradu škody a ušlý zisk. „Chceme zamezit jakýmkoliv spekulacím, že by stát mohl nahrazovat třeba ztrátu na zisku, kdy se firmám dařilo dobře. To by stálo biliony a my jsme povinni zajistit chod státu do budoucna. Musíme zajistit důchody, platy, fungování infrastruktury, škol a nemocnic,“ řekla Alena Schillerová na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády.
Opatření, která mají pomoci podnikatelům a firmám zasaženým nařízeními proti šíření koronaviru, jsou pouze dílčí a nesystémová. V rozhovoru pro deník Echo24 to říká daňový poradce a senátor Tomáš Goláň (za hnutí Senátor 21). Jediné řešení, které by ekonomiku udrželo na místě, kde se zastavila, je dle něj přímá podpora státu ve formě nahrazení tržeb firem. „Samozřejmě to vyžaduje obrovskou částku, ale ta by se rychle zúročila a stát by dostával i svoje odvody,“ říká senátor.
Vláda změnou právní taktiky a nově vydanými opatřeními značně snížila šance občanů ucházet se u státu o odškodnění za ušlý zisk v době koronavirové krize. Kabinet Andreje Babiše totiž v pondělí schválil usnesení, kterým zrušil svá předchozí krizová opatření týkající se omezení pohybu lidí a zavření obchodů a restaurací do konce března. Vláda však šalamounsky vzala na vědomí mimořádná opatření ministerstva zdravotnicí v obdobném i přísnějším rozsahu, opírající se o zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle oslovených ústavních právníků a advokátů se vláda mohla leknout možných žalob ze strany podnikatelů a živnostníků nebo také soudních přezkumů, zda stát postupoval v souladu s ústavním pořádkem.
Odpuštění záloh pro více jak půl milionu osob samostatně výdělečně činných může dostat veřejné zdravotní pojištění do 40 miliardového deficitu.
S netradičním nápadem v současné krizi kolem koronaviru přišla společnost Astratex, která začala ve své internetové prodejně nabízet sety na domácí šití roušek. Astratex, který většinově vlastní Hartenberg Holding ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO), tak reagoval na nedostatek ochranných pomůcek, který se řada lidí rozhodla řešit tím, že si roušky vyrábí sama. Produkt po kritice na sociálních sítích zmizel, podle ředitele firmy Miroslava Tesaře je to tím, že byl vyprodán. Výtěžek má jít na pomoc zdravotnickým zařízením, sdělil deníku Echo24.
Vládní záchranné půjčky, které mají pomoci podnikatelům postiženým dopady koronavirové nákazy, jsou byrokraticky náročnější než dotace a navíc žádají od podnikatelů extrémní osobní záruku.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce v pondělí říct, jak zmírní dopady opatření proti koronaviru na podnikatele.
Vzhledem k opatřením vlády proti šíření koronaviru, kam patří zavřené obchody, restaurace či provozovny dalších služeb, by stát mohl podnikatelům výrazně pomoci. Stačilo by odložit platby státu, které firmy čekají, říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza v rozhovoru s deníkem Echo24.
