Koronavirová nákaza a s ní spojené zákazy a omezení dopadly na většinu občanů v zemi. Komplikace způsobily lidem problémy zejména v práci, kde většina podniků ze dne na den omezila výrobu či poslala své zaměstnance pracovat z domu.
Stát s velkou slávou připravil pro krachující podnikatele bezúročný úvěr. Jeho vyřízení se však pro řadu firem stává noční můrou. Poté, co podnikatelé vyplní a odsouhlasí složité podmínky pro získání úvěru, se rozběhne čtrnáctidenní prověřování, zda má klient na půjčku nárok, nebo ne. Někteří žadatelé však ani stále po deseti dnech nemají jasno, jaký bankovní úředník žádost zpracuje. Banka se hájí tím, že žádostí o půjčky je velké množství a v současné době nestíhá. Do státních půjček se rozjela většina zemí v Evropě, ve Švýcarsku pak úvěry podnikatelům schvalují i za jeden jediný den.
Ministryně financí Alena Schillerová přiznala, že vláda změnila právní základ pro vydávání mimořádných opatření kvůli možným žalobám o náhradu škody a ušlý zisk. „Chceme zamezit jakýmkoliv spekulacím, že by stát mohl nahrazovat třeba ztrátu na zisku, kdy se firmám dařilo dobře. To by stálo biliony a my jsme povinni zajistit chod státu do budoucna. Musíme zajistit důchody, platy, fungování infrastruktury, škol a nemocnic,“ řekla Alena Schillerová na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády.
Opatření, která mají pomoci podnikatelům a firmám zasaženým nařízeními proti šíření koronaviru, jsou pouze dílčí a nesystémová. V rozhovoru pro deník Echo24 to říká daňový poradce a senátor Tomáš Goláň (za hnutí Senátor 21). Jediné řešení, které by ekonomiku udrželo na místě, kde se zastavila, je dle něj přímá podpora státu ve formě nahrazení tržeb firem. „Samozřejmě to vyžaduje obrovskou částku, ale ta by se rychle zúročila a stát by dostával i svoje odvody,“ říká senátor.
Vláda změnou právní taktiky a nově vydanými opatřeními značně snížila šance občanů ucházet se u státu o odškodnění za ušlý zisk v době koronavirové krize. Kabinet Andreje Babiše totiž v pondělí schválil usnesení, kterým zrušil svá předchozí krizová opatření týkající se omezení pohybu lidí a zavření obchodů a restaurací do konce března. Vláda však šalamounsky vzala na vědomí mimořádná opatření ministerstva zdravotnicí v obdobném i přísnějším rozsahu, opírající se o zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle oslovených ústavních právníků a advokátů se vláda mohla leknout možných žalob ze strany podnikatelů a živnostníků nebo také soudních přezkumů, zda stát postupoval v souladu s ústavním pořádkem.
Odpuštění záloh pro více jak půl milionu osob samostatně výdělečně činných může dostat veřejné zdravotní pojištění do 40 miliardového deficitu.
S netradičním nápadem v současné krizi kolem koronaviru přišla společnost Astratex, která začala ve své internetové prodejně nabízet sety na domácí šití roušek. Astratex, který většinově vlastní Hartenberg Holding ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO), tak reagoval na nedostatek ochranných pomůcek, který se řada lidí rozhodla řešit tím, že si roušky vyrábí sama. Produkt po kritice na sociálních sítích zmizel, podle ředitele firmy Miroslava Tesaře je to tím, že byl vyprodán. Výtěžek má jít na pomoc zdravotnickým zařízením, sdělil deníku Echo24.
Vládní záchranné půjčky, které mají pomoci podnikatelům postiženým dopady koronavirové nákazy, jsou byrokraticky náročnější než dotace a navíc žádají od podnikatelů extrémní osobní záruku.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce v pondělí říct, jak zmírní dopady opatření proti koronaviru na podnikatele.
Vzhledem k opatřením vlády proti šíření koronaviru, kam patří zavřené obchody, restaurace či provozovny dalších služeb, by stát mohl podnikatelům výrazně pomoci. Stačilo by odložit platby státu, které firmy čekají, říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza v rozhovoru s deníkem Echo24.
Potíže kvůli šířící se nákaze nového typu koronaviru pociťuje víc než třetina českých průmyslových firem. Zaměstnance v karanténě má třetina podniků, problém s dodávkami mají nebo očekávají zhruba dvě pětiny společností. Komplikace s dopravou a logistikou řeší zhruba 36 procent firem. V souvislosti s koronavirem by se mohla do potíží s cash flow dostat pětina podniků. Vyplývá to ze šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 347 průmyslovými společnostmi.
Opatření proti koronaviru drtí některé podnikatele a firmy.
České firmy a podniky se více obávají preventivních a karanténních zásahů ze strany státu než vyšší nemocnosti, kterou by přinesl koronavirus. Zaměstnavatelé zatím při návratu pracovníků z dovolených v rizikových oblastí posílají své zaměstnance na čtrnáctidenní práci z domova. Podle Hospodářské komory by nastal problém, pokud by v karanténě skončil každý desátý zaměstnanec, který by byl neschopný práce. Česká republika by tím ztratila přes 23 miliard korun, které by se negativně promítly v HDP.
Nepříjemnou návštěvu ze strany finanční správy zažila malá živnostnice z Brna.
Podnikatelské odbory kritizují snahu o zvýšení odvodů pro živnostníky, které bylo předmětem pátečního jednání důchodové komise. Současná vláda podle nich není schopna nejen připravit důchodovou reformu, ale ani se shodnout na smysluplných návrzích úpravy důchodového systému. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se podle podnikatelů snaží jen dostat do důchodového systému více peněz tím, „že je vytáhne ze živnostníků“. Například živnostník, který utrží měsíčně 30 tisíc korun, by zaplatil na odvodech skokově o 60 procent víc než dnes, argumentují Podnikatelské odbory.
Francouzská finanční skupina AXA odprodá své aktivity v České republice, Polsku a na Slovensku za miliardu eur (25 miliard Kč) rakouské společnosti UNIQA Insurance Group AG.
Každý milovník Rádia Jerevan musel zbystřit, když vyšla zpráva Českého statistického úřadu o tom, že „podíl podnikatelů byl v Česku čtvrtý nejvyšší v EU“. Logicky z toho vyplývá, že tuzemští podnikatelé mají vážný problém, neobvyklý i v evropském měřítku.
Počet podnikatelů v ČR se v roce 2019 snížil o dvacet tisíc.
Není úplně přesné říkat, že Česko je nejrovnostářštější zemí světa. Možná se majetky a příjmy většiny lidí příliš neliší, ovšem ze srovnatelných zemí máme také nejvíc multimiliardářů. Přes veškeré rovnostářství jsou v Česku největší majetkové rozdíly z celé Evropy. To není pro danou zemi vždy požehnáním.
Tento týden ohlášený odchod prezidenta Miloše Zemana z TV Barrandov není jedinou nepříjemností, kterou řeší podnikatel a moderátor Jaromír Soukup. Jeho mediální byznys dlouhodobě zatěžují finanční problémy. Soukupova reklamní agentura Médea skončila v platební neschopnosti a společně s vydavatelstvím Empresa Media dluží věřitelům vysoké částky. Oběma společnostem tak reálně hrozí insolvence. Soukup podle informací Echo24 požádal mediální vydavatele o splátkový kalendář.
Proplácení prvních tří dnů nemoci zvedla vlnu nemocenských.
Zatímco se na jedné straně horlivě debatuje o škodlivosti ohňostrojů a některá německá města již dala přednost oslavám příchodu nového roku v klidnější formě, na dovozu pyrotechniky se to nijak nepodepsalo. Ba naopak, navzdory omezením se zvýšil o 22 % oproti roku 2018. Drtivá většina produktů pocházela z Číny, informoval server Die WELT na základě dat Spolkového statistického úřadu. Branže mluví o absurdní debatě.
Stát chystá na příští rok zásadní změny, které dopadnou na každého podnikatele. Živnostníky totiž čeká konečné zavedení 3. a 4. vlny Elektronické evidence tržeb, která bude platit nově například pro kadeřnice, řemeslníky, dopravce nebo právníky. Novinky přinese také novela daňového řádu, kterou chce vláda Andreje Babiše schválit v polovině roku. Změna by měla přinést vyřizování online záležitostí s finančním úřadem. Kromě toho se však podnikatelé děsí, že novela přinese i zadržení nadměrných odpočtů na DPH o 15 dní. Nejtvrději by to pak odnesli malí a střední podnikatelé.
První květen 2020 nebude svátkem práce ani časem lásky. Toho dne dojde k největšímu poklesu daňové sazby za deset let a bude se týkat točeného piva, u kterého DPH spadne z jedenadvaceti procent na deset. Dvanáctka prazdroje dnes čepovaná za padesát korun může za pět měsíců stát o pět korun méně, desítka v ceně poblíž třiceti korun zlevní o tři koruny, a přitom se míra zisku nesníží. Pro národ pivařů událost roku.
Skupina poslanců, která chce od Ústavního soudu zrušení elektronické evidence tržeb, argumentuje pokřivením podnikatelského prostřední. V návrhu na zrušení novelizovaného zákona o EET také kritizuje, že tzv. zvláštní režim evidování tržeb bude moci využít jen hrstka podnikatelů. Návrh podalo 73 opozičních poslanců, novela je dle nich v rozporu s právem na informační sebeurčení a omezuje právo svobodně podnikat. Deník Echo24 do návrhu pro Ústavní soud nahlédl a přináší z něj to nejpodstatnější.
Zrušení takzvané karenční doby, které prosadila vláda Andreje Babiše, přidělává řadu potíží. Nedávno kvůli ní musel pro nedostatek řidičů omezit provoz pražský dopravní podnik a nyní vychází najevo, že stoupá i počet nahlášených pracovních neschopností. Natolik, že běžní zaměstnanci chybí na pracovišti třikrát častěji než živnostníci, kteří spoustu komplikací raději přecházejí, kritizují Podnikatelské odbory.
Platební terminály nezvládají velké množství plateb v předvánoční nákupní horečce. V řadě prodejen tak dochází k opožďování či kolabování terminálů a mohou tak přijímat pouze hotovost. Podle bankéřů je za tím velké množství zpracovávaných plateb, píše server E15.
Pro malé a střední živnostníky obrovské komplikace, pro stát výběr 20 miliard.
Byznysová válka jednoho z nejtajemnějších podnikatelů Františka Savova s průmyslovou a zbrojařskou skupinou Czechoslovak Group (CSG) opět vyplouvá na povrch poté, co Savov promluvil o svých majetkových vazbách a přiznal se k vlastnictví desítek firem působících v Česku. Společnost CSG vedená Michalem Strnadem mu údajně „jde po majetku“, což má dokládat i nedávno podaný konkurzní návrh na Savovem ovládané vydavatelství Mladá fronta (Mf).
Skupina Kofola kupuje stoprocentní podíl ve společnostech Karlovarská Korunní a Ondrášovka. Transakci musí ještě schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Kofola to uvedla na svých webových stránkách, cenu obchodu po dohodě s druhou stranou nezveřejnila. Dokončení obchodu firmy očekávají v první polovině příštího roku.
