Německá Stálá očkovací komise (Stiko) kvůli nedostatku vědeckých dat nedoporučuje plošnou vakcinaci dětí a mládeže proti nemoci covid-19, podpořila ale očkování dětí se zdravotními problémy. Uvádí to Institut Roberta Kocha (RKI), který je německým úřadem pro potírání a prevenci chorob. Stiko je součástí RKI jako nezávislý poradní orgán. Stanoviska komise nejsou závazná, vláda se jimi ale v řadě případů řídí.
Někdejší hokejový reprezentant Jaromír Jágr tentokrát nabídku Andreje Babiše nepřijal. Jako důvod podle náměstkyně ministra zdravotnictví Martiny Váškové uvedl, že má v těle dostatečné množství protilátek. „My jsme se o tom s panem premiérem bavili, že mu pan Jágr odmítl dělat figuranta na propagaci vakcinace z toho důvodu, že má protilátky,“ uvedla Vašáková pro server Seznam Zprávy. Jágr podle ní však vycházel z chybného předpokladu, že se nemusí očkovat, protože má protilátek proti covidu-19 dostatek.
Itálie zvažuje, že omezí používání vakcíny od britsko-švédské společnosti AstraZeneca. Důvodem je úmrtí osmnáctileté dívky, která zemřela krátce poté, co dostala tento druh očkovací látky. Uvedla to dnes agentura ANSA. Používání preparátu by mělo být výrazněji omezeno u lidí pod 50 let. V současnosti italské úřady pouze doporučují tento preparát přednostně používat k očkování starších ročníků.
Lidovecký poslanec, lékař Vít Kaňkovský, přichází s velmi rozumným návrhem, aby testem prokázané protilátky byly stejně silným potvrzením o bezinfekčnosti jako očkování, testování nebo prodělaná nemoc. Tento velmi rozumný návrh ale opět naráží na bariéru ministerstva zdravotnictví.
I když očkování běží v plném proudu několik měsíců a je možné pro všechny věkové kategorie dospělých, tak je stále velké množství ohrožených bez jediné vakcíny. Vyplývá to z posledních čísel ministerstva zdravotnictví, podle kterých je na 300 tisíc seniorů, kteří čekají na termín očkování nebo nejsou ani zaregistrovaní. Registrace je přitom otevřená už pro nejmladší ročníky a zájemců tak bude neustále přibývat. Termíny se budou plnit i během letních prázdnin.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se nechal naočkovat už třetí dávkou vakcíny proti koronaviru. Stalo se to dokonce už v březnu, ale vyplynulo to až v těchto dnech. Přitom turečtí občané nemají kvůli nedostatku vakcín zatím nárok ani na dávku první. Informuje například server Arab News. Turecký prezident Erdogan si nechal podat třetí dávku vakcíny na koronavirus, sám to přiznal tento týden, i když k vakcinaci došlo už v březnu.
V pátek přibylo v Česku nejméně případů nemoci covid-19 za všední den od loňského 31. srpna. Zaznamenáno bylo 323 nakažených, což je zhruba o 29 procent méně než před týdnem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Počet hospitalizovaných s covidem-19 klesl v pátek na 363, což je nejméně od poloviny loňského září. Jen za poslední dva týdny se počet pacientů snížil asi o dvě třetiny.
I když si vláda Andreje Babiše pochvaluje zrychující se vakcinaci, tak stále v porovnání s ostatními státy Evropské unie značně pokulháváme. Naposledy se sám premiér chlubil tím, že padl rekord v celkovém počtu naočkovaných lidí během jednoho dne. V procentuálním porovnání je však Česká republika pod průměrem EU, co se týče lidí, kteří dostali první dávku. Ještě horší výsledek však je ukazateli celkové vakcinace, kde patříme k jedněm z nejhorších.
Ruský fond přímých investic (RDIF), který zodpovídá za marketing vakcíny Sputnik V v zahraničí, plánuje testovat v arabských zemích směsi ruské vakcíny a některých čínských vakcín. Uvedl to pro agenturu Interfax ředitel RDIF Kirill Dmitrijev. „Obdrželi jsme řadu žádostí od jiných výrobců, včetně několika čínských, pro společné testování,“ řekl Dmitrijev.
V souvislosti s covidem-19 ve čtvrtek nezemřel v Česku žádný člověk. To se stalo naposledy 2. září loni, tedy před devíti měsíci. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví. Ve čtvrtek laboratoře v Česku potvrdily 430 případů koronaviru. Je to o 75 méně než před týdnem a zároveň nejmenší čtvrteční přírůstek od konce srpna. Dávku očkování proti nemoci covid-19 dostalo ve čtvrtek podle premiéra Andreje Babiše (ANO) 109.547 lidí.
Prezident stomatologické komory Roman Šmucler na twitteru ukázal, že po očkování druhou dávkou vakcíny proti koronaviru mu ochrnula půlka obličeje. Fotografii s paralyzovanou částí tváře zveřejnil proto, aby upozornil na možné nežádoucí reakce. Dodal, že se „poradil jsem s kolegy v USA a rychle to pořešil“. Nyní je už jeho obličej opět v původním stavu, uvedl také v příspěvku. Šmucler dále napsal, že přestože je příznivcem indikovaného očkování, pacientům by se vakcíny nutit podle něj neměly.
Intervaly mezi dávkami vakcíny proti covidu-19 je podle epidemiologa Petra Smejkala vhodné opět zkrátit, aby lidé měli dříve plnou ochranu. Člen Rady vlády pro zdravotní rizika a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MESES) to řekl v rozhovoru pro Radiožurnál. Za nejdůležitější v současné době považuje sekvenaci vzorků pro zjišťování nových mutací, zejména po návratu lidí z ciziny. Rozhodně se podle něj vyplatí, stejně jako plošné testování.
Od úterý 1. června si lidé budou moci z Očkovacího portálu občana na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) stáhnout potvrzení o negativním testu, prodělané nákaze nebo očkování včetně první dávky. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Vláda podle něj také schválila nový návrh novely zákon o ochraně veřejného zdraví, která má umožnit vydávání evropských covid pasů. Jednotlivé státy si pro ně nyní nyní nastavují vlastní pravidla.
Ve věkové kategorii 30-50 let čeká právě teď na první dávku 168 000 Čechů. "Registraci 16-29 let spustíme v noci ze čtvrtka na pátek 4.6. Je to 1 485 433 lidí a věřím, že i nejmladší projeví velký zájem," sdělil premiér Andrej Babiš dnes na svém Twitteru. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pátek avizoval, že v neděli padne rozhodnutí, zda se od úterý 1. června spustí registrace pro celou kategorii lidí od 16 let, nebo například pro skupinu lidí od 25 do 29 let.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes doporučila nasazení vakcíny proti covidu-19 firem Pfizer/BioNTech u dětí od 12 do 15 let. Oznámila to na twitteru s tím, že látka by měla být aplikována stejně jako dosud u již schválené kategorie starších 16 let, tedy dvěma injekcemi v rozmezí alespoň tří týdnů. Agentura poznamenala, že rozhodnutí o tom, zda a kdy vakcínu v této věkové kategorii nasadit, bude nyní na jednotlivých státech.
V neděli by se mělo rozhodnout, zda se od úterý 1. června spustí registrace pro celou kategorii lidí od 16 let, nebo například pro skupinu lidí od 25 do 29 let. Novinářům ve sněmovně to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Dosud se očekávalo, že se budou od začátku června registrovat všichni lidé starší 16 let. "Bavíme se o tom a čekáme, jak proběhne odbavování těch, kteří jsou takzvaně před závorou. Budeme mít přesnější informace v neděli," uvedl Vojtěch.
K očkování proti covidu-19 se může ode dneška jen na základě věku hlásit více než sedm milionů Čechů. O půlnoci byla oficiálně spuštěna registrace i pro lidi ve věku 30 až 34 let, kterých je přes 722.000. Podle zjištění ČTK bylo ale možné registrovat se už o hodinu dříve. Alespoň jednu dávku vakcíny už dostalo asi 66.000 z nich, přednostně se totiž mohli nechat naočkovat zdravotníci, učitelé a další vybraná povolání nebo chronicky nemocní. Od 1. června by se už mohli začít hlásit lidé nad 16 let.
Mladší ročníky mezi 35 a 39 lety se v první den registrací hlásily v podstatně pomalejším tempu, než ročníky starší. Zatímco u věkové kategorie 40 až 44 let se už mezi půlnocí a ránem zaregistrovalo 100 tisíc lidí, mladší ročníky na tuto metu dosáhly až v odpoledních hodinách. Jak ukazují data výzkumu Život během pandemie, s dál klesajícím věkem by mohla klesat právě i ochota k očkování.
Zatímco očkovaní Češi se dočkali zjednodušených podmínek cestování do některých zemí bez dalších omezení, ti, kteří dostali vakcínu v zahraničí, mají při cestě do Česka nadále smůlu. Ministerstvo zdravotnictví je totiž považuje za nenaočkované a kvůli cestě domů si tak musejí zaplatit několik PCR testů a absolvovat karanténu. To se setkává s četnou kritikou od lidí, kteří poukazují na nelogičnost těchto pravidel. Resort však argumentuje tím, že v rámci Evropské unie dosud neexistuje jednotný postup, a čeká se na covidpasy, které by měly situaci vyřešit.
Dneškem nastává další etapa vládního rozvolňování. Otevírají hotely a penziony, končí rotační výuka a otevřít mohou vedle středních i vysoké školy (bohužel teprve těsně před koncem semestru). Dobrá zpráva je i to, že se vláda rozhodla považovat za imunizované už lidi, jimž uplyne 21 dní po první vakcíně, což je pokrok oproti dosud platným 14 dnům po druhé dávce. Současně ale vláda výstup na svobodu nadále podmiňuje vakcínou nebo negativním testem. Dnes dokonce jedná o omezení PCR testů,
Restaurace by se mohly otevřít 14. června. Je to součástí dlouhodobé strategie, kterou na návrh hlavní hygieničky Pavly Svrčinové v pondělí projedná vládní rada pro zdravotní rizika a posléze vláda. Premiér Andrej Babiš (ANO) to uvedl ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Návrh dále například předpokládá, že po návratu z dovolených by se měli lidé nechat otestovat na koronavirus. Zopakoval také, že od 1. června by se pravděpodobně mohlo otevřít očkování i pro věkovou skupinu lidí starších 16 let.
Za odvážné rozhodnutí nevyžadovat negativní test již tři týdny po první dávce očkování označil páteční rozhodnutí vlády ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny v Olomouci a bývalý národní koordinátor pro testování Marián Hajdúch. Upozornil na to, že podle dosavadních studií je riziko přenosu nemoci covid-19 snížené po první dávce vakcíny jen o 35 až 50 procent, nejde tak o záruku bezinfekčnosti. Naopak prodloužení bezinfekčnosti u lidí, kteří nemoc prodělali, z dosavadních 90 na 180 dní, je na základě dosavadních informací na místě, řekl Hajdúch.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) si spolu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) pochvalují, jak se v České republice rychle očkuje proti koronavirovu. V porovnání s ostatními státy Evropské unie jsme ovšem pod průměrem v počtu lidí, kteří obdrželi aspoň jednu dávku. Ještě horší čísla vykazujeme v celkové vakcinaci. A to i přesto, že očkování za jeden den zrychluje. Před Českou republikou jsou například státy jako Polsko, Litva, Rakousko, Belgie nebo Malta.
Očkování proti koronaviru zřejmě čeká velká změna. Česká vakcinologická společnost totiž vydala doporučení, podle kterého se látky AstraZeneca a Johnson & Johnson nemají podávat lidem mladším 60 let. Předseda společnosti Roman Chlíbek deníku Echo24 potvrdil, že důvodem je vyšší výskyt krevních sraženin u mladších lidí. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger po jednání vlády zatím neuvedl, jak s doporučením naloží a zda se ho bude držet.
Kdo neprodělal covid v posledním půl roce nebo zatím nemá nárok na očkování a neobdržel tudíž ani jednu dávku, může si za běžné aktivity, jako je třeba pivo na zahrádce nebo návštěva fitness centra či výstavy, pořádně připlatit. Vláda totiž hodlá snížit počet hrazených testů na covid na dva PCR a čtyři antigenní za měsíc. Jako potvrzení o bezinfekčnosti bude od pondělí 24. května stačit doba tří týdnů po první dávce očkování proti covidu-19, dosud se uznávalo jen dokončené očkování.
Společnosti Pfizer/BioNTech předpokládají, že ještě letos budou mít výsledky studie ohledně podívání vakcín proti covidu-19 u nejmenších dětí a jejich očkovací látka by mohla získat povolení na přelomu roku. Píše o tom italský deník la Stampa. Výsledky studie vakcíny Pfizer/BioNTech proti covidu u dětí ve věku od 6 měsíců do 11 let by podle výrobce měly být k dispozici ve druhé polovině roku 2021.
Očkování proti onemocnění covid-19 od společností AstraZeneca a Johnson & Johnson by v ČR měli dostávat pouze šedesátníci a starší. Na doporučení se ve čtvrtek shodla Česká vakcinologická společnost, řekl ČRo epidemiolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula. Doporučení podléhá schválení SÚKL a ministerstva zdravotnictví. V Česku se očkuje čtyřmi druhy látek od firem Pfizer/BioNTech, AstraZeneca, Moderna a Johnson & Johnson.
Z ředitelů společností Moderna a BioNTech a nejméně sedmi dalších lidí se stali díky pandemii noví miliardáři. A to především kvůli velkým ziskům farmaceutických společností z prodeje vakcín. S analýzou před summitem G20 přišla iniciativa The People’s Vaccine Alliance, informoval o tom server Oxfam. Devět nových miliardářů má dohromady čisté bohatství 19,3 miliard dolarů. To je částka, která by měla stačit na očkování všech lidí v zemích s nízkými příjmy 1,3krát.
S blížícím se létem a zlepšující se epidemickou situací začíná vláda řešit restrikce a podmínky pro cestování. Situaci komplikují například ceny PCR testů, které pro rodiny mohou znamenat tisícové náklady navíc či snadnější podmínky pro ty, kteří prošli očkováním alespoň první dávkou. Ta by mohla v budoucnu sloužit i pro využívání služeb či návštěvy kulturních akcí. Ruku v ruce s úlevami se však řeší i omezení přístupu k testům hrazeným pojišťovnami či kritika opomíjení domácího cestovního ruchu.
Registrační systém pro očkování proti covidu měl po půlnoci asi 50minutový výpadek. Lidem, kteří chtěli využít možnost se registrovat, systém neumožňoval webové stránky otevřít, později byly problémy i se SMS zprávami s PIN. Od půlnoci na pondělí mají možnost se k registraci na očkování hlásit lidé nad 40 let. Tým Chytré karantény, který registrace k očkování spravuje, se ráno na twitteru za výpadek se omluvil. „Stránka nefungovala, pak přišla SMS, ale nebyla kam vyplnit.
