Očkování bez souhlasu rodičů by se v budoucnu mohly podrobovat i děti mladší šestnácti let. Zákon, z kterého vláda vychází, totiž nezletilé neomezuje věkem. Důležitá je především individuální vyspělost a potenciální nebezpečnost zákroku. V případě rozporů mezi rodiči a dětmi tak musí rozhodovat soud.

Očkování ve věkové skupině 12 až 16 let by podle nedělního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) mohlo začít na konci července. K očkování proti covidu-19 se mezitím za prvních devět dní registrovala více než třetina všech mladých ve věku 16 až 29 let, do neděle jich bylo přes půl milionu. Ti přitom k očkování nepotřebují nutně souhlas rodičů, stačí ústní prohlášení nezletilého, tedy jeho informovaný souhlas.

Ministerstvo zde vychází ze zákona o zdravotních službách, potažmo z občanského zákoníku. „Nezletilý zájemce o očkování starší 16 let může obecně udělit informovaný souhlas s očkováním. Před očkováním nezletilých osob proti onemocnění covid-19 je nicméně nezbytné vždy individuálně posoudit jejich rozumovou a volní vyspělost a od toho se odvíjející schopnost udělit informovaný souhlas s očkováním. Písemný informovaný souhlas zájemce o očkování, resp. jeho zákonného zástupce není nutný,“ uvádí ministerstvo k očkování nezletilých.

Co však nyní platí pro starší patnácti let může stejně platit i pro mladší děti poté, co pro ně vláda otevře registrace k očkování. Zmíněné zákony totiž umožňují nezletilým osobám vyslovit souhlas s provedením zdravotního úkonu bez omezení věkové hranice. Důležité jsou z jejich pohledu jiné podmínky. „Každý případ je třeba posuzovat individuálně s přihlédnutím k rozumové a volní vyspělosti jedince, ale za předpokladu, že je nezletilý na takové rozumové úrovni, která mu dovoluje posoudit následky svého jednání související s očkováním, pak ano, může podstoupit očkování bez souhlasu zákonného zástupce,“ uvedl pro deník Echo24 advokát Pavel Kiršner z advokátní kanceláře CIKR.

Další důležité podmínky pak plynou z občanského zákoníku. „Bude se jednat o obvyklou záležitost a zákrok nezanechá trvalé nebo závažné následky,“ dodal Kiršner. Jak uvádí v dřívějším výkladu zákona ministerstvo zdravotnictví, za negativní ovlivnění dalšího zdravotního stavu či kvality života pacienta nelze považovat „dočasné ,nepohodlí‘“ či přechodné potíže. Mezi zdravotní služby, které podle ministerstva nelze v tomto ohledu považovat za ohrožující, pak řadí zejména preventivní péči a to právě včetně očkování.

Zákon však pamatuje i na možný spor, který může v takových případech nastat mezi dětmi a rodiči. V tomto případě dokonce výjimečně stanovuje věkovou hranici nezletilého na čtrnáct let. „Od dosažení tohoto věku musí vždy v případě, že nezletilý odporuje zákroku, se kterým jeho zákonný zástupce souhlasí, o provedení zákroku rozhodnout soud, stejně tak tomu bude i v opačném případě, kdy nezletilý starší 14 let žádá provedení zákroku, se kterým jeho zákonný zástupce nesouhlasí,“ uvedl Kiršner.

Ačkoliv to umožňuje zákon, neznamená to, že nezletilí s očkováním „na vlastní pěst“ pochodí všude. Objevily se totiž případy, kdy poskytovatelé očkování souhlas zákonného zástupce vyžadují už i u současné vyšší věkové kategorie. Zmiňované rozhodnutí, zda je nezletilý jedinec dostatečně vyspělý k udělení souhlasu s očkováním, totiž leží na lékaři, který zákrok provede. A to může být často složité. „Je proto pochopitelné, že některá očkovací místa vyžadují souhlas zákonného zástupce, protože v případě pochybností je určitě lepší ho mít k dispozici. Poskytovatel zdravotní péče se tímto totiž chrání, aby se nevystavil případné odpovědnosti za nezákonný zásah do osobnostních práv nezletilého,“ dodal Kiršner.

K očkování se nyní mohou registrovat všichni lidé starší 16 let, od pátku se mohou hlásit i cizinci a Češi bez zdravotního pojištění. Celkem bylo podáno v Česku od začátku očkování loni v prosinci 6,54 milionu dávek vakcín. Alespoň jednou dávkou je očkovaných asi 42,2 procenta populace a téměř 51 procent lidí starších 16 let, kteří se očkovat mohou. Plně naočkováno je asi 2,09 milionu lidí, tedy zhruba pětina populace.