Krvavá lázeň bez konce
Tak se jmenuje kapitola věnovaná Sýrii v knize českého arabisty Miloše Mendela Arabské jaro (Historické a kulturní pozadí událostí na Blízkém východě)
Tak se jmenuje kapitola věnovaná Sýrii v knize českého arabisty Miloše Mendela Arabské jaro (Historické a kulturní pozadí událostí na Blízkém východě)
V šestaosmdesáti letech zemřel Miloš Forman, měl za sebou dlouhý a dobrý život, jistě ne jednoduchý.
Vážený pane prezidente Miloši, nebylo nás jistě málo, kdo jsme očekávali, že středobodem čtvrtečního rozhovoru na Tvé oblíbené televizi bude aktuální stav císařského porodu české vlády. O napětí se postaral sám premiér, když v úterní noci sdělil čekajícím žurnalistům v Lánech: „Pan prezident mně doporučil pokračovat v jednání s KSČ a SPD.“ Přehršle jiných témat to v Tvém pořadu zasula, proto osvětlení: Když se 1. ledna 1993 zrodila historicky první Česká republika, bylo to na zdechlině komunismu, který dorazila hnusná „normalizace“.
Ten pocit jako by Moskva už znala: hodnota rublu se bleskovou rychlostí hroutí, lidé zmateně obíhají směnárny a nakupují valuty, aby zachránili alespoň část svých úspor. Všude se klikatí fronty – na elektroniku, turistické zájezdy, auta… podle toho, kde se zrovna zpozdili s přepočítáváním cen. A někde na periferii vědomí, zastíněného neonovými kurzovními lístky lemujícími moskevské ulice slabě poblikává slovo válka…
Vedení a poslanci hnutí ANO dnes začnou jednat o možnosti vzniku vlády tolerované komunisty a Okamurovou SPD.
Ve filmu Nico, 1988, který běží v artových kinech, je zfilmovaná událost, která má pro generaci „před sametem“ mytický rozměr.
Za pár dní uteče půl roku od vyhlášení parlamentních voleb, a země stále nemá vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Andrej Babiš sice ukazuje silnou touhu po moci, ale nebyl schopen najít partnery, se kterými by sestavil vládu a své touhy mohl realizovat.
Čtenář snad promine, že text dávné písničky kapely Mňága a Žďorp je tu parafrázován u příležitosti něčeho tak vážného, jako je podezření na útok chemickými zbraněmi.
Andrej Babiš snahou za žádnou cenu nepustit ministerstvo vnitra bojuje o svou svobodu. Myslí si, že když tam bude mít svého člověka, policii už nějak dotlačí k těm správným závěrům v jeho případech.
Jednání o vládě bylo přerušeno a záhy bude pokračovat třeba v jiné konstelaci. Taková interpretace odchodu ČSSD od jednacího stolu s ANO není správná, i když by se Andreji Babišovi jistě líbila.
Minulý týden v Rusku poznamenaly tři konce. Velice různé, ale přece mají něco společného. A pro mnohé svobodomyslné Rusy udělaly ten týden daleko důležitějším než ten nedávný volební, který nepřinesl vlastně vůbec nic.
Uhodilo to naplno s migrační vlnou v roce 2015, ale bylo to tu už dřív. V souvislosti se současným stavem Západu se stále častěji objevují úvahy, že vlastně nastal jeho konec, že už to není ten Západ, po kterém jsme toužili, a že by se mělo pomýšlet na něco jiného a poohlídnout se jinde, třeba jako to dělají v Číně nebo v Rusku.
Dosud byla jednání o menšinové vládě ANO a ČSSD horečná, teď budou nejhorečnatější.