Kolik nevinných lidí ještě musí být zavražděno, aby postižené státy konečně zasáhly proti rostoucí vlně násilí? Nepohodlnou politickou otázku opět připomněly dva víkendové masakry v amerických obchodních zónách, při kterých přišlo o život třicet náhodných návštěvníků. Odpověď se bude hledat těžko, paradoxně z toho důvodu, že se i nové vraždy okamžitě staly tématem selhávající politiky.
Pro Donalda Trumpa je velmi důležité, aby příští rok na méně vyhraněné a radikální voliče působil jako jediná hráz proti excesům progresivistické Ameriky.
To, k čemu spějeme, je orwellovská hospoda, ozdobená transparentem: jen proboha žádný Antibabiš!
Za invazi kůrovce mohou naši předkové, kteří před sto lety sázeli smrkové monokultury. Když se k tomu přidají klimatické změny, není divu, že brouk zničí veškeré smrkové lesy. Fatalismus v boji s kůrovcem vyznává i ministr životního prostředí Richard Brabec. Jako kdyby chtěl zakrýt, že minulé generace ani současné sucho nemohou za všechno.
Jak se tuzemské politické kauzy vlečou a vlečou, stává se výraznější a výraznější jejich absurdita a místy i grotesknost.
Veřejnou debatu a směřování společnosti se snaží ovlivňovat různé entity. Na prvním místě politici, média, veřejně známé osobnosti, různé neziskové organizace a samozřejmě klíčové osobnosti ekonomiky a byznysu. Je to přirozené a normální a chtělo by se říct, že to vše je součástí ideálu demokracie, tedy občanské společnosti.
Z krize v letech 2008 a 2009 se Německo dokázalo vyexportovat. Dnes znalci předpovídají, že se náš západní soused znovu propadá do recese, přitom vývoz jako krabičku poslední záchrany použít nemůže. Nastal čas vypsat konkurz, kdo po prázdninách největší exportní ekonomiku na světě zachrání.
Václav Marhoul byl vždycky tvrdý chlapík a někdo se mu za tu jeho kovbojskou mentalitu mohl trochu i pošklebovat, protože to se přece v Čechách moc nenosí: jít si za svým bláznivým snem, a dokonce si ho splnit.
Systém EET se zaváděl za podezřelých okolností. Lepší výběr daní po jeho první a druhé vlně nejde prokázat, případně je zanedbatelný. Naopak je jisté, že zvýšil časové nároky na daňové poplatníky a personální náklady na finančních úřadech.
Velký byznys býval tradičně velmi konzervativní. Právo, řád, stabilita, důraz na výkon a osobní zodpovědnost, oceňování odvahy a rizika byly hodnoty, které měla většina lidí, již se pustili do podnikání a byli v něm úspěšní, tak zvnitřněné, že se staly součástí jejich DNA.
V posledním týdnu proběhly dvě změny. Scruton je zpátky a Brokenshire jedním škrtem pera nového premiéra skončil. Konec dobrý, všechno dobré. Je čas bilancovat.
Konečně získalo jakýsi smysl odstranění Václava Klause ml. provedené vedením ODS letos v březnu. Zdůvodňovalo se nejdřív Klausovým příměrem nesvobody v jednání, kterou má vůči EU česká sněmovna, s židovským výborem vůči nacistům; pak zase předseda strany Petr Fiala řekl, že takové vysvětlení je směšné, že to byl programový rozchod. Teď si můžeme myslet, že Klaus musel být odstraněn jako překážka pomalu se rodící pravostředové koalice. Fiala ji charakterizuje jako „konzervativně-liberální“. O tomto volebním bloku už se v zákulisí mluví a jedná nějaký měsíc. Klaus by v takovém souručenství, které bude mít kompromisní, tedy nijaký postoj vůči Bruselu nebo dalšímu kolu iracionálního boje EU proti tzv. klimatické změně, narušoval programovou shodu. Křehká bude dost i bez něho.
Vedra a zvlášť sucho pustoší české země, jak se dá dokumentovat na návrzích, kterými hodlají změnit ústavu komunisté, lidovci a Starostové. Pokud novely projdou, bude mít občan právo na pitnou vodu, i kdyby stát musel znárodnit všechny vodní zdroje. Neblahý vliv vedra na autory ze tří parlamentních stran je mimo diskusi.
A Praha se stala semeništěm tohoto ukájení. Nikdo se už nediví a zdá se, že skoro nikomu to nevadí. Vždyť jak to, že to není téma politiků, radnice, jak to, že není program, co s tím udělat?
V Paříži se dnes na požádání Francie scházejí ministři vnitra členských zemí EU, aby řešili takzvanou uprchlickou krizi ve Středozemním moři.
