Proč nikdo nenutí Babiše dokázat své osobní legální peníze
Andrej Babiš má novou účinnou strategii pro manipulaci s lidmi, která mu s velkou pravděpodobností pomůže uniknout z pasti vážných pochybností o svých skutečných legálních příjmech.
Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.
Andrej Babiš má novou účinnou strategii pro manipulaci s lidmi, která mu s velkou pravděpodobností pomůže uniknout z pasti vážných pochybností o svých skutečných legálních příjmech.
Andrej Babiš se stále víc zaplétal do svých vysvětlení, kde přišel k nově ohlášené miliardě nezdanitelných příjmů, která mu měla zajistit dost legálních osobních příjmů, aby si mohl v roce 2013 koupit nezdaněné dluhopisy od Agrofertu, jež mu až do roku 2022 vynášejí od všech daní a pojistného osvobozených 90 milionů korun ročně.
Hned na třech případech se v posledních dnech připomíná, jak podivné je křížení kultury státem vlastněných firem a byznysu. A proč je důležité, aby takových kříženců bylo co nejméně.
Sociální sítě jsou skvělým sluhou, ale zlým pánem. A obrovským testem sebevědomí, tedy přesněji řečeno úpadku sebevědomí společnosti.
Včera konečně statistici zveřejnili čísla, která jsou jediným seriózním měřítkem pro posouzení, jak se loni dařilo nebo nedařilo vybírat DPH. To je, jak známo, hlavní měřítko, které si pro svůj vládní výkon nasadil ministr financí Babiš.
Předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš trefně upozorňuje, že vede firmu, která je v kleštích tak protichůdných zájmů a zadání, že se jim nedá vyhovět. Pokud nemá dát bloumat v současné schizofrenní roli, je to potřeba řešit.
Právě prožíváme velký test podvolení české společnosti. Toho, co lidé jsou schopni skousnout a tolerovat u těch, kdo mají moc a chtějí si o její ještě větší porci říct ve volbách.
Až se zase rozjede debata, kdo je proevropský a kdo proruský, je užitečné znát příběh největší německé banky Deutsche Bank.
Andrej Babiš se při pokusech vysvětlit původ peněz na dluhopisy Agrofertu stále hlouběji zamotává do vlastních výroků a zpochybňuje původ svého majetku. Každý další mediální výrok pochybnosti spíš prohlubuje, než by je vyvracel. Babiš tak čím dál víc připomíná svého přítele, zesnulého premiéra Stanislava Grosse.
Donald Trump se zjevně rozhodl přepsat ekonomickou mapu světa. Po Číňanech a Mexičanech se teď pustil do Němců jako velkých exportérů.
Babiš se vlastním chaotickým vysvětlováním původu svých legálních osobních příjmů stále více zaplétá do pochybností, odkud vzal na dluhopisy svého Agrofertu.
Ruská ekonomika se propadá od konce roku 2014, kdy se symbiózou pádu cen ropy, rublu a mezinárodních sankcí přiblížila bankrotu.
U zásadních společenských hodnotových střetů jsou důležitá první rozhodnutí, která udávají směr.
Brexit a zvolení Donalda Trumpa byly dva různé projevy nespokojenosti s tím, kam obě země posouvaly jejich elity. Motivace na obou březích Atlantiku byly různé. Syndromy ale hodně podobné. Podstatná část lidí v obou zemích měla dojem, že nejdou správným směrem a kurz je potřeba razantně otočit.
Prezident USA Donald Trump včera podepsal výnos o pohraniční bezpečnosti a přistěhovalectví. Tentýž den akciový index Dow Jones poprvé ve své 130 let dlouhé historii prolomil hranici 20 tisíc bodů.
Ministr financí a nejpopulárnější politik v zemi Andrej Babiš přichází s novým vysvětlením, kde vzal dost osobních legálních příjmů, aby si mohl pořídit od daní osvobozené dluhopisy Agrofertu za 1,482 miliardy korun. Ty jsou dnes hlavním zdrojem jeho osobních příjmů. Ročně z nich inkasuje 90 milionů korun a nezaplatí do státní poklady ani korunu na daních.
Milan Chovanec navrhl v neděli v České televizi, aby Česko začalo vyjednávat o nových vztazích s Británií po brexitu samo, dřív než se Evropská unie k něčemu rozhoupe. Zní to realisticky.
Zásadní otázka, která v poslední době hýbe politikou v celém západním světě, zní, jestli migrace zemím, do nichž přistěhovalci míří, společensky prospívá, nebo škodí.
Zatímco proti Donaldu Trumpovi protestují stovky tisíc lidí, prezident s britskou premiérkou intenzivně pracuje na vytvoření nové anglosféry. Zóny volného obchodu mezi oběma břehy Atlantiku.
Andrej Babiš se začíná zamotávat do vysvětlení svých legálních osobních zdaněných příjmů podobně jako v roce 2005 jeho přítel, zesnulý premiér Stanislav Gross, do financování svého bytu.
Dluhová brzda, zlaté pravidlo, finanční ústava. Pod všemi těmito chytlavými názvy se skrývaly různé formy regulace státních dluhů.
Prvního prosince začal platit zákon o prokazování původu majetku, jeden z vládních trháků proti okrádání státu na daních. Jedním z prvních adeptů na prověření berními úředníky a policií by mohl být jeho hlavní prosazovatel – ministr financí Andrej Babiš.
Německý exportní model, jehož jsme levnou prodlouženou výrobní linkou, se dostává nástupem Donalda Trumpa a Brexitem pod silný tlak. Německé automobilky už se začaly předem obávat, co na ně Trump chystá.
Je to učebnicový příklad střetu právních kultur. Německá automobilka Volkswagen, která podváděla s emisemi u svých vozů s dieselovými motory, zaplatí v Americe na odškodném miliardy dolarů.
Čím nás nástup Donalda Trumpa poprvé zasáhne? Možná přes auta, která jsou včetně součástek do nich páteří exportního průmyslu.
Už déle si firmy stěžují, že nejsou lidi. Skoro všech profesí, od těch s nejvyšší kvalifikací po nejnižší. Máme historicky nejvíce lidí v práci. Nejnižší nezaměstnanost a skoro nejvyšší zaměstnanost v Evropě.
Sovy nejsou tím, čím se zdají být. Slavný výrok ze známého seriálu Davida Lynche Městečko Twin Peaks přesně vystihuje stav, do nějž se v poslední době stále silněji dostává veřejná debata o zásadních společenských tématech.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová odeslala do kolečka vládních připomínek svou dlouho očekávanou koncepci rodinné politiky.
Britská premiérka rozbourala nesmyslnou představu, že volný obchod a volné stěhování za prací jsou nedělitelné. Tuto vyděračskou strategii na Londýn chystala Evropská komise.
Z veřejné debaty, kde patří k nejfrekventovanějším tématům vliv ruské propagandy a čínských peněz, si pozorovatel musí odnést dojem, že žije v rusofilní zemi životně závislé na kšeftech v Moskvě a Pekingu.