Kdo je muž, který přiblížil mír na Blízkém východě

Úspěchy „protekčního spratka“

Kdo je muž, který přiblížil mír na Blízkém východě
Úspěchy „protekčního spratka“

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

„Právě jsem přečetl 25 knih a jsem tu, abych vám operoval srdce“ je titulek satirického článku deníku The Washington Post z ledna 2020, který si dělal legraci ze zetě Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Manžel Ivanky Trumpové, původní profesí – stejně jako jeho tchán – developer, se stal jedním z nejvytíženějších členů první Trumpovy administrativy. Za úkol měl dohled nad výstavbou hraniční zdi mezi USA a Mexikem, řešení opioidové krize, správu národních zdravotnických zásob v době covidové pandemie, vyjednávání o nové smlouvě o volném obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou a přípravu reformy trestního soudnictví. Jeho nejviditelnější a nejpropíranější misí ale byl mír na Blízkém východě. „Už tři roky to studuji. Přečetl jsem o tom pětadvacet knih, mluvil jsem se všemi vůdci v regionu a se všemi, kdo se na tom podíleli,“ vysvětloval Kushner televizi Sky News Arabia, proč zrovna on má být tím nejlepším člověkem pro vyřešení tak zapeklitého problému, jako je mír mezi Izraelci a Araby.

Kushnerovo sebevědomí, opřené o to, že si přečetl 25 knih, vyvolalo všeobecné veselí. „Jared Kushner tvrdí, že dokáže vyřešit izraelsko-palestinský konflikt, protože ‚přečetl 25 knih na toto téma‘“ je pro změnu titulek magazínu New York. „Nevím, jestli je Jared Kushner chytrý, nebo hloupý, takže se zeptám co nejlaskavěji: Je opravdu tak neschopný, jak se zdá?“ ptal se reportér webu Vox Sean Iling autorky Andrey Bernsteinové, která o rodině Kushnerů napsala knihu. „Myslím si, že fatální chybou Jareda Kushnera je to, že si neuvědomuje, že nedostatek informací je chyba,“ odpověděla Bernsteinová. Americký tisk prostě považoval Kushnera za neschopného hochštaplera, který se na své místo dostal jen díky nepotismu, za zhýčkaného bohatého synka, kterému nikdo nikdy neřekl Ne, a má proto přehnané sebevědomí. Představa, že uspěje tam, kde již desetiletí selhávají ti nejlepší diplomaté, akademici, myslitelé, neziskovky, lidskoprávní právníci a další experti, se jevila jako obzvlášť bláhová.

Jenže Kushner se stal v Trumpově prvním volebním období hlavním architektem největšího posunu směrem k trvalému míru na Blízkém východě za poslední desetiletí, tedy Abrahámovských dohod, které vedly k normalizaci vztahů mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Súdánem, Marokem a Kosovem. Nyní byl klíčovým mužem při vyjednávání Trumpova plánu na ukončení války v Gaze. Jak se tedy developer z New Jersey stal mistrem blízkovýchodní diplomacie?

Když se nepotismus vyplatí

Historie Kushnerových by mohla posloužit jako inspirace nějaké literární či filmové rodinné ságy, na níž se ilustruje bouřlivé 20. století. Poklidný život židovské středostavovské rodiny z Novogrodku, tehdy součásti Polska, dnes v Bělorusku, zhatila druhá světová válka a holocaust. Části rodiny se povedlo prokopat z novogrodeckého ghetta a skrýt se u partyzánů. Po válce emigrovali do USA.

Údajně se jejich rodinné jmění skládalo z pouhých dvou dolarů, Jaredův děd Joseph Kushner ale našel zaměstnání jako tesař na stavbě. Nejen stavebnictví v poválečné Americe zažívalo bezprecedentní boom a Kushnerovým se mimořádně dařilo. Když v roce 1985 Joseph Kushner zemřel, zanechal po sobě čtyři tisíce postavených domů a desítky milionů dolarů. Byznys po něm převzali bratři Murray a Charles.

Nyní se dostáváme do momentu rodinné historie, kdy zjistíme, že bohatství a moc korumpují a dřív soudržná rodina se rozpadne. Zvlášť Charles se rozhodl jmění přetavit i v politický vliv a stal se významným sponzorem Demokratické strany. Začal využívat firemní peníze na osobní výdaje. Taktéž posílal sponzorské dary demokratům jménem svých příbuzných – bez jejich vědomí. Murray Charlese proto zažaloval za zneužití firemních prostředků. Občanskoprávního sporu si všiml prokurátor, který zahájil trestní vyšetřování. Do rodinné občanské války se zapletla i Charlesova a Murrayova sestra Esther. Charles najal prostitutku, aby svedla jejího manžela, a fotografie pak poslal své sestře. Výsledek toho všeho byl, že Charles byl v roce 2005 odsouzen za nelegální příspěvky na volební kampaň, daňové úniky a ovlivňování svědků. Dostal dva roky, odseděl si jeden. V roce 2020 mu Trump udělil symbolickou milost a nyní je americkým velvyslancem v Paříži.

Pro Jareda Kushnera to byl zásadní zlom. Narozen v roce 1981, rodiči vychováván k aktivnímu judaismu. Všeobecně popisován jako zdvořilý chlapec, který se choval velmi uctivě k rodičům, následovalo vzdělání v židovských školách, pak bakalář na Harvardu a práva na Newyorské univerzitě. Po studiích plánoval nějaký čas pracovat v neziskovém sektoru, ale uvěznění jeho otce ho postavilo před nutnost převzít vedení rodinné firmy. S rodičem si zůstal blízký, každý týden létal do Alabamy, aby ho mohl navštívit ve vězení. Po propuštění firmu vedli spolu. V roce 2009 se přiženil do další rodiny realitních magnátů, vzal si Ivanku Trumpovou. Ta kvůli němu konvertovala k judaismu.

Jared Kushner byl jedním z klíčových lidí v kampani svého tchána, změna loajality od demokratů k republikánům nepředstavovala žádný problém. V jeho jmenování do nejrůznějších funkcí jistě byla velká dávka nepotismu, v případě Blízkého východu se však vyplatila.

Oslava návratu zbývajících živých rukojmí na nábřeží v Tel Avivu. - Foto: Profimedia.cz

Out of the box

Jeho zásadním příspěvkem k jednání bylo převrácení dosavadního dogmatu o tom, jak dosáhnout míru na Blízkém východě. Všichni se shodovali na tom, že nejdřív je třeba zajistit trvalé uspořádání mezi Palestinci a Izraelci, pak teprve přijde normalizace vztahů Jeruzaléma s ostatními arabskými státy. Že bez státu pro Palestince Arabové nikdy nebudou souhlasit s uznáním Izraele, bylo považováno za samozřejmost. Kushner si uvědomil, že jde o dva oddělené problémy. Není důvod, proč by normalizace s arabským světem měla čekat na vyřešení otázky Palestiny. Nebo dokonce – normalizace s Araby může působit jako páka na palestinské vedení.

Přes četná prohlášení o solidaritě ve skutečnosti Palestinci zbytek arabského světa příliš nezajímají, ten na ně dokonce hledí s opovržením. K omezení či ukončení podpory z jeho strany toho nebylo tolik potřeba. Trump s Kushnerem mu představili tři výhody normalizace vztahů s Izraelem: zaprvé zlepšené vztahy s USA, zadruhé protiváhu proti perskému a šíitskému Íránu, který sunnitští Arabové nesnášejí, a zatřetí přístup k izraelské ekonomice založené na technologických start-upech. Tato úvaha vedla k uzavření Abrahámovských dohod. Z dlouhodobého hlediska to může vést i k uzavření míru mezi Izraelci a Palestinci.

V podcastu Lexe Fridmana Kushner zmiňuje, že tak, jak je momentálně systém podpory Palestinců nastaven, vede ke zvráceným výsledkům. „Měl jsem pocit, že palestinské vedení nemělo přílišnou motivaci k uzavření dohody, protože existoval model, v němž dostávalo miliardy dolarů od mezinárodního společenství, a myslím si, že se obávalo, že pokud uzavře dohodu, ztratí svůj mezinárodní význam a peníze přestanou do země proudit,“ říká. Také ho překvapilo, že zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu létal do Washingtonu běžnými aerolinkami, prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás používal soukromý tryskáč.

Kushner tvrdí, že arabští ropní šejkové jsou připraveni investovat miliardy dolarů do Palestinců, překážkou je ale jejich vláda. Nikdo nechtěl investovat do Gazy, dokud tam vládl Hamás. Západní břeh je zas zkorumpovaný. Plán byl, že Palestinci přestanou být středobodem všech problémů Blízkého východu a uvědomí si, že nikoho nezajímají, což povede k ústupkům z jejich strany. Cukrem měly být slíbené arabské investice. Cílem bylo zvýšit prosperitu v regionu i Palestinců, svázat všechny dohromady podnikatelskými zájmy, aby tak bylo pro všechny nevýhodné spolu válčit. Byl to plán, který mohl vzejít jen od někoho mimo tradiční prostředí blízkovýchodních expertů, někoho z byznysu, kdo si vybudoval dobré vztahy se všemi hlavními hráči – od Netanjahua až po saúdského korunního prince Mohameda bin Salmána.

Velkou nadějí bylo, že k Abrahámovským dohodám se přidá i nejdůležitější Saúdská Arábie. Poté, co Trump prohrál volby, se ale Bidenova administrativa do velké míry vrátila k tradičnímu schématu – nejdřív vyřešit úděl Palestinců a až pak vše ostatní.

Byznys místo pouček

Kushner mezitím své vládní angažmá notně zhodnotil. Založil investiční společnost Affinity Partners; největší podíl v ní mají Saúdové, vložili do ní dvě miliardy dolarů ze zhruba tří, které společnost spravuje. To samozřejmě vyvolalo obvinění ze střetu zájmů, korupce a podobně. Ta jsou do jisté míry oprávněná, avšak v této situaci na Blízkém východě jde o spíš detail. Affinity Partners jsou také do jisté míry pokračováním Kushnerovy vize – zprostředkovávají investice mezi Saúdy a Izraelci.

Po návratu Trumpa do Bílého domu Kushner zůstal oficiálně mimo administrativu. V pozadí ale pracoval na plánu, jak ukončit válku v Gaze. Trumpem představený plán je do velké míry společné dílo Kushnera a Rona Dermera, bývalého izraelského velvyslance ve Washingtonu pověřeného vyjednáváním o propuštění rukojmích. Plán nese nesporně Kushnerův rukopis. Dohody bylo dosaženo i díky tlaku arabských států na Hamás, což přesně zapadá do Kushnerovy strategie: zajistit nejdřív izraelsko-arabské usmíření a až pak řešit Palestince. Plán také v dlouhodobém horizontu počítá s masivními investicemi do Gazy, které z ní vytvoří technologické, průmyslové a výzkumné centrum. Představa je to jistě utopická, ale zároveň kushnerovská.

K vyjednání jistě přispěly i Kushnerovy byznysové a osobní kontakty. Jeho filozofií při vyjednávání je určit si cíl, ke kterému chce dospět, a pak hledat způsob, jak odstranit překážky. Neskrývá, že se to naučil při uzavírání smluv v realitním byznysu.

„Aby byla další fáze této dohody úspěšná, musí Jared Kushner přestat přistupovat k této otázce jako k realitnímu obchodu a soustředit se na politická a lidská práva,“ uvedl v prohlášení demokratický senátor Chris Van Hollen. Anebo by mohl pokračovat v tom, co, zdá se, funguje. A přiznat, kterých 25 knih si to vlastně přečetl.

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.