V minulých týdnech a dnech se pro pokračování takzvaného kursového závazku České národní banky (tedy pro umělé udržování slabé koruny v pásmu nad 27 Kč za euro) veřejně vyslovili i noví členové bankovní rady. Také poslední měnové zasedání ČNB na začátku srpna potvrdilo „neomylnost“ dosavadní politiky v této věci.
Česká národní banka v červenci pokračovala v intervencích proti posilující koruně, kdy na devizovém trhu utratila 8,29 miliardy korun za nákup eur. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které ve středu ČNB zveřejnila.
Téměř 180 tisíc poslali lidé na zaplacení právníků mladému dokumentaristovi Jakubu Charvátovi, který natočil krátký film o práci některých finančních poradců ze společnosti OVB. Firma se proti snímku ohradila žalobou, podle ní poškozuje její dobré jméno. Přestože kritika v dokumentu míří hlavně na OVB, odborníci upozorňují, že na obdobném obchodním modelu u nás funguje řada dalších poradenských firem.
Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 Kč/EUR. Zároveň nechala úrokové sazby na historických minimech. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman.
Nová pravidla pro spotřební úvěry, o kterých jedná Sněmovna, mají podle vlády výrazně omezit přemrštěné náklady, které dlužníky často přivádějí do existenčních problémů.
Ve vyspělém světě se stalo rozšířenou módou paušálně kritizovat centrální banky. Hlavní linie útoku je zhruba tato: centrální banky jsou po roce 2008 extrémně aktivistické, dělají toho příliš a jejich činy mají nadmíru škodlivé dopady na ekonomiku. Tento příběh je paradoxně podobně populární i mezi jinak nesmiřitelnými ideovými odpůrci, třeba libertariány a neomarxisty. Přitom jde často jen o nepochopení podstaty měnové politiky a stávajícího peněžního systému. Centrální banky v něm usilují o dlouhodobou cenovou stabilitu. To je zhruba totéž jako snaha lékaře udržet optimální teplotu těla pacienta. Nedopustit jeho přehřívání, ale ani podchlazování.
Možná už za rok ČNB spustí operaci, kterou lze skoro teatrálně nazvat „odcházení slabé kačky“ neboli opuštění závazku udržovat pomocí nákupů eur domácí měnu nad úrovní 27 korun za euro.
Česká národní banka rozhodla prodloužit dobu, po kterou hodlá setrvat v režimu slabé koruny. Uvolnění otěží očekává během první poloviny roku 2017.
Miloše Zemana čeká jmenovací maraton do Bankovní rady České národní banky. Do konce svého stávajícího mandátu v březnu 2018 taková jmenování provede čtyři. Zůstane-li hlavou státu i po té, tak v prvním roce jmenuje další dva bankéře v sedmičlenné radě centrální banky.
Nedávno Zeman spolu s předsedy obou komor parlamentu společně vyzvali ČNB, aby přehodnotila svou politiku udržování „dna“ 27 korun za euro pod českou korunou, která od listopadu 2013 nedovoluje koruně posílit.
V diskusním salonu se sešli muži, kteří v různých dobách tvořili nebo tvoří české pozice v EU. Dlouhodobě zastávají výrazně odlišné názory a zároveň jsou těmi, kdo má na obou stranách debaty asi nejhlubší vhled do toho, co se v Evropě skutečně děje. Státní tajemník pro Evropskou unii Tomáš Prouza, viceguvernér ČNB Mojmír Hampl a Hynek Fajmon, který byl za ODS poslancem Evropského parlamentu v letech 2004 až 2014.
Ten, kdo má elementární představu, jak fungují finance, ví, že tím nejcennějším je v této branži důvěra. Bez ní by zkolabovala.
Když se Česká národní banka loni v listopadu rozhodla intervenovat, aby oslabila korunu vůči euru, vypukl poprask. Řada politiků i ekonomických expertů, Václav Klaus, odboráři, bulvární tisk, ti všichni centrální bankéře obviňovali, že zadusili českou ekonomiku, sotva se vzpamatovala z recese, a že se jejich vinou bude plošně zdražovat.
