Skupina 63 senátorů napadla u Ústavního soudu vládní omezení pro maloobchod zavedená proti šíření koronaviru. patření by podle nich měla být zrušena, protože jsou diskriminační a znamenají likvidaci menších prodejen a podnikatelů. V ústavní stížnosti, kterou podali v sobotu 21. listopadu, poukazují na nejasnosti ohledně toho, proč některé malé podniky musí zůstat zavřené, zatímco jiné mají výjimku.
Kauza Promopro spojená s českým předsednictvím v EU definitivně končí, Ústavní soud odmítl stížnosti části odsouzených. Podali je Jaroslav Veselý, Vlastimil Maxa, Marcel Příkopa, Ivan Komárek, všichni dostali nepodmíněné tresty.
Kabinet Andreje Babiše si počíná protiústavně, když ponechává uzavřené restaurace a hospody, protože omezuje vlastnické právo. Myslí si to advokát Václav Vlk z Unie obhájců, podle kterého by se provozovatelé podniků proti tomu měli ohradit. Hospody nechala vláda uzavřené ještě týden po konci nouzového stavu. Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík se pak podivuje nad tím, že lidé už dnes mohou spolu pracovat v jedné místnosti bez roušek, ale do hospody je stále vstup zakázán.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost směřující proti usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu z 12. března a proti někdejšímu omezení pohybu v Česku. Věcně se jí nezabýval.
Hnutí Starostů a nezávislých (STAN) chystá ústavní stížnost na rozhodnutí vlády zakázat kvůli pandemii koronaviru vycestovat z České republiky. Předložit ji mají senátoři.
Tak dlouho se chodilo kolem horké kaše, až to někdo říct musel. Byli to senátoři z klubu STAN, které reprezentuje David Smoljak, a tím silným slovem byl příslib, že co nevidět podají ústavní žalobu proti vládnímu zákazu „vycestovat z území České republiky“. Opravdu se už mlčet nedalo. K tomu je možné poznamenat, že na vládu se žene pohroma, se kterou do jisté míry musela počítat.
Jednoho by až udivilo, že kauza, která se mu zdá naprosto jasná, musela skončit až u Ústavního soudu.
Vláda změnou právní taktiky a nově vydanými opatřeními značně snížila šance občanů ucházet se u státu o odškodnění za ušlý zisk v době koronavirové krize. Kabinet Andreje Babiše totiž v pondělí schválil usnesení, kterým zrušil svá předchozí krizová opatření týkající se omezení pohybu lidí a zavření obchodů a restaurací do konce března. Vláda však šalamounsky vzala na vědomí mimořádná opatření ministerstva zdravotnicí v obdobném i přísnějším rozsahu, opírající se o zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle oslovených ústavních právníků a advokátů se vláda mohla leknout možných žalob ze strany podnikatelů a živnostníků nebo také soudních přezkumů, zda stát postupoval v souladu s ústavním pořádkem.
Klíčovou institucí pro kontrolu dodržování pravidel zákona o střetu zájmů je ministerstvo spravedlnosti, dnes vedené Marií Benešovou (za ANO). V rozhodnutí, jímž ponechal Ústavní soud zákon beze změn, to píšou ústavní soudci. Soudci upozornili, že ministerstvo má podle platných zákonů povinnost zjednat nápravu, pokud zákon není dodržován. Z jejich nálezu přitom vyplývá, že v případě střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) české úřady zatím zákon nevykládají správně. Ministerstvo spravedlnosti se ale zasáhnout nechytá.
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek na Pražském hradě jmenoval dosavadního předsedu Nejvyššího soudu (NS) Pavla Šámala soudcem Ústavního soudu (ÚS). Soud je tak kompletní po více než roce, jednoho soudce postrádal od rezignace Jana Musila ze zdravotních důvodů k loňskému 31. lednu. Senát vyslovil souhlas se jmenováním experta na ústavní právo Šámala koncem ledna. Zeman při ceremoniálu popřál Šámalovi radost z práce. Je přesvědčen o tom, že jeho příchod zvýší dynamiku soudu.
„Vypadá to, že to řešili politicky,“ reagoval premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Blesk na nález Ústavního soudu o jeho střetu zájmů.
Ústavní soud (ÚS) zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů přezdívané lex Babiš. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.
Zvýšením rodičovského příspěvku jen některým rodinám se bude zabývat Ústavní soud.
Řemeslníky, zemědělce, účetní a další profese, které budou od 1. května spadat do EET, čekají kromě povinnosti elektronické evidence i kontroly z berňáku. Finanční správa totiž počítá s tím, že živnostníky a podnikatele spadající do dalších vln EET bude kontrolovat stejně jako restauratéry či maloobchody, pro které už EET platí. Na kontroly EET ve 3. a 4. vlně už se berňák připravuje. Do dalších vln se nově zapojí profese, které přijímají platby v hotovosti a do této doby se na ně povinnost evidovat tržby nevztahovala.
Ústavní soud, u kterého skupina poslanců napadla elektronickou evidenci tržeb, vyhoví jejich žádosti a návrh na zrušení EET projedná přednostně. Návrh tak mohou ústavní soudci projednat ještě před tím, než začne EET platit od 1. května pro řemeslníky, lékaře a řadu dalších profesí, spadajících do třetí a čtvrté vlny EET. Deník Echo24 o tom informovala mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Skupina poslanců, která chce od Ústavního soudu zrušení elektronické evidence tržeb, argumentuje pokřivením podnikatelského prostřední. V návrhu na zrušení novelizovaného zákona o EET také kritizuje, že tzv. zvláštní režim evidování tržeb bude moci využít jen hrstka podnikatelů. Návrh podalo 73 opozičních poslanců, novela je dle nich v rozporu s právem na informační sebeurčení a omezuje právo svobodně podnikat. Deník Echo24 do návrhu pro Ústavní soud nahlédl a přináší z něj to nejpodstatnější.
Lidovci napadnou u Ústavního soudu zvýšení rodičovského příspěvku, jak ho v úterý schválila Poslanecká sněmovna.
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal přijal nabídku prezidenta Miloše Zemana, aby se ucházel o post soudce Ústavního soudu. ČTK a České televizi to dnes řekl po schůzce s hlavou státu na Pražském hradě. Zeman předkládá návrhy kandidátů na soudce Ústavního soudu Senátu, do funkce mohou nastoupit jedině v případě, že je horní komora Parlamentu schválí. Jedno z 15 míst ústavních soudců je uvolněné od počátku roku, kdy rezignoval Jan Musil.
Ústavní soud znovu výrazně zasáhl do daňové legislativy, zrušil totiž část daňového řádu. Dle soudu nejde, aby obsah povinného formuláře k podávání daňového přiznání nebyl stanoven zákonným předpisem. Nyní o něm rozhodují úředníci ministerstva financí. Za změnu lobbovali senátoři, ale i Komora daňových poradců. Po zrušení části zákona o EET a změn v kontrolním hlášení jde v posledních letech o třetí výrazný zásah Ústavního soudu do správy daní.
Při zamítnutí žaloby nynějšího českého premiéra Andreje Babiše ve věci jeho evidence v archivních dokumentech někdejší tajné policie StB jako jejího agenta pochybily slovenské soudy tím, že neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.
S trochou nadsázky lze říct, že Ústavní soud se čím dál častěji stává třetí komorou českého parlamentu.
Jak říká Kateřina Šimáčková: před trestní soud patří jen skutečně výjimečné a extrémní slovní zločiny. Přestože tomu aktuální atmosféra doby nepřeje, je nejvyšší čas, aby politici navrhli vyškrtnutí pomluvy ze seznamu trestných činů.
Jako trestný čin pomluvy lze stíhat jen případy nejzávažnějších zásahů do osobnostních práv, které nelze účinně napravit prostředky soukromého práva. Ústavní soud (ÚS) soud dnes vyhověl stížnosti ženy potrestané podmínkou za kritickou a částečně nepravdivou recenzi služeb advokáta na portálu firmy.cz. Nález je dostupný na webu soudu.
Za nadšení a potlesku schválili vládní poslanci s komunisty návrh na zvýšení některých daní.
Ústavní soud dnes dal lobbistovi a podnikateli Romanu Janouškovi šanci na nový proces. Justice musí znovu rozhodnout o návrhu na obnovu řízení. Pražské soudy původně návrhu nevyhověly, podle dnešního nálezu však porušily Janouškovo právo na soudní ochranu. Za sražení ženy si má lobbista odpykat 4,5 roku ve vězení, momentálně má trest přerušený ze zdravotních důvodů.
Docela silný názor, který takhle „natvrdo“ v tuzemské veřejné debatě často nezaznívá.
Ústavní soud bude už brzy rozhodovat o další zásadní společenské a politické otázce. Poté, co nedávno opoziční poslanci u soudu uspěli, když napadli zdanění církevních restitucí, se o něco podobného pokusí opozice v případě EET. Napadnout chce rozšíření elektronické evidence na další profese s podobnými argumenty, s jakými Ústavní soud před dvěma lety část zákona o EET zrušil. Počkají ale, až ministerstvo financí k rozšíření EET vydá prováděcí vyhlášky. K Ústavnímu soudu by se tak měli obrátit až na jaře příštího roku.
Bývalý prezident Václav Klaus označil v rozhovoru pro Lidové noviny Ústavní soud (ÚS) za instituci, která by vůbec neměla existovat. Podle něj si tam už kdysi Václav Havel dosazoval své lidi a tehdejší politická reprezentace podle Klause neuměla docenit váhu, kterou Ústavní soud má.
Debaklem skončila snaha vlády Andreje Babiše a komunistů sebrat církvím peníze v podobě zdanění finančních náhrad z restitucí. Návrh neobstál u Ústavního soudu, na který se ihned po podepsání zákona prezidentem Milošem Zemanem obrátili opoziční poslanci a senátoři. Pro komunisty se tak jedná o konec jejich snahy dodatečně zdanit církve. Proti rozsudku se totiž nemohou odvolat a podle ústavního právníka Jana Kysely ani obrátit na jiné instituce. Straně KSČM by ani nepomohlo, kdyby se snažili předložit mírnější zdanění.
Ústavní soud se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů. Zdanění prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu. Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval Ústavní soud.
