Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey před senátním výborem prohlásil, že si je jistý snahou Ruska ovlivňovat loňskou kampaň před americkými prezidentskými volbami. Comey rovněž řekl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa, který ho v květnu odvolal, se snažila očerňovat jeho osobně i FBI používáním lží a zjednodušováním.
Ruský stát se nikdy nezapletl do útoků počítačových pirátů, hackerů, a ve zbrojení Rusko pouze reaguje na počínání jiných zemí a na rozšiřování americké protiraketové obrany. Během setkání s novináři různých mezinárodních zpravodajských organizací na Petrohradském ekonomickém fóru to řekl ruský prezident Vladimir Putin.
Britské jaderné ponorky třídy Vanguard, které nesou nukleární výzbroj, se mohou stát terčem hackerského útoku s katastrofálními následky. Ve své zprávě to uvádí vlivný názorový institut BASIC. Institut odmítá jako falešný pocit jistoty ujištění ministerstva obrany, že podmořská plavidla jsou během pobytu na moři imunní před kybernetickým nebezpečím, neboť v té době nejsou připojena k internetu.
Stopy vyděračského počítačového programu WannaCry, po jehož autorech pátrají experti z desítek zemí světa, možná vedou do komunistické Severní Koreje. Uvedly to v pondělí dvě společnosti zabývající se kybernetickou bezpečností, podle nichž je sice předčasné připisovat autorství Pchjongjangu, jisté indicie podobné těm z minulosti však škodlivý software obsahuje.
Desítky tisíc počítačů po celém světě, od Ruska po Španělsko a od Mexika po Vietnam, byly od pátku 12. května napadeny pomocí tzv. ransomwaru, což je škodlivý software, který zabraňuje přístupu k počítači, který je infikován, a jenž vyžaduje zaplacení výkupného za zpřístupnění počítače. Škodlivý software, který je pojmenován WannaCry, rychle zablokuje počítačová data a za jejich odblokování požaduje platbu ve virtuální měně bitcoin.
Bezpečnostní rada státu se bude v pondělí zabývat i dopady masivních kybernetických útoků ve světě a českým postupem zajišťování kyberbezpečnosti. Na twitteru to v neděli uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Členové rady by se ve Strakově akademii měli věnovat okolnostem vniku odposlechů rozhovorů vicepremiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a novináře Marka Přibila.
Masivní celoplanetární kybernetický útok, který se uskutečnil v pátek, má 200 000 obětí v nejméně 150 zemích. Oznámila to v neděli evropská policejní organizace Europol. Počítačový expert oslovený zpravodajskou stanicí BBC zároveň varoval před možností dalšího útoku, který může přijít velmi brzo, možná už v pondělí.
Masivní kybernetický útok, který zasáhl desítky zemí na celém světě, se zřejmě Česka dotkl jenom okrajově. V České republice bylo zasaženo od pátku 370 počítačů, uvedla společnost Avast. Zda mezi postiženými jsou i důležité instituce, zatím není jasné.
Britská vláda zatím neví, kdo je za masivním pátečním kybernetickým útokem, který zasáhl desítky zemí na celém světě. Sdělila to v sobotu britská ministryně vnitra Amber Ruddová. Mezi postiženými je asi 45 zdravotnických zařízení v Británii a ministryně přiznala, že ne všechny dokumenty Národní zdravotní služby (NHS), která je označována za hlavní oběť, jsou proti podobnému útoku chráněny. Evropská policejní organizace Europol útok označila za bezprecedentní.
Portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných informací, naznačil možnou ruskou stopu za únikem dokumentů ze štábu francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona. V metadatech k uniklým materiálům se podle serveru objevuje jméno pracovníka bezpečnostní společnosti spojené s ruskou vládou.
Štáb vítěze prvního kola francouzských prezidentských voleb Emmanuela Macrona byl vystaven útokům hackerů napojených na Rusko. Odhalila to japonská protivirová společnost Trend Micro a její informaci potvrdil šéf digitální sekce Macronovy kampaně Mounir Mahjoubi.
Rusko pomocí skupiny hackerů proniklo do systémů dánské armády a v letech 2015 a 2016 mělo přístup k e-mailům některých jejích příslušníků. Informoval o tom v neděli dánský list Berlingske s odvoláním na dánského ministra obrany Clause Hjorta Frederiksena.
Soud v americkém Seattlu v pátek poslal na 27 let do vězení ruského hackera Romana Selezňova, který internetovými krádežemi kreditních karet a dalšími online podvody způsobil škody ve výši 169 milionů dolarů (4,2 miliardy korun). Podle amerických právníků jde o zatím nejvyšší trest, který byl v USA za podobné zločiny vyměřen.
Skupina hackerů zvaná Shadow Brokers zveřejnila v pátek dokumenty budící podezření, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) dokázala proniknout do bankovní sítě SWIFT, sloužící k mezinárodním převodům. Oznámily to v sobotu tiskové agentury.
Zákon o kybernetické bezpečnosti se bude vztahovat zřejmě i na správce a provozovatele informačních systémů v energetice nebo v dopravě. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), který označil kyberbezpečnost za jednu z priorit kabinetu v posledním roce, budou především hlásit případné bezpečnostní incidenty.
Na Pražský hrad brzy vyrazí IT experti Národního bezpečnostního úřadu, kteří mají prověřit zabezpečení sítí a počítačů proti možné hackerské hrozbě. Zprávu přinesl server Aktuálně.cz. Prověrka se plánovala už dříve, ale je to jen pár dní, co prezident Miloš Zeman prohlásil, že loni našel ve svém počítači dětské porno coby útok hackerů.
Neznámí hackeři napadli síť německého parlamentu prostřednictvím webových stránek izraelského deníku The Jerusalem Post. Podle německých i izraelských úřadů se podařilo hrozbu zvládnout brzy, ale útok se dotkl nejméně deseti politiků z různých stran. Hackeři napadli Bundestag sice už v lednu, ale úřady o něm informovaly až ve středu po dokončení analýzy. Informoval o tom list Haaretz.
Může se někdo vrchnímu veliteli ozbrojených sil a hlavě státu bez problémů nabourat do počítače? A jak to, že Hrad o situaci déle než rok mlčel a nežádal o prošetření Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), ani nepodal trestní oznámení? Tyto otázky vyvstaly poté, co Miloš Zeman v nedělním rozhovoru pro Frekvenci 1 prozradil, že se mu někdo „vlámal“ do počítače a „nainstaloval“ mu tam dětskou pornografii.
Zaplaťte, nebo smažeme obsah v přístrojích všem vaším zákazníkům, vyhrožuje společnosti Apple skupina hackerů. Podle svých slov prý mají hackeři více než 300 milionů přihlašovacích údajů uživatelů přístrojů od firmy Apple. Hackeři po firmě žádají až 100 tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Společnost Apple hackerský útok odmítá, žádný se podle nich nestal a hackeři jen blafují, informuje Business Insider.
Americké ministerstvo spravedlnosti ve středu oznámilo, že obvinilo dva ruské špiony a dva hackery původem z bývalých sovětských republik v souvislosti s ukradením dat z 500 milionů účtů internetové společnosti Yahoo z roku 2014. Informoval o tom ve středu na svém webu deník The Washington Post (WP).
Počet pokusů o kybernetický útok na ruské informační systémy loni vzrostl na 52,5 milionu, meziročně je to více než trojnásobek. Na konferenci v jihouralském Kurganu to v pátek řekl šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev.
Za nedávnými kybernetickými útoky proti klíčovým institucím v Rakousku stojí turecký nacionalista žijící v USA. S odvoláním na rakouskou rozvědku o tom v pondělí informoval server listu Der Kurier. Podle deníku se ale asi nepodaří zjistit, zda Arslan A. jednal na vlastní pěst, nebo ve spolupráci s tureckou tajnou službou MIT.
E-maily italského ministerstva zahraničí se loni staly po dobu asi čtyř měsíců cílem hackerských útoků. Podle britského listu The Guardian, který se odvolává na italské vládní činitele, panuje podezření, že za útoky stojí Rusko. Podobnému napadení bylo v posledních měsících vystaveno i české ministerstvo zahraničí.
Podíl firem, které se ve světě staly terčem kybernetického útoku, se loni zvýšil o šest procentních bodů na 21 procent. Celková odhadovaná škoda za rok 2016 je 279 miliard amerických dolarů (skoro sedm bilionů korun). Nejvíce na vzestupu bylo vydírání. Vyplývá to ze studie Grant Thornton, která zahrnuje informace 10.000 společností z 37 zemí.
Ministerstvo zahraničí, armáda a další norské úřady se staly terčem hackerských útoků, které spáchala skupina podezřelá z napojení na ruské tajné služby. Podle agentury AFP o tom informovala norská kontrarozvědka, která sama patří k napadeným institucím. Utajované informace podle zpravodajců z napadených e-mailových schránek neunikly.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) odmítl, že by při útoku hackerů na ministerstvo zahraničí unikly tajné informace. Hackeři ale mohli získat materiály, které jsou citlivé pro osoby a instituce. Zaorálek to ve čtvrtek řekl na mimořádné tiskové konferenci. Obsah ukradených materiálů ani délku útoku podle něj není možné nyní určit. Trval ale podle něj několik měsíců.
Hackerský útok na ministerstvo zahraničí trval nejméně rok. Útočníkům na počítačovou síť se za tu dobu podařilo ukrást více než 7000 dokumentů, některé z nich obsahovaly citlivé informace. Jejich držitel může podle Národního centra pro kybernetickou bezpečnost (NCKB) získat nad Českem strategickou výhodu.
Dva vysoce postavení důstojníci ruské tajné služby FSB zatčeni při rozsáhlé razii už v prosinci byli nyní obviněni ze zrady a předávání důvěrných informací americké Ústřední zpravodajské službě CIA. Oznámila to v úterý s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se situací ruská tisková agentura Interfax. V případu podle ní jde i o skupinu ruských hackerů.
