Za nedávnými kybernetickými útoky proti klíčovým institucím v Rakousku stojí turecký nacionalista žijící v USA. S odvoláním na rakouskou rozvědku o tom v pondělí informoval server listu Der Kurier. Podle deníku se ale asi nepodaří zjistit, zda Arslan A. jednal na vlastní pěst, nebo ve spolupráci s tureckou tajnou službou MIT.
E-maily italského ministerstva zahraničí se loni staly po dobu asi čtyř měsíců cílem hackerských útoků. Podle britského listu The Guardian, který se odvolává na italské vládní činitele, panuje podezření, že za útoky stojí Rusko. Podobnému napadení bylo v posledních měsících vystaveno i české ministerstvo zahraničí.
Podíl firem, které se ve světě staly terčem kybernetického útoku, se loni zvýšil o šest procentních bodů na 21 procent. Celková odhadovaná škoda za rok 2016 je 279 miliard amerických dolarů (skoro sedm bilionů korun). Nejvíce na vzestupu bylo vydírání. Vyplývá to ze studie Grant Thornton, která zahrnuje informace 10.000 společností z 37 zemí.
Ministerstvo zahraničí, armáda a další norské úřady se staly terčem hackerských útoků, které spáchala skupina podezřelá z napojení na ruské tajné služby. Podle agentury AFP o tom informovala norská kontrarozvědka, která sama patří k napadeným institucím. Utajované informace podle zpravodajců z napadených e-mailových schránek neunikly.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) odmítl, že by při útoku hackerů na ministerstvo zahraničí unikly tajné informace. Hackeři ale mohli získat materiály, které jsou citlivé pro osoby a instituce. Zaorálek to ve čtvrtek řekl na mimořádné tiskové konferenci. Obsah ukradených materiálů ani délku útoku podle něj není možné nyní určit. Trval ale podle něj několik měsíců.
Hackerský útok na ministerstvo zahraničí trval nejméně rok. Útočníkům na počítačovou síť se za tu dobu podařilo ukrást více než 7000 dokumentů, některé z nich obsahovaly citlivé informace. Jejich držitel může podle Národního centra pro kybernetickou bezpečnost (NCKB) získat nad Českem strategickou výhodu.
Dva vysoce postavení důstojníci ruské tajné služby FSB zatčeni při rozsáhlé razii už v prosinci byli nyní obviněni ze zrady a předávání důvěrných informací americké Ústřední zpravodajské službě CIA. Oznámila to v úterý s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se situací ruská tisková agentura Interfax. V případu podle ní jde i o skupinu ruských hackerů.
E-mailové účty ministerstva zahraničí napadli neznámí hackeři, potvrdil v úterý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Útok trval několik měsíců, hackeři se dostali i k datům ze schránek ministra a jeho náměstků. Podle Zaorálka neunikly žádné utajované informace. Útok byl podle něj sofistikovaný, vedený ze zahraničí a podobného charakteru jako na Demokratickou stranu v USA.
Ústavní soudci musí řešit řadu případů, které jim vlastně ani nepřísluší. Teď se však mohou chystat na něco opravdu zásadního. Budou muset bránit ústavu proti přímému útoku mocných.
V případě rozšíření pravomocí Vojenského zpravodajství (VZ) v kybernetické bezpečnosti, s kterým počítá vládní novela projednávaná ve Sněmovně, by zpravodajci monitorovali provoz na webu, aby rozpoznali chystaný útok. Novinářům to v pondělí řekl šéf VZ Jan Beroun. Ke čtení obsahu zpráv by potřebovali povolení soudu, což platí i při současné úpravě, dodal.
Vládní koalice musí mít podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) jistotu, že zvažované rozšíření pravomocí Vojenského zpravodajství v oblasti kybernetické bezpečnosti příliš nezasáhne do svobod občanů. Podle vládní novely, kterou projednává Sněmovna, by mohli zpravodajci umisťovat aktivní prostředky kybernetické obrany do internetových sítí.
Nejznámější uprchlík současnosti Edward Snowden si užívá několik týdnů obnovené slávy a pocitu malého zadostiučinění. Jméno bývalého zaměstnance CIA, který vynesl na veřejnost informace o rozsáhlých sledovacích aktivitách amerických tajných služeb po celém světě a už přes dva roky kvůli tomu přebývá v ruském azylu, se v médiích skloňuje hned z několika důvodů.
Hackerský útok na internetovou seznamku pro zadané Ashley Madison je základem mnoha peprných článků ve světových médiích. Dá se v něm ale vidět projev nebezpečného trendu, který ohrožuje nejenom soukromí jednotlivce, ale i mentální zdraví společnosti.
Letos v listopadu se ve francouzském veletržním centru Paris Nord Villepinte znova sejdou stovky lidí na akci s názvem Milipol. Na rozdíl od většiny jiných tato výstava není otevřená všem, kteří jsou ochotní zaplatit vstupné.
V počítačové centrále elektrárny je zničehonic vedro. Klimatizace přestala fungovat. Tým obránců sítě se během chvilky topí ve vlastním potu. Prsty na klávesnici freneticky tančí, nervózní hlasy vyštěkávají další informace o probíhajícím útoku. Jeden za druhým vypadávají systémy ochrany.
