Cena za brexit? Také miliardy z českého rozpočtu
Desítky příkladů ukazují, jak průmyslové dotace pokřivují tržní prostředí a obecně pomáhají přežít podnikům spoléhajícím jen na exploataci laciné pracovní síly.
Desítky příkladů ukazují, jak průmyslové dotace pokřivují tržní prostředí a obecně pomáhají přežít podnikům spoléhajícím jen na exploataci laciné pracovní síly.
Supersobota v Británii, která údajně měla být historická, historická není. Většina Dolní sněmovny si odepřela možnost hlasovat o dohodě, kterou s EU o brexitu vyjednal premiér Boris Johnson. Další hlasování snad bude už v pondělí. Pro pozorovatele mimo Británii jsou to technikálie v procesu, jejž nemají čas dopodrobna sledovat. Ale pozornost si zaslouží několikasettisícová demonstrace příznivců členství v EU, která ve stejnou dobu zaplnila centrum Londýna.
Dolní komora britského parlamentu na sobotním mimořádném zasedání neschválila návrh dohody o brexitu. Vláda premiéra Borise Johnsona utrpěla další parlamentní porážku a nyní bude zřejmě nucena dojednat se zbytkem Evropské unie další odklad britského odchodu z bloku. Strategie vlády nebyla po dění v Dolní sněmovně zcela jasná, když premiér prohlásil, že o odsunutí termínu brexitu vyjednávat nebude a že příští týden bude pokračovat ve snaze ratifikovat svou dohodu.
Někde v Londýně dost možná Theresa Mayová mlátí hlavou o stůl. Slavně vyjednaná „nová“ brexitová dohoda je totiž v mnoha ohledech identická s tou, kterou třikrát předložila parlamentu – a ten ji třikrát odmítl.
Středa 4. září může vejít do dějin jako den, kdy britská opozice prokaučovala úplně všechno. Nejdřív protlačila Dolní sněmovnou zákon zakazující brexit bez dohody, takzvaný Bennův zákon, a pak odmítla nabídku premiéra Borise Johnsona na předčasné volby. Opozice si tak mohla gratulovat, jak převezla nenáviděného lídra konzervativců. Zabránili mu splnit slib, že Británie odejde z EU 31. října, ať se děje, co se děje. Nyní již stačí vydržet do konce října a teprve pak vyvolat volby.
Boris Johnson znovu dokázal, proč je politický génius i matlák zároveň. Je to skvělý politik pro volební kampaň, úctyhodný rétor, který se nebojí dělat si legraci z kohokoliv, i ze sebe. Schopnost vyhrávat předvedl, když dvakrát zvítězil v levicovém Londýně a při vedení kampaně pro brexit. Zároveň ho však provází pověst chaotika, jenž když se dostane k moci, není ji schopen vykonávat efektivně.
Británie předala Evropské komisi dlouho očekávaný písemný návrh na změny v brexitové dohodě. Týkají se takzvané irské pojistky, která je součástí textu. Londýn podle agentury Reuters navrhuje odstranění tohoto problematického bodu, kvůli němuž dohoda opakovaně neprošla dolní komorou britského parlamentu.
Británie chce učinit kompromis a do Bruselu posílá konstruktivní a rozumné návrhy na řešení problému kolem hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Na sjezdu své Konzervativní strany to ve středu prohlásil britský premiér Boris Johnson, který slíbil, že na irské hranici ani poblíž ní za žádných okolností nevzniknou kontroly. Ministerský předseda doufá, že zbytek EU také učiní ústupky, neboť Británie podle něj z unie na konci října vystoupí „ať se stane cokoli“.
Konzervativci britského premiéra Borise Johnsona by nyní ve volbách porazili opoziční labouristy o 12 procentních bodů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Opinium, který v neděli zveřejnil nedělník The Observer. Třetí liberální demokraté těží z podpory zastánců setrvání v Evropské unii.
Britská média podporující vládní konzervativce se dnes pohoršují nad úterním bezprecedentním rozhodnutím nejvyššího soudu, který vynucenou přestávku v zasedání britského parlamentu označil za nezákonnou a od počátku neplatnou. Tážou se, kdo vlastně vládne Spojenému království, a některá tvrdí, že cílem verdiktu je překazit brexit. Ostatní listy naopak zdůrazňují chaos v kabinetu a píší o ponížení ministerského předsedy Borise Johnsona, jenž byl nucen zkrátit pracovní pobyt v New Yorku.
Nejvyšší soud Spojeného království dnes rozhodl, že pětitýdenní přestávka v zasedání britského parlamentu, kterou si vynutil premiér Boris Johnson, je nezákonná. Rozhodnutí o ukončení zasedání ve druhém zářijovém týdnu a zahájení nového zasedání 14. října bylo od počátku neplatné, uvedla předsedkyně soudu Brenda Haleová. Parlament podle ní může nyní podniknout kroky k tomu, aby se opět sešel. Podle britských médií je verdikt další velkou porážkou Johnsona před plánovaným odchodem Británie z Evropské unie. Termín brexitu je 31. října, tedy za 37 dní.
Britský ministr pro brexit Stephen Barclay ujistil, že práva českých občanů žijících v Británii zůstanou zachována v nynější podobě i po odchodu země z Evropské unie. Po schůzce s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) zároveň vyzval Čechy, aby neváhali s registrací u britských úřadů, která je nutná pro uznání toho, že v zemi trvale žijí.
Bývalý dlouholetý vůdce evropských liberálů Guy Verhofstadt promluvil na stranické konferenci britských liberálních demokratů. V probrexitovém tisku to přirozeně vyvolalo pozdvižení. Verhofstadt je asi největší kritik brexitu na kontinentě, na rozdíl od ostatních předních politiků, kteří se alespoň tváří, že rozhodnutí Britů respektují, Verhofstadt ho tepe při každé příležitosti. Jeho vystoupení na konferenci liberálních demokratů ale není překvapivé.
Předseda britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn by v případě vítězství své strany ve volbách usiloval v Bruselu o měkčí brexitovou dohodu. Dokument by pak předložil Britům v referendu, v němž by měli možnost vyslovit se také pro možné další setrvání země v Evropské unii. Corbyn to ve středu napsal v deníku The Guardian.
Výrazné zdražení elektřiny, problémy s dodávkami léků a některých čerstvých potravin, značné komplikace v dopravě přes Lamanšský průliv či nepokoje v Severním Irsku. Takové dopady by mohli pocítit Britové při brexitu bez dohody, uvádí analýza, kterou ve středu zveřejnila britská vláda. Pětistránkový dokument s datem 2. srpna 2019 údajně popisuje nejpesimističtější „opodstatněné“ předpoklady úřadů.
Poznáte zemi? Parlament schválil dobře míněné, ale nepromyšlené změny ústavy, které následně zcela rozhodily rovnováhu mezi legislativou, exekutivou a hlavou státu. Řeč není o České republice, ale o Spojeném království. Legislativní změny, které tam proběhly od roku 2011, jsou klíčové k pochopení dnešního naprostého zablokování britské politické scény a zuřící politické totální války.
Dolní komora britského parlamentu v pondělí schválila usnesení, kterým se dožaduje zveřejnění všech plánů současné vlády ke scénáři brexitu bez dohody. Poslanci dále žádají publikaci komunikace mezi vládními pracovníky, která se týká rozhodnutí přerušit na několik nadcházejících týdnů zasedání parlamentu. Podle agentury Reuters je krok Dolní sněmovny pro vládu závazný.
V Británii vstoupil v platnost zákon, který by za jistých okolností na konci října nutil vládu dohodnout se zbytkem Evropské unie další odklad brexitu. Opatření v pondělí prošlo poslední fází legislativního procesu, když mu formální souhlas udělila britská královna Alžběta II. Oznámil to předseda horní komory britského parlamentu lord Fowler. Naproti tomu šéf dolní komory oznámil, že ke konci října rezignuje.
Část britských poslanců, včetně nedávno vyloučených konzervativců, chce odklad brexitu za každou cenu, a pokud o něj nepožádá premiér Boris Johnson, budou ho bránit u soudu.
Řešení sporu mezi Evropskou unií a Británií kolem takzvané irské pojistky je podle Andreje Babiše stále možné nalézt. Český premiér to ve čtvrtek řekl novinářům v Budapešti, kde se účastnil mimo jiné konference o demografii. V rámci Evropské unie podle něj vládne solidarita, v okamžiku nepříznivého vývoje ale Babiš podle svých slov hodlá „tvrdě bojovat za české zájmy“.
Britská vláda ustoupila od odporu k zákonu, který má zabránit neřízenému odchodu z Evropské unie. V noci na čtvrtek o tom informovala britská agentura PA s tím, že se vláda shodla s opozicí na tom, že v horní komoře parlamentu, Sněmovně lordů, nebude návrh blokován a že bude schválen do pátečního odpoledne.
Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu ve středu v závěrečném, třetím čtení schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi Borisovi Johnsonovi vyvést Británii 31. října z Evropské unie bez dohody s Bruselem.
Kritici brexitové strategie britské vlády hodlají po ohlášeném přerušení zasedání parlamentu zmobilizovat své síly už příští týden, tedy ihned po návratu britských zákonodárců z letních prázdnin. Budou ale mít jen několik dní na to prosadit zákon proti brexitu bez dohody, případně se pokusit vládu premiéra Borise Johnsona svrhnout. Ministerský předseda a jeho tým navíc podle médií zvažují i řadu dalších úhybných manévrů, aby Británie mohla 31. října odejít z Evropské unie případně i bez brexitové dohody.
„To, že nám přejí smrt,“ shrnula lakonicky Katharine Birbalsinghová, co je na práci ředitelky Komunitní školy Michaela v Londýně nejtěžší. Drobná snědá žena už pět let provozuje „nejpřísnější školu v Británii“, jak tento vzdělávací ústav překřtila britská média. Nikoho sice nenutí, aby k nim chodil, v okolí jsou nejméně čtyři další školy, to byla námitka odborů proti vzniku další, přesto existence Michaely uprostřed britského systému provokuje.
Úvaha o zákazu osobních aut, kterou formuloval výbor britské Dolní sněmovny pro vědu a technologie, působí jako zpráva z rubriky bizárů.
Část britských poslanců z výboru pro vědu a technologie v čele s šéfem tohoto výboru Normanem Lambem (Liberální demokraté) chce zakázat osobní vlastnictví automobilů.
V příštích 30 dnech nelze najít novou brexitovou dohodu, která by se výrazně lišila od té stávající. Její základní pilíře včetně tzv. irské pojistky jsou nepostradatelné, protože toto kontroverzní opatření garantuje stabilitu v Irsku a celistvost jednotného trhu Evropské unie. S tímto vzkazem dnes francouzský prezident Emmanuel Macron přijal v Paříži britského premiéra Borise Johnsona. Ten prohlásil, že unijní trh lze ochránit i bez současné irské pojistky obsažené v návrhu brexitové dohody.
Britští úředníci prokázali, že neztrácejí smysl pro humor ani tváří v tvář nejtěžší politické krizi jejich životů. Plán pro případ odchodu z EU bez dohody nese kódové označení operace Yellowhammer, což je anglický název strnada obecného. Ten je znám svým typickým zpěvem, který v angličtině zní jako „a little bit of bread and no cheese“ (trochu chleba a žádný sýr), což dobře ilustruje očekávání britských plánovačů. V neděli list Sunday Times publikoval analýzu dopadů „no deal“ brexitu a následného spuštění Yellowhammeru, které nasvědčuje, že by chybělo mnohem více než jen chleba a sýr.
Británie bude v případě odchodu z Evropské unie bez dohody čelit nedostatku paliva, potravin a léků. Vyplývá to z vládní analýzy dopadů brexitu bez dohody, kterou získal list The Sunday Times. Přístavy budou přetížené a hranice s Irskem se vrátí ke klasickému "tvrdému" režimu. Podle předpovědi sestavené předsednictvem vlády nebude možná až 85 procent dopravců zajišťujících svými nákladními automobily obchodní kontakt s Evropou připraveno na francouzské celní kontroly.
Britský premiér Boris Johnson se profiluje jako hardliner ve vnitřní bezpečnosti. Chystá zásadní změny v tamějších věznicích a v boji s kriminalitou. Mezi jeho plány patří navýšení počtu míst pro trestance o 10 tisíc, což by mělo státní kasu přijít na 2,5 miliardy liber (bezmála 70 miliard korun), přísnější pravidla pro propouštění těch, kteří se dopustili těžkých zločinů, nebo více policejních pravomocí.