Vedra a zvlášť sucho pustoší české země, jak se dá dokumentovat na návrzích, kterými hodlají změnit ústavu komunisté, lidovci a Starostové. Pokud novely projdou, bude mít občan právo na pitnou vodu, i kdyby stát musel znárodnit všechny vodní zdroje. Neblahý vliv vedra na autory ze tří parlamentních stran je mimo diskusi.
Sucho se v České republice minulý týden po mírném ústupu znovu rozšířilo, dva nejhorší stupně ze šesti jsou na 30 procentech území. Tropické teploty v tomto týdnu a počasí bez srážek situaci zhorší. Podle předpovědi vědeckého portálu InterSucho by se mělo extrémní a výjimečné sucho rozšířit na 60 procent území, vyplývá z pondělních aktualizovaných dat. V posledních dvou týdnech lze z map také vyčíst zhoršující se kondici vegetace na většině území, zprávy zemědělců lze označit až za pochmurné.
Kilo brambor k třiceti korunám, cibule mnohdy i přes čtyřicet korun. Nepříznivé počasí se nadále odráží v rostoucích cenách potravin, například brambory jsou na svém historickém maximu. Dokazují to nejnovější čísla ČSÚ. Odborníci přitom předpokládali, že ceny přestanou stoupat s příchodem nové úrody. Bohužel se tak nestalo, mohou za to především výkyvy počasí a nedostatek srážek. Pokud v příštích týdnech nezaprší, může se situace ještě zhoršit.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) vyrazil po několika týdnech mikrobusem opět do regionů. Zatímco minule zkoumal míru postižení lesů na Vysočině kůrovcem, tentokrát se vydal do středních Čech, kde řešil společně se třemi ministry sucho.
Kdybych byl politickým vůdcem, vyzval bych národ do toho. Být politickou stranou, postavím to do čela programu. Nechť se staneme květinovou zemí! Každý nechť představí svou květinu
Sucho se v posledních letech stává stále výraznějším problémem Česka. Situace se navíc rapidně zhoršuje, jak ukazují čísla Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, která upozorňují na stále rostoucí vypařování vody z vodních ploch. Stát proto musí urychleně začít stavět nové vodní plochy v takových místech, kde nedojde k vysychání vodních zdrojů. Národní koalice pro boj se suchem slibuje investovat 50 miliard korun.
Stát chce řešit problém sucha výstavbou nových přehrad, které by měly umět zadržet vodu v krajině. Hydrologové však říkají, že výstavba přehrad sice pomůže, ale spíše regionálně. Problém sucha, který v posledních letech trápí Českou republiku, tak přehrady všeobecně nevyřeší. Hydrobiolog Martin Rulík by preferoval spíše takzvaná měkká ale přitom efektivnější řešení, jako například zlepšení zemědělské půdy či vytváření remízků nebo revitalizaci regulovaných toků.
Přes sedm miliard z rozpočtu a více než jedenadvacet miliard z peněz Evropské unie. Tolik v minulých čtyřech letech vynaložilo ministerstvo zemědělství v boji proti suchu a zadržení vody v krajině. A s dalšími miliardami se počítá na další roky. Nedostatek vody je totiž reálným problémem, který se nejvíce objeví v letních měsících. Minulý rok znamenal pro tuzemské zemědělce jeden z nejsušších v dlouhodobé historii. Škody jsou vyčísleny na skoro jedenáct miliard.
Letošní sucho způsobilo českým zemědělcům škody za 11 až 12 miliard korun. Odškodnění, které stát zemědělcům vyplatí, by se mělo pohybovat mezi dvěma až třemi miliardami korun. Novinářům to ve Zlíně řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Na sčítání škod podle něj ministerstvo nadále pracuje, a to ve spolupráci s vědeckým týmem InterSucho.
Během krátké doby se objevily dva návrhy na změnu ústavy. Poté, co KDU-ČSL navrhla do ústavy napsat, že manželství je svazek muže a ženy, dvě ministerstva zvažují, zda do ústavy nepřidat doušku o ochraně vody. K takovým úvahám vedly horké léto a extrémní sucho, ale i tlak zástupců obcí a krajů. Oba dva případy mají symbolickou rovinu. Otazník tedy visí nad tím, k čemu by v praxi ústavní ochrana manželství i vody byla.
Letošní léto v pražském Klementinu bylo nejteplejší v historii této nejstarší stanice v zemi, na níž se počasí nepřetržitě sleduje od roku 1775. Průměrná teplota 22,7 stupně Celsia je nejvyšší za uplynulých 244 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav na svém informačním webu.
Prožíváme další suchý rok. Počet tropických dnů se znásobil. Meteorologové vysvětlují sucho tlakovou výší, která se vytvořila nad Evropou a rozpouští se v ní fronty postupující od Atlantiku. Klimatologové ve svých modelech předpovídají pokračování sucha a vzestup průměrné teploty i v dalších letech a volají po snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, aby nevzrůstal skleníkový efekt. Heslem je „low carbon society“, tedy společnost s nízkou produkcí oxidu uhličitého a metanu. Evropa si vytkla za cíl zvyšovat podíl obnovitelné energie, zvyšují se daně na uhlí, podporují se větrné elektrárny, fotovoltaika. V ČR se zaměřujeme na produkci bioplynu, řepkového oleje, který se přidává do nafty, spalují se dřevní štěpky a sláma. Věříme, že biomasa, kterou spalujeme, za rok zase naroste, takže nezvyšujeme množství oxidu uhličitého, jak by tomu bylo, kdybychom spalovali uhlí.
Dlouhodobé sucho ovlivňuje i potřeby zákazníků finančních společností. Druhým nejčastějším důvodem půjčky byly hned po výdajích spojených se začátkem školního roku v srpnu u společnosti Provident Financial zádržné systémy na vodu a automatické závlahové prvky.
Sucho letos způsobilo škody v českém zemědělství za devět až 11 miliard korun, řekl na tiskové konferenci na agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Zemědělci budou chtít od státu odškodnění mezi dvěma a 2,5 miliardy korun, aby pomoc byla ekvivalentní kompenzacím v Německu.
Po létech 2003 a 2015 prožívá Česko už třetí mimořádné sucho během krátké doby. Bývalého ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a současného předsedu Českého národního výboru pro omezování následků katastrof Ivana Obrusníka spolu se soukromým zemědělcem Vladimírem Kunclem, profesorem České zemědělské univerzity Vilémem Podrázským a Martinem Možným z observatoře ČHMÚ v Doksanech pozval Týdeník Echo, aby zodpověděli otázku, čím je výjimečné letošní sucho.
Na vládní schůzi bylo schváleno opatření na podporu pěstování řepky, která přitom dopady sucha násobí. Ministři rozhodli, že bude posílen dohled, jestli dodavatelé přidávají do nafty dost oleje z řepky.
Dlouhotrvající suché a teplé počasí se může promítnout na cenách piva. Může za to očekávaná slabá úroda jarního ječmene a také chmele. S dlouhotrvajícím teplým počasím se však nepotýkají pouze zemědělci v České republice. Sklizeň i kvalita ječmene se výrazně sníží po celé Evropě. Pivovary však s poklesem počítají a nemusí se tak o chmel obávat. „Většinu naší spotřeby ječmene a chmele na dostatečně dlouhé období dopředu máme pokrytu a nemusíme se tak obávat nedostatku,“ řekl pro Echo24 tiskový mluvčí společnosti Staropramen Pavel Barvík.
Meteorologové po lehkém víkendovém ochlazení opět očekávají nástup extrémních teplot. Ve středu a ve čtvrtek mohou vzácně vystoupat až k 38 stupňům Celsia. Ochlazení přijde v pátek. Do tuzemska ho donese studená vlna přesouvající se z Atlantiku přes kontinentální Evropu směrem na východ. Teploty se díky tomu budou pohybovat okolo 25 stupňů.
Nejstarší víno světa, které se dá ještě vypít, je k vidění v klášteře ve Würzburgu na severu Bavorska. Pochází z roku 1540 a jmenuje se Mordbrenner. To se dá vyložit jako „vražedný palič“ ve smyslu vraha, který upaluje své oběti zaživa. Víno je proto tak skvělé a proto tak dlouho vydrželo, protože bylo lisováno z hroznů, které zrodilo nejteplejší, vražedné léto minulého tisíciletí. Tekuté zlato z vinných hroznů je ve skutečnosti připomínkou historické katastrofy.
Ve srovnání s lidmi tzv. primitivními jsme my, lidé moderní, úplně bezmocní hlupáci.
„Vypadá to jako šílený nápad, ale když si to rozeberete, není to tak bláznivé,“ tvrdí kapitán Nick Sloane. Proč neodříznout nějaké ty ledovce z Antarktidy, aby Kapské Město mohlo být zásobováno vodou? Sloane mívá nápady, které se vymykají normám. Tento šestapadesátiletý Jihoafričan zambijského původu, zakladatel firmy Sloane Marine Ltd, se již proslavil tím, že uvolnil uvázlou loď Concordia, při jejímž ztroskotání u pobřeží Itálie v roce 2012 zahynulo 32 lidí, píše agentura AFP.
I loni panovalo velmi suché počasí, které ničilo úrodu. Ministerstvo zemědělství vyčlenilo dvě miliardy korun jako odškodnění. Ozývají se ale hlasy, zda jde o dostatečnou částku. Suché počasí totiž loni napáchalo škody až za 7,7 miliardy korun. Nejvíce postiženy byly obiloviny, olejniny, kukuřice a travní porosty. Finanční kompenzaci dostanou také pěstitelé ovoce a lesní školkaři ve výši 208 milionů korun.
V letošním roce padly už tři významné klimatické rekordy, a to z rodu těch rekordů, které něco znamenají. Většina toho, o čem se hovoří jako o „rekordu“, ve skutečnosti nemívá žádný velký význam a jde o „statistický šum“. Když totiž na jedné stanici měříte meteorologické parametry dejme tomu posledních 60 let, tak se zákonitě dostáváte do situace, že některé dny budou nejteplejší či nejstudenější, a víc to vypovídá o délce měření a místní proměnlivosti než o nějakém trendu.
Často se mi stává, že když čtu současné diskuse o suchu a klimatických změnách, říkám si: „Ale o tom jsme se přece bavili před deseti lety!“ Občas dávám různým médiím rozhovory a dochází k tomu, že redaktoři přicházejí podle jejich názoru s úplně čerstvým materiálem, ale já vím, že podobnou otázku mi pokládali již po roce 2000.
Vláda se vrátí k projednávání dvoumiliardového odškodnění zemědělců za loňské sucho a k finanční kompenzaci pro pěstitele ovoce a lesní školkaře za jarní mrazy za 208 milionů korun. Sucho podle materiálu, který má ČTK k dispozici, způsobilo loni škody až za 7,7 miliardy korun, nejvíce postiženy byly obiloviny, olejniny, trvalé travní porosty a kukuřice. U brambor a cukrovky byla ztráta až pět miliard korun.
Sucho trápí celou Evropu a v podobném horkém počasí se ocitá i Česká republika. Obce mohou při nepřestávajících vedrech vyhlásit zákaz plýtvání vodou pod hrozbou vysokých pokut. Horké počasí ale může také zničit zemědělcům úrodu, která se pak negativně otiskne do peněženek všech spotřebitelů.
Nebývalé sucho, které v posledních týdnech sužuje Itálii, postihlo dvě třetiny zemědělské půdy a tamním farmářům způsobilo zatím škody ve výši asi dvou miliard eur (asi 52 miliard korun). Informovala o tom agentura ANSA. Nejméně deset italských regionů připravuje žádost, aby vláda v jejich oblasti vyhlásila kvůli suchu kalamitní stav. Obyvatelům Říma hrozí v nejbližších dnech omezení dodávek vody.
Italské úřady kvůli dlouhému období sucha nařídily zastavit čerpání vody z jezera nedaleko Říma. Hlavní město Itálie tak možná bude nuceno zavést na vodu přídělový systém. Informovala o tom agentura Reuters.
Současné sucho, způsobené dlouhodobým nedostatkem srážek, trápí řadu míst České republiky. Postihlo zejména jih Moravy, kde se s nedostatkem vody potýkají pěstitelé obilí i někteří sadaři a vinaři. Problémy ale řeší i rejdaři na severu Čech, protože dolní tok Labe je pro nákladní lodě nesplavný.
Suchem je v Česku nyní silně postiženo 11 okresů. Pokles výnosů u některých plodin může místně přesáhnout i více než polovinu obvyklé míry. Nejvíce postiženy jsou okresy na jižní Moravě a ve středních Čechách. Stát chce zemědělcům pomoci, konkrétní kroky bude znát s postupem žní za několik týdnů, řekl v sobotu ČTK ve Višňovém na Znojemsku ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
