Epizodou o Petru Pithartovi Česká televize začala vysílat „cyklus dokumentů studentů FAMU“ Expremiéři. Dle názvu celku lze snadno odvodit, kdo je jeho hrdiny, i se dohadovat, že bez ohledu na kvalitu výsledku seriál nejspíš bude hit (tedy v míře, jakou lze předpokládat u diváckého zázemí vysílání druhého veřejnoprávního programu).
Film Nick Cave: 20 000 dnů na Zemi je pozoruhodný hybrid dokumentárního a hraného filmu, stylizovaný (auto)portrét umělce coby muže vyššího středního věku, v němž Cave jako kdyby ze sebe dělal jednoho z hrdinů svých písní. Co taky jiného – písničky jsou vždycky důležitější než nějaká ta z takzvaných informací poskládaná „pravda“.
Nový film režiséra Davida Finchera Zmizelá dost výstižně ilustruje, proč má jeho tvůrce pověst autora zásadního, možná vrcholného. Svému publiku rozumí dobře (nemusí to nutně znamenat kalkul), jeho filmy jsou udělané chytře a zručně, diváka ale moc nezatěžují.
Režisér a scenárista Benjamin Tuček právě premiéroval svůj nový dokumentární film Plán. Ten pojednává, jak napovídá jeho název, o územním plánu hlavního města.
Popis zápletky amerického filmu Noc přichází (Night Moves) by mohl navnadit diváka žádostivého dramatu na aktuální téma „vyrvané z novinových titulků“. Film režisérky Kelly Reichardtové, který byl uveden na letošním Fresh Film Festu, ale očekávání toho druhu pravděpodobně zklame. Jeho účinek je ovšem trvalejší a sdělení při vší prchavosti a zamlklosti silnější.
Reflexe filmové pohádky Tři bratři stojí teprve na začátku, ale už v ní lze zahlédnout obvyklý jev hodnocení tvorby Zdeňka Svěráka: neprobíhá v jejím celku, nýbrž po oddělených částech. Píše se o jeho scénářích a dramatech, méně už o jeho literární, herecké a textařské tvorbě.
Filmový debut divadelního režiséra Miroslava Krobota Díra u Hanušovic vstupuje do kin s patřičně velkou produkční podporou, aby snímek nezůstal přehlédnut a už dopředu s ním diváci počítali jako s hitem. K použité reklamní výbavě patří rovněž ubezpečení tvůrců, že snímek z dějiště šumperské vesnice je „autentický“, protože oba scenáristé – vyjma Krobota ještě jeho gymnaziální spolužák, filmařský nováček psychoterapeut Lubomír Smékal – z podobné dědiny pocházejí a zachycené „příběhy“ většinou mají reálný základ.
Mezinárodně úspěšný snímek Ida režiséra Pawla Pawlikovského je dalším příkladem „kinematografie národního sebezpytu“, trendu, jenž v polském filmu v posledních letech výrazně sílí.
Jednadvacet let působil jako důstojník CIA. Hlavní postava filmu Syriana (2005), kterou hrál George Clooney, vznikla volně podle jeho příběhu. Robert Baer se dnes živí jako autor knih a komentářů na téma Střední východ. Týdeník ECHO ho požádal o telefonický rozhovor nejen k poslednímu kritickému vývoji v Iráku.
Dva z nejvýraznějších filmů letošního karlovarského programu – dokument Majdan Sergeje Loznici a hraný Kmen Myroslava Slabošpyckého – se každý po svém a z jiného úhlu pohledu dotýkaly podobného tématu. Lidí jako příslušníků pevně daného společenství, jednajících jako členové skupiny, jíž jsou podřízeni.
Cenu za přínos světové kinematografii letos na festivalu v Karlových Varech dostane také australský herec a režisér Mel Gibson. Pozdvihlo se kvůli tomu pár obočí, není to totiž jenom populární umělec (dnes už asi kus za zenitem), ale taky muž, jehož osudy byly, mírně řečeno, barvité a jeho jednání v některých situacích, opět mírně řečeno, značně nekontrolované. Naposledy si to pohnojil před čtyřmi roky (to to letí), když předvedl nechutnou antisemitskou tirádu poté, co ho zastavila policie kvůli podezření (oprávněnému), že řídí opilý.
