Bulharský premiér Bojko Borisov a ministryně zahraničí Ekaterina Zacharievová zrušili páteční setkání s makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem, který ve čtvrtek zahájil návštěvu Bulharska. Důvodem je nesouhlas s Ivanovovým „arogantním“ odmítnutím dohody o řešení sporu o název mezi Řeckem a Makedonií, napsal zpravodajský portál 24 časa s odvoláním na důvěryhodné zdroje. Zrušení schůzek následně potvrdil úřad bulharské vlády.
Rakousko a balkánské státy řeší rostoucí počet migrantů v jihovýchodní Evropě. Ve Vídni to ve středu řekl rakouský ministr vnitra Herbert Kickl, jenž hovořil se svými protějšky z Albánie, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Kosova, Makedonie, Řecka, Slovinska a Srbska. Všichni podle Kickla chtějí zabránit obnovení pohybu běženců do střední Evropy.
Rozšíření NATO o balkánské státy ohrožuje bezpečnost a stabilitu na Balkáně. Ve svém pondělním projevu před bosenským parlamentem to řekla šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. Zvláštní pozornost ruská politička věnovala Černé Hoře, která do Severoatlantické aliance vstoupila loni, a Makedonii, která na členství aspiruje.
Balkán je možná na pokraji obchodní války, rozbuškou se může stát výrazné zvýšení dovozního cla na některé zemědělské výrobky, k němuž v červenci sáhlo Chorvatsko. Uvedla to agentura Reuters. Čtyři sousední země Srbsko, Bosna, Makedonie a Černá Hora, které na rozdíl od Chorvatska nejsou členy Evropské unie, chystají protiopatření. V pondělí daly Chorvatsku ultimátum, aby nařízení do konce týdne stáhlo.
Dvacet let se na Balkáně hrála hra. V čem spočívala? Evropská komise se tváří, že vás přijme do EU. Vy se tváříte, že jste hodní hoši a děláte reformy. Vaši voliči se tváří, že věří tomu, že do EU opravdu vstoupíte. A Spojené státy se tváří, že je nějaký Balkán ještě vůbec zajímá. Teď se ta hra zadrhla.
Ve čtvrtek 27. dubna vtrhl do budovy makedonského parlamentu rozvášněný dav, zmlátil pár poslanců a policii trvalo několik hodin, než v budově zákonodárného sboru obnovila pořádek. Tím demonstranti přerušili proces ustavení vlády po volbách. Zároveň otevřeli prostor k úvahám, jestli má zastupitelská demokracie smysl na Balkáně a obecně v jihovýchodní Evropě.
Více než sto lidí bylo zraněno při čtvrtečních večerních střetech před makedonským parlamentem a uvnitř budovy, do níž vtrhli rozlícení stoupenci expremiéra Nikoly Gruevského. Mezi zraněnými je 22 policistů a tři politici, včetně šéfa opozice Zorana Zaeva, informovala agentura MIA s odvoláním na policejní a lékařské zdroje.
Státy západního Balkánu mají dál evropskou budoucnost a perspektivu, potvrdili v noci na dnešek lídři zemí unijní osmadvacítky na summitu v Bruselu. Situaci v regionu označili za křehkou, neboť oblast čelí vnějším i vnitřním výzvám. Závěry summitu pro nesouhlas s novým potvrzením Donalda Tuska ve funkci šéfa unijních vrcholných schůzek odmítlo schválit Polsko.
Sebestředná západní Evropa se probudila a začala zjišťovat, kdo jsou její sousedé. Dokladem je výbuch, kterému se neubránil německý vicekancléř Sigmar Gabriel, když v rozhovoru pro deník Bild vypočítával, že jasnou většinu současných uprchlíků musejí přijmout pouhé tři státy, vedle Spolkové republiky ještě Rakousko a Švédsko, zatímco ostatní země migranty odmítají.
