Opozice obstruuje a nedovolí nám projednání zákona o EET. Podobné argumenty padaly od zástupců hnutí ANO, kteří se snaží protlačit mezi další profese třetí a čtvrtou vlnu Elektronické evidence tržeb. Zákon se poslanci snaží projednávat v prvním čtení už od června minulého roku. Ministryně financí Alena Schillerová se postarala o to, aby se zákon na pořadu schůze znovu neprojednal. Důvodem byla její nepřítomnost.
Finanční úřady vybraly loni na dani z přidané hodnoty (DPH) 413,3 miliardy korun, tedy meziročně o 8,3 procenta více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 174 miliard korun, a výběr daně tak stoupl meziročně o dvě procenta. Vyplývá to z dat zveřejněných Finanční správou na internetu. Více stát získal loni i v případě dalších daní. Celkové příjmy státu z daní bez pojistného na sociální zabezpečení loni stouply meziročně o sedm procent, tedy o 67 miliard na 1019,8 miliardy korun.
Vláda Andreje Babiše (ANO) podle opozičních stran v době ekonomické krize nemyslí na investice a reformy, za přebytkem loňského státního rozpočtu ve výši 2,9 miliardy korun je řada faktorů, které kabinet nemohl ovlivnit. Po středečním zveřejnění výsledků hospodaření státu v minulém roce to uvedli lídři opozičních stran. Rozpočtu podle nich nahrálo například proplacení evropských projektů z let 2007-2013.
Hospodaření státu loni skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom ve čtvrtek informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V roce 2017 vykázal státní rozpočet schodek 6,2 miliardy korun a o rok dříve přebytek 61,8 miliardy korun. Podle MF tak jde o druhý nejlepší výsledek od roku 1996. Schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun.
Zneužití dat z českého podnikatelského prostředí se kvůli kauze Huawei obávají zástupci podnikatelů sdružení v Podnikatelských odborech a Radostném Česku. Ohroženy dle nich mohou být desítky tisíc tuzemských firem Vyzvali proto ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) v otevřeném dopise k pozastavení EET a prověření její bezpečnosti. Resort financí to odmítá. Data, která stát od podnikatelů získává, jsou dle něj chráněna. V systému EET žádná zařízení Huawei nepoužívá, dodalo ministerstvo.
Dny Martina Janečka ve vedení Finanční správy jsou definitivně sečteny. Na jeho místo dnes nastupuje dosavadní zástupkyně generálního ředitele Tatjana Richterová. Ta se bude snažit napravit pošramocenou pověst finančního úřadu po čtyřletém vládnutí Janečka, kterého dosadil do čela správy tehdejší ministr financí Andrej Babiš. Současná ministryně Alena Schillerová donutila Martina Janečka k odchodu po velké kritice za neoprávněné vydávání zajišťovacích příkazů a kontroly svatebních hostin.
Novou ředitelkou Finanční správy ČR bude Tatjana Richterová. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Richterová nahradí odcházejícího Martina Janečka k 28. prosinci, dosud byla jeho zástupkyní. Janeček na začátku listopadu požádal o odvolání, od ledna bude ředitelem Finančního úřadu pro Jihočeský kraj.
Kontroly svatebních hostin byly v pořádku, tvrdí odcházející šéf Finanční správy Martin Janeček. Opakovaně kritizovaný postup finanční správy nechal její odcházející šéf prověřit několik dní předtím, než oznámil svoji rezignaci ke konci letošního roku. Kromě kritizovaných praktik při odhalování možných daňových úniků u hostinských je však Janečkovo jméno spojeno i s dalšími kontroverzními kroky – stál u zavedení EET i u kontroverzních zajišťovacích příkazů.
Ministerstvo financí nebude zasílat Evropské komisi žádosti o platby spojené s holdingem Agrofert. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger ve středu v Evropském parlamentu řekl, že EK do vyjasnění situace kolem údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nebude vyplácet Česku dotace. Úřad Aleny Schillerové ale vyjádření odmítá. Dle ministerstva jde pouze o dotace pro Agrofert.
Stát v oblasti daní zvyšuje svou represi. Otevírá se prostor pro trestání neúmyslných chyb podnikatelů. Neúměrné pokuty. Tak reagují daňoví poradci a advokáti za návrh ministerstva financí na zavedení nové pokuty, kterou budou moci ukládat finanční úřady za špatné vyplnění údajů v kontrolním hlášení k DPH. Návrh je součástí daňového balíčku, který mění deset zákonů v oblasti daní a nyní je ve sněmovně po druhém čtení. Resort Aleny Schillerové argumentuje tím, že plátci daně záměrně údaje nevyplňují.
Ministerstvo financí navrhuje v daňovém balíčku zavedení nové pokuty, kterou budou moci ukládat finanční úřady za špatné vyplnění údajů v kontrolním hlášení k dani z přidané hodnoty. Za závažné ztěžování nebo maření správy DPH bude moci plátce dostat až půlmilionovou pokutu. Pokuty kvůli kontrolnímu hlášení hrozí už nyní, podle ministerstva financí však nelze některé postupy plátců postihnout.
Vláda bude smět využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu, a to bez určení konkrétního účelu. Počítá s tím vládní novela zákona o zrušení Fondu národního majetku (FNM), kterou Sněmovna opakovaně schválila a přehlasovala veto Senátu, který ji zamítl. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidenta. Ve fondu bylo k začátku letošního roku 21,96 miliardy korun.
Stát získá zpět zhruba dvě miliardy korun, které před šesti lety vyplatil jako odškodné v souvislosti s kauzou vytunelovaných CS Fondů. Ministerstvo financí uspělo v soudním sporu s investiční společností Akro i u odvolacího soudu. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovalo ministerstvo financí. Původní soudní spor se týkal údajného nesprávného postupu Finančního analytického útvaru v kauze.
Státní Dluhopis Republika je podle odborníků dostupný pro celou populaci, výnos z nich je ale relativně nízký a sotva pokryje inflaci. Prodej státních dluhopisů určených pro občany zahájilo ministerstvo financí v pondělí při výročí vzniku Československa. „Cílovou skupinou těchto dluhopisů je velmi konzervativní klient, který už má stavební spoření a navíc dostatek prostředků, u nichž si je jistý, že je v příštích šesti letech nebude potřebovat,“ uvedl pro deník Echo24 finanční analytik ČSOB Asset Management Miroslav Adamkovič.
Ministerstvo financí v pondělí zahájí u příležitosti 100. výročí vzniku Československa prodej státních dluhopisů určených pro občany. Emise s názvem Dluhopis Republiky bude vydán se splatností šest let. Jeho výnos nebude pravidelně vyplácen, ale bude reinvestován jednou ročně do stejné emise dluhopisů. Na tiskové konferenci o tom v úterý informovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Kontroverzní zajišťovací příkazy využívané finanční správou by mohl nahradit mírnější zajišťovací dozor. Alternativy zajišťovacího příkazu nyní analyzuje ministerstvo financí, výsledek by mělo mít do konce listopadu. Novinka by se mohla v budoucnu dostat do novely daňového řádu. Některým firmám, na které finanční správa uvalila zajišťovací příkazy nezákonně, musí stát vrátit více než 41 milionů korun, informoval nedávno irozhlas.
Zrušení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemocenské zdarma, se příští rok promítne ve státním rozpočtu výpadkem zhruba 1,5 miliardy korun. Vyžádá si je snížení odvodů pojistného pro zaměstnavatele o 0,2 procentního bodu. V pořadu Partie FTV Prima to v neděli řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Horlivá kontrola účtů za svatební hostiny i kritizované využívání zajišťovacích příkazů. Čtyři roky Martina Janečka ve funkci šéfa Finanční správy provází nejedna kontroverze. Podle kritiků způsobil berňák při vydávání zajišťovacích příkazů mnohamilionové škody, některé výpočty hovoří až o miliardách. Peníze totiž mohou soudní cestou vymáhat firmy, proti kterým byly příkazy použity nezákonně. Premiér a bývalý ministr financí Andrej Babiš, za jehož působení v čele resortu vláda Janečka jmenovala, úředníka hájí.
V nejistotě kvůli průtahům zůstávají advokáti, lékaři či účetní, kteří spadají do poslední fáze elektronické evidence tržeb. Novela zákona se měla projednávat už celkem pětkrát, v Poslanecké sněmovně se však zákonodárci nedostali ani ke schválení v prvním čtení. Další šanci budou mít v dolní komoře v prosinci, kde se u projednávání čeká velmi bouřlivá debata. EET tvrdě kritizuje pravicová opozice a nelíbí se i části SPD. Už nyní je však jisté, že elektronická evidence tržeb bude platit až v roce 2020.
Původně byli od EET osvobozeni, rozhodnutím Ústavního soudu však výjimka pro zrakově postižené končí. Vláda i opoziční strany se vzájemně obviňují z toho, kdo za to může. Připravovaná novela se totiž patrně do konce roku nestihne schválit, a 31. prosince dosavadní výjimka přestává kvůli rozhodnutí Ústavního soudu platit. O situaci postižených živnostníků informoval server Podnikatel.cz.
Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček podle médií ještě letos skončí ve funkci. Server Blesk Zprávy ve čtvrtek uvedl, že skončit by měl začátkem listopadu. Podle informací serveru Lidovky.cz by Janečka měla ke konci roku nahradit jeho dosavadní zástupkyně Tatjana Richterová. Janeček čelil kritice kvůli vyměřování takzvaných zajišťovacích příkazů a postupu některých svých podřízených, kteří z důvodu kontroly elektronické evidence tržeb zjišťovali od novomanželů podrobnosti o svatebních hostinách.
Ministři financí zemí Evropské unie se v úterý shodli na pravidlech, která státům EU umožní při boji s daňovými úniky používat obecný systém přenesené daňové povinnosti známý jako reverse charge. O takovou možnost velmi stála Česká republika, věc ještě jako ministr financí v EU dlouhodobě prosazoval nynější premiér Andrej Babiš. Základem mechanismu reverse charge je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům.
Ministryně financí Alena Schillerová se chystá řešit osud Martina Janečka v čele finanční správy. Podle ní úřad nedostatečně komunikuje a není dostatečně transparentní. Schillerová to řekla v rozhovoru pro deník Blesk. Šéf finanční správy Martin Janeček je po řadě prohraných soudních sporů ohledně zajišťovacích příkazů pod vlnou kritiky. Zlikvidované společnosti, kterých se soud zastal, nyní mohou žádat po státu odškodnění.
Žijeme nad poměry a dluh za nás zaplatí příští generace. Při pohledu na návrh rozpočtu na rok 2019, který vláda před týdnem poslala do sněmovny, se opět ozývají obavy, jaké naposledy zazněly během krize před deseti lety. Rozpočet se nafukuje nejrychleji v dějinách České republiky, za rok o víc než osm procent, přitom nejvíc peněz jde na důchody a na platy státních zaměstnanců. Rozpočtové výdaje se zvyšují o poznání vyšším tempem než očekávaný hospodářský růst, který se bude držet u tří procent. Jednoduchá úvaha říká, že takový rozpočet není stabilní a že se může brzy propadnout do nezvladatelných dluhů.
Na státní svátek v pátek 28. září budou větší obchody opět zavřené. Otevřou se naopak dveře některých institucí, které si připomínají výročí 100 let od vzniku Československa. Začnou tím národní měsíční oslavy, během kterých bude možné navštívit výstavy, divadelní představení či vojenskou přehlídku. Dokončenou rekonstrukcí se pochlubí staroměstský orloj. Blížící se výročí vyhlášení republiky vzpomenou lidé v den svatováclavského svátku také v regionech.
Obchodníci budou muset od ledna odevzdávat státu detailní informace o každém nákupu. Údaje o konkrétním zboží bude shromažďovat statistický úřad (ČSÚ), aby mohl přesněji vypočítávat inflaci. Stát bude mít nicméně k dispozici citlivá data, jaké zboží lidé nakoupili. Zástupci podnikatelů se neshodují, zda jde o zneužitelný nástroj státní moci, nebo pouze o podklady pro přesnější statistiku.
Konečné znění rozpočtu na rok 2019 projedná vláda už zítra a zřejmě na něm mnoho nezmění, maximálně dodrží tradiční rituál a odloží jeho schválení o týden. Projednání rozpočtu bude slavnostní událostí, protože půjde o první rozpočet premiéra Andreje Babiše. V pozici ministra financí sice už čtyři připravoval, neměl však k tomu úplně volnou ruku, jako má v této chvíli. Nový rozpočet může přinést novou kvalitu.
„Na kobereček“ musel kvůli postupu finanční správy její šéf Martin Janeček. Berňák žádal po novomanželech zaslat údaje o počtu hostů a ceně svatební hostiny, provozovatele restaurace totiž podezíral z krácení příjmů. Podle finanční správy není takový postup v rozporu se zákonem. Vyplývá to z analýzy, kterou Janeček předložil ministryni financí Aleně Schillerové (ANO). Opačný názor mají odborníci na daňovou problematiku.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) předloží návrh státního rozpočtu na rok 2019 se schodkem 40 miliard korun, nižším, než se dosud plánovalo. V neděli to řekla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Dosud ministerstvo financí plánovalo na příští rok schodek rozpočtu 50 miliard korun, který už schválila vláda. Snížení deficitu je podle Schillerové dáno očekávaným růstem mezd, a tím i odvodů do rozpočtu.
Ministerstvo financí odhalilo při kontrole v Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) mimo jiné podezření na porušení rozpočtové kázně. Po kontrole bylo zahájeno trestní řízení. Ve čtvrtek o tom informoval server iRozhlas.cz. Ministerstvo zahájilo kontrolu letos v únoru, devět zaměstnanců resortu se zaměřilo na hospodaření s veřejnými prostředky v letech 2016 a 2017.
