Muž podezřelý ze založení sobotních požárů dvou obytných domů v Essenu se patrně nedokázal vyrovnat s rozchodem se svou ženou. Řekl to podle agentury DPA ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul, který zároveň vyjádřil naději, že žhář bude rychle odsouzen.
Policie v Bavorsku zadržela 27letého Syřana, který podle ní plánoval útoky na vojáky bundeswehru. Informuje o tom s odvoláním na generální státní zastupitelství v Mnichově agentura DPA. Muž chtěl podle vyšetřovatelů ve městě Hof dvěma mačetami zabít co nejvíce vojáků, kteří do centra chodí v polední přestávce. Policisté ho zadrželi ve čtvrtek v okolí tohoto východobavorského města, které leží nedaleko českých hranic.
Předák německé opozice a šéf konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz požaduje stopku pro přijímání běženců z Afghánistánu a Sýrie. Podle deníku Die Welt se se svými požadavky obrátil na kancléře Scholze. O spolupráci by lídři vládní koalice a opozice měli jednat v úterý. Místopředseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jens Spahn pak vyzval k uzavření hranic pro nelegální migraci. Opozice své požadavky zdůvodňuje mimo jiné teroristickým útokem v západoněmeckém Solingenu, kde v pátek mladý Syřan zabil nožem tři lidi.
Muž, kterého německá policie zadržela kvůli podezření, že v pátek v Solingenu zabil nožem tři lidi a další pobodal, se k činu přiznal. Dnes ráno to oznámily německé úřady. Policie a státní zastupitelství v Düsseldorfu potvrdily dřívější informace médií, že jde o 26letého Syřana. Při oslavách výročí založení Solingenu a souvisejících "Oslav různorodosti" útočník v davu zabil nožem tři lidi a dalších osm zranil. Spolková prokuratura v Karlsruhe jej vyšetřuje kvůli podezření z příslušnosti k teroristické organizaci Islámský stát (IS).
V Německu stále řeší nedávný útok syrského mladíka, který ve Sttugartu pobodal tři muže, z toho jednoho vážně. Deník Echo24 o případu informoval už v minulosti. Nyní vyšlo najevo, že mladík, kterého média označují jako Khalila H. (17) už spáchal v Německu 34 trestných činů. Jeho rodina, pak má na svědomí dohromady 110 trestných činů. Informuje například Welt či Bild.
Na konci července 2024 provedla skupina Chimik Hlavního zpravodajského ředitelství (GUR) ministerstva obrany Ukrajiny, tedy vojenská rozvědka, celkový útok na pozice ruských jednotek v Sýrii. Informoval o tom dnes list Kyiv Post, který zveřejnil exkluzivní videa a fotografie. Zdroj agentury Unian z ukrajinské rozvědky potvrdil, že k takovému úderu skutečně došlo.
V Německu padlo zásadní rozhodnutí ohledně azylové politiky. Nejvyšší správní soud Severního Porýní-Vestfálska rozhodl, že syrští žadatelé o azyl už nejsou "plošně" ohroženi válkou a tudíž nemají nárok na doplňkovou ochranu. Toto rozhodnutí může mít dalekosáhlé důsledky a předznamenává obrat dosavadního uprchlického trendu, říká azylový expert a profesor z Univerzity v Kostnici Daniel Thym pro německý deník Bild. Vše ale záleží na tom, jestli se k soudu přidají i další justiční instituce v Německu.
Česká republika je pro migranty z Blízkého a Středního východu i nadále především tranzitní zemí. V loňském roce policie nejčastěji zajistila na českém území Syřany, nebo lidi, kteří se za prchající před občanskou válkou v zemi vydávali. Jejich cílem byly hlavně západoevropské země a Skandinávie. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) to uvedla ve své výroční zprávě za rok 2023.
Kvůli nepokojům proti syrským uprchlíkům, které vypukly na konci minulého týdne, zadržely turecké úřady na 500 lidí. Podle agentury AFP to v úterý oznámil turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya. Nejsilnější byly demonstrace, při kterých skupiny lidí útočily na domy či obchody syrských uprchlíků v centrálním Turecku. Nepokoje odsoudil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Osm členských zemí Evropské unie včetně Česka žádá přezkoumání hodnocení bezpečnostní situace v Sýrii, aby byl možný dobrovolný návrat uprchlíků do této blízkovýchodní země. Zástupci zemí to uvedli ve společném prohlášení po pátečním jednání na Kypru. Situace v Sýrii se podle nich 13 let po začátku války výrazně zlepšila, ačkoliv v zemi nepanuje úplná politická stabilita, napsala agentura AP a server Cyprus Mail.
Americké jednotky sídlící na základnách v Iráku a Sýrii čelily za poslední den dvěma raketovým a dronovým útokům, informovala agentura s Reuters s odvoláním na irácké bezpečnostní zdroje. Nejprve bylo v neděli večer z iráckého města Zumár na americkou základnu v severovýchodní Sýrii odpáleno nejméně pět raket, poté v pondělí dva drony zaútočily na iráckou základnu Ajn al-Asad, jež americké vojáky hostí. Američtí činitelé uvedli, že není jisté, že americké jednotky byly zamýšleným cílem;
Izrael zaútočil na budovu íránského konzulátu v syrském hlavním městě Damašku, uvedly dnes podle tiskových agentur íránská média a syrské oficiální zdroje. Cílem byl podle agentury Reuters patrně vysoce postavený velitel íránských revolučních gard. Podle prohlášení exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), na kterou se odvolává agentura DPA, zemřelo při výbuchu šest lidí. Podle íránské arabskojazyčné státní televize Al-Alam byla budova íránského konzulátu zcela zničena.
Sýrie dnes odsoudila páteční americké útoky na své území, které označila za agresi, při níž zemřelo několik civilistů a vojáků. Spojené státy o obětech úderů na Sýrii a Irák neinformovaly, podle nevládní Syrské organizace pro lidská práva v jejich důsledku zemřelo nejméně 18 členů tamních proíránských milic. Syrské armádní velení také podle agentury AFP označilo působení amerických jednotek v Sýrii za okupaci, která "už nemůže pokračovat".
Při úderu bezpilotního prostředku na americké jednotky v příhraniční oblasti mezi Jordánskem a Sýrii zemřeli tři vojáci a další desítky jich byly zraněny. Uvádí to agentury s odkazem na americké úřady, podle kterých se úder stal v Jordánsku, což tamní vláda popřela. Podle amerického prezidenta Joea Bidena úder uskutečnily radikální skupiny podporované Íránem, které působí v Iráku a Sýrii. Americké jednotky rozmístěné regionu čelí v posledních týdnech většímu počtu útoků ze strany skupin, které sponzoruje Írán.
Při izraelském úderu byl v pondělí nedaleko Damašku zabit jeden z nejzkušenějších poradců íránských revolučních gard v Sýrii, brigádní generál Rází Musáví. Informovala o tom íránská oficiální agentura Irna. Zároveň vzrostl počet obětí nedělního izraelského vzdušného úderu na uprchlický tábor Maghází v centrální části Pásma Gazy, ve kterém vládne radikální hnutí Hamás, na 106. Uvedla to v pondělí agentura AP s odvoláním na nejmenované představitele palestinského zdravotnictví a záznamy z místní nemocnice, které měla možnost vidět.
Posledních deset let byla tzv. nejkontroverznějším členem české diplomatické služby. Eva Filipi, několikanásobná velvyslankyně, vedla ambasádu v Sýrii od října 2010, brzy nato však propuklo arabské jaro a i v Sýrii nepokoje a posléze občanská válka. Všichni velvyslanci států Evropské unie byli na protest proti režimu Bašára Asada z Damašku staženi, zůstali jsme jen my, k nelibosti některých lidí v zahraničí i u nás doma. Některé z nich na ministerstvu zahraničí nebo v mezinárodních institucích Filipi iritovala navíc ještě obsahem svých diplomatických zpráv posílaných do ústředí.
Francouzská justice vydala mezinárodní zatykač na syrského prezidenta Bašára Asada kvůli použití chemických zbraní v Sýrii v roce 2013. Zatykač se vztahuje také na Asadova bratra a dva jeho generály. Dnes to uvedli žalobci, informovala agentura AFP. Chemické zbraně byly použity v srpnu 2013 v oblasti Ghúta jihovýchodně od Damašku, podle syrské opozice v důsledku útoku zahynulo až 1700 lidí. Lékaři bez hranic potvrdili 355 mrtvých, použit byl prý sarin. Z útoku se vzájemně obviňovaly syrská vláda a opoziční síly.
Izraelské letectvo provedlo údery v Sýrii kvůli škole ve městě Ejlat, kterou ve čtvrtek zasáhl bezpilotní prostředek. V pátek ráno to oznámila podle zahraničních agentur izraelská armáda. Ta neupřesnila, jaké cíle její údery zasáhly. „Syrský režim je plně zodpovědný za teroristické aktivity, které jsou prováděny ze syrského území,“ uvedla podle serveru The Times of Israel izraelská armáda. Dále uvedla, že udeřila na organizaci, který útok dronu provedla, aniž by upřesnila její název.
Voják střežící hranice s Běloruskem v lese na polské straně postřelil migranta ze Sýrie. Případem se zabývá prokuratura. Podle prokurátora šlo o nešťastnou náhodu, informovala polská média. Lidskoprávní aktivisté ale naznačují, že to nehoda nebyla. Radoslaw Wiszenko z bialystocké prokuratury řekl, že podle informací, které zatím dostal, voják vystřelil, protože zakopl. Zraněný Syřan skončil v nemocnici v Hajnówce.
Eva Filipi končí k 31. říjnu po 13 letech jako česká velvyslankyně v Sýrii, potvrdil serveru Seznam Zprávy mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Před koncem svého působení dostala podle serveru od syrského prezidenta Bašára Asada státní vyznamenání. Filipi zůstala v Sýrii jako jedna z mála západních diplomatů i za občanské války.
Írán v sobotu večer varoval Izrael, že pokud okamžitě nepřestane s bojovými akcemi v Pásmu Gazy, může se situace vymknout kontrole. Krátce před půlnocí ovšem přišla odpověď, Izrael bombardoval letiště v syrském Allepu, které údajně slouží jako překladiště íránských zbraní pro palestinský Hamás Informoval o tom list The Times of Israel. Zpravodajský server ABC News zase uvedl, že Spojené státy do východního Středomoří pošlou další letadlovou loď, a to právě jako varování Íránu.
Na internetu se objevilo video z někdejšího pádu ruského víceúčelového stíhacího letounu Su-33, který havaroval u pobřeží Sýrie ve Středozemním moři. K nehodě došlo v roce 2016 při pokusu o přistání na letadlové lodi Admirál Kuzněcov. Na videu je zaznamenán letoun již z velké části pod vodou. K havárii došlo v prosinci před sedmi lety, o události tehdy informovalo ruské ministerstvo obrany.
Stovky lidí v pondělí demonstrovaly ve dvou regionech na jihu Sýrie, které jsou pod kontrolou režimu prezidenta Bašára Asada, kvůli zhoršujícím se životním podmínkám. Zemi zasaženou vleklou válkou nyní sužují prudce rostoucí ceny, krach domácí měny a upadající kupní síla většiny obyvatel. Informovaly o tom agentury AP a AFP s odkazem na opoziční aktivisty a lokální média. V těchto oblastech se přitom Asad těšil ještě nedávno podpoře.
Ruský stíhací letoun v neděli nad Sýrií zasáhl světlicí americký dron a poškodil mu vrtuli. V prohlášení to uvedlo americké letectvo. Ruské síly v Sýrii přitom vyzvalo, aby okamžitě zastavily své „bezohledné, nevyprovokované a neprofesionální chování“. Prohlášení dále uvádí, že při incidentu byla vážně poškozena vrtule amerického bezpilotního letounu, ale nakonec se jej podařilo bezpečně dostat zpět na základnu.
Po neúspěšné víkendové vzpouře se podle dohody, jejíž detaily nejsou známy, měli Prigožinovi vzbouřenci beztrestně stáhnout do Běloruska. Část žoldnéřů už se pravděpodobně do Běloruska stahuje, sama Wagnerova skupina informuje, že bude sídlit necelých 200 kilometrů od polských hranic. To zneklidnilo pobaltské státy a Polsko, které už posílilo ostrahu na hranicích s Běloruskem. Wagnerova skupina však také informovala, že v Sýrii, kde operují jak žoldnéři, tak ruská armáda, došlo k zatčení několika wagnerovců.
Takzvané uprchlické kvóty před sedmi lety byly pokusem německé vlády utéct před vlastní neschopností. Angela Merkelová nakonec odmítla zavřít německé hranice před stovkami tisíc migrantů, kteří k ní proudili přes Maďarsko a Rakousko. U nás by bez tehdejšího pokusu Berlína prosadit kvóty silou na radě ministrů vnitra (kde proti tomu český ministr Milan Chovanec marně hlasoval) zřejmě ze sněmovny vypadl Tomio Okamura. Spolková kancléřka mu kvótami nevědomky připravila podmínky pro comeback. V odporu proti prvním kvótám se také restituovala visegrádská čtyřka,
Ministři zahraničí Ligy arabských států (LAS) se rozhodli po více než deseti letech přijmout zpět do svých řad Sýrii. Chtějí tak potvrdit normalizaci vztahů se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Šéf LAS dnes uvedl, že syrský prezident Bašár Asad se bude moci zúčastnit nadcházejícího summitu v Saúdské Arábii, informovala agentura Reuters. Generální tajemník LAS Ahmad Abúl Ghajt uvedl, že Sýrie se k dnešnímu večeru opět stává plnoprávným členem organizace.
Turecká tajná služba zabila lídra teroristické organizace Islámský stát (IS), tvrdí to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj byl abú Husajn Husajní Kurajší zabit v sobotu na severu Sýrie poblíž tureckých hranic. Informovala o tom agentura Reuters. „(Turecká tajná služba) MIT sledovala abú Husajna Kurajšího dlouho, tento člověk byl zneškodněn včera v Sýrii,“ řekl v neděli v turecké televizi Erdogan, který za dva týdny obhajuje prezidentský mandát ve volbách.
Ukrajinská vojenská rozvědka plánovala s pomocí Kurdů tajné útoky na ruské vojáky, kteří operují v Sýrii. Informace o utajovaných operacích ukrajinské tajné služby na Východě vychází z uniklých dokumentů americké kontrarozvědky. Útočné plány směřovaly proti ruským silám a Wagnerovcům, kteří vojensky působí jak na Ukrajině, tak v Sýrii. Na teoretickou operaci ukrajinských zpravodajců upozornil deník Washington Post. Plány nakonec ukončil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zemětřesení, které minulé pondělí zasáhlo jih Turecka a sousední Sýrii, si vyžádalo už desítky tisíc obětí. V pátek turecké úřady zvýšily počet mrtvých na 38.044, Sýrie hlásí až 5800 obětí. Celkem tak úřady a záchranáři v obou postižených zemích ví už o necelých 44.000 obětech.
