V nedělním druhém kole slovinských prezidentských voleb zvítězila dosavadní hlava státu Borut Pahor s 53 procenty hlasů. Vyplývá to z téměř konečných výsledků sčítání hlasů. Pahorův protikandidát, starosta města Kamniku Marjan Šarec již podle agentur uznal svou porážku. Volební účast nedosáhla ani 42 procent a byla tak vůbec nejnižší v dosavadní historii voleb hlavy státu.
Andreje Babiše je třeba nechat vládnout. Nejlépe tak, že do koalice s ním vstoupí nějaká demokratická strana a bude dohlížet, aby úplně nezdevastoval státní instituce, společnost a celou Českou republiku.
V prezidentských volbách bude mít šanci kandidovat maximálně devět uchazečů o Pražský hrad. Zbylých 11 kandidátek zjevně nesplňuje zákonné předpoklady. Ve volbách by se tak měli utkat veřejně známí uchazeči, kteří se ke kandidatuře jasně přihlásili. Ministerstvo vnitra nyní přihlášky posoudí ve správním řízení. O kandidátech, kteří se voleb budou moct zúčastnit, rozhodne do 24. listopadu.
Tým Mirka Topolánka má v tažení za prezidentským úspěchem novou posilu, alespoň podle Jakuba Horáka. Tento marketingový expert, který v nedávné době spolupracoval na volební kampani Pirátů na sociální síti Facebook ve čtvrtek večer oznámil, že přijal Topolánkovu nabídku. Porvzení spolupráce, ze strany týmu Mirka Topolánka se nám zatím nepodařilo získat.
Jak dostat Topolánka na Hrad? Jednoduše – tvářit se, že mezi ním a Zemanem není rozdíl.
Nástup expremiéra Mirka Topolánka byl zlomem prezidentské volební kampaně. O jeho šancích se dá zatím jen spekulovat na základě dojmů a emocí.
Kandidáti na prezidenta se střetli v prvním souboji. V aule Právnické fakulty UK odpovídali přes dvě hodiny na dotazy od vztahu k referendu až po to, jaký je jich majetkový stav. Zájem o debatu byl obrovský. Podívat se přišel i Andrej Babiš, nebo Tonda Blaník. Na závěr organizátoři zveřejnili hodnocení, hlasování vyhrál Jiří Drahoš.
Do prezidentských voleb se přihlásilo 19 kandidátů. Ve středu to sdělila Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Další uchazeč podal přihlášku až po zákonném termínu, který vypršel v úterý v 16:00. Dá se předpokládat, že několik uchazečů nebude do voleb připuštěno, protože nesplní zákonné požadavky. Před pěti lety bylo uchazečů 20, do voleb jich mohlo jít jen devět.
Tuzemská pravice utrpěla druhou porážku v řadě, nemá věrohodného kandidáta na prezidenta, proto volá na pomoc legendární postavu z minulosti.
Demokratický starosta New Yorku Bill de Blasio v úterních volbách obhájil svůj mandát. Podle agentury AP s převahou porazil republikánskou vyzvatelku Nicole Malliotakisovou. Úspěchem kandidátů Demokratické strany skončily i volby guvernérů ve státech New Jersey a Virginie.
Kandidáti na prezidenta republiky mají čas do úterního odpoledne na přihlášení se do voleb. Dosud se do klání o novou hlavu státu zaregistrovalo 12 uchazečů. Většinu z nich do voleb mají pustit podpisy poslanců a senátorů, tři nominaci podali s podporou občanské petice. Další tři uchazeči o Pražský hrad ke kandidatuře nedoložili podpisy politické ani občanské.
Češi budou mít v polovině ledna podruhé příležitost zvolit si v přímé volbě svého prezidenta. Ti, kteří o kandidatuře uvažují, přitom musí předložit svou přihlášku k registraci ministerstvu vnitra jen do úterní 16. hodiny odpolední. Prozatím tak učinilo 12 uchazečů, zatímco před pěti lety jich bylo 20. Zrekapitulujte si, jak v lednu 2013 první přímá volba českého prezidenta probíhala, kteří kandidáti byli od začátku považováni za favority a kolik hlasů měl ještě půl roku před volbou podle průzkumů dostat pozdější vítěz Miloš Zeman.
Favoritem bookmakerů sázkových kanceláří v Česku v prezidentských volbách je současný prezident Miloš Zeman (kurz 1,6:1 – 1,7:1). Na druhém místě je bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš (2,7:1 – 3:1). Bývalý premiér a někdejší předseda ODS Mirek Topolánek, který oznámil kandidaturu v sobotu, už je třetí (5:1 – 6,5:1).
Šéf ODS Petr Fiala opakovaně odmítl prozradit, zda by strana podpořila Mirka Topolánka v boji o Hrad. Občanští demokraté svůj postoj k prezidentské volbě odtajní až „po neděli“. To šéf pirátů Ivan Bartoš by bývalého premiéra, pokud se potvrdí spekulace, že vstoupí do boje o Hrad, osobně nepodpořil. Jeho strana však bude o kandidátech ještě jednat. Oba to uvedl v pořadu Partie televize Prima.
Jasnou porážkou vůdce slovenské ultrapravice Mariana Kotleby a překvapivým neúspěchem kandidátů podporovaných vládní sociální demokracií (Směr-SD) skončily sobotní krajské volby na Slovensku. Kotleba, který obhajoval hejtmanský post v Banské Bystrici, výrazně zaostal za svým soupeřem Jánem Lunterem, k jehož podpoře se spojily koaliční i opoziční strany.
Pár desítek hodin před uzávěrkou kandidátek do prezidentské volby se ukazuje, jak právě teď Česko potřebuje silného, odvážného prezidenta s jasnými názory a schopností je razantně prosazovat.
Francouzské zámořské území Nová Kaledonie rozhodne v referendu o vyšší míře autonomie, která by mohla vést k úplné nezávislosti tohoto tichomořského souostroví. V Paříži se na tom shodli představitelé novokaledonské a francouzské vlády, napsal zpravodajský server BBC.
Česko není v tuto chvíli způsobilé k zavedení přímé demokracie včetně obecného referenda. Prozatím se totiž vůbec nezabývalo otázkami, zda vůbec a v jakých případech všelidové hlasování potřebuje. Na debatě k 25 letům od vzniku ústavy to v pátek uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Prezident Miloš Zeman kreativně vykládá Ústavu ve prospěch předsedy ANO Andreje Babiše, když mluví o možnosti, že by mohl vládnout menšinový kabinet ANO i bez důvěry Sněmovny. Na tiskové konferenci to řekla první místopředsedkyně občanských demokratů Alexandra Udženija.
Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš pro svou kandidaturu na prezidenta získal přes 142 000 podpisů občanů. Kandidaturu v pondelí odevzdal na ministerstvu vnitra. Drahoš řekl, že sebral více než 157 000 podpisů, část z nich jeho tým kvůli nesrovnalostem vyřadil.
Španělská prokuratura žádá o vydání zatykače na bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a na čtyři ministry jeho někdejší vlády; všichni jsou zřejmě v Belgii. Žádost o vydání příkazu k zatčení určená soudkyni Carmen Lamelaové je zdůvodněna tím, že se tito obvinění ve čtvrtek nedostavili k výslechům do Madridu.
Lékař a aktivista Marek Hilšer má k dispozici dostatek senátorských podpisů, které mu otevírají cestu ke kandidatuře na Pražský hrad. Hilšer to řekl novinářům na tiskové konferenci. Kandidaturu odevzdá ministerstvu vnitra ve čtvrtek. Do prezidentské volby ho navrhuje 11 senátorů.
Čtvrteční kontroverzní opakované prezidentské volby v Keni doprovázely krvavé střety mezi policií a příznivci opozice a nízká volební účast. Světové agentury informovaly o třech zabitých demonstrantech. V některých místech kvůli nepokojům nemohly volby proběhnout a hlasovat se zde bude až v sobotu. Ve volbách nejspíš opět zvítězí dosavadní prezident Uhuru Kenyatta, jehož srpnové vítězství zrušila justice kvůli netransparentnosti volebního procesu. Tento scénář se však může zopakovat i v případě dnešních voleb.
Deset dní po parlamentních volbách v Rakousku ve středu v poledne začínají koaliční jednání mezi vítěznými lidovci (ÖVP) dosavadního ministra zahraničí Sebastiana Kurze a Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), považovanou za pravicově populistickou. Pětičlenné vyjednávací týmy z obou stran se mají sejít ve Vídni.
Hnutí ANO nepostaví vlastního kandidáta do prezidentské volby. Novinářům to v úterý řekl předseda Andrej Babiš. Prezidentská volba podle něho zatím není pro ANO téma, po parlamentních volbách řeší novou Sněmovnu.
Italský premiér Paolo Gentiloni dal zelenou rozhovorům o větší autonomii bohatých severoitalských regionů Benátky a Lombardie, informoval o tom guvernér Lombardie Roberto Maroni. Voliči se v nedělních nezávazných referendech jasně vyslovili pro to, aby na oba regiony přešlo z ústřední vlády více pravomocí. Hlasování iniciovala dříve separatistická Liga severu.
Dezinformace jsou velmi temná, zlověstná věc, která útočí na citlivá místa lidských společenství a institucí. Zároveň se z boje proti dezinformacím stačil stát slušný byznys se svými aktivisty, granty a vládními iniciativami, který začíná dosahovat absurdních podob a rozměrů. Brát dezinformace vážně znamená položit si otázku, zda toto bezmocné třeštění není vlastně jejich největším úspěchem.
Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství. Vyplývá to z prvních povolebních odhadů zveřejněných po uzavření hlasovacích místností a uvádí to i japonská média. Oficiální výsledky se očekávají v pondělí brzy ráno.
Sebastian Kurz splnil úkol a dovedl lidovou stranu po patnácti letech k volebnímu vítězství. Teď ještě zbývá těžší část úkolu. V roli všeobecně oblíbeného premiéra překonat roztržku, jež se jako bezedná propast otevřela mezi dvěma póly společnosti. Na jedné straně jsou lidé, kteří stále ještě žijí klidný středostavovský život, na druhé ti, kteří už poznali odvrácenou stranu rakouského úspěchu.
Slovinský prezident Borut Pahor přesvědčivě vyhrál první kolo volby, ale druhý mandát si těsně nezajistil. O prezidentský úřad se proto v druhém kole utká se starostou města Kamniku Marjanem Šarecem, které bude 12. listopadu. Vyplývá to z předběžných výsledků, uvedla agentura Reuters. Odhad státní televize po uzavření volebních místností přitom ukazoval, že Pahor získal druhý mandát hned v prvním kole.
